Lednový fenomén – jedna z možných příčin tvorby atypických parůžků?

Pavel Scherer

Mezi mysliveckou veřejností se stále vedou četné diskuse o atypických parůžcích srnců a chovné hodnotě srnců, kteří nasadí takové parůžky (viz článek „Rovný, nerovný – chovný nebo průběrný?“, Svět myslivosti č. 5/2007). Jednu z možných příčin vzniku abnormálních parůžků se pokusím popsat na příkladu srnce z mého chovu. Z mých pozorování vyplývá, že odvozovat chovnou hodnotu srnce podle parůžků z jediného roku jeho života je přinejmenším odvážné.

KRÁTCE O SRNČÍ ŘÍJI
O tom, že srnčí říje probíhá v červenci a srpnu (obr. 1a, b), se vyučuje v hodinách přírodopisu již na základní škole. Jen málokdo z laické veřejnosti však ví o tom, že u srn oplodněných v letní říji se započatý vývin vajíčka záhy zastaví a zárodek leží volně v děloze až do konce podzimu (prosince). Zárodek se po tuto dobu nezvětšuje a dosahuje velikosti přibližně malého zrnka hrachu. Přestávce ve vývinu zárodku se říká utajená (latentní) březost. Kolem prosince pokračuje již intenzivní vývoj plodu, který probíhá přibližně pět měsíců – do května, kdy většina srn klade srnčata. Utajená březost tedy trvá asi 4,5 měsíce.
U srn neoplozených během letní říje (slabě vyvinuté čiplenky, které kvůli pohlavní nevyspělosti neříjely, nebo jiné srny z různých důvodů neoplozené) dochází v průběhu prosince k tzv. náhradní říji, během níž mohou být úspěšně pokládány. U srn oplozených v náhradní říji se začne plod vyvíjet bezprostředně po kopulaci, tedy již bez fáze utajené březosti, a jejich srnčata jsou kladena ve stejné době, jako kladou srny oplozené v letní říji. Náhradní říje se zúčastňují většinou mladí srnci, ročci nebo dvouletí, kteří ještě neshodili parůžky. Na podzim jsou sice pohlavní žlázy srnců již ve stádiu „klidu“, ale srnci ještě mají zásobu zralých semenných buněk schopných oplodnit vajíčka srn. Bylo pozorováno, že srnec dokáže úspěšně pokládat srnu i těsně po shození parůžků. Tato zjištění mohu potvrdit případem, kdy můj letos sedmiletý srnec Joklík chovaný v zajetí ve svých dvou letech pokládal a oplodnil srnu. Tento jev jsem pozoroval 15. prosince a srna následně přivedla 17. května na svět dvě srnčata (srnečku a srnečka). Plody se tedy v jejím těle vyvíjely přesně pět měsíců.

MŮŽE MÍT NÁHRADNÍ ŘÍJE VLIV NA VZNIK ATYPICKÝCH PARŮŽKŮ?
Proč píši o srnčí říji v souvislosti s tvorbou atypických parůžků? Protože se domnívám, že náhradní říje by mohla mít v některých případech vliv na parožení. Uvedu konkrétní příklad doložený fotografiemi z mého chovu.
Na připojených obr. 2a, b, c, d je můj čtyřletý srnec Honza, který má parůžky v pokročilém růstu a snaží se pokládat říjnou osmiměsíční srnu. Datum: 28. 1. 2007. Pravdou je, že teplé podzimní a zimní počasí přelomu let 2006/2007 si „pohrávalo s hormony“ více obyvatel naší fauny. Také není vyloučené, že podmínky chovu v zajetí, kdy zvěř nemusí čelit nepříznivým povětrnostním podmínkám, nemá potravní nouzi a nepůsobí na ni další negativní faktory, mohou různě ovlivňovat stav konkrétního chovaného jedince, v důsledku čehož u něj může dojít k jinému chování, než je tomu u zvěře ve volné přírodě. Připojené záběry pokládám za unikátní. Podle veterinárních odborníků, které jsem v této věci kontaktoval, je ve volné přírodě v zásadě nemožné, aby srnec, který má parůžky v jakékoliv fázi růstu, úspěšně oplodnil srnu, a to kvůli chybějícím zralým semenným buňkám. V popisovaném případě srna skutečně nebyla oplozena.
Honzovy parůžky dorostly toho roku do atypického tvaru. Nabízí se tedy otázka, zda tvorbu atypických parůžků nemohlo ovlivnit případné předčasné zvýšení hladiny testosteronu, které u něj vyvolalo snahu o pokládání mladé srnky. Je možné, že by tato skutečnost mohla předčasně ukončit vývoj parůžků a ty se již nestačily dotvořit do typického tvaru? Mechanické poranění parůžků totiž bylo vyloučeno. Proč Honza, který každoročně nasazuje typické parůžky šesteráka, najednou vyprodukoval abnormální parůžky (obr. 3)? Myslím, že podobných „záhadných“ příčin tvorby atypických parůžků, u nichž je vliv mechanického poškození vyloučen, bude ve volné přírodě podstatně více. Jejich vysvětlení však pravděpodobně zůstane velkým otazníkem již pro to, že na zvěř a její zdravotní stav působí vždy více různých příčin a vyhodnotit přesně vliv konkrétních faktorů bez možnosti detailního pozorování příslušného jedince není možné.   

JEŠTĚ K HONZOVÝM PARŮŽKŮM

Honza shodil loňské parůžky 28. 11. 2007 (obr. 4a, b). Pozoruhodné jsou abnormálně vyvinuté pučnice, které oproti předchozímu roku, kdy měly průměr 36 a 32 mm, zesílily na 40 a 38 mm (obr. 5)! Objem parůžků činí 248 cm3 a nezanedbatelná je i jejich hmotnost, která byla krátce po shození 455 g (obr. 6). Po vysušení ztratily shozy pouhých 26 g, což představuje úbytek 5,7 % z celkové hmotnosti. Za 14 dní po shození se hmotnost parůžků ustálila. Jak jsem popsal v příspěvku „Specifická hmotnost parožní hmoty srnců“ (Svět myslivosti č. 8/2007), těžké kompaktní parůžky bez vnitřní porézní dřeně ztrácejí na hmotnosti podstatně méně než parůžky nedokonale mineralizované a porézní.
Podle mých výpočtů by Honzovy parůžky z loňského roku měly bodovou hodnotu 148,5 b. CIC, což je přibližně o 18 b. více, než měly parůžky z r. 2006. Jsem velice zvědav, zda budou letos parůžky tohoto srnce opět sílit (obr. 7, 8a, b), a zejména mne zajímá, který rok bude rokem jeho parožní kulminace.     
Kontakt na autora: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Beseda o srnčí zvěři

V neděli 6. dubna proběhne od 11 hodin na brněnském výstavišti v rámci lesnicko-mysliveckého veletrhu Silva Regina beseda o srnčí zvěři, na které vystoupí jako přednášející i Pavel Scherer. Autor populárních článků o naší nejrozšířenější spárkaté zvěři bude po své přednášce odpovídat na dotazy z publika. Návštěvníci besedy budou mít příležitost dozvědět se více o jeho poznatcích, prohlédnout si vývojové řady parůžků jím chovaných srnců a zeptat se na vše, co je v souvislosti s problematikou srnčí zvěře zajímá.
Redakce  
 

Svět myslivosti na Facebooku