Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 2/05

Ministr Palas odvolal z funkce Kamila Vyslyšela

Situace v lesnictví je nadále nepřehledná; Dřevozpracovatele trápí nedostatek dřevní suroviny; Funkcí generálního ředitele LČR pověřen V. Blahuta

Již tak napjatá situace kolem smluvních vztahů mezi LČR a obchodními partnery a kolem fungování lesnického a navazujícího dřevozpracujícího sektoru v ČR se dále vyhrotila. LČR 12. ledna informovaly své smluvní partnery o tom, že jsou smlouvy s nimi uzavřené neplatné. Následovala „smršť“ reakcí, poukazování na protiprávnost postupu LČR, hrozba stávky, demonstrace před budovou Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a mnoho jednání. Situace byla i v době uzávěrky tohoto čísla (27. ledna) velice nepřehledná. Nic na tom nezměnilo ani odvolání generálního ředitele LČR Ing. Kamila Vyslyšela z funkce, protože všechny zásadní kroky, které vedly k současné destabilizaci sektoru, činilo podle všech dostupných informací vedení LČR po konzultaci se zakladatelem podniku (MZe). Největší zodpovědnost za současný stav tedy nese ministr zemědělství Jaroslav Palas.

Jelení zvěř brání obnově Krušných hor

Rozhovor s ředitelem Krajského inspektorátu (KI) LČR v Teplicích Ing. Janem Ferklem

V minulém roce se v souvislosti se záměrem KI Teplice zvýšit odlov zvěře, zvláště jelení, začalo hodně mluvit o neúnosných škodách, kterou přemnožená zvěř působí hlavně v Krušných horách. Využili jsme proto „mediální vstřícnosti“ ředitele KI LČR v Teplicích Jana Ferkla a spolu s kolegou z partnerského časopisu Svět myslivosti (SM) Ing. Davidem Vacou, Ph.D., ho požádali o rozhovor. V závěru rozhovoru jsme využili příležitosti a zeptali se i na aktuální situaci v oblasti nové obchodní strategie LČR a na stanovisko k nepřehledné situaci v oblasti vztahů s podnikatelskými subjekty. Ti z vás, kteří se o mysliveckou problematiku zajímají hlouběji, si přijdou na své v březnovém čísle časopisu SM, kde vyjde na toto téma detailnější rozhovor.

Dovoz reprodukčního materiálu lesních dřevin

Miroslav Kubů

Zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin stanovuje podmínky, za nichž lze uvádět reprodukční materiál (RM) do oběhu, tj. podmínky nabízení RM k prodeji, obchodního skladování, vývozu a dovozu. Naproti tomu lesní zákon stanovuje v § 29 zásady přenosu RM z místa zdroje na konkrétní místo výsevu nebo výsadby v lese:

„K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se používá semen a sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky“. V přílohách č. 1 až 5 prováděcí vyhlášky č. 139/2004 Sb., jsou taxativně vyjmenovány možnosti přenosu RM mezi odpovídajícími tuzemskými přírodními lesními oblastmi (PLO) v případech, kdy nelze krýt jeho potřebu v rámci jediné oblasti. Pouze pro douglasku tisolistou a jedli obrovskou je v této vyhlášce uvedeno, že za odpovídající PLO se považují i vyjmenované semenářské oblasti v USA a Kanadě. Předmět úpravy těchto dvou zákonů je tedy rozdílný a tyto dvě problematiky nelze směšovat.

Vliv pěstebních zásahů na skladbu populací

Jiří Šindelář, Josef Frýdl

K základním principům systému ekologicky orientovaného nebo přírodě blízkého lesního hospodářství (LH) patří i trvalá udržitelnost. Jde zejména o stabilitu lesních ekosystémů jakožto výraz adaptace na místní podmínky prostředí a dále o adaptabilitu, tj. schopnost vhodně reagovat na změny ekologických poměrů v ekosystémech. Problematika je aktuální zejména v souvislosti s antropogenními vlivy na les a s probíhajícími změnami klimatu. Adaptace a adaptabilita jsou charakteristiky, které jsou u populací lesních dřevin podmíněny geneticky. Velký význam má dostatečná, geneticky podmíněná variabilita.

Borovice pokroucená a její význam v horských polohách

Vilém Podrázský, Radek Šolc, Kateřina Cejnarová, Jiří Remeš, Martin Slávik

V rámci obnovy lesa v imisních oblastech byly ověřovány výsadby celé řady lesních dřevin, a to včetně druhů introdukovaných. Jako jedna z nadějných byla testována i borovice pokroucená (Pinus contorta). V českých zemích byly výsadby založeny na imisních holinách v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších i Orlických horách. Její použití bylo podloženo základními poznatky o její ekologii: jde o pionýrskou dřevinu, která ve své původní oblasti rozšíření obsazuje plochy uvolněné přírodními kalamitami spojenými s obnovou boreálních lesů v rámci přirozeného velkého vývojového cyklu lesa.

Poškozování mladých lesních porostů v Orlických horách

Miloš Dušek

Na hřebenu Orlických hor, cca od nadmořské výšky 800 m, se v minulých letech objevilo nápadné poškození mladých smrkových porostů, které tam byly vysázeny po rozpadu a vykácení původních porostů vlivem imisí, větru a kůrovců v rozsahu cca 2000 ha. Toto poškození se projevuje na jaře v některých letech zrezavěním jehličí na většině výhonů a později trvalým poškozením některých jedinců, nebo i jejich úhynem. Tyto kalamitní situace vyvolaly značnou mediální odezvu a hledání přijatelného vysvětlení. Jako možná příčina tohoto poškození byl uváděn i výskyt houby Ascocalyx abietina. Ta se však zde jeví spíše jako saprofyt, jenž se vyvíjí až na poškozených výhonech. Toto poškození je od roku 2000 podrobně sledováno pracovníky VÚLHM a naší pobočky ÚHÚL celoplošně i na zkusných plochách. Nepravidelný výskyt tohoto poškození smrkových mlazin na hřebenu Orlických hor, které se objevuje na jaře pouze v některých letech, naznačuje, že spouštěcím mechanismem poškození lesních porostů může být průběh počasí během předcházející zimy či předešlého vegetačního období. Na základě rozboru meteorologických dat ze stanice ČHMÚ Deštné v Orlických horách od roku 1990 do konce dubna 2004 byla zjištěna významná souvislost mezi průběhem počasí a vznikem nového poškození na porostech. Pokud se tato souvislost prokáže i v dalších letech, bude možné postupně určit i další vlivy, jež se na vzniku poškození podílejí, a tím poškození předvídat či předcházet.

3D modelovanie v zariaďovaní lesov a lesníckej praxi

Ján Šimkovič

3D modelovanie a jeho využitie pri formovaní dizajnu lesnej krajiny je používané hlavne vo Veľkej Británii. Modelovanie sa tu využíva pri projektovaní ťažieb a následného zalesnenia tak, aby tieto boli v harmónii s okolitou krajinou. Veľký význam má určenie výhľadových bodov – miest, z ktorých je možné vidieť významnú časť krajiny. Aj keď dizajn lesnej krajiny v našich republikách je určovaný hlavne rámcovými smernicami hospodárenia, 3D modelovanie sa môže stať zaujímavou súčasťou výsledného diela zariaďovateľa lesov. Ako príklad je uvedený 3D model terénu a 3D simulácia vzhľadu porastu s hospodárskymi opatreniami.

Mapování lesních stanovišť v Britské Kolumbii

Antonín Kusbach

Je polovina září 1999. Přiblížil se konec naší cesty napříč Kanadou. Před námi je poslední plánovaná návštěva, Lesnická fakulta Univerzity Britské Kolumbie (UBC) ve Vancouveru, a schůzka s profesorem Karlem Klinkou, osobností žijící od roku 1969 v Britské Kolumbii. Díky izolaci ČSSR ho kromě několika spolužáků a kolegů z bývalého Lesprojektu skoro nikdo neznal. S velkým respektem klepeme na pootevřené dveře ve 3. patře katedry lesnických věd. Vybalujeme prezentační materiály, stručně představujeme naši práci a její využití v nových digitálních technologiích. Profesor je ale zaneprázdněný člověk, nechceme ho dlouho zdržovat. Jeden z posledních postřehů, který mě zaujal: “No, dobrých stanovištníků je tady málo!“ Uteklo několik let a Karel Klinka se již jako důchodce a emeritní profesor UBC, zúčastnil oslavy k výročí vzniku pražské Lesnické fakulty. Tak vlastně neoficiálně začala česká účast ÚHÚL v projektu Mapování lesních stanovišť lesů UBC.

Typologické zařazování pozemků

Petr Dvořák

V LP 1/2005 v článku Strategie zalesňování nelesních půd vzbudila poměrně značný ohlas věta: „O zařazení pozemků do typologické jednotky může rozhodnout místně příslušné pracoviště ÚHÚL Brandýs nad Labem, případně úzký okruh licencovaných specialistů“ v kapitole Typologické členění lokalit a výběr dřevin. I v souvislosti s dotazem Ing. Pavla Rensy do naší právní poradny („Zajímalo by mě, kdo tvoří onen „úzký okruh licencovaných specialistů“, resp. který státní orgán a na základě jakého právního předpisu uděluje příslušnou licenci a k čemu tato licence opravňuje.“) uveřejňujeme stanovisko Mgr. Petra Dvořáka, vedoucího oddělení státní správy na Ministerstvu zemědělství ČR. Zároveň přikládáme vyjádření autorů příspěvku k uvedené formulaci.

Zákon č. 149/2003 Sb. v praxi - Zkušenosti s aplikací zákona z pohledu pracovníka obce s rozšířenou

Milan Slavinger

Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů („zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin“) byl přijat za účelem transpozice směrnice č. 1999/105/ES do našeho právního řádu. Tento zákon opět po krátké době změnil lesní zákon a některé jeho prováděcí předpisy a příslušnost orgánů státní správy lesů (SSL).

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.