Archiv časopisu Lesnická práce

Jozef Marko

Ve slovenském centru papírenského průmyslu – v městě Ružomberok – se uskutečnila v listopadu 2006 mezinárodní konference za účasti odborníků ze Slovenska, České republiky a Finska na téma „Alternativy rozvoje lesního hospodářství (LH) ve Slovenské republice.“ Na tom by pro české čtenáře Lesnické práce možná nebylo nic zajímavého, ovšem organizátorům, tedy Konzervativnímu institutu M. R. Štefánika (KI), šlo především o diskusi nad dvěmi otázkami, které jsou diskutovány taky mezi českou odbornou lesnickou veřejností a které spolu úzce souvisí: státní regulace LH a opodstatněnost státního vlastnictví lesních pozemků a lesních porostů.

Ladislav Půlpán

Ochrana lesa proti kůrovcům, resp. kalamitnímu lýkožroutu smrkovému a lýkožroutu lesklému s jejich souputníky lýkožroutem menším a lýkožroutem severským, patří zcela nepochybně k nejčastěji diskutovaným tématům v lesnickém hospodaření. Za roky, po které se ochranou lesa zabývám, jsem se setkal s celou škálou názorů na kůrovce samotné, včetně těch extrémních. Na jednom pólu je názor, že kůrovec do lesa patří bez ohledu na množství a není tedy potřeba, či je snad i nežádoucí, mu jakkoli bránit, až po opačný extrém, kdy je každý kůrovcový strom v lese považován za poškození životního prostředí. Není bez zajímavosti, že uvedené postoje jsou zastřešeny jediným ministerstvem, které tak na jedné straně podporuje své instituce a na straně druhé pokutuje vlastníky lesů, kteří se nechali zlákat názorem prvním.

Lada Prylová

Jak jste si jistě všimli, Lesnická práce, počínaje prvním číslem roku 2007, opět částečně změnila svou tvář. Jednou z novinek je i zavedení této pravidelné rubriky s názvem “Les a veřejnost”.

Často se setkávám s názorem, že jakákoliv komunikace lesníků s veřejností je zbytečná, protože “Ecological Friendly People” nás argumenty stejně převálcují, protože “oni”, na rozdíl od nás, mají více možností, jak působit na veřejnost. Samozřejmě také více času a prostředků. Proč by to tak ale muselo být? Podmínky máme, „my lesáci“ i „oni ekologové“, stejné. Jde jen o to, že oni je umějí lépe využít a hlavně je již dlouho využívají. Máme se v tomto od nich co učit! Není třeba brát jim ekologická témata, která jim přísluší. Je však škoda nechat ekologickým organizacím či hnutím “naše“ – tedy lesnická témata. Nikdo je nevyloží lépe než my, lesníci, jen se musíme naučit JAK.

Jan Příhoda

Proč považovat toto téma za důležité, proč mu věnovat pozornost, proč se o tomto tématu dozvídat více? Většina z nás si uvědomuje nutnost změny v energetické politice, a to z mnoha podložených důvodů. Jedná se o důvody ekologické, ochrany klimatu a zlepšení kvality životního prostředí, nebo o prostý důvod zvyšující se poptávky po energiích. Energetické koncepce většiny vyspělých států proto počítají s rozvojem využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), do kterých zcela jednoznačně patří i biomasa. Tématu energeticky využitelné biomasy v lesním hospodářství se v časopise Lesnická práce hodláme věnovat pravidelně. Rádi bychom tím přispěli k racionálnímu rozvoji tohoto odvětví.

Jan Řezáč, Barbora Semeráková

Vážení čtenáři, od léta roku 2005 máte možnost na stránkách Lesnické práce příležitostně sledovat vznik, první kroky a postupně se rozvíjející aktivity Nadace dřevo pro život. Nyní bychom rádi těmto informacím dali určitý řád a pravidelnost. Proto jsme se dohodli s redakcí časopisu na možnosti v každém čísle přinášet nové zprávy o dění kolem nadace. Pokusíme se tuto nabídku uchopit více zeširoka a nezabývat se jen činností nadace, ale také problematikou využívání a zpracování dřeva. Na začátek bychom vás chtěli seznámit s novým projektem nadace, jehož realizace odstartovala na podzim loňského roku.