Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. Petr Ziegrosser

Silní jeleni, jeleni z kukuřičných lánů, jeleni v povodí řeky Drávy. Neobvyklé obvody a délka paroží. Zralí medailoví jeleni. To je maďarský Lábod a jeho okolí.

Mgr. Marcela Medková, Ing. Petr Zvolánek

Již koncem srpna se sokolníků a jejich dravců zmocňuje zvláštní neklid – vždyť od 1. září jim začíná lovecká sezóna. V praxi to znamená, že sokolníci své dravce intenzivně cvičí a víkendy pak tráví na sokolnických setkáních, pořádaných na různých místech ČR, ale i v zahraničí – tam, kde je sokolnictví stejně jako u nás živou tradicí. Většina sokolníků považuje za čest zúčastnit se alespoň jednou nejprestižnějšího sokolnického setkání na světě v Opočně na Rychnovsku.

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

V dalším pokračování seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti si představíme čtyři evropské zástupce čeledi holubovitých. Holubi a hrdličky patří k ptákům krmivým a jejich mláďata jsou po vylíhnutí zcela odkázána na péči rodičů.

RA

Doba chrutí černé zvěře trvá poměrně dlouho, neboť závisí na nabídce potravy. V době bukvicového a žaludového žíru může začít již koncem října a při nedostatku potravy se protáhnout až do února. Kňour by se v té době samozřejmě neměl lovit, měl by se chránit, neboť kňouři nejsou v populaci černé zvěře dostatečně zastoupeni a jejich lov v době chrutí má pro stav zvěře nepříznivé důsledky. Právě pro nedostatek dospělých kňourů se chrutí účastní vyspělejší lončáci – kalhotáči. A když se nepříjemně páchnoucí kňour uloví, vznikají rozpaky, zda je jeho zvěřina poživatelná. Jinak by nezbývalo než úlovek dopravit do kafilérie.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Když jsme se vloni v prosinci po slavnostním předání cen lovcům trofejí, které obsadily první tři místa ve Velkém finále soutěže Rarita roku 2010, loučili s lovcem vítězné trofeje Mgr. Marianem Byrtusem z Ostravy, popřáli jsme si vše dobré a předběžně se domluvili na setkání v říjnu 2011 v Rakousku. Proč právě tam, a ne někdy dříve a někde blíž? Protože hlavní cenou v soutěži byl – stejně jako v předchozích třech soutěžních ročnících – lov kamzíka v některé z režijních honiteb firmy Swarovski Optik v severním Tyrolsku. Deset měsíců velmi rychle uplynulo a přišel čas vydat se s kulovnicí a fotoaparátem na lov.

Ing. Karel Lankaš

V Roztokách u Křivoklátu se 22. září t. r. konal zajímavý seminář s poněkud provokativním názvem: „Škody zvěří neexistují?!“ Na jeho uspořádání se podílely odborné organizace – Dendrologická, Dobřichovice, o. s., Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (SCHKO Křivoklát) a Lesní správa Křivoklát Lesů České republiky, s. p. (LS Křivoklát). Seminář finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Lesy České republiky, s. p., (Lesy ČR) zveřejnily 3. října t. r. na svých internetových stránkách koncepci k revizi honiteb v souvislosti s ukončením desetiletého období platnosti většiny nájemních smluv. Materiál, který přetiskujeme v celém znění, obsahuje informace o tom, jak hodlá státní podnik za půldruhého roku postupovat, ale neodpovídá na otázky, které si kladou mnozí myslivci ve vlastních honitbách Lesů ČR, ale i v honitbách společenstevních, do nichž podnik vložil pozemky, které spravuje. Některé z otázek jsme položili výrobně-technickému řediteli Lesů ČR Ing. Vladimíru Krchovovi, Ph.D.

Ing. Petr Ziegrosser

V některých západoevropských státech má vnadění černé zvěře svá pravidla. Velmi striktní jsou např. v Německu. V diskusi o vnadění černé zveřejňujeme doporučení ze Švýcarska.

Redakce

Na konferenci o černé zvěři ve Žďáru nad Sázavou opakovaně zazněly kritické poznámky k současné praxi vnadění černé zvěře. Do honiteb se vyváží ohromné množství různých krmiv, což na jedné straně vede k dílčím loveckým úspěchům, ale současně k zajištění velmi vhodných podmínek pro černou zvěř (snadné přečkání zimy, úspěšná reprodukce), takže vnadění v konečném důsledku významnou měrou přispívá k dalšímu zvyšování jejích – již tak dosti vysokých a stále stoupajících – stavů. Jak dál s vnadišti černé zvěře?