Archiv časopisu Svět myslivosti

PhDr. Vladimír Dolínek

V 19. století došlo k rychlému technickému vývoji palných zbraní. Zatímco na jeho počátku existovaly pouze zbraně křesadlové, na konci století se již používaly samonabíjecí pistole a kulomety. První změna, k níž v 19. století došlo, byla důsledkem objevu třaskavin, látek, k jejichž vznícení dochází úderem. Nadále již nebylo nutné vykřesávat jiskry k zapálení střelného prachu, protože k jeho vznícení stačil úder kohoutu na třaskavou slož.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Letos na podzim bude zahájena velká rekonstrukce hospitálu v Kuksu, kde od poloviny 90. let minulého století pořádal Řád sv. Huberta svou největší Svatohubertskou slavnost. Aby nebyla přerušena kontinuita konání slavnosti, rozhodl se Řád sv. Huberta pro její přesun na jiné místo, a to rovnou do hlavního města. Na podrobnosti ohledně letošní Svatohubertské slavnosti, která proběhne první říjnovou sobotu (1. října) v Praze, jsme se zeptali Jana Votavy, velmistra Řádu sv. Huberta.

Jindřich Machala

Po návodu na stavbu jednoduchého posedu (Svět myslivosti č. 6/2011) přinášíme postup stavby složitějšího, bytelnějšího a pohodlnějšího mysliveckého zařízení, jímž je krytá pozorovatelna. Její stavba sice zabere více času a je nákladnější, ale v konečném výsledku zajistí větší pohodlí při čekané za nepříznivého počasí. Také životnost této pozorovatelny je podstatně delší než životnost zmíněného posedu.

Zdeněk a Lukáš Fantovi

Na příkladu hospodaření mysliveckého sdružení v honitbě na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje se pokusíme přiblížit, že i v dnešní krajině s výrazně změněnými přírodními podmínkami lze zvýšit stavy drobné zvěře a udržovat je na uspokojivé výši. Obnáší to však celý komplex nezbytných zásahů a opatření, ale hlavně stovky hodin obětavé práce myslivců.

Redakce

Třetí kolo letošního ročníku soutěže Rarita roku, v němž se o postup do Velkého finále střetlo 17 trofejí, přineslo maximálně vyrovnaný souboj o nejvyšší příčku. Rozdíl mezi trofejemi na prvním a druhém místě byl pouze jediný bod …

Redakce

Srpen je měsíc, v němž začíná doba lovu většiny spárkaté zvěře. Stejně jako v uplynulých letech jsme i letos kontaktovali zástupce tuzemských firem zabývajících se výkupem zvěřiny, abychom zjistili, s jakými výkupními cenami mohou uživatelé honiteb v tomto roce počítat. Položili jsme jim jedinou otázku: s jakými výkupními cenami zvěřiny jednotlivých druhů zvěře vstupuje vaše společnost do hlavní lovecké sezóny 2011/2012? Ze zjištěných údajů jsme pro přehlednost sestavili tabulku.

Doc. Ing. Jaroslav Slamečka, CSc.

Celostátní myslivecké výstavy jsou vždy dobrou příležitostí k hodnocení stavu a vývoje v oblasti myslivosti. Také u příležitosti letošní výstavy „Poľovníctvo a príroda“ (Svět myslivosti č. 7/2011) uspořádala Slovenská myslivecká komora (SMK) ve spolupráci se Slovenským mysliveckým svazem (SMS), Centrem výzkumu živočišné výroby v Nitře a Lesy Slovenské republiky, s. p., konferenci, jejímž cílem bylo prezentovat výsledky této činnosti v uplynulých pěti letech a zhodnotit současnou situaci v myslivosti na Slovensku. Do programu konference nazvané „Funkce a úloha myslivosti v současné společnosti“ bylo zařazeno celkem 11 referátů, které měly přinést průřez činnosti jednotlivých komisí, pochlubit se úspěchy, ale také poukázat na případné problémy.

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

Seriál o naší pernaté zvěři a její početnosti, který se na stránkách Světa myslivosti objevuje od letošního února, si našel své příznivce. Ti netrpělivě čekají na to, o kterých představitelích ptačí říše si budou moci přečíst v dalším čísle. Po zástupcích vodní pernaté zvěře, hrabavých ptácích a krahujcovitých dravcích se v sedmém pokračování zaměříme na dravce sokolovité.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Ačkoliv zanedlouho začne doba lovu vodní pernaté zvěře, kterou letos doprovází zcela zásadní změna – zákonem uložená povinnost používat k lovu místo olověných bezolovnaté broky, naše myslivce jako by to nezajímalo. O zájmu či spíše dosavadním nezájmu našich myslivců o náboje s ocelovými broky, které jsou z bezolovnatých broků nejpoužívanější, jsme hovořili v květnu na výstavě Natura viva v Lysé nad Labem a opět začátkem července s Tomášem Snížkem, ředitelem firmy ARMS-CZ, největšího tuzemského prodejce lovecké výzbroje a výstroje. Situace se za uvedenou dobu vůbec nezměnila …

Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Vážení čtenáři,

úvodník v tomto čísle našeho časopisu bych rád začal malou hádankou: čím je pro myslivost významný 25. červenec, který nedávno minul? Napovím, že nejde o den, kdy se narodil či zemřel některý z významných mysliveckých odborníků, ani o zahájení doby lovu některého z druhů lovné zvěře. Dobrá, prozradím odpověď: jde o termín, do něhož je třeba odevzdat plány lovu drobné zvěře. Tak praví vyhláška o mysliveckém plánování č. 553/2004 Sb. Tyto plány je nutné připravit na základě sčítání, přičemž každý, kdo se zabývá biologií drobné zvěře i na zcela amatérské úrovni (jako autor těchto řádků), ví, že plánovat počty nenarozené a „neviditelné“ zvěře je absurdní. Sčítat zvěř v lánech kukuřice, řepky, obilí, řepy a slunečnice? Před sklizní, před suchým, či naopak deštivým vrcholem léta? Před podmítkami, které v mžiku promění strniště v hladovou poušť? Těžko se lze více vysmát znalostem biologie. Například Oldřich Kučera ve své knize Umělý chov zajíce na str. 140 uvádí: „Z uvedeného dále vyplývá důležitost co možná nejodpovědněji provedeného sčítání zvěře k 31. 8., popř. k 15. 10.“ O 25. červenci se nezmiňuje.