Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Vážení čtenáři,
úvodník v tomto čísle našeho časopisu bych rád začal malou hádankou: čím je pro myslivost významný 25. červenec, který nedávno minul? Napovím, že nejde o den, kdy se narodil či zemřel některý z významných mysliveckých odborníků, ani o zahájení doby lovu některého z druhů lovné zvěře. Dobrá, prozradím odpověď: jde o termín, do něhož je třeba odevzdat plány lovu drobné zvěře. Tak praví vyhláška o mysliveckém plánování č. 553/2004 Sb. Tyto plány je nutné připravit na základě sčítání, přičemž každý, kdo se zabývá biologií drobné zvěře i na zcela amatérské úrovni (jako autor těchto řádků), ví, že plánovat počty nenarozené a „neviditelné“ zvěře je absurdní. Sčítat zvěř v lánech kukuřice, řepky, obilí, řepy a slunečnice? Před sklizní, před suchým, či naopak deštivým vrcholem léta? Před podmítkami, které v mžiku promění strniště v hladovou poušť? Těžko se lze více vysmát znalostem biologie. Například Oldřich Kučera ve své knize Umělý chov zajíce na str. 140 uvádí: „Z uvedeného dále vyplývá důležitost co možná nejodpovědněji provedeného sčítání zvěře k 31. 8., popř. k 15. 10.“ O 25. červenci se nezmiňuje.