Archiv časopisu Svět myslivosti

Štěpán Mikulka

Letos v únoru uplynulo 100 let od doby, kdy byla v Jeseníkách vysazena kamzičí zvěř. Kamzíci původem z Tyrolských Alp se v horském masivu na severovýchodě naší republiky dobře aklimatizovali a stali se jeho nedílnou součástí. Jako pozorovatel přírody a fotograf jsem si tuto pozoruhodnou zvěř natolik oblíbil, že jsem se rozhodl věnovat jí svoji první fotografickou publikaci. O několik postřehů ze života kamzíků bych se rád podělil se čtenáři Světa myslivosti.

David Vaca

V českolipském Vlastivědném muzeu a galerii finišují práce na přípravě velké výstavy nazvané „Adepte cechu Hubertova – Tradice a současnost myslivosti“ (Svět myslivosti č. 1/2013), která bude slavnostně otevřena 30. března. Nač se mohou její návštěvníci těšit, jsme se zeptali jednoho z dvojice kurátorů, Mgr. Tomáše Cidliny.

Redakce

V březnu bude spuštěn nový nezávislý internetový video portál, zaměřený na přírodu, myslivost, včelařství a jezdectví. Za projektem stojí Jan Mudra, režisér úspěšného televizního seriálu Tisíc let české myslivosti, vysílaného od r. 2008 Českou televizí (ČT).

Oto Lasák

Ve čtvrtek 14. února v 11 hodin byl v hlavním městě Maďarska slavnostně otevřen jubilejní 20. ročník největšího maďarského mysliveckého veletrhu FeHoVa. Dvouhodinového zahajovacího ceremoniálu se kromě jiných významných hostů zúčastnili maďarský ministr pro rozvoj venkova a náměstek ministra zemědělství. Celkem 230 vystavovatelů ze 14 států obsadilo plochu 8000 m² a nabídlo vskutku pestrou podívanou pro všechny příznivce myslivosti a milovníky přírody. Návštěvnost veletrhu meziročně stoupla ze 40 tisíc na 50 tisíc osob. Vedle nabídky zbraní a střeliva, nožů, lovecké výstroje, terénních automobilů a odborné literatury poutal pozornost I. ročník preparátorské soutěže FeHoVa.

Redakce

Také vás již nebaví štípat dřevo sekerou? Mít neustále mozoly a bolavá záda? Se sekerou je nejen mnoho práce, ale ještě to zabere hodně času. Velice šikovnými pomocníky pro ty, kteří používají k vytápění rodinného domu nebo chalupy dřevo, jsou štípačky.

Dalibor Pačes

Pamětníci Letních olympijských her 1992 v Barceloně si jistě vzpomenou na famózní úspěch mladého střelce Petra Hrdličky. Tehdy nepříliš známý čtyřiadvacetiletý sportovec vybojoval zlatou olympijskou medaili v disciplíně trap. Sportovní brokové střelbě zůstal věrný dodnes, a jak prohlašuje, stala se mu koníčkem i povoláním. Při příležitosti jeho jmenování do funkce státního trenéra trapu jsme ho požádali o rozhovor.

Libuše Štorková

Seriál o retrívrech byl v minulém čísle Světa myslivosti zahájen představením patrně nejznámějšího zástupce této skupiny loveckých psů – labradorského retrívra. Ve druhém díle se zaměříme na zlatého retrívra, jednoho z představitelů dlouhosrstých retrívrů.

David Vaca

Redakce Světa myslivosti spolupracuje od svého vzniku s širokou plejádou našich a slovenských fotografů přírody. V loňském roce se podařilo navázat spolupráci s Dušanem Smetanou, profesionálním fotografem původem ze Slovenska, který přes dvě desítky let žije a pracuje v Montaně v USA. Dušan je pozoruhodný člověk. Kromě fotografování všeho, co souvisí s lovem, je sám vášnivým lovcem. Asi není třeba vysvětlovat, kolem čeho se točil náš neformální rozhovor.

Ctirad Rakušan

V minulém čísle Světa myslivosti (2/2013) jsme věnovali pozornost popisu loveckého tesáku, jeho původu a vývoji, rozdělení tesáků, zárazu zvěře tesákem, ale též způsobu nošení tesáku a používání tesáku v době, kdy jeho praktický význam již opadl. Kromě loveckého tesáku se dříve při lovu používaly i další chladné zbraně, které by bylo škoda nepřipomenout. Chybou by bylo alespoň stručně nezmínit naše významné výrobce tesáků a sbírky loveckých tesáků v ČR.

Jan Kopřiva

O psíku mývalovitém (Nyctereutes procyonoides), dříve mývalovci kuním, již byly popsány štosy papíru. Tento nepůvodní vetřelec se stává (a někde se bohužel již stal) součástí naší přírody bez ohledu na hranice honiteb, národních parků nebo nehonebních pozemků a (opět bohužel) bez odpovídající pozornosti a tlaku člověka coby „největšího predátora“. Psík není vlivem způsobu svého života „běžně viditelný“ pro veřejnost a pohříchu také pro značnou část myslivců. Zastavme se nad tím, jak je vnímán laiky a co pro redukci jeho početnosti dělají myslivci.