Archiv časopisu Svět myslivosti

Petr Ziegrosser a Rudolf Slaba

Naháňky skončily, můžeme bilancovat a bavit o tom, jaké byly, kolik zvěře se ulovilo, kolik nám uteklo, kdo byl často králem honu … Jevem, který je s loveckými akcemi bohužel také spojen, ale vzpomínat na něj nechceme, jsou případy zastřelení loveckých psů. Důvody mohou být různé, od nezkušenosti střelců, nedbalosti jejich či organizátorů loveckých akcí (ale i vůdců psů) až po hrubou nekázeň a ignorantství. Ztráta loveckého psa bývá pro většinu majitelů strašlivá a smrt psa je stresující i pro většinu účastníků honu. I proto se vzniklé situace snaží organizátoři loveckých akcí řešit rychle a potichu – tak, aby se co nejdříve zapomnělo. Zapomínat bychom ale neměli, právě naopak! Tyto případy bychom si měli připomínat, abychom se z nich poučili a vyvarovali se chyb.

David Vaca

Současná situace s dropy u nás není o moc horší než před sto lety. Již tehdy byl drop velký považován za velmi vzácného ptáka, který do Čech zalétává jen zřídka, častěji na Moravu, kde občas i hnízdí. Lepší situace byla na jižním Slovensku, kam se jezdilo i na jejich lov.

David Vaca

Záchraně dropa velkého a obnově jeho populace na Znojemsku se dlouhodobě věnuje Mgr. Vlasta Škorpíková z odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V r. 2008 shrnula danou problematiku do článku uveřejněného ve Světě myslivosti č. 5/2008. S odstupem necelých šesti let jsme jí položili několik otázek týkajících se aktuálního stavu a též budoucnosti.

Julius Klejdus

Dne 20. listopadu 2013 proběhl v Hodonicích (okr. Znojmo) seminář o historii výskytu dropa velkého na Znojemsku, na kterém byly představeny a prodiskutovány též možnosti ochrany tohoto druhu včetně využití nově připravovaných agroenvironmentálních opatření. O den později byla pro účastníky připravena exkurze za dropy do oblasti jejich výskytu v Rakousku.

Jiří Staněk

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „OZ“). Dlouho očekávaný právní předpis představuje zcela novou úpravu v oblasti soukromého práva. O komplexnosti a hloubce změn, jež nový občanskoprávní kodex přináší, svědčí i množství právních předpisů, které zrušuje a nahrazuje. Jde např. o obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o sdružování občanů a další. Je samozřejmé, že takto široce koncipovaná nová právní úprava se přímo či nepřímo dotýká také myslivosti tak, jak je definována v § 2 písm. a) zákona o myslivosti. Účelem tohoto příspěvku není upozornit na všechna nová ustanovení OZ. Výběr ustanovení, která jsou dále zmíněna, protože se podle mého názoru dotýkají myslivosti, je subjektivní a jistě ne zcela vyčerpávající.

David Vaca, Marek Klitsch, Vladimír Bádr, Tomáš Čapek a Tomáš Frinta

V uplynulých dvou letech bylo v odborném tisku publikováno několik článků o jelenech neobvykle vysokého věku, ulovených v Národním parku Šumava, ale i jinde (např. Svět myslivosti č. 9/2011, 12/2012, Myslivost č. 8/2012). Ukazuje se, že i ve volné přírodě, za značného loveckého tlaku, se jelení zvěř může dožívat značného věku. Dosud zveřejněné informace se týkaly výhradně jelenů, ale je nepochybné, že podobné případy bychom našli i u laní. Jim však není v tomto ohledu věnována zdaleka taková pozornost.

Jaroslav Slamečka

Na podzim loňského roku uspořádala Německá společnost pro výzkum savců (Deutsche Gesellschaft für Säugetierkunde, DGS) již 87. výroční konferenci, na kterou pozvala jak své členy, tak četné hosty. Setkání se konalo na půdě České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze a hlavní organizační úlohu převzala Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) ČZU. Třídenní akce se zúčastnilo 84 pracovníků z 12 států.

Cyril Mika

Pokud se s černou zvěří správně hospodaří a je v optimálních stavech a věkovém složení, je chloubou každé honitby. Navíc jako rytířská zvěř skýtá nezapomenutelné lovecké zážitky. Naopak nesprávné hospodaření s ní vede k prudkému až nekontrolovatelnému nárůstu stavů. Divočáci se pak stávají pohromou a v nezanedbatelné míře se rovněž podílejí na úbytku zvěře drobné, srnčí a dalších druhů. Jednou z cest k radikálnímu snížení početnosti zejména mladé zvěře, tedy selat a lončáků, je lov odchytem. Ve svém příspěvku přináším zkušenosti z jeho realizace v honitbách státního podniku Vojenské lesy a statky ČR (VLS).

Redakce

V uplynulých letech (dalo by se říci i desetiletích) byli myslivci v ČR zvyklí předkládat spárkaté zvěři zpravidla na přelomu ledna a února antiparazitární přípravky. Tato akce se konala v podstatě plošně, resp. podle toho, kde se uživatelé honitby rozhodli, že budou „odčervovat“. V některých okresech probíhala koordinovaně na větším území, někde přispíval na nákup antiparazitárních přípravků i stát. Uživatelé honiteb nakoupili přípravky a předložili je zvěři. Tím byla akce zrealizována. Za rok se vše zopakovalo. Od letoška je to ale již jinak.

Milan Slavinger

Největším problémem naší současné myslivosti jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které zvěř působí. To, kam jsme to dotáhli za posledních 20 let, signalizuje, že v myslivosti došlo k systémové chybě. Dalším důkazem z poslední doby je i snaha některých úřadů pokutovat uživatele honiteb na základě předloženého sčítání zvěře, pokud nahlášený stav spárkaté zvěře překračuje stavy normované. Chybu vidím v tom, že případné sankce za překročení normovaných stavů se dotknou jen uživatelů honiteb, kteří nechtěli při vyplňování výkazů lhát.