Archiv časopisu Svět myslivosti

Karel Šťastný

Za názvem nebeská kozička, někdy také kozlík, nehledejme známé domácí zvíře, ale nenápadně zbarveného menšího ptáka. Pokud se řekne bekasina, mnoha myslivcům již jistě svitne. Ano, jde o bekasinu otavní (Gallinago gallinago), ptáka velikosti mezi kosem a hrdličkou s velmi dlouhým tenkým a přímým píchákem. Kdysi byla lovena pro chutnou zvěřinu. Jméno bekasina mu údajně dali právě lovci.

Jozef Chavko

V únorovém čísle Světa myslivosti byla věnována pozornost obnově populace dropa velkého na jižní Moravě. Jaká je situace dropa jen o kousek dál – na Slovensku?

Radek Podhorecký

Marek Drha

V únorovém čísle Světa myslivosti jsem si se zájmem přečetl článek „Jelení babičky – v honitbách je máme, ale unikají naší pozornosti“ od kolektivu autorů. Ti v něm otevřeli téma, které svým obsahem jistě zaujalo velkou část myslivecké veřejnosti, přestože nejde o trofejovou zvěř. Laním se z pochopitelných důvodů nikdy nevěnuje tolik pozornosti jako jelenům. Jejich bližší a dlouhodobá identifikace ve volné přírodě je totiž až na naprosté výjimky téměř nemožná.

Jan Novák

Díky laskavosti přítele Pavla Sztwrtni jsem měl možnost 16. května 2013 navštívit odchovnu tetřevů v Polských Beskydech na Lesní správě Wisla. Odchovnu vzorně a na profesionální úrovni vede Ing. Zenon Rzonca. Tetřevi jsou jeho velkým koníčkem, čemuž odpovídají výsledky: ročně odchová okolo 100 kusů tetřeví zvěře.

Jiří Porkert a Miloslav Hromádko

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) historicky zaujímá přední místo mezi naší pernatou zvěří. Bohužel, mizení tohoto druhu téměř z celého našeho území, které začalo již v polovině 20. století, probíhá bez větší pozornosti veřejnosti, takže tetřevovi hrozí, že by mu mohlo zůstat již jen čestné místo v přírodopisných učebnicích.

Redakce

Tiskovou zprávu s tímto nadpisem zveřejnila 4. února t. r. Státní veterinární správa. U nás se africký mor prasat (AMP) dosud nikdy nevyskytoval a ani nyní se nevyskytuje. V Evropě byla dosud známa jedna izolovaná lokalita na Sardinii, odkud se ale nákaza nerozšiřuje. V r. 2008 se však AMP objevil v Ázerbájdžánu, odkud se šíří postupně přes Rusko na západ. Letos byl potvrzen v několika případech v Litvě a v polovině února již i v Polsku.

Jiří Staněk

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „OZ“). Jeho vybraným ustanovením, která se dotýkají myslivosti, byl věnován příspěvek v únorovém vydání Světa myslivosti. Tímto článkem plníme závazek popsat problematiku právní úpravy právnických osob, zejména spolků podle nového OZ, v samostatném příspěvku.

Milan Slavinger

Zákon o myslivosti ukládá uživatelům honiteb povinnost provést každoročně v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti kraje sčítání zvěře v honitbách a do pěti dnů výsledek oznámit příslušnému orgánu státní správy na obci s rozšířenou působností. Termíny sčítání jsou zpravidla stanoveny na měsíc únor a březen. Výsledky sčítání jsou, mimo jiné, podkladem pro vypracování plánu mysliveckého hospodaření a uvádí se do statistického výkazu MYSL 1-01. Co tento systém přináší, dobře víme …

Redakce

Ministerstvo zemědělství (MZe) potvrdilo dopisem rozeslaným v druhé polovině ledna t. r. všem krajským úřadům postup Krajského úřadu Ústeckého kraje, který hodlá pokutovat držitele či nájemce honiteb za překračování normovaných stavů (NS) spárkaté zvěře. Jak hodnotíte nový přístup vrcholného orgánu státní správy myslivosti k aplikaci některých ustanovení zákona o myslivosti v souvislosti s vysokými stavy spárkaté zvěře?