Archiv časopisu Svět myslivosti

Petr Ziegrosser

Byli jste již někdy na lovecké cestě v zahraničí? Toužíte ulovit životního jelena, srnce, daňka, zažít exklusivní naháňku na divočáky s velkým výřadem či bažantí hon v dobře zazvěřené honitbě někde v cizině? Před loveckou cestou, která často stojí nemalé prostředky, je dobré vědět, „do čeho jdete“. Štěstí přeje připraveným, což při lovu platí dvojnásob.

Karel Šťastný

Není to tak dávno, co byla sojka obecná (Garrulus glandarius) pokládána za plachého a mimořádně chytrého výhradně lesního ptáka, který svým drsným, daleko slyšitelným poplašným křikem „křřaá, křřaá“ překazil mnohému myslivci naděje na úspěšný lov. Než ji totiž stačil zpozorovat, upozornila nejen příslušníky svého druhu, ale i veškeré další obyvatele lesa na jeho přítomnost. A ti na její poplašné varování skutečně dají.

Bohumil Straka

Na přelomu listopadu a prosince 2013 se v hlavním městě Kazachstánu Astaně konal sokolnický festival a mezinárodní sokolnická konference. Sokolnické festivaly a soutěže jsou ve středoasijských státech pořádány každoročně, ale v tomto regionu byla mezinárodní sokolnická konference zorganizována poprvé.

Pawel Janiszewski a Vladimír Hanzal

Podobně jako všechny státy střední Evropy se také Polsko potýká s problémem úbytku drobné zvěře, zejména zajíců. Proto několik okresů ve velkopolské části Polska přijalo program na podporu drobné zvěře, jehož hlavním cílem je zlepšit její sezónní potravní nabídku a snížit stavy lišky obecné jako jejího hlavního predátora. Metodicky nad programem dohlížejí pracovníci Výzkumné stanice Polského mysliveckého svazu (PMS) v Czemplině.

Marta Heroldová

V mimovegetační době, zvláště ve sněžném zimním období a v brzkém jaře, je přirozená potravní nabídka pro spárkatou zvěř omezena převážně na letorosty listnatých a jehličnatých dřevin. V horských lesních porostech Jeseníků převažují smrkové monokultury, takže i potravní nabídka listnatých dřevin je velmi malá. Při výzkumu potravy spárkaté zvěře bylo zjištěno, že v její potravě, zvláště ve vyšších polohách, převažují trávy. Při detailním rozboru nás zaujalo, že preferovaným druhem je metlička křivolaká, některými starými myslivci zřejmě ne nadarmo označovaná jako „jelení tráva“. Proto jsme se zaměřili na výzkum její potravní nabídky a výživné hodnoty. Zajímalo nás nejen to, v jakých biotopech se vyskytuje, ale i jaká je její anatomická stavba a morfologické znaky.

Pavel Šustr a Dušan Romportl

V rámci projektu telemetrického sledování velkých savců byly na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava sledovány klíčové druhy spárkaté zvěře, které mohou ovlivňovat budoucí podobu lesa – jelen evropský a srnec obecný (viz články ve Světě myslivosti č. 1–12/2012). S ohledem na dynamicky se měnící charakter horských smrčin na Šumavě bylo jedním z hlavních úkolů projektu vyhodnotit, kterým typům prostředí dává jelení zvěř přednost. Data z telemetrie umožňují spolu s přesnými podklady o charakteru prostředí nejen podrobně popsat nároky zvěře na stávaniště, ale též stanovit potenciální ohrožení obnovujících se lesních ekosystémů.

Redakce

Před rokem (Svět myslivosti č. 1/2013) jsme zveřejnili výzvu čtenářům k zasílání fotografií ulovených divočáků nestandardního zbarvení, za účelem vytvoření obrazové galerie zachycující variabilitu atypického zbarvení černé zvěře. Přišla řada snímků, další jsme objevili na různých internetových mysliveckých fórech. Autory – vesměs úspěšné lovce, kteří snímky pořídili – jsme požádali o možnost zveřejnit fotografie jejich úlovků.

Petr Koubek

S rostoucím množstvím ulovených divočáků narůstá i počet odborníků formulujících zaručeně správné postupy pro redukci stavů černé zvěře i její chov. Oba naše myslivecké časopisy pravidelně publikují různé návody, jak přispět ke snížení početnosti černé zvěře, jak významné místo mají staří kňouři v sociální hierarchii, jak plné bachyně lze beztrestně lovit atd. S troškou do mlýna ostatně nedávno přišlo i Ministerstvo zemědělství. Všechna dosavadní opatření včetně úprav podmínek lovu však zatím očekávaný zlom v populační dynamice prasete divokého nepřinesla a zřejmě ani nepřinesou. Jak napsal jeden z respondentů v nedávné anketě Světa myslivosti: „Pokud myslivci nebudou chtít, nic se nestane!“

Jakub Hruška

V otevřeném dopise pracovníků státní správy Ústeckého kraje ministru zemědělství se jeho signatáři opakovaně odkazují na Národní lesnický program pro období 2009–2013 (NLP). Protože tento dokument není myslivecké veřejnosti příliš znám, rád bych jako účastník formulace NLP zavzpomínal, „jak to tenkrát bylo“ …

Redakce

V březnovém Světě myslivosti jsme krátce informovali o otevřeném dopisu adresovaném ministrovi zemědělství Ing. Marianu Jurečkovi, v němž několik pracovníků státní správy myslivosti poukazuje na kontraproduktivitu postupu Krajského úřadu Ústeckého kraje – pokutování držitelů či uživatelů honiteb za překračování normovaných stavů spárkaté zvěře. V rámci otevřené diskuse otiskujeme otevřený dopis v plném znění bez redakčních úprav.