Archiv časopisu Svět myslivosti

{mosimage}

00INT

ÚVODNÍK

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

zima pomalu končí, dny se začínají stále více prodlužovat a přestože se v březnu téměř nic neloví, mnozí z nás již začínají pošilhávat po dočasně odložené kulovnici. Hladinu adrenalinu určitě pozvedne i návštěva chovatelské přehlídky, kde pod stojany s trofejemi jistě padne nejedno předsevzetí o tom, jak "budu letos často chodit do lesa, ráno vstávat na čekanou, jak se nezaleknu mrazu a plískanic, nenechám se odradit neúspěchy, vytrvám a bílá místa na stěně loveckého pokoje zaplním plody svých loveckých výprav". Skutečnost je sice nakonec často jiná, ale podobná předsevzetí se vždy dávala, dávají a dávat budou. Každopádně bude možné předsevzetí a sny porovnat se skutečností zase za rok na příští přehlídce. Ponechme však stranou úvahy o lovu, neboť na ten je zatím skutečně ještě čas a soustřeďme se na chovatelské přehlídky. Jako na běžnou součást mysliveckého života na ně lze pohlížet z několika aspektů a podle toho je také hodnotit. Pro tento úvodník se podrobněji zaměřme na dva z nich.

{mosimage}

00POL

Novinky z Ministerstva zemědělství ČR

Ing. David Vaca, Ph.D.

Ministerstvo zemědělství ČR o sobě na sklonku loňského roku dalo vědět vydáním vyhlášky o bažantnicích.
Na to, co dalšího chystá pro letošní rok nejen v oblasti legislativy, jsme se zeptali ing. Jiřího Pondělíčka, Ph.D., vedoucího odboru rybářství, myslivosti a včelařství MZe.

{mosimage} 

00POL

Evropský soudní dvůr rozhodl ve prospěch myslivců

Wild und Hund, 24/2003, Rš

Podle svého nejnovějšího rozhodnutí spatřuje Evropský soudní dvůr i v lovu ptáků "rozumné" využívání přírodních zdrojů. Tím se zcela distancoval od návrhu generálního prokurátora ze 6. května m. r. (Svět myslivosti 11/2003 - pozn. red.), který zastával názor, že lov jako aktivita ve volném čase nepředstavuje rozumné využívání ve smyslu směrnice EU o ptácích (§ 10, odst. 9).
Kromě toho soud rozhodl, že ptáci se mohou lovit i mimo obvyklou dobu lovu (1. 9. až 31. 1.) i bez potřebného zdůvodnění, když jde o škody na kulturách. FACE spatřuje ve výkladu Evropského soudního dvora možnost rozšířit dobu lovu některých druhů pernaté zvěře.

{mosimage}

00POL

Vrcholné setkání

Jagen weltweit, 6/2004, Rš

Prezident FACE G. de Turckheim se 4. listopadu m. r. sešel v Římě s italským ministrem a zároveň předsedou evropské ministerské rady G. Alemannem. Spolu s generálním tajemníkem FACE Y. Lecocquem zdůraznili hlavní cíle sedmi miliónů evropských myslivců, totiž zachovat trvale udržitelnou myslivost, biologickou rozmanitost a zdravé a vyrovnané hospodaření s volně žijícími živočichy.
Zástupci FACE italského ministra podrobně seznámili se svými představami a požadavky. Ministr s nimi projevil souhlas a zavázal se dát v ministerské radě EU podnět, aby je prosadila.
Tato nová iniciativa FACE podtrhuje její roli jako nezbytného partnera evropských institucí a podporovatele trvale udržitelné myslivosti v Evropě.

{mosimage}

00VEDA

Migrace jelení zvěře

Ing. Slavomír Finďo, CSc.

Pohyb a rozmístění zvěře v rozsáhlých lesních komplexech byly až donedávna velkou neznámou. Poznání velikosti území obývaných jednotlivými jedinci, migrace a denní aktivita jsou důležitými informacemi také pro správné obhospodařování jelení zvěře. Podívejme se, co přineslo telemetrické sledování jelení zvěře v Nízkých Tatrách.

{mosimage}

00VEDA

Skrytý "zimní spánek" jelení zvěře

Podle časopisu Der Anblick č. 2/2002 zpracoval ing. Ctirad Rakušan

Obvykle se předpokládalo, že volně žijící jelení zvěř potřebuje za nepříznivých zimních podmínek více energie a tomu odpovídají i doporučení ohledně jejího přikrmování s důrazem na zimní období. Nové poznatky se ale s těmito tradovanými zásadami poněkud rozcházejí a ukazuje se, že zvěř v zimě potřebuje především šetřit energii. V pokusných obůrkách, kde se zvěři předkládala oblíbená potrava v neomezeném množství, se prokázalo, že jí zvěř spotřebovala vždy méně než v létě. Tento problém se pokusil objasnit prof. dr. W. Arnold z Ústavu nauky o zvěři a ekologie Veterinární univerzity ve Vídni.

{mosimage}

00VEDA

Na čem závisí úspěšnost při lapání šelem?

Francouzští vědci se zabývali výzkumem faktorů, které ovlivňují úspěšnost lapání lišek a kun lesních a skalních. Při své práci analyzovali údaje od 58 lovců. Celkem bylo na 424 místech při průměrné době lapání 84 dní (celkově 35 774 údajů za nastraženou pas a noc) lapeno 197 lišek (0,95 lišky na 100 pastí), 72 kun skalních a 88 kun lesních. Pro lišky byly použity tři hlavní způsoby lapání - "krční" oka, nášlapné pasti na umělé stopě a ná-šlapné pasti na hromadách hnoje s masitou návnadou. Pro lapání kun byly využity čtyři způsoby: sklopce postavené blízko a daleko od odchoven pernaté zvěře, pružinové pasti a nášlapné pasti. U lišek byla nejúspěšnější "krční" oka a u kun sklopce postavené poblíž odchoven. Úspěšnost lapání závisela zejména na použité metodě, výskytu pastí v okolí a sezóně (Wildlife biology 2003: 1, 11-19).

{mosimage}

00VEDA

Vliv pěších turistů a paraglidingu na kamzičí zvěř

Ve švýcarských Alpách (národní rezervace Augstmatthorn) byly sledovány reakce kamzičí zvěře na rušení pěšími turisty a paraglidisty. Na sledovaném území byl během 27 dní sledován pohyb turistů (26 dnů) a paraglidistů (6 dnů). Přestože byl počet pěších turistů, kteří se dostávali na dohled kamzíků, poměrně vysoký, byl jejich vliv na narušení pastevního rytmu nízký (průměrná denní ztráta času na pastvě 1,2 %). Naopak v případě paraglidistů bylo zaznamenáno výraznější snížení pastevní aktivity kamzíků (od 2,2 do 26,5 %), přičemž dopady na zvěř se silně zvyšovaly s dobou, po kterou měli kamzíci paraglidisty v dohledu. Autoři ve své studii vytvořili model, podle kterého je možné kvantifikovat efekt rušení zvěře i na jiných lokalitách (Wildlife biology 2003: 1, 37-45).

JK

{mosimage}

00ROZH

ČMMJ a pořádání chovatelských přehlídek

Ing. David Vaca, Ph.D.

Chovatelské přehlídky, resp. přehlídky trofejí spárkaté zvěře se za dobu svého konání staly tradiční jarní akcí hojně navštěvovanou většinou myslivců. V březnu se již kolotoč přehlídek rozbíhá naplno, a proto jsme se právě v březnovém čísle našeho časopisu rozhodli věnovat tomuto tématu větší pozornost a rozebrat je z více aspektů. Věříme, že se tím podaří vyvolat konstruktivní diskusi, která dokáže posunout věci kupředu a pomůže k lepšímu využití přehlídek nejen objektivizací výsledků odstřelu zvěře, ale také zlepšením propagace myslivosti na veřejnosti.

{mosimage}

00LEG

Chovatelské přehlídky a jejich konání z hlediska působnosti orgánu státní správy myslivosti

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

Chovatelské přehlídky trofejí ulovené nebo nalezené uhynulé spárkaté zvěře a některých druhů šelem patří v našich podmínkách k tradiční součásti myslivecké činnosti. Pořádají se každoročně obvykle po skončení mysliveckého roku, tedy na přelomu zimy a jara. Obecně je možné říci, že účelem chovatelských přehlídek je hodnotit lovecké trofeje nejen z hlediska jejich parametrů a ostatních znaků charakterizujících, resp. určujících tzv. bodovou hodnotu trofeje, ale také z hlediska správnosti odstřelu konkrétního kusu zvěře jako chovatelského opatření.