LESNICKÁ VÝROČÍ - ČERVENEC 1999
1. 7. 1964 - Ministerstvo školství a kultury v dohodě se Státní komisí pro rozvoj vědy a techniky a s ČSAV zřídilo při Vysoké škole zemědělské v Praze Vědecký lesnický ústav se sídlem v Kostelci n. Č. l.
10. 7. 1939 - zemřel ve Zbirohu lesmistr Josef Schwarz, lesní geometr thurn-taxiského hospodářství, zeť hudebního skladatele Bedřicha Smetany, pohřben v Praze na Vyšehradě. Narodil se 25. 3. 1843 v myslivně Chloumek u Mladé Boleslavi (viz LP 3/98).
10. 7. 1889 - se narodil v Klenčí pod Čerchovem u Domažlic Jan Vrba, český lesnický pedagog, lesnický, myslivecký a historický prozaik a básník, autor cca 80 knih, z nichž některé vyšly v reedicích. O něm pojednávám v samostatné stati. Zemřel 28. 5. 1961 v Domažlicích v 72 letech.
12. 7. 1774 - se narodil v Dobroči významný slovenský lesník Jozef Dekret Matejovie, lesmistr v Banské Bystrici. Propagátor česko-slovenského přátelství, spolupracovník českého lesníka Františka de Paula Duška. Zasloužil se o zvelebení devastovaných lesů v Horehroní. Zmapoval lesní ohrady, ustálil práva osadníků a vymezil majetkové hranice komorních lesů. Pro lesní dělnictvo navrhl mzdový sazebník, který se stal vzorem pro jiné oblasti. Zavedením sběru semen, šišek, luštěním (1812), zřízením luštíren a lesních školek (1813), nákupem semene červeného smrku (= modřínu) v Tyrolsku průkopnicky rozvinul umělou obnovu a zalesňování holin a devastovaných ploch. Pro zlepšení organizace práce vydal četné služební instrukce, ceník škod působených pastvou (1818), předpisy o přebírání dříví, manipulaci, o pálení uhlí a o hájení lesů. Významné bylo zavedení pily pro kácení, namísto dosavadního rubání sekerou (1825). Všemi těmito a dalšími pokrokovými zásahy položil základy k rentabilnímu a modernímu lesnímu hospodářství. Zemřel v Banské Bystrici 18. 1. 1841, kde je pochován. V r. 1912 mu byl v Dolnom Jelenci odhalen pomník. V r. 1954 byla LTŠ v Liptovskom Hrádku přejmenována na Strednú lesnícku školu J. Dekreta Matejovie.
12. 7. 1834 - se narodil ve Zruči nad Sázavou Karel Jiří Schindler, významný český lesnický pedagog a encyklopedista, odborný spisovatel. Byl profesorem na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem (1860) a na lesnické škole v Mariabrunnu u Vídně (1861-1870). V r. 1863 napsal německy dějiny lesnického ústavu v Mariabrunnu, na jehož reorganizaci se významně podílel. V letech 1870-1882 pracoval jako finanční rada a ústřední lesní inspektor daňové úpravy pro všechny rakouské země se sídlem ve Vídni. V r. 1881 byl zvolen současně za poslance na zemský a říšský sněm. V r. 1889 byl jmenován přednostou ředitelství státních nadačních lesů v Čechách. Významná je i jeho tvorba literární. Přispíval do mnoha českých i německých časopisů. Sestavil také první českou šestidílnou encyklopedii Veškeré nauky lesnické (1865, 2. vyd. 1876-82). Kromě toho vydal řadu spisů a odborných pomůcek pro lesnické školy. Ačkoliv se pohyboval převážně v německém prostředí, neodrodil se. Vždy šel energicky a houževnatě za každou věcí, o jejíž správnosti byl přesvědčen. Jeho heslem vždy bylo: Nebát se, neustoupit a poctivě bojovat! Zemřel 12. 6. 1905 v Jičíně.
12. 7. 1874 - se narodil v Rudníku v Haliči ing. Ferdinand Müller, profesor inženýrských staveb lesnických, děkan i rektor Vysoké školy zemědělské v Brně. Zemřel 30. 5. 1948 v Brně (viz LP 5/98).
17. 7. 1804 - se narodil v Pohořelicích u Brna Jan Buchmayer, znamenitý moravský lesnický taxátor. Zemřel 26. 1. 1858 v Budíškovicích u Moravských Budějovic (viz LP 1/98).
20. 7. 1744 - v Bošovicích na Slavkovsku se narodil Václav Eliáš Liborius Lenhart, lesmistr a inspekční úředník lichtensteinských lesů v Kostelci n. Č. l., autor jedné z nejstarších českých lesnických knih. V r. 1793 vydal v Praze vlastním nákladem německo-českou knihu Zkušené naučení k velmi potřebnému již za našich časů osetí lesův, ku kterémuž ještě jiná naučení o povinnostech myslivce lesův dle zkušenosti dokonale hledících přidána jsou. Knížka tištěná švabachem o rozsahu 260 stran obsahuje v první polovině text německý, ve druhé shodný text český. Kniha je určena adeptům lesnické vědy. Psána je formou otázek a odpovědí. Rozdělena je do čtyř částí. První a nejobsáhlejší z nich pojednává o 16 nejdůležitějších dřevinách, druhá část doplňuje a prohlubuje znalosti z první. Třetí stručně vysvětluje druhování dříví a odhad krychlového obsahu a na příkladech uvádí výpočet ceny. Kalendářní přehled lesníkovy práce v jednotlivých měsících tvoří závěrečnou čtvrtou část knihy. Moravan V. E. Lenhart je také autorem lichtensteinské lesní instrukce z r. 1802. Jako lesník věnoval pozornost obnově lesů, jejich ochraně i stanovení přiměřených těžeb. Dne 1. 5. 1806 podlehl v Kostelci n. Č. l. epidemii.
20. 7. 1889 - (některé prameny uvádějí rok 1899) zemřel v Nové Vsi u Kvasnic na Kroměřížsku Jan Wunder, moravský lesník-revírník, propagátor a významný reformátor včelařství. Narodil se dne 8. 4. 1811 v lesnické rodině v Kostelanech na Kroměřížsku. Po otcově smrti se vyučil též lesníkem a od roku 1827 (podle jiných pramenů od r. 1837) působil jako revírník v Nové Vsi na Kroměřížsku. Patří mezi vynikající, světově proslulé lesníky-včelaře. Včelařit začal v 19 letech, kdy si na louce u kvasnické bažantnice postavil 7 klátů (špalků-úlů), ale později u myslivny v Nové Vsi zakoupil pozemek, na kterém zřídil včelín s proslulou zahradou ovocných zákrsků. Upustil od tradičních klátů, vyhloubil je do čtverhranu a na boční strany dal lišty, na které nakladl trámky s přilepeným základem díla. Mezi trámky nechával mezeru, jakou viděl u nepohyblivých plástů, a zadní stěnu úlu uzavíral okénkem, na němž byla na místo dvířek připevněna dřevěná deska. A tak už v roce 1840 se stal průkopníkem daleko před německým farářem Dzierzonem. Wunderův úl byl vzorem pro výrobu prvních tzv. moravských stojanů. Aby včely na trámkách stavěly nové dílo (plástve) i tam, kde nejsou nálepky staré stavby, vymyslil si jakési razítko, kterým vytvářel ve vosku natřeném na trámcích počátky buněk a mezistěnek. A tak tento přemýšlivý, koumavý a inteligentní lesník, včelařící nejprve ve špalkových úlech, vynalezl a poprvé (už v r. 1840) vyrobil úly s pohyblivými plásty na loučkách (dřevěných lištách), které nejdříve vkládal do špalkových úlů, později začal vyrábět úly deskové, kam vkládal padesát louček, které rozděloval do pěti pater. Úly uzavíral zaskleným okénkem a deskou, později dvířky. Vyrobil tlačítka (tzv. razítka) základů včelího plástu, která už v r. 1850 vystavoval na první včelařské výstavě v Brně. Wunderův úl se stal vzorem pro spolkový úl moravských včelařů, tzv. moravský spolkový stojan. Za zásluhy o včelařství získal v r. 1862 zlatou a stříbrnou medaili Moravskoslezské hospodářské společnosti, r. 1870 byl vyznamenán Zlatým záslužným křížem a nazýván "tichým předchůdcem Dzierzona". Byl to vlastně Wunder - otec myšlenky pohyblivé včelí stavby (plástu).
23. 7. 1814 - se v Rychnově nad Kněžnou narodil František Pelcl, český lesník a taxátor. Zemřel 16. 4. 1893 (viz LP 4/98).
24. 7. 1919 - podle zákona č. 460 Sb. z. a n. byla zřízena v Brně Lesnická fakulta jako samostatný odbor Vysoké školy zemědělské.
26. 7. 1884 - se narodil v Dlouhé Třebové Josef Žalman, ředitel lesních lichtensteinských statků v Pozořicích u Brna (1910-1946), myslivecký spisovatel a organizátor, redaktor časopisu Stráž myslivosti, autor publikací Ochrana myslivosti (1924) a Základy myslivosti (tři vydání, 1941), zakladatel Čs. myslivecké jednoty, její dlouholetý ústřední jednatel. Uznávaný myslivec a kynolog. Člen Československé akademie zemědělské. Zemřel 25. 6. 1947 v Pozořicích u Brna a nekrolog o něm je ve Věstníku ČAZ 21, 1947, s. 434.
4. 1. 1919 - začal v Praze vydávat lesní J. Smrček týdeník Český lesník, který po změně názvu v Československý lesník se stal 22. číslem spolkovým orgánem Jednoty, v roce 1921 byl přejmenován na Československý Les, který byl zastaven v roce 1951.
20. 6. 1989 - zemřel v nemocnici Nová Ves pod Pleší ing. Ladislav Kyzlík, významná osobnost českého středního lesnického školství, profesor lesnických škol v Hranicích (1939-43), Písku (1943-46) a zejména v Trutnově (1947-70), kde byl i 12 let správcem internátu, autor a spoluautor osmi odborných učebnic a skript, především lesnické botaniky. Průkopník mezinárodních styků na SVLŠ Trutnov. Narodil se 25. 1. 1905 v Chlumčanech u Loun (viz LP 1/75, nekrolog LP 10/89 a almanach Padesát let lesnického školství v Trutnově 1945-1995).