RAKOVINA KŮRY KAŠTANOVNÍKU CRYPHONECTRIA PARASITICA (MURRILL) BARR. V ČESKÉ REPUBLICE

Libor Jankovský, Pavlína Haltofová, Dagmar Palovčíková

Rakovina kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica (Murr.) Barr. (syn. Endothia parasitica (Murr.) And. et And.) je spolu s původcem grafiózy jilmu Ophiostoma ulmi (Buism.) Nannf, resp. Ophiostoma novo - ulmi Brasier jedním z příkladů zavlečení choroby mimo areál původního rozšíření, její adaptaci na populaci geneticky blízkého druhu a posléze fatálního dopadu na populaci nového hostitele.

ÚVOD

Choroba pochází z Asie, kde se vyskytuje na tamních druzích kaštanovníků - Castanea mollisima Blume, původem z Číny a na C. crenata Sieb. & Zucc. z Japonska. Všechny asijské druhy jsou vůči infekci rakovinou kůry kaštanovníku tolerantní i mimo svou přirozenou oblast rozšíření. Počátkem 20. století byla rakovina kůry kaštanovníku zavlečena čínskými imigranty se sazenicemi Castanea mollisima do Severní Ameriky, kde je udáván první nález z roku 1902. První příznaky onemocnění stromů zaznamenal Merkel v zoologické zahradě Branx v USA. Provedená opatření profylaktického charakteru nebyla úspěšná a většina okolní populace v důsledku nástupu této choroby odumřela. V Severní Americe se v krátké době rakovina kůry kaštanovníku rychle rozšířila a takřka vyhubila domácí kaštanovník Castanea dentata (Marsh.) Borkh. Šlo o jednu z největších ekologických katastrof, vyvolanou zavlečením choroby mimo původní areál rozšíření. Ekonomové odhadli tehdejší přímé ztráty asi na jednu miliardu dolarů. Odlesnění obrovských ploch vyvolalo erozi a následné záplavy v povodí. Postižen byl i průmysl v oblastech. Dřevo kaštanovníků bylo využíváno pro výrobu nábytku, výrobu telegrafních sloupů, sudů. Tanin byl využíván v kožedělném průmyslu. Kaštanovníkové porosty byly bohatě osídleny spárkatou zvěří, divokými krocany a jinou faunou, která rychle zmizela s kaštanovníky.

Do Evropy byla rakovina kůry kaštanovníku pravděpodobně zavlečena ze Severní Ameriky. První nálezy jsou udávány z roku 1925 Belgie a Anglie (Anonymous 1950 ex Juhásová 1999). V roce 1938 byla potvrzena v parku Bussala u Janova (Biraghi 1949 ex Juhásová 1999). Postupně se rakovina šířila na kaštanovníku jedlém Castanea sativa v Itálii, Francii, Švýcarsku, bývalé Jugoslávii, Maďarsku aj.

Do 70. let se předpokládalo, že na území tehdejšího Československa jsou pro šíření rakoviny kůry kaštanovníku nevyhovující klimatické podmínky. V roce 1976 však byla objevena na Slovensku na lokalitě Prašice - Duchonka v okrese Topoľčany (Juhásová 1990, 1991 ex Juhásová 1999, Juhásová, Eke, Gál 1987). Pozdní publikace nálezu korespondovala s tehdejší politickou situací a tajením výskytu choroby ze strany vládnoucí garnitury. V letech 1976 - 1998 bylo zaznamenáno 77 ohnisek nákazy na cca 22 lokalitách (Juhásová 1999). V rámci území ČR nebyla rakovina kůry kaštanovníku do roku 2002 potvrzena. Jediný, bohužel nedokladovaný nález rakoviny kůry kaštanovníku byl zaznamenán v polovině 90. let na lokalitě Prudká, cca 40 km SZ od Brna v údolí řeky Svratky (Jankovský, Haltofová 2002). Na stránkách Lesnické práce byla rakovina kůry kaštanovníku několikrát zmíněna Příhodou (1959), Jančaříkem, Juhásovou (1987), Jankovským (1998) aj.

Celkově nejsou škody působené rakovinou kůry kaštanovníku na Castanea sativa Mill. v Evropě tak dramatické jako na jeho severoamerickém homonymu C. dentata. Důvodem je mj. vyšší rezistence C. sativa. vůči této houbě. Další příčinou tohoto relativně příznivého stavu může být i fakt, že v Evropě byly zjištěny hypovirulentní kmeny této houby (Heiniger et Stadler 1991, Seemann et Unger 1993) potlačující její negativní působení na dřevinu.

Kromě kaštanovníku jedlého jsou touto houbou napadány i duby. Uváděny jsou druhy jako Quercus alba, Quercus rubra, Quercus velutina (Darpoux, Ridé, Bondeaux 1957 ex Juhásová 1999), Quercus stellata a Quercus montana (Gravatt 1949 ex Juhásová 1999), v Evropě rovněž Quercus petraea (Juhásová 1999). Kromě kaštanovníků a dubů je udávána rovněž z Acer rubrum L. a ze škumpy Rhus typhina L., na které je mj. uváděna i z Polska.

KAŠTANOVNÍK JEDLÝ V ČR

Kaštanovník jedlý Castanea sativa Mill. je jako introdukovaná dřevina rozšířen v celé ČR. Nejstarší doložená zpráva o stromech v kaštánce u Kmenného jezera nedaleko Chomutova je od Brandlína z roku 1679. V té době to byly již plodné stromy, takže lze předpokládat prvé výsadby v 16. století, tedy přibližně před 300 - 400 lety (Svoboda, 1978). Nejznámější současná kaštánka se nachází v Nasavrkách. Nejstarší exempláře pocházejí z původní výsadby z roku 1776. V současnosti pochází informace o výskytu Castanea sativa v ČR z přibližně 270 lokalit (Jankovský, Haltofová 2002).

PROJEVY RAKOVINY KŮRY KAŠTANOVNÍKU

Onemocnění se projevuje prosycháním od vrcholku koruny, kdy zaschlé listí neopadá. Mohou být napadnuty jak jednotlivé větve, tak i celý kmen. Na hladkém kmeni a větvích se první příznaky projevují barevnou změnou kůry. Kůra se zprvu zbarvuje dočervena jako důsledek nekrózy kambia. Borka postupně podélně praská a odlupuje se. Pod nekrózami se v lýku tvoří vějířovité žlutooranžové mycelium. V místě rakovin se později vytváří plodnice - pyknidy, které jsou uložené v červenooranžovém stromatu. Z pyknid je vytlačována slizovitá lepkavá hmota, nesoucí oranžové pentlice. Na nich jsou vynášeny konidie velké 2-3 x 1,5 mm, jimiž se houba rozmnožuje. Dvoubuněčné askospory jsou uvolňovány z hruškovitých peritécií, které se tvoří rovněž ve stromatech. K šíření infekce dochází při nalepení hmoty na těla hmyzu, ptáků, aj. Konidie i askospory jsou s prachem roznášeny větrem na velké vzdálenosti. Vstupní bránou infekce jsou nejčastěji mikrotrhliny v borce, kam jsou konidie splavovány. Na napadnuté větvi či kmeni jsou patrné četné výmladky pod místy rakovin. Na agarsladových médiích tvoří Cryphonectria parasitica po dvou dnech bílé mycelium a zhruba v rozmezí 4 - 7 dnů se tvoří okrouhlé oranžové pyknidy velikosti cca 1 - 2 mm.

OCHRANA PROTI CHOROBĚ

Základním předpokladem zabránění šíření choroby je přísná mezistátní ochrana, zamezující pohybu materiálu z oblastí výskytu. V rámci některých států je uplatňována restrikce pohybu kaštanovníku i mezi vnitřními správně - organizačními jednotkami. I přes obrovskou produkci spor a možný přenos vzduchem je největším rizikem zavlečení do nových oblastí distribuce infikovaného rostlinného materiálu. Kromě kaštanovníku může být choroba zavlečena také s duby. V současnosti existuje také riziko přenosu zdroje infekce dopravou, resp. pracovními nástroji, kterými jsou stromy ošetřovány.

Mechanická likvidace napadených jedinců jako profylaktické opatření není dostatečně účinná. Vesměs po určité době se choroba opět objeví. Kaštanovníky mají velkou výmladkovou schopnost. Právě výmladky na lokalitách, kde byly likvidovány stromy s infekcí, vykazovaly po několika letech opět známky infekce. Z hlediska dalšího šíření choroby je důležité podchycení a včasná likvidace ohniska. Chemická ochrana běžnými fungicidy není stoprocentně účinná a nezabrání dalšímu šíření choroby.

V 60. letech byl na některých lokalitách Itálie pozorován pokles četnosti poškozených stromů. Zároveň bylo pozorováno kalusové hojení rakovinných ran (Mezzetti 1968 ex Juhásová 1999). Popsán byl hypovirulentní kmen rakoviny kůry kaštanovníku, kdy mycelium houby bylo napadeno hypovirem, který snižuje virulenci patogena. Samovolnému pronikání hypoviru v přírodě napomáhá pravděpodobně hmyz. Napadené mycelium se v kultuře vyznačuje odlišnými fyziologicko - morfologickými vlastnostmi. Zatímco v kultuře vytváří Cryphonectria parasitica hojně oranžové plodnice, hypovirulentní kmen se vyznačuje tvorbou bílého povrchového mycelia. Hypovirulence bylo využito v biologickém boji proti této chorobě. Bylo napěstováno inokulum různých biologických ras hypovirulentních kmenů C. parasitica, kterými jsou inokulovány rakoviny. Samotná metoda je značně pracná. Inokulum je vkládáno do jednotlivých ran. Možnosti plošné aplikace jsou tedy omezené. Zde je nutno poznamenat, že tento způsob ochrany je jedním z mála možností léčení stromů vůbec.

NÁLEZ CRYPHONECTRIA PARASITICA V ČR

Původce rakoviny kůry kaštanovníku byl poprvé potvrzen v červnu 2002 v Uherském Brodě. Jde o 27letý strom v soukromé zahradě. Výška stromu je 5 m, strom nemá vytvořen průběžný kmen. K větvení dochází nad zemí. Důvodem může být dlouhodobá infekce. Kaštanovník byl jako dvouletá sazenice dovezen před 25 lety ze Slovenska, konkrétně z Bratislavy. Lokalizace nálezu: Uherský Brod, ulice Za Humny, v soukromé zahradě; souřadnice: 49°01’33’’N, 17°39’11’’E; 27letý strom; výška 5 m, obvod 95 cm, datum nálezu: 19. 7. 2002, rev. 16. 10. 2002; leg. Pavlína Haltofová, det. Haltofová, Jankovský, Palovčíková.

ZÁVĚR

Výskyt Cryphonectria parasitica v Uherském Brodě je prvním dokladovaným nálezem této houby na území ČR. Zde je třeba zdůraznit, že jde o jediný případ z celkového počtu 400 dosud vyšetřených stromů na 126 lokalitách. Tento nález je tak možno považovat za výjimečný i s ohledem na původ tohoto kaštanovníku. Dosud získané výsledky vylučují možnost rozsáhlejšího výskytu rakoviny kůry kaštanovníku na území ČR. Nelze však vyloučit zjištění nových ohnisek, kdy zdrojem mohou být právě kaštanovníky importované ze zahraničí. S ohledem na ostrůvkovitý areál rozšíření kaštanovníku u nás je pravděpodobnost rychlého šíření, stejně jako možných hospodářských škod minimální. V případě nálezu infekce na starých, historicky cenných stromech je zde možnost provedení kurativních opatření pomocí inokulace hypovirulentními kmeny.

V žádném případě není první nález rakoviny kůry kaštanovníku jako karanténního druhu (zákon č. 36/2002 Sb.), který podléhá ohlašovací povinnosti, předzvěstí nadcházející epidemiologické situace. Přesto se zde může nabízet paralela se situací ve Slovenské republice, kde byla tato choroba rovněž po léta intenzivně hledána a po prvním nálezu v roce 1976 byla záhy zjištěna i na dalších lokalitách.

Autoři děkují paní Doc. Ing. Gabriele Juhásové, CSc. za laskavé konzultace k tématice. Práce byla podpořena projektem FRVŠ 2FR108

Seznam citované literatury je dostupný u autorů příspěvku

Adresa autorů:

Dr. Ing. Libor Jankovský,
Ing. Dagmar Polovčíková,
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně,
Zemědělská 3, 613 00 Brno,
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Pavlína Haltofová, Tyra 43, 739 61 Třinec