Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 4/02

Duben

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

řada z vás si pravděpodobně čas od času klade otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet lesní porosty v České republice v blízké i vzdálenější budoucnosti. Přesto, že jsou lesníci zvyklí pracovat se specifiky, které s sebou lesní hospodářství nese, a dlouhá výrobní doba je pro ně samozřejmostí, ovlivňuje lesní ekosystémy tolik “zvláštností”, že žádná předpověď nemusí platit. Společenské požadavky na funkce lesů se v současnosti mění mnohem rychleji než dříve a kritérií pro řízení lesních ekosystémů i pro předpovědi jejich dalšího vývoje tím výrazně přibývá.

AKTUALITY

ZÁSOBY DŘEVA V LESÍCH MOHOU STOUPNOUT O PĚTINU

Zásoby dřeva v tuzemských lesích by podle odhadu ÚHÚL mohly do roku 2045 stoupnout zhruba o pětinu, a to na 732 mil. m3 proti 595 mil. m3 v roce 1995. V roce 2000 činila zásoba dřeva v domácích lesích 630 mil. m3. Prognóza ÚHÚL vychází z předpokladu, že skutečná těžba dřeva se bude i nadále pohybovat na úrovni kolem 80 % celkového běžného přírůstu za rok.

KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ

Podle zprávy MZe, redakce

Dne 5. března 2002 proběhlo na MZe další jednání Výboru pro koordinaci postupu při komunikaci odvětví lesního hospodářství s veřejností (Výbor). Členové Výboru zhodnotili zejména aktivity roku 2001. Realizovala se řada projektů se zaměřením na osvětu a propagaci lesního hospodářství. Především byla oslovena široká laická veřejnost a vybrané skupiny dětí a mládeže.

PRODUKČNÍ MOŽNOSTI LESŮ V ČR DO ROKU 2050

Emil Cienciala, Martin Černý

Tyto a další otázky řešil tříletý projekt “Scénářová analýza trvale udržitelné produkce dřeva v podmínkách různých režimů hospodaření v lesích”, který financovalo Ministerstvo zemědělství ČR a který probíhal v přímé návaznosti na projekt Evropské unie “SCEFORMA” (ERBIC15-CT98-0122). Na evropské úrovni se na projektu podílely partnerské ústavy z Holandska, Finska, Maďarska, Polska a Ukrajiny. Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (IFER) působil v rámci tohoto projektu jako vědecký koordinátor. Tento příspěvek přináší některé z nejpodstatnějších výstupů projektu v rámci aplikace na lesy v České republice.

INVENTARIZACE LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE I.

Jiří Holický

Česká republika se přiřadila k řadě evropských zemí, kde se stav a vývoj lesa zjišťuje inventarizací lesů. V červnu 2000 Vláda ČR vydala nařízení vlády č. 193/2000 Sb. a nařídila inventarizaci lesů v České republice (ILČR) v letech 2001 - 2004. Úkolem byl pověřen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, koordinaci a dohled nad průběhem prací zajišťuje Ministerstvo zemědělství ČR.

VÝBĚRNÉ LESY Z POHLEDU MEZINÁRODNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Lubomír Šálek

Lesní hospodářství se nachází v procesu hledání a ověřování nových cest, zejména v hospodářské úpravě lesů. Jejím úkolem je najít životaschopný kompromis mezi všemi funkcemi lesů. Jednou z cest je uplatnění výběrného způsobu a kontrolní metody jako nástroje pro rozhodování lesních hospodářů. I proto se na podzim roku 2001 ve Švýcarském Curychu konala týdenní konference věnovaná problematice nestejnověkých lesů, zejména jejich historii a současnému stavu v podmínkách střední Evropy.

ODHAD EKONOMICKÝCH DŮSLEDKŮ DOPADŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY NA LH V ČR

Luděk Šišák, Karel Pulkrab

Podle dostupných informací dosud v ČR problém ekonomického dopadu klimatické změny na lesní hospodářství komplexněji neřešil. Existují pouze práce, zabývající se především biologickými, produkčními a pěstebními otázkami, příp. problémy plnění funkcí či služeb lesa společnosti v měnících se podmínkách. Jedná se tedy o první pokus vyjádřit komplexnější sociálně ekonomické důsledky případné klimatické změny.

K ODUMÍRÁNÍ MLADÝCH MODŘÍNŮ V ROCE 2001

František Soukup, Vítězslava Pešková, Jan Liška, Petr Kapitola

Prosychání a odumírání mladých modřínů vzbuzuje pozornost lesníků v České republice již dlouhou dobu. K tomuto jevu dochází v našich lesích opakovaně v nepravidelných víceletých intervalech. Charakter poškození bývá obdobný: odumření jednotlivých větévek nebo částí koruny, popř. i celé koruny, a to při zachování funkčního, na první pohled nepoškozeného kořenového systému; přízemní patra větví (do výše bylinné a travinné vegetace) jsou velmi často nepoškozena. V porostu mohou být poškozeny modříny někdy jen jednotlivě, jindy je jich naopak napadena většina. Obvykle lze vypozorovat i ohniskovitý charakter rozšíření prosychajících až odumírajících modřínů, což nasvědčuje spoluúčasti biotických škodlivých činitelů na tomto procesu.

JARO V MALOLESÍCH JEŠTĚ NEKONČÍ

Zdeněk Kadlus

Jaro bývalo na venkově údobím “velkého úklidu”. Ten přichází v úvahu i v lese, kde se zaměřuje na odpad po zimní těžbě v podobě klestu a nezpracovaných vršků. Těžiště jarních prací však nesporně spočívá v zakládání kultur.

VÝKON FUNKCE ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE U LČR

Břetislav Jakubec

V posledních měsících se, mimo jiná lesnicko politická rozhodnutí a záměry, dostala na pořad dne i problematika výkonu funkce odborného lesního hospodáře (dále jen OLH), a to v souvislosti s připravovanou legislativní úpravou kompetencí státní správy v rámci ukončení činnosti okresních úřadů k 1. 1. 2003. Navržená nepřímá novela § 37 lesního zákona č. 289/1995 Sb. ukládá převést výkon OLH na obecní úřady s rozšířenou působností, neboli tzv. pověřené obce. Výklad pojmu “výkon činnosti OLH” může být a je různý. Uvažuje se i o tom, že tuto odbornou službu budou moci vykonávat pouze státní úředníci v pracovním poměru u pověřených obcí.