Zahájil Jan Mládek léčbu státního lesnictví?
- Jaké jsou priority MZe v oblasti LH pro blízkou či vzdálenější budoucnost? Tedy do voleb, a následně po nich?
Priority státní lesnické politiky do roku 2006 jsou souhrnně vyjádřeny v Národním lesnickém programu, který byl schválen usnesením vlády 13. ledna 2003.
Usnesení uložilo vybraným ministerstvům zohlednit schválené záměry Národního lednického programu (NLP) při provádění příslušných resortních politik.
NLP vymezil následujících šest prioritních oblastí:
- Obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření
- Udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů
- Zabezpečení produkce a využití surového dříví - Péče o lesy ve zvláště chráněných územích
- Ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům
- Realizace NLP v regionech Pro roky 2007–2013 se nyní připravuje aktualizovaná verze Národního lesnického programu, přičemž návrh dostane vláda na stůl koncem tohoto roku. I když se nepočítá se zásadnějšími změnami v dosavadních trendech státní lesnické politiky, bude snahou aktualizovanou verzi těsněji propojit s připravovaným Akčním plánem EU pro lesy a lesní hospodářství s celoevropskými kritérii a ukazateli udržitelného hospodaření v lesích a také samozřejmě s novými pravidly pro spolufinancování opatření v lesním hospodářství z fondů EU. Zvláštní pozornost bude věnována také provázanosti NLP s lesnickými programy, které jsou či budou vypracovávány na úrovni krajů.- S čím chce jít ČSSD do voleb, aby si získala voliče z oblasti LH? Jaká je její strategie?
Nejsem na kandidátce ČSSD pro letošní volby do poslanecké sněmovny, nicméně jako její člen mohu říci, že cílem je co nejlepší řízení a spravování záležitostí týkajících se lesního hospodářství a všeho, co s ním souvisí.- Neuvažuje se znovu o obnově samostatného lesnického úseku na MZe s vlastním náměstkem (třeba dohromady s vodami), aby mělo LH postavení, jaké si zaslouží?
V rámci organizační struktury MZe byl k 1. dubnu 2004 zřízen samostatný úsek lesního hospodářství. Ten je v současné době zařazen v rámci náměstka sekce lesního a vodního hospodářství. Z uvedeného je tedy zřejmé, že postavení úseku lesního hospodářství v rámci stávající struktury MZe je dostatečným projevem zmiňované důležitosti tohoto odvětví.
- Jaký vztah má MZe k dřevozpracujícímu průmyslu? Neměla by zde platit obdobná paralela jako s průmyslem potravinářským?
Dřevozpracující průmysl je nesporně velice důležitý a MZe mu věnuje náležitou pozornost. Koneckonců poslední události a změny na vedoucích místech v LČR jsou toho důkazem.- Jak můžou volby ovlivnit státní podnik LČR a dění v něm?
Státní podnik je subjekt založený státem především za účelem uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Z toho je tedy zřejmé, že na skutečnost, jak bude takové základní poslání státního podniku Lesy České republiky naplňováno v budoucnosti, nemůže mít výsledek voleb vliv.- Je stále ještě aktuální zájem jednotlivých krajů o zajištění hospodaření ve státních lesích na území svých správních celků? Jak se k tomuto řešení správy státního majetku stavíte vy?
Jak vyplývá z Programového prohlášení vlády z roku 2002, ale koneckonců i z Programového prohlášení z roku 2004, lesy jsou považovány s ohledem na jejich charakter za národní bohatství. Vláda se proto zavázala k maximálnímu využití jejich možností, při zachování vlastnictví lesů v majetku státu, resp. při zachování stávající struktury. Z uvedeného jednoznačně vyplývá i mé osobní stanovisko.
Pokud však je otázka směřována na „aktuální zájmy jednotlivých krajů“, měla by být adresována příslušným představitelům těchto vyšších územně samosprávných celků.- Jaké jsou z pohledu státu důvody k tomu, aby Lesy ČR byly jedním podnikem?
Hlavní důvody pro to, aby zůstal zachován jediný podnik spravující velkou většinu lesů ve vlastnictví státu, je možno shrnout takto:
- výhoda velikosti (ekonomická efektivnost hospodaření, výnosy);
- vyrovnávání rozdílné výnosnosti, eventuelně ekonomické nesoběstačnosti hospodaření v lesích v jednotlivých krajích v rámci republiky;
- snazší a levnější zajištění mimoprodukčních funkcí lesů;
- snazší prosazování zásad státní lesnické politiky;
- nižší správní a režijní náklady;
- stabilizační faktor v cenách dříví.
Státní les musí plnit také funkce plynoucí z celospolečenské objednávky, zejména mimoprodukční. Aby tyto funkce mohl plnit, musí správce tohoto lesa (LČR, s.p.) dobře nastavit své konání v oblasti ekonomické, sociální a ochranářské. Vše něco stojí. Aby všechny funkce byly řádně plněny, správce majetku musí být dobrým hospodářem. Větší soustředěný majetek má obvykle větší ekonomický potenciál, je stabilnější v ekonomickém a výrobním prostředí. Má lepší předpoklady zdolávat lokální problémy (např. důsledky živelních pohrom, imisních zátěží apod.). Velký celek je také schopen schůdněji vyrovnat ekonomické potenciály jednotlivých oblastí.
Důležitým důvodem pro udržení určitého vlivu státu na lesní hospodářství je také skutečnost, že lesy jsou významným obnovitelným přírodním zdrojem a nenahraditelnou součástí životního prostředí. Tato tendence je patrná i v dalších lesnicky vyspělých zemích. Lze také zmínit důvody historické, kdy v období transformace a privatizace lesního hospodářství v letech 1991–1992 byly podniky státních lesů, organizačně členěné podle tehdejších krajů, zrušeny a vznikl jeden jediný podnik LČR, s. p. s působností pro celou ČR.Při opětovném rozdělení podniku na kraje by bylo nutné hledat nástroje k sanaci převyšujících nákladů nad výnosy v některých oblastech (např. imisní), což si nemyslím, že by byla správná cesta, spíše bychom se měli bavit o právní formě podniku.
- Jakou vidíte zásadní odlišnost od výkonu správy povodí, který je spravován několika státními podniky?
Státní podniky Povodí vykonávají funkci tzv. správce povodí. Pět státních podniků tak hospodaří v hydrologicky a morfologicky různých povodích, a to povodí Vltavy, Labe, Ohře, Odry a Moravy.
Hlavní důvody pro zachování struktury těchto s. p. Povodí lze shrnout následovně:
- vazba na činnosti v rámci mezinárodních povodí (Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Mezinárodní komise pro ochranu Odry a Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje);
- hydrologie členění;
- systém plánování v oblasti vod (založen na hydrologickém členění);
- podpora výkonu státní správy (vazba na místně příslušné vodoprávní úřady).
Činnost organizačních složek podniku – správ toků - je hrazena z velké části z provozních prostředků LČR, s. p. (v řádech stovek mil. Kč) a přitom plní celospolečenské funkce bez čerpání dotací ze státního rozpočtu.- Chcete navázat na návrhy koncepce lesního hospodářství z pera vašich předchůdců? Budete na to mít čas? Chtěl byste i po volbách dále zastávat funkci ministra zemědělství?
Z koncepcí předchůdců vyberu to nejlepší, co je v nich obsaženo. A zda budu mít čas? Musím!
Co bude po volbách, to nyní skutečně nevím, všechny možnosti jsou otevřené.- Počítá MZe s podporou programu EAFRD? V jaké výši?
MZe samozřejmě počítá s podporou programu EAFRD. V současné době je dokončován Národní strategický plán rozvoje venkova, který vychází z hlavních strategických priorit EU pro roky 2007–2013. Zároveň je připravován i Program rozvoje venkova, který bude hlavním nástrojem pro aplikaci rozvoje venkova v rámci EAFRD v ČR.
Podle finanční perspektivy EU, schválené v prosinci minulého roku, byla pro Česko z EAFRD stanovena částka 10,407 mld. Kč ročně.
Podle navržené alokace finančních prostředků v rámci jednotlivých os a opatření připadá na lesní hospodářství v ose I. 279 mil. Kč a v ose II. 461 mil. Kč z EU a na spolufinancování ze státního rozpočtu ČR 92 mil. Kč v ose I. a 115,5 mil. Kč v ose II.
To znamená, že z veřejných zdrojů by podpora lesního hospodářství v rámci EARD mohla činit celkem 947,5 mil. Kč ročně.
Podpora v rámci osy I. je určena soukromým subjektům a obcím, státní lesy nemohou být příjemci této podpory. V rámci osy II. je pro lesy ve vlastnictví veřejných orgánů podpora zalesňování zemědělských půd omezena pouze na náklady na založení, bez omezení pro veřejné orgány je podpora na Obnovu lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření (řešení následků kalamit a prevence) a podpora neproduktivních investic.
Podrobnější odhady finančních prostředků podle subjektů, které mohou být příjemci podpory, nebyly zatím prováděny.Zhodnocení dosavadního stavu LH
- Hodláte zahájit seriozní diskuzi o výhodách a nevýhodách dosavadního modelu LH a zhodnotit tak jeho dosavadní úspěchy a neúspěchy? Je možné do budoucnosti uvažovat s transformací LČR ze s. p. na a. s.?
Seriozní diskuse je právě to, co bych upřednostnil. Byl bych rád, kdyby byla otevřená a kdybychom mohli analyzovat jak minulost, tak přítomnost – a dojít k dalším východiskům. Myslím, že je nutné se vrátit k regionálnímu zrcadlovému vztahu mezi lesní správou a místním poskytovatelem služeb. Je přece absurdní, abychom zvyšovali náklady provozu jen proto, že „lepší“ službu nabízí někdo, kdo za ní musí dojíždět, a k regionu má vztah jen přes okénko svého auta.
Podmínky dosavadního modelu LH byly nastaveny a utvářely se v době transformace a privatizace LH, v letech 1991–1992. V této době probíhala široká diskuse o vhodnosti zvolené cesty. Současná situace je odrazem zvoleného modelu a vývoje obecných podmínek technických, výrobních i ekonomických. Ze zkušeností domácích a s porovnáním s okolními zeměmi s vyspělým LH se ukazuje, že některé věci bude třeba změnit.
Aby podnik LČR, s.p., nebo i jiná právní forma podniku mohla dobře fungovat a současně byly využity výrobní, technické a profesní potenciály privátních podnikatelských subjektů a obě skupiny se mohly rozvíjet, musí být stanovena jasná pravidla, poslání a cíl správce státního majetku pro delší období, a pak se tím otevírá cesta pro úspěšné podnikatelské a tržní prostředí i pro ostatní subjekty.
Seriozní diskuzi, podloženou analytickými daty a odbornými stanovisky, považuji za základ úvah o možnostech zlepšení situace lesů a lesního hospodářství v rámci principů, které jsou dnes pro nakládání s lesy uplatňovány v celoevropském měřítku. Předpokládám, že podstatná část takové diskuze proběhne mj. v rámci zpracování aktualizovaného Národního lesnického programu a pak samozřejmě také v souvislosti s přípravou věcného záměru nového lesního zákona.- Co podle vás vedlo k odvolání GŘ Ing. Olivy? V čem byl jeho přístup dobrý a v čem špatný? Stejně tak nás zajímá váš názor na další vývoj po jeho odvolání a na průběh VŘ v roce 2005?
Nepřišel jsem do úřadu s tím, abych se neustále ohlížel zpět, zda ten či onen personální krok byl dobrý či správný. Mým úkolem je co nejlépe spravovat svěřený resort a učiním pro to vše, co je v mých silách.
- Uspokojují Vás hospodářské výsledky Lesů ČR, které jsou proklamovány jako stále se zlepšující, nebo je Vám bližší názor, že se jedná o pouhou účetní operaci, za níž stojí zanedbávání budoucnosti omezováním obnovy lesa, investic do dopravní infrastruktury apod.?
V krátkodobém horizontu mě hospodářské výsledky LČR uspokojují. Pokud jsou ale postaveny na neseriozních základech, případně jdou na úkor budoucího stavu lesa, pak bych spokojen nebyl. Věřím, že tomu tak není, ale jistě vynaložím potřebné úsilí, abych si to prověřil. Otázka obchodu dřívím je složitější z několika důvodů. Jednak jde o cennou komoditu, která poskytuje moc tomu, kdo s ní disponuje, na druhou stranu ale přináší celou řadu nákladových položek a závazků, které mohou ve svém důsledku přímý obchod v budoucnosti znevýhodnit.
Předběžný hospodářský výsledek podniku za rok 2005 ve výši 1,115 mld. Kč je bezpochyby od doby transformace nejvyšší v historii. Myslím si, že velké uspokojení zatím není na místě.V době tvorby modelu a způsobu transformace a privatizace lesního hospodářství bylo uvažováno s potenciálem státního lesa s tvorbou hospodářského výsledku v řádu miliard korun.
Tento výsledek, ani po součtu na obou stranách (LČR, s.p. a podnikatelské subjekty) se nikdy nedostavil a v posledních letech měl klesající tendenci. V porovnání s ostatními zeměmi (např. Rakousko a Německo) je možno počítat, že u LČR existují další rezervy a s letošním výsledkem do budoucna nemůžeme být spokojeni. Podnik LČR vede řádnou účetní evidenci dle platných právních předpisů ČR. Plnění výrobní a hospodářské činnosti podniku je v souladu s ostatními právními normami upravujícími podmínky hospodaření v lesích. Skladba a objem výkonů za rok 2005 se nikterak nevymyká z běžných průměrů za minulá období.
Do dalšího období musí podnik počítat s většími investicemi „do budoucna“, které přinesou rozvoj podniku. Sem patří i zmíněné investice do dopravní infrastruktury. Jen pro příklad - je nutno počítat s posílením investic do informačních technologií, logistiky, vzdělání a podobně.- Co si myslíte o současné situaci obchodu dřívím, kdy obchodní politiku provádí LČR? Není vhodnější získat stejné finanční prostředky třeba aukcemi jako např. ve Francii? Takto bude na stejnou činnost (tedy obchod) v rámci LH dvojí režie, která výsledek obchodu znehodnocuje.
Změnou strategie v obchodu dřívím ve vlastní režii stoupl význam a pozice LČR v této oblasti (podnik je schopen okamžitě reagovat na změny a situaci na trhu).
Organizace obchodu v ČR se vyvíjela odlišně od některých států, proto nelze všechny zkušenosti okamžitě aplikovat na naše podmínky. Otázka aukcí je vedením podniku zahrnuta do plánu roku 2006, kdy se uvažuje o odzkoušení tohoto, v ČR zatím minimálně využívaného způsobu prodeje. Některé informace z Francie ukazují, že ani aukce neplní 100% představy lesníků.
V roce 2006 očekáváme výrazné navýšení obchodu přes veřejné transparentní komoditní burzy.
Řešení otázky dvojí režie je nutno posuzovat z pohledu využívání pracovníků pouze pro oblast obchodu (jejich počet a náklady) a pracovní zatížení pracovníků, kteří zajišťují obchod v rámci ostatních povinností. Nelze jednoznačně říci, že režie narůstá přímo úměrně s množstvím obchodované hmoty.
Obchodní činnost je klíčová pro každý podnik a jejímu postavení odpovídá i přístup vedení podniku LČR.- Lze považovat nález NKÚ po březnovém auditu, o který se Váš předchůdce Palas opíral, za objektivní? Není třeba vše znovu ekonomicky objektivně rozebrat?
Podle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, je Nejvyšší kontrolní úřad nezávislým kontrolním orgánem České republiky, který je – na základě zákona a postupem, stanoveným zákonem – mj. příslušným ke kontrole hospodaření se státním majetkem. Tuto kontrolu je úřad – opět na základě zákona – oprávněn provádět nejen u organizačních složek státu, ale též u právnických a fyzických osob. Kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 03/14, která proběhla v období od července 2003 do ledna 2004, a která byla zaměřena právě na prověrku hospodaření státního podniku Lesy České republiky s majetkem státu a s finančními prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, zejména z hlediska účelnosti a hospodárnosti, byla uzavřena řádným kontrolním závěrem. Tento závěr poukázal na zásadní systémové chyby v hospodaření Lesů ČR, které vedly k minimalizaci zisku státu ze státního lesního majetku. Na rozdíl od redakce Lesnické práce nepociťuji žádnou potřebu jakýmikoliv způsoby přehodnocovat řádně uzavřené šetření NKÚ, ani provádět nový ekonomický rozbor a tím zpochybňovat závěry uvedeného kontrolního šetření.- Můžete zhodnotit vliv předchozích ministrů zemědělství na české lesnictví? Shledáváte-li špatné kroky, jak je možné je napravit? Jaké kroky byly naopak dobré a je nutné z nich vycházet?
Za dobrý počin úseku státní lesnické politiky lze považovat vypracování Národního lesnického programu a jeho schválení vládou počátkem roku 2003. Záměry formulované v tomto programu odpovídajícím způsobem reflektují současnou situaci lesního hospodářství a vytvářejí i vhodný rámec pro její další zlepšení, a to na základě širší mezirezortní spolupráce. Tento přístup odráží nejen tu skutečnost, že dění v lesích a v lesním hospodářství není zdaleka ovlivňováno jen jedním resortem, ale i fakt stále rostoucího významu lesů v podmínkách života současné společnosti.Vztah státu a s. p. LČR
- Lesy ČR nejsou vlastníky lesa, jím je český stát. Jak na stavu, kdy je tento majetek obhospodařován Lesy ČR s.p., profituje stát?
Lesy ČR jsou právnickou osobou, resp. jednou (i když největší) z právnických osob, které je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu podle ustanovení § 4 odst. 1 lesního zákona.
Lesy ČR již od svého vzniku v roce 1992 prosazují v péči o svěřený státní lesní majetek zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích. Výsledkem je vyvážené plnění všech produkčních i mimoprodukčních funkcí v lesích ve vlastnictví státu a celkově dobrý stav státních lesů.
Profit, který má stát z mimoprodukčních funkcí lesů, je nevyčíslitelný. Snad ale stačí konstatovat, že z plnění těchto mimoprodukčních funkcí lesů má užitek každý jednotlivý občan, tedy celá naše společnost.
Podnik nečerpá účelové dotace tak jako jiní vlastníci lesů v Česku a plní celou řadu celospolečenských funkcí, které jsou pouze nákladovými položkami LČR.
Pokud jde o produkční funkce, i z těch těží celá společnost (to pokud jde o produkci lesních plodů a hub), i stát, a to výnosem z daní, které ze svého zisku odvádí státní podnik Lesy ČR do státního rozpočtu.- Jaké procento z hospodářského výsledku (kromě daní) odvádí LČR státu?
Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď: z hospodářského výsledku kromě daní a poplatků neodvádí LČR do státního rozpočtu žádné procento.- Není-li ekonomický vztah s. p. LČR se státem založen na obecných tržních principech, a hospodaří-li s touto státní podporou, neplyne tedy ze zákona o veřejných výběrových řízeních statut LČR jako zadavatele?
Otázka, zda se platný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon č. 40/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vztahuje na státní podnik jako zadavatele případných zakázek, je otázkou, jejíž posouzení, resp. rozhodnutí, přísluší v souladu s platným českým právním řádem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.- Zákon č. 40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek definuje ministerstvo jako nesporného zadavatele. Nebylo by vhodné, pro předejití budoucích sporů, spojených s různým výkladem tohoto zákona, aby výběrová řízení ve vztahu k hospodaření ve státních lesích vedlo právě MZe? Územní samosprávní celky jsou rovněž ze zákona zadavateli veřejných zakázek. Nenabízí se i zde způsob řešení?
Je skutečností, že podle tohoto zákona je zadavatelem veřejné zakázky mj. též Česká republika, resp. její organizační složky. Je však nezbytné připomenout, že veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo na stavební práce, jejímž zadavatelem je právě zákonem stanovená osoba (např. ministerstvo) a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne dva milióny Kč. Pokud je za hospodaření v lesích ve vlastnictví státu (ve státních lesích) zodpovědná za tím účelem zřízená právnická osoba, tedy státní podnik Lesy České republiky, nelze bez porušení dalších právních předpisů akceptovat navrhovaný model, aby ministerstvo zastávalo úlohu veřejného zadavatele v těch případech, kdy předmětem plnění jsou dodávky prací na majetku, s nímž hospodaří – a za něj zodpovídá – jiný právní subjekt. Uvedené se vztahuje i k další otázce, kdy je navrhován model, aby veřejným zadavatelem – ovšem bez vazby k předmětu zakázky – byly vyšší územně samosprávné celky.- Je dozorčí rada LČR tím pravým místem pro umisťování politiků? Nejedná se spíše o záležitost ekonomickou nežli politickou?
Dozorčí rada má celkem devět členů. Z tohoto počtu jmenuje zakladatel, tedy ministerstvo, členů šest. Skutečně nevím, že by tento orgán podniku byl sestavován způsobem naznačeným v položené otázce.
Dozorčí rada je - vedle ředitele podniku – jedním ze dvou jeho orgánů. Právě s ohledem na postavení dozorčí rady, resp. její zákonem stanovené úkoly, je pro členství v dozorčí radě rozhodující především profesní způsobilost a odbornost. Proto ani v nynější situaci, kdy z devíti členů dozorčí rady jsou tři členové z řad poslanců (přičemž všichni splňují požadavek příslušného odborného vzdělání), nelze zcela smysluplně dovozovat smysl této otázky.- Jak hodnotíte poslední vyjádření ÚOHS k VŘ LČR? Myslíte si, že úřad přehodnotil názor jen na základě pobídky Evropské komise?
V případě verdiktu antimonopolního úřadu jde o svébytné rozhodnutí svébytného orgánu. Je to spíš otázka pro jeho vedení, zda bylo nějak ovlivněno názorem Evropské komise. Pro mě ale z něho vyplývá, že další výběrová řízení budou probíhat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.- Jaký byl důvod k odvolání generálního ředitele LČR Vladimíra Blahuty?
Je zřejmé, že v čele Lesů ČR musí být někdo, kdo není svázán s minulostí, a to pan Blahuta je. Řízení společnosti dočasně převzal dosavadní náměstek pro obchod, marketing a strategii František Koníček. Nový generální ředitel LČR pak bude vybrán na základě výběrového řízení.- Jaké změny by podle vás mohlo přinést jmenování Ing. Koníčka do této nově vytvořené funkce?
Pokud jde o pana Koníčka, to je mimořádně zkušený manažer. Vedl celou řadu firem, má navíc cenné zkušenosti a kontakty v oblasti mezinárodního obchodu. S nadsázkou říkám, že jediným šrámem na jeho profesním životopisu je jeho půlroční poslancování ve sněmovně.Příprava nového zákona
- Jaký je v současnosti stav příprav nového lesního zákona?
Na úseku lesního hospodářství se průběžně vyhodnocují vzájemné vlivy právní úpravy na praxi a naopak vliv praxe na platnou právní úpravu, aby mohlo být zvoleno nejvhodnější řešení do budoucna. V současné době, tj. od začátku letošního roku, jsou již získávány i zkušenosti s dopadem nové procesní právní úpravy správního řízení na platnou právní úpravu na úseku lesního hospodářství.
Výsledky budou využity pro zpracování věcného záměru lesního zákona tak, aby mohl být předložen vládě do konce tohoto roku, jak uložila vláda 20. července 2005.- Odpovídá platná lesnická legislativa současným poměrům v sektoru LH?
Současná právní úprava měla v době svého přijetí za cíl reagovat na změnu společenskoekonomických podmínek po roce 1989.
Lesní zákon, tak, jak byl přijat v roce 1995, je poměrně složitou právní úpravou, která v některých částech neobsahovala a dodnes neobsahuje dostatečně jednoznačná ustanovení, například správné vyvážení oprávnění a povinností, zejména ve vztahu odpovědnosti vůči státu za činnosti, které jsou státem hrazeny.
Dále musím připomenout i to, že zákon nabyl účinnosti ještě před provedením reformy veřejné správy a vychází z právních předpisů, které již byly nebo v krátké době budou nahrazeny jinou právní úpravou - např. nový správní řád, který nabyl účinnosti 1. ledna 2006, nový stavební zákon právě projednávaný parlamentem. Změny této právní úpravy podstatně ovlivňují možnosti aplikace lesního zákona.
Současně je třeba zohlednit záměry obsažené v Národním lesnickém programu i poznatky zjištěné vrchním státním dozorem.- Jaké skutečnosti musí nový zákon upravovat a naopak, jaké upravovat nesmí?
Všechny skutečnosti nezbytné pro zajištění cílů právní úpravy, která podle zmíněného usnesení vlády má vycházet z potřeby zajištění rovnováhy zájmů sociálních, kulturních, hospodářských a zájmů ochrany přírody. Obecně lze konstatovat, že snahou MZe bude omezit množství zásahů do práv vlastníků lesů při současném respektování cílů, které má nová právní úprava podle již citovaného usnesení vlády sledovat.
Děkujeme za rozhovor (3. 2. 2006).
Jan Bercha, Veronika Kmínková