Všechny platné smlouvy budou uzavřeny do konce září 2007

Po dlouhém období nejistoty nastala příznivější konstelace okolností k tomu, abychom požádali o rozhovor generálního ředitele státních lesů. Ing. František Koníček, jmenovaný do funkce 5. 6. 2006, v rozhovoru pro LP naznačil způsob, jak státní podnik vyvést z komplikované právní situace, do níž se dostal kvůli obvinění, že prostřednictvím svých loňských tendrů zadával práce v lesích netransparentně a v nesouladu se zákonem.

F. Koníček hovořil zejména o mechanismu fungování nových výběrových řízení a nutných jednáních se všemi podnikatelskými skupinami, která jim musejí předcházet. Přiblížil také koncepci, která by měla vést k efektivnějšímu hospodaření LČR, bohužel však ze současného politického vzduchoprázdna nevychází žádný jasný státní záměr.

Současná situace ve státním podniku LČR

- Jaký je váš názor na stav podniku po změnách v posledních měsících?

Lesy české republiky, s. p., jsou podnik svým ekonomickým rozsahem poměrně mohutný, masivní a stabilní. O tom není sporu a ukazují to i hospodářské výsledky a struktura a rozměr ekonomické bilance.

Ekonomická stabilita trvá a nebyla nijak významně narušena.

Můj pohled po šesti měsících je takový: v LČR, tak jako v každém podniku, existuje celá řada rezerv a možností, jak ekonomický latentní potenciál ve výsledku využít a proměnit jej v prospěch.

Budeme-li se bavit o personální otázce, pak disponujeme kvalitním kádrem lidí, který je schopen dalšího rozvoje. Předpokladem z hlediska odbornosti je identifikace zaměstnanců s podnikem – podpoření zaměstnanecké motivace.

Zásadním problémem je dědictví vycházející ze složité právní situace. Po transformaci v roce 1992 se vytvořila symbióza státního podniku, který má ze zákona určité povinnosti, a privátní sféry, která podniku poskytuje služby k naplnění poslání Lesů České republiky. Tato symbióza byla v minulosti narušena, konfrontačně a nestandardně.

V právních vztazích nás čekají pravděpodobně individuální žaloby a soudy, pokud se nenajde jiné, mimosoudní řešení, založené na konstruktivním dialogu, které by znamenalo do budoucna nastavení transparentních podmínek.

- Dá se očekávat transformace státního podniku na akciovou společnost?

Pokud LČR mají ze zákona povinnost vykonávat další než produkční funkce, tedy sociální, ekologické, environmentální, musí se to projevit ekonomicky. Forma státního podniku je proto plně vyhovující. Nikdy jsem o vytvoření akciové společnosti neuvažoval.

Podnik by měl být definován příslušným ustanovením speciálního zákona; při výměně managementu by neměly existovat politické tlaky.

Takový právní subjekt by měl odvádět „vlastnickou rentu“, tzn. poplatek do rukou vlastníka – státu. Vlastnická renta patří každému vlastníku, na tom není nic špatného, otázkou politickou ale zůstává užití renty, ovšem to nemohu hodnotit.

Nabízí se možnost založení fondu; vlastníci lesů by měli uvažovat nad vytvořením lesnických fondů pro případ katastrof, kalamit, nečekaných výdajů.  Pokud stát bude vnímat nutnost těchto fondů, musí je nějakým způsobem podpořit. Je třeba nastavit dobrá pravidla pro užití fondů, proti jejich zneužití.

Tyto změny by měly směřovat k minimalizaci politického vlivu na chod podniku. Vstup politických záměrů měl za následek současnou právní situaci podniku.

- Jaké jsou v současnosti rezervy na pěstební činnost?

Dvě miliardy korun. Rezervy si budou udržovat současnou úroveň, ta je více než dostačující. Náklady na pěstební činnost jsou nyní 600 milionů korun ročně.

- Jak se díváte na tolik diskutovanou mediální prezentaci hospodářských výsledků za minulý rok?

Pro současný management je důležitá struktura výsledků. Jakou měrou se na zisku podílejí všechny faktory, jaká je jejich struktura, o kolik poklesly náklady na pěstební činnost a proč, jaká je struktura hospodářského výsledku.

Nevěnujeme dostatečnou pozornost infrastruktuře, cestám.

Také musíme upravit pěstební činnost tak, aby se některé věci nedělaly zbytečně.

Možné změny ve firmě do budoucna

- Jaké jsou vaše ekonomické cíle při dodržování principů trvale udržitelného hospodaření?

Ekonomické cíle jsou jen součástí priorit státního podniku – jde spíše o efektivnost řízení. Úkol stanovený zakladatelem je 9 miliard zisku před zdaněním.

Pokud se zdárně podaří dokončit problematiku s výběrovými řízeními, dosáhneme větší míry zpeněžení, vyšších výnosů ze všech aktivit. Potenciál v dosažení zisku je dnes u LČR 21 miliard Kč ročně.

- Uvažuje se o zásadních organizačních změnách v podniku?

Pokud se máme bavit o efektivitě podniku, musí se tato věc promítnout i do organizační struktury. Bez toho to prostě nejde. Nicméně pokud nebude dotvořena vize, cíl směřování, strategie podniku a co se od LČR očekává, a dokud nebude definitivně dohodnuto o modelu, nelze nic rušit, vše je třeba odvíjet od strategické vize. Předpokládám, že její zformulování je otázkou podzimu 2006.

- Strategie by měla vyjít z Národního lesnického programu (NLP), od koho očekáváte zadání?

NLP by měl být základem strategie LČR, diskuse nad ním není ještě ukončena, zcela jistě pomůže s vytyčením strategických cílů. Stát, jako zakladatel, musí udržet všechny cíle v rovnováze – musíme vyřešit rozpor mezi dynamickým růstem výnosu a dodržením trvale udržitelného hospodaření. Veřejná služba rovněž není zadarmo, stát musí uspořádat cíle, kterých chce za pomoci LČR dosáhnout.

ÚHÚL koordinuje vznik NLP, definuje cíle společenské, ekonomické a ekologické, které musejí být v souladu. Je velmi obtížné najít průsečík těchto požadavků. Politické zadání by se dalo uskutečnit speciálním zákonem s dlouhodobým nadčasovým nastavením.

Přikláním se k formulaci zadání zákonem, přání každého managementu je pevné zakotvení cílů.

Nová výběrová řízení – r. 2007?

- Jak a kde budou probíhat výběrová řízení?

Výběrová řízení budou probíhat za účasti sedmičlenných komisí centralizovaně v Hradci Králové, komise budou složeny ze zástupců ředitelství a krajských inspektorátů.

U nás se přeceňuje vliv komise, i když jsou dobře nastavena kritéria. Problém není ve složení komise, ale v nastavení jednoznačnosti kritérií, jejich měřitelnosti a objektivnosti.

Faktická část rozhodování by neměla být pod vlivem subjektivních pohledů členů komise. Proto se připravuje do zadávací dokumentace největší důraz na cenu, ta bude hrát oproti minulosti dominantní roli. Zároveň je nutné nastavit jasná ekonomicky a číselně měřitelná kvalifikační kritéria.

- Jaký je Váš osobní názor na to, zda lesy jsou zadavatelem dle zákona?

Můj osobní názor je irelevantní, jako manager musím respektovat závěry správních úřadů.

- Jaká konkrétní opatření plánujete?

Podnikatelé v lesním hospodářství budou odpověď znát lépe než já. LČR čelí řadě žalob, zkušenost pro optimální řešení je příliš krátká.

Zatím existují jen 2 předběžná opatření, s žádostí o zrušení smluvních závazků. Počkejme si pár týdnů na odhad dalšího vývoje.

Paralelně poběží soudní spory; my bychom chtěli, aby podnikatelské subjekty postupovaly společně, jako jednotný partner k jednání k nastavení standardní situace.

V případě ataků jednotlivých parciálních cílů od jednotlivých subjektů bude situace těžko řešitelná hlavně pro podnikatelskou obec.

- Je pro ustálení situace klíčový verdikt správního soudu k rozhodnutí ÚOHS?

Lesy ČR se budou nadále chovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Podnikatelské subjekty by mohly ztratit část opory pro svou argumentaci. Jasně definovaná pravidla umožňují flexibilní zvládání hospodářské situace.

- Jak bude tedy vypadat rok 2007?

Máme dvě skupiny smluv. Ty z let 2004 a 2005, vzešlé z nových výběrových řízení, s tříletou opcí. Ty jsou předmětem sporů o platnosti či neplatnosti.

Další smlouvy končí ke konci roku 2006 a je třeba najít nové smluvní partnery a navázat novou dohodu. Není možné v souladu se zákonem vysoutěžit všechna výběrová řízení najednou.

Nové smlouvy budou uzavřeny po výběrových řízeních. Prvních 6–9 měsíců v roce 2007 budou probíhat nová výběrová řízení.

Do té doby budou přímo řízené závody, eventuálně nově vzniklý subjekt Lesy ČR servis, a. s., hospodařit na místech, kde nebudou vybrané subjekty.

- Do konce roku 2007 by mohly tedy platit nové smlouvy?

Nové smlouvy budou uzavřeny do 1. 10. 2007. Nechystáme žádná fatální slučování územních jednotek, jen standardní a běžné organizační zákroky.

- Co bude hodnotícím kritériem?

Je nutné nastavit jasnou ekonomickou čitelnost, cena by měla mít až 90 procent váhy.

- Zakázky se budou zadávat na decenium?

V zájmu lesa i podnikatelské sféry je třeba zachovat komplexnost zakázky.

Pokud má někdo mít kontrakt v určitém regionu, je nutné predikovat hospodářské podmínky. Smluvní období odpovídající době trvání lesního hospodářského plánu ve všech smluvních jednotkách je nutnost. Ovšem než systém smluvních vztahů naběhne na dobu platnosti LHP, bude to nějakou chvíli trvat. Minimální doba nových kontraktů musí být tříletá, je nutné srovnat vše tak, aby ročně jedna desetina územních jednotek vcházela do výběrových řízení. Nicméně nová výběrová řízení budou nyní probíhat na jeden rok, tak aby se celý systém doladil.

LČR a obchod dřívím

- Jaký bude systém obchodu dřívím?

Hledáme teprve formy obchodu, rád bych vybudoval profesionální tým obchodníků. Zmiňované řešení může být odkup Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a. s., a její začlenění do skupiny LČR. Podíl zpětného odkupu by měl zůstat přibližně stejný, avšak nikoli pouze dřeva, ale již definovaných sortimentů, kdy sortimentaci budou provádět poskytovatelé komplexních dodávek. V oblasti obchodu budeme upřednostňovat otevřené obchodní kanály, jako je burza atd. Kontrakty pro velké firmy budou zároveň jednotné se stejnými podmínkami na dobu jednoho roku. Není možné jednoho upřednostňovat před druhým. Pevně věřím, že burza a aukce se stanou v budoucnu dominantním kanálem obchodu.

- Jakým mechanismem a v jakém časovém horizontu se budou navyšovat těžby u LČR?

Současná výše těžeb je dána zákonnými ustanoveními.

Lze uvažovat o zvýšení těžeb, zejména v oblastech s posunem zásob do vyššího věku. Zde je určitý potenciál. Je dobré investovat část tržeb do této těžby. Zde jsou vyšší náklady na těžbu, přibližování, dříví může být poškozeno hnilobou. Každý ví, že zásob v lesích je podle výsledků NIL více, než bylo  dříve odhadováno podle SLHP. Část zásob není těžitelná, nebo je, ale jen obtížně.

Je zde určitý potenciál, se kterým je potřeba pracovat.

Český statistický úřad uvádí, že 3,5 mil. m3 v kulatině se vyváží mimo ČR. Proč je tomu tak? Může to být diverzifikací rizik jednotlivých producentů, kolem našich hranic byly postaveny veliké zpracovatelské kapacity. Evropský trh není možné posuzovat jen v našich hranicích, na dřevo není žádná celní ochrana, neexistuje žádná celní bariéra. Důležitá je certifikace zabraňující dovozu nelegálně těženého dříví.

Situace ve vedení LČR

- Baví vás práce pro státní podnik LČR?

Mám rád práci, kde mám určitou míru prostoru a kreativity. Lesy ČR mají velmi nedoceněný potenciál – to je pro mě výzva, kterou musím naplnit. Rušivé vlivy kolem mě samozřejmě vadí, ale to patří k věci.

- Jaká je důvěra zaměstnanců v generálního ředitele jako nelesníka?

Odpovím otázkou: Jakou důvěru měli předchozí ředitelé? Tento problém přestal existovat. Řízení podniku znamená především manažerskou práci. Výrobní a odborný úsek řídí p. Krchov a o jeho odbornosti nikdo nezapochybuje. Takto to funguje ve všech firmách po celém světě a LČR nemají důvod být výjimkou.

- Jaká byla vaše konkurence ve výběru generálního ředitele?

Objevili se pánové Zgarba a Blahuta, o ostatních nevím.

- Jste spokojen se současným managementem? Vidíte v něm nějaké nedostatky? Vybíral jste si jej sám?

Měl jsem spoustu konzultantů, na jejichž doporučení jsem dal. K dnešnímu dni musím říci, že působíme jako kompaktní tým, nemohu říci, že bych se v někom zklamal.

Lesy ČR jsou plošně činné po celém území ČR, všude to musí fungovat dobře, zde velmi závisí na nižších organizačních složkách podniku. Můžeme se opřít o zkušené lesní správce, jen je potřeba jim dát jasnou strategii.

Generální ředitel takové organizace, jako jsou LČR, je odpovědný za komunikaci vevnitř a vně společnosti, je odpovědný za plnění úkolů. Pro tato plnění je samozřejmě lepší delší průprava. Je potřeba angažovat ekonomicky orientované osoby, doba technických odborníků ve vedení je obecně pryč.

Děkuji za rozhovor (19. 6. 2006).

Jan Bercha

Prohlášení ČAPLH ke stavu a poslednímu vývoji ve státním lesnictví

Prezídium ČAPLH (na základě širokého mandátu daného řádnými a mimořádnými sněmy) v uplynulých třech letech opakovaně kritizovalo nepřipravené změny, které se s větším nebo menším úspěchem snažil s. p. LČR zavádět. Zejména jsme kritizovali obě kola výběrových řízení, která se uskutečnila v roce 2005. Nechceme opakovat všechny argumenty, kterými jsme prokazovali neprůhlednost a snadnou ovlivnitelnost výsledků těchto výběrových řízení.

Za zásadní považujeme to, že nastavení podmínek výběru a utajení postupu výběru nejvhodnějšího obchodního partnera a nemožnost odvolat se proti výsledkům výběrových řízení jednoznačně umožnily manipulovat s výběrovými řízeními. Výsledky pak naše obavy potvrdily.

Podivné reformy našeho státního lesnictví, zahájené ministrem zemědělství Palasem a novým vedením LČR na podzim roku 2003, nyní dostaly jasný smysl. Počínaje zmanipulovaným nálezem NKÚ (zásadně zpochybněným dvěma znaleckými posudky) o nevýhodnosti privátní správy státního lesa, přes nesmyslné deklarace o výhodnosti státního podnikání v obchodě se dřevem, až po zmanipulovaná „výběrová řízení“ v roce 2005. Podle zveřejněných informací a odposlechů nebylo cílem nalézt nejlepší způsob správy státního lesního majetku (o který ČAPLH dlouhodobě usiluje!), ale transformovat smluvní vztahy v lesnictví ve prospěch struktur pánů Červenků, Vybíralů, Slówiků a dalších. Vedení LČR v těchto situacích zásadně zklamalo, protože v rozporu s fakty na politicko-ekonomickou zakázku manipulovalo celým oborem.

ČAPLH dlouhodobě o svých obavách o směřování lesnictví informovala vedení MZE, LČR, DR LČR, Úřad vlády a klíčové politiky. Bohužel jsme byli trvale opomíjeni a naše názory byly odmítány jako zaujaté. Typickým úkazem je odmítání diskuse na bázi „Lesnické tripartity“, která byla již od dob ministra Palase zcela umrtvena a zabránila projevení názorů jak podnikatelů, tak i zaměstnanců. Nyní však nastal čas na hledání racionálního řešení současné mimořádně komplikované situace. V pondělí 5. 6. 2006 jmenoval ministr zemědělství nového generálního ředitele s.p. Lesy České republiky.

Očekáváme, že tímto krokem jsou již naplněny veškeré nutné podmínky pro to, aby s. p. Lesy České republiky začal skutečně vážně urychleně řešit problémy, které se nahromadily od roku 2003. Trváme na tom, že je nutné podniknout zásadní kroky v oblasti rozhodnutí o samotném směřování správy státního lesního majetku, rozhodnutí mezi privátní správou státního lesního majetku a státním podnikáním. Požadujeme realizaci odborné diskuse s širokou odbornou veřejností o tomto směřování. Poté je nutné realizovat výběrová řízení na základě Zákona o zadávání veřejných zakázek, rovná, nediskriminační, s definitivními podmínkami na celou dobu platnosti smluv. Hlavním parametrem nového hospodaření ve státních lesích bezpochyby musí být ekonomická výhodnost pro stát a dodržování zákonů této země.

ČAPLH, tak jako již mnohokrát, zdůrazňuje svou připravenost spolupracovat na hledání řešení a pomoci tak nejen zklidnit celkovou situaci v lesnictví, ale hlavně dosáhnout toho, aby v lesním hospodářství opět začalo plně platit právo. Vyzýváme tímto všechny relevantní partnery k zahájení potřebných procesů. Vyzýváme politické reprezentace, odbornou veřejnost, LČR k zahájení takového dialogu, abychom společně zabránili explozivnímu nárůstu škod.

Zásadním principem činnosti ČAPLH vždy bylo a i nadále bude prosazování rovných podmínek pro všechny podnikatelské subjekty, dodržování zákonů a respektování ekonomických zákonitostí. Vyzýváme tedy všechny subjekty k urychlenému společnému postupu tímto směrem.

Zdroj: www.caplh.cz

Profil společnosti Lesy České republiky, s. p.

Lesy České republiky, státní podnik (LČR) byly založeny dne 1. 1. 1992 Ministerstvem zemědělství ČR. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7 mil. m3 dřeva, což představuje zhruba 72 % běžného přírůstu.

Podnik sídlí v Hradci Králové a jeho organizační struktura má tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý 13 regionálních pracovišť - krajských inspektorátů (KI), pět lesních závodů (LZ), jeden semenářský závod (SZ) a sedm správ toků (ST). Třetí stupeň organizační struktury se skládá ze 78 lesních správ (LS).

Základem lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v lesích, založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů. Cílem podniku je vytváření stabilních, kvalitních, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšených lesů.

LČR také zajišťují významnou službu pro vlastníky drobných soukromých lesů, a to výkon ze zákona určené funkce odborného lesního hospodáře na jejich majetcích. Jako jediný subjekt v ČR zavedly LČR vnitřní kvalifikaci pro odborné lesní hospodáře.

Ekonomickou prioritou LČR je vyrovnané finanční hospodaření, financování lesnických činností z vlastních zdrojů a nezávislost na státním rozpočtu. Státní lesní majetek spravovaný LČR přináší stabilně zisk a naplňováním veřejných funkcí lesů slouží celé společnosti. Po celou dobu své existence fungují LČR jako stabilizovaná firma, o čemž svědčí pravidelné umístění v první polovině žebříčku CZECH TOP 100. CRA Rating Agency, a. s., udělila v roce 2004 LČR dlouhodobý CRA Rating na úrovni A+ / czAaa. To představuje nejvyšší možné ohodnocení podnikatelského subjektu dosažitelné v České republice. Značné finanční prostředky LČR investují do obnovy imisemi poškozených lesů v pohraničních oblastech, do obnovy a údržby lesních cest, které dnes neslouží pouze pro obhospodařování lesa, ale i pro pěší turistiku a cykloturistiku.

Za účelem podpory rozvoje nejvýznamnějších veřejných funkcí lesů přijaly v roce 1999 LČR jeden ze svých základních dokumentů „PROGRAM 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR“. Realizaci Programu 2000 podnik zabezpečuje z vlastních finančních prostředků, tj. z vytvořeného zisku. Ročně do něj vloží kolem 30 mil. Kč.

LČR jsou největším správcem chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice. Snahou LČR je respektovat režim stanovený pro obhospodařování lesů v chráněných územích.

V roce 2002 LČR získaly osvědčení o účasti v certifikaci lesů podle systému PEFC (Pan European Forest Certification), který nezávislým auditem dokládá, že podnik se o svěřené lesy stará na základě principů trvalé udržitelnosti a obhospodařuje je k přírodě šetrným způsobem.

Zdroj: www.lesycr.cz

 

Složení dozorčí rady Lesů ČR, s. p.

Kratochvíle Karel, Ing. - Předseda dozorčí rady

Blaščák Viktor, Ing. - Místopředseda dozorčí rady

Šišák Luděk, Doc. Ing. CSc. - Člen dozorčí rady

Papež Jiří, Ing. - Člen dozorčí rady

Keviczky Alexandr, Dr. - Člen dozorčí rady

Kováčik Pavel, Ing. - Člen dozorčí rady

John Jiří, Ing. - Člen dozorčí rady

Kříha Jaromír, Ing. - Člen dozorčí rady

Tomášek Ladislav, Ing. - Člen dozorčí rady

 
Ing. František Koníček

Profesní zkušenosti:

•             od 5. 6. 2006 – generální ředitel LČR, s.p.    
•             2006 – náměstek generálního ředitele LČR
•             2005–2006 – poslanec PSP ČR, místopředseda pro sociální politiku a zdravotnictví
•             2003–2005 – náměstek ministra práce a sociálních věcí pro ekonomickou oblast
•             1996–2003 – I.B.C Praha, jednatel a ředitel společnosti
•             1995–1996 – Sigma Lutín, předseda představenstva
•             1990–1995 – Intersigma Praha, generální ředitel
• a předseda představenstva
•             1992 – auditor MF ČR
•             1987–1990 – Sigma GmbH, NSR – ředitel afilace
•             1983–1987 – Scansigma AB, Švédsko – ředitel afilace
•             1977–1983 – Intersigma Praha, referent až ředitel obchodní skupiny

 

Vzdělání:

•             1972–1977 – VŠE Praha, obor Ekonomika a řízení zahraničního obchodu
•             1975–1977 – absolvent kurzu na právnické fakultě, obor mezinárodní právo soukromé a veřejné.