Archiv časopisu Lesnická práce

Karel Vančura

Soutěž Mladí lidé v evropských lesích (Young People in European Forests) iniciovalo polské Společenství přátel lesa (Towarystwo przaciół lasu). Hlavním cílem mezinárodní soutěže YPEF je osvěta o evropských lesích, s důrazem na Naturu 2000, biodiverzitu evropských lesů a trvale udržitelné hospodaření. První ročník této soutěže byl naplánován pro školní rok 2010/2011 a zapojily se do něj lesnické instituce a nevládní organizace ze 14 států, do vlastní soutěže pak z 11 států: ČR, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska a Slovinska.

Robert Doležal

Odmyslíme-li si datla (rod Dryocopus) a oba druhy žlun (rod Picus), pak typický šplhavec, kterého u nás můžeme potkat, bude dosti nápadný pták, v jehož opeření se střídá černá, bílá a červená. Podobně zbarvených druhů žije v naší přírodě hned pět, jsou si hodně podobné a ve všech případech se jedná o zástupce rodu Dendrocopos, tedy strakapoud. Když náhodou na takto pestře zbarveného šplhavce někde narazíte, tak můžete s čistým svědomím říct, že jste viděli strakapouda velkého. S největší pravděpodobností to bude skutečně on, protože se jedná o nejběžnějšího šplhavce, kterého můžete potkat jak v souvislých lesních porostech, tak v městských ulicích a parcích. Když chcete mít ale jistotu, pak je dobré otevřít na příslušné straně terénní určovací klíč, kterých je v současnosti na trhu nepřeberně, a porovnat si pozorovaného jedincem s jeho popisem, obrázkem či fotografií.

Nedaleko rakouského města Graz v blízkosti cisterciánského kláštěra u obce Rein se ve dnech 11. až 13. října 2011 konal již 11. ročník lesnického veletrhu Austrofoma. Nosné téma veletrhu konaného v rámci Mezinárodního roku lesů byly „Moderní technologie pro přirozenou obnovu lesa“. Záštitu převzaly Agrární komory Rakouska, Štýrska, Dolního a Horního Rakouska. Během tří dnů navštívilo veletrh rekordních 20 500 návštěvníků z celého světa.

V historii Austrofomy šlo o nejvyšší účast zahraničních návštěvníků (Čína, Japonsko, Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko a samozřejmě i Česká a Slovenská republika). Vedle pro Austrofomu typických technologií pro práce v prudkých svazích byly prezentovány také klasické technologie a nechyběly stroje pro zpracování biomasy.

V redakci se nám objevují dotazy související s požadavky vlastníků lesů na maximální šířku linky těsně za hranicí dvou metrů při provádění především prvních výchovných zásahů. Co sleduje vlastník tímto omezením? Pomáhá úzká linka k zvýšení produkce dřeví? Zvýší se poškození krajních stromů? Má operátor snadnější práci? Požádali jsem profesora Radomíra Ulricha z Ústavu lesnické a dřevařské techniky LDF MENDELU Brno o jeho názor.

Petr Čermák

V letech 2005–2010 jsme v rámci různých studií realizovaných na Ústavu ochrany lesa a myslivosti LDF Mendelu v Brně zjišťovali stav přirozené obnovy a její poškození zvěří na 33 lokalitách v celé ČR. Celkem bylo na 136 transektech zaznamenáno více než 55 tisíc jedinců třiceti druhů dřevin. Takto obsáhlý soubor umožňuje řadu exaktně vystavěných interpretací. Jedním z témat, kterému jsme se věnovali, bylo hodnocení selektivity okusu. Naším cílem bylo zhodnotit, které dřeviny byly zvěří převážně vyhledávány, a které naopak spíše opomíjeny.

Jaroslav Simon, Zdeněk Adamec

Udává se, že porosty vzniklé či založené na bývalých zemědělsky využívaných půdách, v důsledku přírodního, zejména půdního prostředí, vykazují, mimo jiné, příznaky fyziologického stresu, projevující se zvýšeným výskytem hnilob, snížením statické stability a obecně odlišnými charakteristikami růstu biometrických veličin. Uvedená tvrzení nejsou vždy dostatečně prokázána, a to zejména z toho důvodu, že obecně nejsou v širší míře k dispozici růstové analýzy porostů, založených či vzniklých, na bývalých zemědělských půdách. Tento fakt se vztahuje na jedlové porosty, případně na porostní směsi s jedlí, kde exaktních údajů je poměrně málo, a pokud ano, o problematice stresu a snížení statické stability zpravidla nehovoří. Na základě uvedeného bylo provedeno sledování z oblasti Bílých Karpat s cílem přispět k naznačené problematice.

Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda

Smrk ztepilý, který uschl v roce 2004 po žíru kůrovce, padl v roce 2010 přes cestu od Plešného jezera na vrchol Plechého na Šumavě. Když byl tento smrk krácen, aby byla stezka opět průchozí, všiml si pan Luděk Švejda (strážce NP Šumava) vysokého počtu let na průřezu. Další akce následovaly, a proto se můžete nyní začíst do životní historie druhého nejstaršího známého smrku na Šumavě.

Anketa Lesnické práce

V roce 2010 se dle údajů Státního úřadu inspekce práce v Opavě stalo při těžbě, dopravě a manipulaci s dřívím 10 smrtelných pracovních úrazů. Většina těchto úrazů se týkala osob samostatně výdělečně činných. Zeptali jsme se v této souvislosti subjektů působících v lesnictví na jejich názor na dodržování bezpečnosti práce při těžbě a manipulaci dříví a možná opatření, která by mohla tuto statistiku zlepšit.

Jiří Vorlíček

Snaha po odstranění těžké a namáhavé ruční práce při kácení a odvětvování stromů vedla již v minulém století konstruktéry k vývoji tzv. mechanických pil, které tvoří přechod mezi pilami ručními a motorovými. Prvotní snaha týkající se hlavně ulehčení práce byla postupně s vývojem těchto pil doplňována i o bezpečnostní prvky chránící obsluhu, protože pohybující se části těchto pil způsobovaly zranění, často i s trvalými následky. Bezpečnostní prvky u těchto mechanických pil spočívaly hlavně v použití ochranných krytů a rámů, které však byly obsluhou často odstraňovány, jelikož zvyšovaly hmotnost celé pily. Bezpečnost proto spočívala hlavně v instruktáži obsluhy o její správné pracovní pozici, nebezpečí dotyku horkých částí pohonné jednotky (parní stroj, spalovací motor) a správných pracovních postupech.

Jiří Kučera

Vysoké riziko práce v lese vyústilo v nutnost prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Velký pokrok doznalo zajištění technické bezpečnosti práce v těžbě, manipulaci dříví a pěstování lesa a vývoj ochranných pracovních prostředků.