Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Tak jako jsme o strakapoudovi velkém mohli napsat, že se jedná o našeho nejběžnějšího šplhavce, se kterým se můžeme setkat téměř všude (LP 11/2011), o strakapoudovi bělohřbetém, kterému bude patřit tento příspěvek, platí přesný opak. Jedná se o druh sice vzhledově velice podobný svému známějšímu příbuznému, ale jeho specifické nároky na prostředí a početnost z něj činí nejvzácnějšího z našich šplhavců. Udržení jeho populace minimálně v současných stavech by měl brát český lesník jako výzvu, která prověří jeho schopnost přizpůsobit současné metody hospodaření v lesích do té míry, aby z hlediska biodiverzity zůstaly ušetřeny nejcennější lesní porosty a zásahy v nich měly charakter především přírodě blízkého výběrného způsobu.

Kateřina Ventrubová, Pavlína Vašičková, Lada Matoušková Prylová

Mezinárodní rok lesů 2011 byl oficiálně zahájen v rámci devátého zasedání Fóra Spojených národů o lesích v New Yorku (USA) dne 2. února 2011. Prostřednictvím řady aktivit měl být vyzdvihnut význam lesů a trvale udržitelného obhospodařování mezi širokou veřejností. Dne 13. prosince 2011 se uskutečnilo slavnostní zakončení Mezinárodního roku lesů v Ženevě (Švýcarsko).

Ústředním tématem Mezinárodního roku lesů 2011 bylo „Lesy pro lidi“. Hlavním cílem bylo především upozornit na celosvětový význam lesů a na nezbytnost jejich obhospodařování trvale udržitelným způsobem. Byl účel Mezinárodního roku splněn?

Karel Vančura st.

Česká lesnická společnost vznikla v roce 1956 na popud někdejšího ředitele VÚLHM Květoně Čermáka, který na I. čs. vědecké lesnické konferenci (1954) navrhl založení dobrovolného sdružení vědeckých a odborných pracovníků v oboru lesnictví při České akademii zemědělských věd (ČAZV). Jejímu vzniku však předcházelo působení více lesnických spolků, které v Čechách a na Moravě existovaly od poloviny 19. století. V minulém roce, v jehož závěru byl příspěvek napsán, tedy bylo ČLS 55 let – věk, kdy se dříve odcházelo do důchodu… Připomeňme si následujícími řádky historii její existence i důvody, proč by měla být i nadále zachována a její činnost trvale podporována.

Tomáš Hlásny

Otázkám kolem možné změny klimatu a jejích dopadů na ekosystémy a lidskou společnost se ze strany vědecké komunity, politiků i veřejnosti dostává značné pozornosti. Důvodem je jistá kontroverze tohoto tématu a profilace různých názorových proudů, ale i očekávaná seriózní rizika pro množství přírodních a sociálně-ekonomických systémů. V tomto příspěvku se pokusím čtenářům přiblížit možný vztah mezi očekávanou klimatickou změnou a lesy v České republice. Zaměřím se na porosty smrku ztepilého (Picea abies), který je, s ohledem na značně pozměněný areál jeho přirozeného rozšíření, možné považovat za dřevinu obzvláště zranitelnou měnícím se klimatem, zejména v nižších a středních polohách, kde byl uměle rozšířen na úkor jiných, původních dřevin. Zároveň stručně objasním obecný charakter možných dopadů změny klimatu na lesy.

Daniel Vlkanova

Způsob zajištění hospodaření v lesích a břehových porostech (BP) je dán zejména velikostí a charakterem příslušného majetku. Samozřejmostí je vliv platné legislativy České republiky. Při hospodaření v lesích je nutné dodržovat zvláštní režim hospodaření zejména s ohledem na kategorii lesa a velikost lesního majetku. Břehové porosty jsou specifické zejména svou jedinečností, liniovým průběhem a hospodářským určením. Předkládaný článek přináší výsledky analýzy nákladů na zalesňování s ohledem na velikost a charakter majetku. Srovnání bylo učiněno v rámci disertační práce na vybraných majetcích Královehradeckého kraje.

Jaromír Nikl

Známe různé druhy porostů dřevin. Na lesní půdě jsou to lesní porosty zaujímající 2 593 923 ha, tj. 32,9 % plochy státu, na nelesní půdě to jsou břehové porosty podél vodních toků a nádrží, podél silnic dopravní zeleň, na zemědělské půdě plantáže ovocných dřevin, sady, vinice, v intravilánech obcí dřeviny v parcích a ulicích, rozptýlená zeleň v krajině na mezích, neplodné půdě, haldách atd. Stav lesů je znám díky lesním hospodářským plánům či osnovám a též díky inventarizaci lesů u nás zahájené v letech 2001 až 2004 a jejímu opakování po 10 letech s počátkem v roce 2011.

Miloš Kučera

Národní inventarizace lesů ČR (NIL) provádí šetření mrtvého dříví od prvního cyklu, který proběhl v letech 2001–2004. Také v druhém cyklu NIL 2011–2015 probíhá zjišťování údajů o mrtvém dříví v lesích ČR.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s vlastní definicí mrtvého dříví, způsobem zjišťování mrtvého dříví v NIL a také s výsledky prvního cyklu NIL. Uvedeny jsou také údaje o mrtvém dříví zjištěné v okolních zemích v rámci národních inventarizací.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, tzv. Zelená zpráva, každoročně vydávaná ministerstvem zemědělství, přináší informace o vývoji stavu lesních porostů, výsledcích lesního hospodaření, ekonomice, trhu se surovým dřívím, výzkumu a mnoha dalších ukazatelích. V následujícím článku vám přinášíme vybrané informace ze Zelené zprávy pro rok 2010, jejíž finální verze byla zveřejněna na stránkách ministerstva zemědělství 28. 11. 2011.

Rozhovor s Janem Hřebačkou, ředitelem Správy KRNAP

Na Správu Krkonošského národního parku jsme zavítali v době, kdy se buduje Krkonošské centrum environmentální výchovy, které by mělo návštěvníkům nabídnout veškeré potřebné informace předtím, než vyrazí do hor. Snaha o komunikaci a spolupráci uvnitř regionu se táhla jako červená nit celým rozhovorem, ať už jsme si povídali o hospodaření parku v době krize, společných projektech s polským Krkonošským národním parkem, či lesnickém výzkumu. V této souvislosti jsme se nemohli nezeptat na názor na medializovaný problém v Národním parku Šumava i na možné vyhlášení dalšího národního parku na území České republiky.

Anketa Lesnické práce

Tendr Lesů ČR a problémy s jeho realizací, vysoké ceny dříví, další snižování kůrovcových rizik na většině území České republiky, lesnické vysoké školství, Národní lesnický program, certifikace – to jsou jen některá témata zmiňovaná v ohlédnutí lesníků oslovených redakcí Lesnické práce.