AKTUALITY Z DOMOVA

POSTUPNÁ KONCENTRACE A PROPOJOVÁNÍ PODNIKŮ V LESNICKO-DŘEVAŘSKÉM KOMPLEXU

V rakouském časopisu Holz Kurier č. 46/1998 byl uveřejněn rozhovor s Hansem-Güntherem Sturmem, místopředsedou německých svazů pil (Vereinigung Deutscher Sägewerksverbände - VDS), ve kterém se pan Sturm vyjádřil k současné situaci v lesnicko-dřevařském komplexu v Německu. Podle jeho názoru se dřevozpracující průmysl vlivem strukturálních změn u dodavatelů suroviny na straně jedné a na trzích s řezivem a kulatinou na straně druhé nachází ve velmi obtížné situaci, v níž mohou obstát pouze velké firmy, které budou vznikat propojováním současných podniků, a které bude překračovat hranice států. Spojení firem ENSO TIMBER a SCHWEIGHOFER je pouhý začátek.

Za této situace se v létě letošního roku spojilo deset bádensko-württemberských pil do zájmového sdružení s roční výší pořezu cca 1,5 mil. m3, což představuje jednu třetinu podílu na trhu v této spolkové zemi. Cílem tohoto sdružení je, na základě jednotného postupu a lepší informovanosti, posílit svou pozici při jednáních s lesními podniky. Prvním krátkodobým cílem sdružení bylo vyjednat se státními lesy snížení ceny smrkové kulatiny, a to již ve třetím čtvrtletí asi o 8 DM za 1 m3. Tento cíl se splnit nepodařilo, avšak již pro čtvrté čtvrtletí 1998 se podařilo cenové podmínky zlepšit.

Sdružení nyní zformulovalo své cíle dlouhodobě: vlivem změn v organizační struktuře u dodavatelů suroviny je nutné, aby se i jednotlivé pily spojily ve větší celky. Současně je nutné myslet na společné nákupní společnosti. Dnešní zkušenosti musí převzít celý dřevozpracující průmysl. Když společné jednání skupiny firem reprezentující jednu třetinu objemu má tak malý vliv, jak se ukázalo při jednání o třetím čtvrtletí, je jasné, jak špatná je jejich pozice na trhu. Stále je to ještě tak, že několik málo rozhodujících osobností v LH má obrovský vliv na tržní ceny. Když tyto osobnosti nechtějí, není nic možné a z toho plyne: všichni se orientují podle cenové politiky státních lesů. Současná prodejní praxe a taktika prodeje je pro pily velmi problematická. To, proti čemu se budou tyto pily v budoucnu vehementně bránit, je prodejní taktika "ber podle našich podmínek nebo zemři". Cílem sdružení je také to, aby podniky, které již stejně nemají možnost volby, nebyly stavěny jako konkurenti proti sobě.

Nepřipomíná nám tento popis situace v jedné z německých spolkových zemí naši současnou situaci? České pily jsou v naprosté většině malé, izolované podniky, které nemají společnou strategii ani v oblasti nákupu dřevní hmoty a ani v oblasti prodeje svých výrobků. Stejně tak si můžeme za pilařské podniky dosadit smluvní partnery Lesů ČR a dostáváme se ke stejným nebo obdobným závěrům. A to za situace, kdy v ČR existuje několik zájmových sdružení zastupujících zájmy pil a i zájmy firem podnikajících v lese. Bohužel je nutné konstatovat, že tato sdružení dosud nepodnikají nic nebo téměř nic pro obranu zájmu svých členů, snad s výjimkou České asociace podnikatelů v lesním hospodářství, která v posledních letech vedla a v současné době vede náročná a obtížná jednání s Lesy ČR o textu obchodní smlouvy na příští období.

Vážení kolegové lesníci a pilaři - není výše uvedený názor také návodem pro nás všechny na to, jak dál postupovat? Jsem přesvědčený, že ano. Vždyť jedině v síle a jednotě je možné úspěšně hájit a prosazovat své oprávněné zájmy. Kolegyně a kolegové, spojme se, spojte se! A je již jedno jestli to bude pod hlavičkou některého z již existujících zájmových sdružení nebo vznikne-li něco nového, důležité je pouze jedno - spojme se. Jedině tak je možné bránit se přirozenému monopolu (zde si ale musím vzpomenout na slova Miltona Friedmana, že přirozených monopolů existuje velmi málo a většinou nejsou přirozené), jehož přirozenou snahou je mít na druhé straně vyjednávajícího stolu nejednotné podniky, které svůj postup nemohou koordinovat.

Ing. Jiří Kořínek, výkonný ředitel ČAPLH

BUDEME PROPAGOVAT VĚTŠÍ SPOTŘEBU DŘEVA?

V současné době se diskutuje o tom, zda je správné, když pracovníci Ministerstva zemědělství ČR propagují spotřebu dřeva. Zamysleme se trochu - klidně, bez emocí - nad otázkou zda propagovat větší spotřebu dřeva nebo ne.

Omezování výroby některých sortimentů by bylo pro les bez jakékoliv diskuse škodlivé. Bude-li se brzdit výroba vlákniny, sníží se možnost provádění výchovných zásahů. Výsledek této nečinnosti se brzy vymstí. Při červencové vichřici na Tachovsku byly zvláště silně poškozeny porosty, kde se postupovalo podle předpisu LHP a dělaly se probírky nižší intenzity. To jistě mohou potvrdit lesníci i z jiných míst. Lesníci i ekologové jsou zajedno v tom, že se musí změnit druhová skladba lesních porostů. To se může uskutečnit bez těžby dřeva. Oddalování tohoto úkolu je pro les škodlivé. Máme hodně nestabilních porostů.

DŘEVO JAKO PALIVO

Mluví se o tom, že je třeba snížit produkci CO2. Tento plyn má na svědomí oteplování atmosféry a vše co toto oteplování může přinést. Lesníci tomu zabránit nemohou, ale měla by se využít každá možnost, která by aspoň trochu pomohla.

Porovnejme různá paliva. Spalováním uhlí, ropy, plynu i dřeva vzniká CO2. To je pravda. Spalováním uhlí, ropy a plynu se snižují zásoby neobnovitelných surovin. Naproti tomu dříví zase naroste. Nejen to. Při svém růstu odebere z ovzduší CO2, který se tam dostal spálením dřeva. Pálení dřeva se tedy, pokud se nesnižuje plocha lesů, na oteplování ovzduší nepodílí. Les vyprodukovaný CO2 zase sám spotřebuje.

Je pravda, že topení dřevem je méně pohodlné než spustit kotel plynového topení. Přetrvává také mínění, že spalováním dřeva se získá velmi málo tepelné energie. Ve starých typech kamen nebo dokonce v krbu, se mnoho energie ze dřeva nevyužije. Pokrok ale, aspoň v některých zemích, udělal v tomto směru pořádný krok vpřed. Byly zkonstruovány kotle, umožňující dokonalé spalování a zužitkování různého odpadu při zpracování dřeva. Ani popel ze dřeva není neužitečným odpadem.

DŘEVO JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL

Dřevo může v určitém rozsahu nahradit jiné hmoty. Třeba ve stavebnictví. Výstavba rodinného domku ze dřeva je energeticky méně náročná než stavba, kde se používá cihla, cement, ocel, sklo nebo hliník. Při výrobě těchto materiálů se dostává do ovzduší nemálo CO2. Uvádí se, že při přípravě stavebního materiálu je poměr spotřebované energie tento: dřevo 1, cement 4, umělé hmoty 6, ocel 24, hliník 126.

Využijí-li se všechny zkušenosti při montování dřevěných staveb, vydrží taková stavba hodně dlouho. Je známo, že i starými technologiemi stavěné chalupy ze dřeva mohou mít delší životnost než betonové paneláky. Až po mnoha letech domek ze dřeva doslouží, dřevo se ještě využije. V té nejposlednější fázi k topení. Odstraňování zbytků staveb z betonu nebo oceli bude naopak vyžadovat dodat energii.

Ve stavebnictví může dřevo velmi dobře nahradit jiné stavební materiály i při větších stavbách než jsou rodinné domky. Konstrukce velkých stájí a výrobních hal ze dřeva je lacinější. Dnes už není problém vyrobit velmi dlouhé nosníky ze dřeva. Jsou pevné a podstatně lehčí než nosníky z jiných materiálů.

Je mnoho zemí na světě, kde je podíl dřevěných staveb vyšší a často o mnoho vyšší než u nás. Problém je asi především v tom, že naši architekti a stavitelé si zvykli na zděné stavby a přeorientovat se na něco jiného se jim možná zdá nepříjemným vybočením ze starých kolejí.

DŘEVO JAKO OBNOVITELNÁ A RECYKOVATELNÁ SUROVINA

Bylo by asi pošetilé posuzovat používání dřeva tam, kde ho dokonale nahradily jiné materiály. Jako příklad by se mohly uvést železniční pražce nebo stožáry elektrického či telefonního vedení. Je ale hodně výrobků, kde dřevo plní funkci stejně dobře, nebo v některém ohledu i lépe než materiály, které ho nahradily.

Některé výrobky ze dřeva jsou také snáze recyklovatelné nebo rozložitelné, než dřevo suplující jiné materiály. To dokazují hromady komunálního odpadu hyzdící často krajinu. To není jen problém ČR. Na vlnách velkých švýcarských jezer se pohupují různé odhozené obaly z plastických hmot. Ty se nerozloží jako papírové ani neshnijí jako dřevo. Se smutnou realitou, že je velmi mnoho lidí, kteří odhodí, co už nepotřebují, kamkoliv do přírody, s tou musíme také počítat.

ZÁVĚR

Kdyby se těžilo více dřeva než přirůstá, bylo by to špatné. Když je ale přírůst vyšší než těžba a když se část z netěženého dříví má nechat shnít, není to nic rozumného. Pro les, pro lesní hospodářství a tím i pro národní hospodářství a také pro životní prostředí. Při hnití dřeva se totiž také uvolňuje CO2, ale bez jakéhokoliv užitku. Kdyby se z tohoto dřeva postavily třeba budovy, ušetřilo by se dost energie na výrobu jiných stavebních materiálů.

Ing. Ilja Andrš

EKOLOGIE VERSUS PRODUKCE DŘEVA?

V deníku Právo dne 11. 11. 1998 uveřejnil pan ministr životního prostředí článek, ve kterém kritizuje ministerstvo zemědělství, že při projednávání NP České Švýcarsko nesouhlasilo s tzv. velkou variantou. Myslím, že je správné, aby se veřejnost dozvěděla věcné důvody, které k tomuto názoru MZe vedly.

Tím základním byla nezpochybnitelná skutečnost, že v jižní části velké varianty jsou hospodářské lesy, které neodpovídají svým charakterem § 15, odstavci 1, zákona 114/1992, podle kterého lze vyhlásit za národní park rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam.

Tyto zákonem stanovené parametry nesplňuje zejména jižní část navrhovaného území, kde převážnou část lesa tvoří nepůvodní, převážně smrkové monokultury často neznámého původu, navíc s příměsí exotů, jako je borovice vejmutovka nebo dub červený. Tuto skutečnost potvrzují i údaje z expertizy "Lesní porosty v připravovaném NP České Švýcarsko", zpracované Agenturou ochrany přírody a krajiny v r. 1995, kde se konstatuje, že: "Lesy dnes pokrývají 96 % plochy NP České Švýcarsko a jsou zde hlavním ekosystémem. Původní lesní porosty s přirozenou dřevinnou skladbou však představují jen nepatrný podíl z celkové výměry (2 %), zachovaly se pouze tam, kde členitý a pro dopravu dřeva nepřístupný terén znemožňoval hospodářské využití lesa." V této práci se rovněž uvádí, že přírodě blízké lesy dnes pokrývají jen 10 % plochy navrhovaného NP. Podíl smrku na současné skladbě dosahuje téměř 60 % a stejnověké smrkové monokultury dnes zaujímají 30 % výměry lesní půdy. Většina smrků, podle uvedené expertizy je nejistého původu, pravděpodobně z předhůří Alp. "Původní smrk se zřejmě na některých místech zachoval, jeho původnost je však dnes těžko prokazatelná." Hospodářské lesy zaujímají v navrhovaném NP 4134 ha, tj. 44,5 % z výměry lesní půdy.

Pana ministra zneklidňuje, cituji: "budeme poškozené lesy léčit tak, že je hospodářsky vykácíme na nekvalitní dřevo, místo toho abychom hledali a řešili prapříčiny poškození". Poněkud pikantní na této věci je to, že s. p. LČR realizuje těžby ve výši cca 16 000 m3, přitom v návrhu NP České Švýcarsko je obsažen návrh těžby ve výši 21 200 m3. Kdo tedy ve skutečnosti chce tuto "léčbu" realizovat? Kdo by tedy měl být více zneklidněn?

Dalším a podstatnějším důvodem je to, že ministerstvo životního prostředí, jako orgán státní správy lesů na území národních parků, bohužel, prokázalo, že není schopno zabezpečit ochranu smrkových lesů. Lesníkům nemůže být lhostejné to, že v NP Šumava dnes stojí cca 2300 ha suchého lesa zničeného kůrovcem, když v ostatních částech státu byla kalamita kůrovce zlikvidována.

Pan ministr ve svém článku uvádí: "Jestliže nový lesní zákon umožní, abychom prováděli euthanasii lesů při prvních příznacích choroby, tak je to zákon nevyhovující". Protože zde autor trochu hraje na city čtenářů, bude vhodné uvést, že lesní zákon předkládalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství společně. Jediné, na čem se ministerstva neshodla, bylo to, které z nich bude ústředním orgánem státní správy lesů. Tento spor vyřešila až PS Parlamentu ČR.

Je poctivé přiznat, že současný platný lesní zákon má, jako každé lidské dílo, nedostatky. Neotevírá však cituji: "vrátka k neefektivnímu příliš razantnímu hospodaření v lesích". Naopak ve srovnání s předchozí legislativou významným způsobem omezuje extenzivní způsob obhospodařování lesů a podporuje přírodě blízké a šetrné obhospodařování lesů. Náš lesní zákon je jedním z nejpřísnějších v Evropě. Nedostatky vyplývají především z jeho obtížné vynutitelnosti, což je poněkud jiný, než úzce lesnický problém.

Lesní zákon však na rozdíl od zákona o ochraně přírody a krajiny respektuje to, že vlastnická práva mohou být omezena pouze ve veřejném zájmu na základě zákona a za úplatu. Domnívám se, že o této skutečnosti by měli vědět především vlastníci, na které působení zákona o ochraně přírody a krajiny v národních parcích dopadá.

Jestliže dochází k jednotlivým nezákonným postupům při hospodaření v lesích, je potřeba je tvrdě postihovat. Ale podíváme-li se na údaje o stavu lesa za celou republiku, nedochází k žádnému katastrofálnímu vývoji a naše parametry jsou srovnatelné se sousedními státy. Pokud jsou na ministerstvu životního prostředí k dispozici údaje za celou republiku svědčící o opaku, bylo by vhodné je publikovat.

Do úvah o potřebě novelizace lesního zákona je však nutné zahrnout nejen zkušenosti s jeho dosavadním uplatněním, ale i zavádění vyšších územně správních celků a nepochybně i principy práva platné v EU.

Obhospodařování lesů a s tím související i těžby v lesích nelze považovat za něco špatného. Pro les únosná a šetrně prováděná těžba je sklizní vlastníka a lesního hospodáře a dřevo je materiál, kterého bychom měli podstatně více využívat. Les je pro naši zemi obnovitelným zdrojem ekologicky čisté, recyklovatelné, energeticky nenáročné suroviny.

V době, kdy dorostou malé sazenice, které dnes sázíme, bude svět o sto let starší, bude mít jiné problémy a jiné starosti, než máme v současnosti. Zamysleme se - existuje skutečně rozpor uvedený v názvu tohoto příspěvku? Podle mého názoru nikoli. Produkce dřeva není v rozporu s ekologií. Nepodceňujme produkční význam lesů, neboť dřevo je nadějí pro příští generace, kterou bychom jim neměli brát.

Jaromír Vašíček, MZe

DISKUSNÍ SEMINÁŘ VLASTNÍKŮ LESA A JEJICH ODBORNÝCH LESNÍCH HOSPODÁŘŮ

Dne 10. 11. 1998 uspořádaly Městské lesy a zeleň, s. r. o, Valašské Meziříčí za spolupráce společností LHProjekt a. s., Sequoi, s. r. o, a Znalecká kancelář - Ing. Radek Zádrapa, diskusní seminář s názvem "Možnosti vlastníka lesa a lesního hospodáře při zhodnocení lesních majetků".

Cílem semináře bylo především sdělit informace, které by pomohly vlastníkům lesa, resp. jejich odborným hospodářům, při obhospodařování majetku. Prvním tématem byly otázky trvale udržitelného hospodaření a certifikace. V poměrně obsáhlém materiálu byla přiblížena certifikace - její vývoj jak ve světě, tak pochopitelně v Evropě, a rovněž obsah mezinárodního semináře pořádaného v letošním roce Mze. V dalším průběhu semináře byla poměrně vyčerpávajícím způsobem diskutovaná problematika přípravy podkladů a zpracování lesních hospodářských plánů, a to z pohledu nejen taxační kanceláře, ale také vlastníka lesa. Velice zajímavá bylo rovněž téma týkající se znaleckých služeb - zejména oceňování lesa a výpočet náhrad škod.

Značnou diskusi vzbudil svým vystoupením Mgr. Šianský (Sequoi, s. r. o.), které bylo pohledem právníka na diskutované témata - veřejná soutěž při zadání tvorby LHP, ostatní právní předpisy dotýkající se hospodaření v lesích (energetický zákon, zákon o telekomunikacích a další). Zde se plně projevilo, že "právní myšlení" přece jen není mezi lesnickou veřejností plně vžité. Na místě je také poděkovat také pracovníkovi Okresního úřadu ve Vsetíně ing. Holubovi, za jeho vystoupení, které se dotýkalo pohledu "okresu" na hospodaření v soukromých a obecních lesích.

Závěrem lze říci, že ve velice kulturních prostorách renovovaného zámku Žerotínů, ve Valašském Meziříčí, obdrželi účastníci poměrně značné množství informací, které zde mohli prodiskutovat a rovněž si vyměnit své zkušenosti. Pro případné zájemce je k dostání omezený počet sborníků (65 stran), v ceně 175 Kč/ks + poštovné,na adrese: LHProjekt, Kroftova 45, 616 00 Brno.

Ing. Marek Netolička

ÚLOHA NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PŘI OCHRANĚ PRAMENNÝCH OBLASTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Naše republika byla v r. 1997 krutě postižena živelní katastrofou. Přívalové deště a záplavy způsobily kalamitní situaci, která nemá obdoby. Živelní pohroma postihla velkou část Moravy a některá další území, zejména ve východních Čechách. Škody způsobené na zemědělské rostlinné produkci, na porostech, na hospodářských zvířatech, zásobách, cestách, vodních tocích, budovách, stavbách a zařízeních jsou obrovské a náprava v některých případech bude trvat celá léta. Došlo také k výrazné devastaci vodních toků, vodohospodářských děl a protipovodňových a protierozních opatření v krajině.

I dnes však hodnotíme skutečnosti tak, že většina přívalových srážek není zdaleka tak obrovitého rozměru a že drobnější, ale účelná a funkční opatření v krajině, zvláště v pramenných oblastech a ochraně území výrazně přispívají. K mnoha lokálním povodňovým a erozním škodám dochází v důsledku banálních chyb v zabezpečenosti území proti nežádoucím odtokům a erozním jevům. Jednotlivá území a v nich vlastníci majetku byli v řadě případů postiženi ztrátami zbytečně, nebo v takovém rozsahu, který by v případě "pořádku v krajině" mohl být podstatně nižší. Pořádek v krajině se vztahuje mimo jiné na pozemkové úpravy směřující k ochraně půdního fondu, k zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.

Pořádek v krajině je tedy nejen záležitostí obecní, ale i záležitostí občanskou. Odpovídá obvykle postojům občana ke společnosti, zvláště v jeho ochotě promítnout své postoje do občanských činů, směřujících k dosažení obecně prospěšných cílů a v jeho ochotě ovlivňovat veřejnou politiku mnohem podstatněji svými činy než pouhým hlasováním ve volbách jednou za pár let. V roli tlumočníků postojů a požadavků občanů vystupují v České republice státem nezřizované neziskové organizace. Patří sem: občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, nadace a nadační fondy.

Občanská sdružení realizují právo občanů na sdružování (včetně odborů a politických stran). Obecně prospěšné společnosti mají charakter "agentury" nebo organizace, která poskytuje služby. Církevní organizace zahrnují církve a náboženské společnosti a jejich účelová zařízení. Nadace a nadační fondy jsou účelová sdružení majetku, zřízená pro dosahování obecně prospěšných cílů, jejichž hlavní činností by mělo být poskytování finančních prostředků (tzv. nadačních příspěvků) třetím osobám, především ostatním typům neziskových organizací a fyzickým osobám. Ekologii a pořádku v krajině se věnují zvláště občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti i nadace a nadační fondy.

Problém ochrany pramenných oblastí tlumočí a pomáhá řešit Nadace pro les a vodu se sídlem v Praze. Zaměřuje se zvláště na ty pramenné oblasti, kde dochází k nenahraditelným škodám na lesích a celospolečensky významnému narušení přírodního prostředí. Tam, kde byl vliv emisí na přírodní prostředí v pramenných oblastech velmi silný a docházelo k odumírání lesních porostů a k jejich mýcení, vznikaly rozsáhlé kalamitní holiny s nepříznivými klimatickými, vodohospodářskými a půdními poměry, které ovlivňují průběh živelních pohrom.

Nadace pro les a vodu se v pramenných oblastech s velmi silným vlivem emisí zaměřuje zvláště na problematiku úpravy půdních poměrů, zamezení eroze lesních půd, na regulaci odtokových poměrů a kvalitu vody v povodí. V pramenných oblastech imisně málo exponovaných se zaměřuje především na problematiku prodloužení životnosti lesních porostů spočívající ve zpomalení rozpadu, zvýšení jejich odolnosti vůči abiotickým škodlivým činitelům a na udržení jejich hydrické účinnosti.

Nadace pro les a vodu prohlubuje poznatky:

• o vodní bilanci porostů různých dřevin a jejich vlivů na genezi odtoku v měnících se podmínkách imisního zatížení pramenných oblastí;
• o kvalitě vody odtékající do vodních zdrojů;
• o komplexní úpravě bystřinných toků.

Povodňové škody na tocích v pramenných oblastech dosáhly výše 3 mld. Kč. Povodňovým škodám lze čelit pouze komplexním preventivním opatřením prováděným systematicky v povodích. Nadace pro les a vodu podporovala v r. 1997 svým nadačním příspěvkem studijní práce a realizace preventivních opatření k dosažení "pořádku" v pramenné oblasti Jizerských hor.

Myslibor Chalupa, Nadace pro les a vodu, U průhonu 6/523, 170 00 Praha 7, tel./fax: 02/808 572

MÁ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ BLÍZKÉ PŘÍRODĚ PERSPEKTIVU?

Ještě jsme s ním v našich lesích ve větším rozsahu nezačali a už takové pesimistické úvahy? Nechci šířit katastrofické představy. Jsem v jádru optimista přesvědčený o tom, že i v obtížných situacích je možno najít schůdnou cestu. Varovné signály (jako častěji) přicházejí ze sousedního Německa. Němci si uvědomili, že ani lesní a dřevařské hospodářství žádného státu nemůže být imunní proti vlivům přicházejícím z jiných zemí. Tak tomu je i se změnami při využívání dřevní hmoty. Kdysi se nábytek vyráběl jedině z prken. Dnes široká prkna nahradilo do značné míry lisované dřevo.

Silné dřevo na výrobu pražců se už nežádá. Potřeba telefonních sloupů poklesla. Na stavbu krovů se dříve spotřebovalo dost trámů ze silného dřeva. Pro výrobu klížených nosníků ale stačí řezivo ze slabšího dřeva a takový nosník má dokonce lepší užitné vlastnosti než řezaný hranol. I s odbytem tak zvaných cenných sortimentů začínají být potíže. Proč používat při výrobě nábytku třeba spessartský dub, když moderní technika dokáže tisknout tak dokonale, že i odborník tisk od dýhy obtížně rozezná?

Celková spotřeba dřeva neklesá a do budoucnosti s přibývajícím počtem obyvatel a stoupající životní úrovní rozvojových zemí, bude naopak stoupat. Změna je "jen" v tom, že klesá zájem o dražší silnější dřevo. To "jen" je ovšem pro nás lesníky důležité. Je ovšem pochopitelné, že pro lisování, klížení a chemické zpracování není třeba silné dřevo. Zvláště klesá zájem o silné listnáče. Vzniká tedy nebezpečí, že místo lesů podle představ nás všech, kteří by rádi hospodařili způsobem blízkým přírodě, začne přibývat porostů určených pro plantážní produkci smrku s nižší dobou obmýtní.

Němci se domnívají, že odbyt kvalitního silného dřeva nebude ani v budoucnosti obtížný. Za méně kvalitní silné dřevo nebude ale kupující ochoten platit více než za slabé dřevo, spíše naopak. Využívání slabého dřeva i tam, kde dříve "panovalo" silné dřevo, se prosazuje hlavně v USA. Američané značně zdokonalili potřebné technologické postupy. Dřevěné lepené nosníky, jimiž je možno překlenout vzdálenost až 100 m, zatlačují i ocel a beton. Už z toho důvodu, že stavba je lehčí.

Les není ovšem jen továrna na dřevo, jejíž představě asi nejlépe odpovídá plantážnické hospodaření ve smrkových monokulturách s nižší dobou obmýtní, těžených harvestory. Od lesa se žádá více, a proto se mu musí vytvořit podmínky, aby "to více" mohl dát. Bude to ovšem také něco stát a tržní hospodářství není příliš nakloněno štědrým dotacím. Ostatně kde by se na to ve státní pokladně braly prostředky?

Hodně našich lesníků již asi uvažovalo o jakési specializaci našich lesů. Někde by převládaly zájmy ekonomické, a tam by se do určité míry mohly tolerovat změněné požadavky odběratelů. Samosebou, že by nebyly zcela potlačeny ostatní funkce lesa. Jiné lesní porosty by byly ponechány jemnějším způsobům hospodaření. Myslím, že určitou roli by mohly hrát i daně. Na silné dřevo nižší a na slabé vyšší. To by mohlo z části usměrnit zájem odběratelů o kvalitní, ale dnes příliš drahé silné dřevo. Kromě toho by daň za slabé dřevo byla také náhradou za určité znehodnocení půdy monokulturním hospodářstvím a používáním těžkých mechanismů, což obojí je pro monokulturní hospodářství v dnešní době typické.

Ing. Ilja Andrš

ASSIDOMÄN OTEVŘEL V ČR NOVÝ ZÁVOD ZA 35 MIL. DOLARŮ

Více než miliardovou ivestici (35 mil. USD) představuje závod na výrodbu vlnité lepenky a obalů v Žebráku, který postavila švédská společnost AssiDomän. Na zařízení připadlo 40 % celkových investičních nákladů. Provozovatelem podniku je firma AssiDomän Packanging ČR. Výrobní kapacita závodu je 80 mil. m2 vlnité lepenky ročně. Produkce z nového podniku bude směřovat jednak na tuzemský trh, jednak do východního Německa. Závod nyní zaměstnává 87 pracovníků. Součástí podniku je i vlastní vývojové středisko. AssiDomän doposud investoval v ČR zhruba 10 mld. Kč, a to na akvizice papírenské výroby, její modernizaci a na výstavbu zmíněného závodu v Žebráku. Obrat celé společnosti činil v r. 1997 20,7 mld. švédských korun, zaměstnává 18. tis. pracovníků, z toho 2/3 mimo Švédsko. Divize AssiDomän packanging měla v r. 1997 obrat 8,7 mld. švédských korun, počet jejích zaměstnanců dosáhl 8,5 tis. Tato divize působí ve 14 evropských zemích. Program podnikatelské expanze do střední a východní Evropy zahájila v r. 1996 a jako klíčové trhy si určila ČR, Slovensko, Polsko, Pobaltí a Rusko. Na konci r. 1998 dosáhla výrobní kapacita divize 290 mil. m2 vlnité lepenky, což by jí mělo zajistit prvenství ve výrobě lepenkových obalů v tomto regionu.

(HN 23. 11. 1998)

DRUHÉ SHROMÁŽDĚNÍ ČLENŮ NÁRODNÍHO LESNICKÉHO KOMITÉTU

se konalo 2. 12. v Hradci Králové ve vzdělávacím středisku Silvia státního podniku Lesy ČR. V úvodní části přednesl ing. Bohuslav Vinš zprávu o činnosti NLK za uplynulé období, v níž vyzdvihl zpracování několika expertních studií, a to zejména pro Správu Národního parku Šumava o kůrovcové kalamitě a pro s. p. LČR o hospodaření v Krušných horách. Následovala zpráva o hospodaření ing. Pražákové a zpráva revizní komise ing. Cipry. Všichni se shodli na tom, že je nutné začít opět vydávat Bulletin NLK a v tomto směru vyvinout maximální úsilí. Náplní druhé části byla panelová diskuse strukturovaná do čtyřech okruhů: kompetence rezortů MZe a MŽP ve vztahu k lesům; Veřejné zájmy na lesích - postavení lesů různých vlastnických kategorií; Principy trvale udržitelného obhospodařování lesů (Lisabon 98); Národní lesnický program ČR a Lesnický program MZe ČR. V závěru shromáždění přijalo stanoviska k jednotlivým okruhům diskutovaných problémů.

I. Kompetence rezortů MZe a MŽP ve vztahu k lesům

1. vyjadřujeme obavu, že způsob medializace a politizace otázky kompetencí nepřispívá zájmům lesa, lesního hospodářství, ochrany životního prostředí, ani lidem, pracujícím v těchto oborech,
2. hospodářské kompetence státní správy lesů podle zákona 289/1995 k lesnímu hospodářství jako odvětví prvovýroby považujeme za vhodné ponechat v působnosti hospodářského ministerstva (MZe),
3. stávající zákonné kompetence MŽP, tj. Česká inspekce životního prostředí a Vrchní státní dozor na lesní hospodářství, považujeme při náležité koncepci a jejím účelném užívání za velmi účinný nástroj ochrany životního prostředí v lesích ČR,
4. za zásadní pro zkvalitnění veškeré státní správy lesů považujeme odstranění praxí zjišťovaných nedostatků legislativy a systematické zvyšování odborné úrovně pracovníků těchto orgánů.

II. Veřejné zájmy na lesích

1. při vědomí významu veřejných zájmů v lesích je zájem vlastníků lesa o realizaci činností ve veřejném zájmu na jejich lesních majetcích podmíněn podporou ze zdrojů společenského režijního kapitálu,
2. stavíme se za zdokonalení systému finanční podpory při realizaci účelných opatření ve veřejném zájmu v lesích, včetně hrazení bystřin a lesotechnických meliorací,
3. podporujeme novelu trestního zákona ve smyslu charakteru veřejného činitele pro lesní, mysliveckou a vodní stráž,
4. zdůrazňujeme význam státní držby lesa při jeho rysech veřejného statku, a to pro plnění veřejných zájmů ve smyslu zákona 77/1997, o státním podniku.

III. Principy trvale udržitelného obhospodařování lesů - Lisabon 98

1. konstatujeme, že principy jsou zahrnuty ve státní lesnické politice a jejich praktická realizace, opřená o lesnické tradice, postupuje podle programu a je popularizována hnutím PRO SILVA,
2. NLK podporuje i nadále tyto způsoby hospodaření v lesích ČR.

IV. Národní lesnický program ČR a Lesnický program MZe

1. bereme s uznáním na vědomí vymezení projektů Lesnického programu MZe ČR a podporujeme práce na jejich realizaci za aktivní spoluúčasti členů NLK,
2. podporujeme aktivity NLK při zpracování Národního lesnického programu ČR jako nadrezortního materiálu ČR.

Redakce

DÝCHAJÍ STÁLE OBTÍŽNĚJI

Vedení Biocelu Paskov věřilo po loňském propadu 127 mil. Kč, že r. 1998 bude hospodařit se ziskem. Ještě v pololetí měl Paskov hrubý zisk přes 50 mil. Kč, ale vzápětí se totálně propadl a v říjnu dosahovala ztráta asi 58 mil. Kč (konečná ztráta by měla být ještě vyšší). Ceny zpracovaného dříví totiž vzrostly oproti r. 1997 o 40 %, kdežto cena buničiny mezitím poklesla o 30 %. Růst cen je způsoben vznikem nových kapacit zpracovávajících dříví horší kvality, například na palety a nenáročné přířezy. Podnik byl proto nucen dovézt ze zahraničí asi 20 % potřeb dříví, např. z Rumunska, Polska či Slovenska. Výkony za r. 1998 by se měly zvednout oproti r. 1997 o 400 mil. Kč při dosáhnuté produkci 207 tis. tun buničiny (85 % končí na trzích západní Evropy). Vedení firmy chce v co nejkratší době vyřešit dva strategické cíle: dokončit sloučení s Jihočeskými papírnami Větřní a sehnat peníze na výstavbu papírny. Tuto investici asi za 2 mld. Kč plánuje Biocel již několik let a pokud se podaří získat peníze, mohl by být její provoz zahájen v r. 2000. Nová papírna by měla zaměstnávat asi 100 lidí a vyrábět jemný sortiment s roční produkcí 30 000 tun.

Redakce