AKTUALITY ZE SVĚTA

NĚMECKÁ SPOLKOVÁ LESNÍ SPRÁVA

Německá spolková lesní správa obhospodařuje především lesy ve vojenských prostorech SRN spolu s dalšími lesy zvláštního určení jako spolkový (federální) majetek. Poslání spolkové lesní správy (SLS) formuluje "Zákon o finanční správě" v § 16, odst. 3 takto: "Svazové lesní úřady jsou místní svazové orgány pro lesní hospodářství, myslivost a rybářství a pro úlohy související, tj. ochrana biotopů a přírody."

Rozsah působnosti SLS plyne z podílu spolkového vlastnictví lesů v SRN. Největší část německých lesů je ve vlastnictví veřejném, tj. lesních družstev, obcí, spolkových zemí a jen v malém rozsahu federace. U starých spolkových zemí to bylo 2 %, v nových 7 %. V absolutních číslech ve starých zemích činilo spolkové vlastnictví lesa v roce 1953 63 tis. ha, v roce 1990 140 tis. ha. Sloučením s bývalou NDR přibylo 250 tis. ha (z toho by část měla být převedena na jiné formy vlastnictví). Samotná výměra těchto lesů není dostatečným důvodem pro ustavení SLS. Důvodem je především zvláštní poslání většiny předmětných lesů.

Jejich hlavní část (90 %) jsou lesy vojenské rozložené na výcvikových územích, letištích, muničních a jiných skladech. Dále jde o lesy při vodních kanálech a jiných komunikačních trasách. Rozličné poslání lesů vyžaduje různé způsoby obhospodařování, samozřejmě při respektování hlavních obecných zásad, což není vždy jednoduché. Patří sem sladění výcviku vojsk a řádného lesního hospodářství, uchování zdravých lesů, ochrana půdy poškozené pásovými vozidly proti erozi, ochrana sídlišť proti hluku a prachu výsadbou ochranných lesních pásů. Na střelnicích se zřizují protipožární pásy a upřednostňují odolnější listnaté dřeviny. Na druhé straně uzavření vojenských prostorů proti vstupu osob a civilnímu provozu dává často vzniknout výjimečným biotopům, a to s pestrou druhovou skladbou často na velkých plochách. Péče o ně je rovněž úlohou SLS. Přírodě blízké lesní hospodářství se uplatňuje též v lesích podél vodních kanálů a dopravních cest.

Toto vše znamená, že pro SLS není hlavním cílem hospodaření v lesích maximalizace hospodářského efektu. Základním cílem je tvorba trvalého lesa a jeho uchování, plnění ochranných funkcí lesa, hlediska ekologická, přírodní a krajinná a též hlediska ekonomická, dosahovaná z přiměřených těžeb dříví a uplatňování hospodárných a úsporných opatření.

JEDNOTLIVÉ OKRUHY ČINNOSTI

• Ochrana proti erozi: týká se zejména vojenských výcvikových území, kde nejde jen o ochranu, ale též o asanaci poškozených ploch a meliorační opatření.
• Protivětrná, protihluková, protiprašná a protipohledová opatření: opět se týká vojenských území.
• Protipožární ochrana: má zvláštní význam na vojenských střelnicích.
• Lesní hospodářství: v něm je kladen důraz na víceúčelové, funkčně integrované, přírodě blízké postupy.
• Zařízení lesů: cílem je vyhotovování LHP, které obsahují údaje o stavu lesa, hodnocení dřívějšího stavu a pokyny lesnímu provozu pro diferencované způsoby hospodaření v lesích v zájmu plnění všech funkcí lesa; promítají se do ročních plánů lesního hospodářství.
• Stanovištní přehledy (půdní, klimatické, vegetační): jsou podkladem pro ekologické a ekonomické lesní hospodaření.
• Přehledy lesních biotopů: podklad pro lesní hospodářské plány.

• Péče o krajinu, ochrana biotopů a druhů.
• Lesnická péče o plochy podél vodních cest.
• Péče o myslivecké a rybářské využívání území.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLS

SLS jako součást správy federálního (spolkového) majetku je začleněna do spolkové finanční správy. Nejvyšší odborný článek SLS je zařazen do VI. oddělení spolkového ministerstva financí. Středním článkem jsou Lesní inspektoráty při příslušných Vrchních finančních ředitelstvích. Místní instancí jsou Svazové lesní úřady. Pro zařízení lesů jsou zřízeny Referáty zařízení lesů při Lesních inspektorátech s místními Skupinami zařízení lesů. Pro oceňování lesů a dalšího majetku je zřízeno Vrchní finanční ředitelství s odhadci lesů.

Zpracováno podle zahraničních pramenů, redakce

FIRMA SWEDWOOD NA SLOVENSKU

Severoslovenské lesy Žilina spolu s firmou SWEDWOOD Slovakia zmodernizovaly, prostřednictvím sdružených finančních prostředků, provozovnu přidružené dřevařské výroby. Moderní stroje, jako prizmovací stroj, zkracovačka, bruska apod., umožňují zpracovávat méně kvalitní dříve odpadové dřevo z probírek na prkna, hranolky, paletové přířezy. Až 70 % výroby jde na export do Rakouska, Německa, Švýcarska. Pro známou obchodní firmu IKEA dodávají regálové dřevěné sestavy. Oživení přidružené výroby pomáhá řešit, mimo už uvedené lepší využití dřevní hmoty, také současné ekonomické a sociální problémy lesního hospodářství na Slovensku.

Les 2/98 Hraz

60 % ROČNÍ TĚŽBY SE V NĚMECKU VYKLIZUJE ZEMĚDĚLSKÝMI TRAKTORY

Celkově jde o téměř 28 mil. m3, které z porostů k cestám přibližují zemědělské traktory speciálně vybavené pro práce v lese. Byla proto vydána brožura (v ceně 3 DEM), pojednávající o možnostech uplatnění těchto traktorů v lesnictví, o speciálních požadavcích na ně, na jejich vybavení a přináší návody pracovních postupů, zásady bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí. (Knížku lze získat na adrese: AID, Konstantinerstr. 124, 531 79 Bonn, SRN.).

Forst und Technik 2/98 Proch

KANADŠTÍ "VYKUKOVÉ"

Kanada vyvezla do USA nezpracované surové dřevo i když se na takový export vztahuje přísný zákaz. Jak k tomu došlo. Vynalézaví kanadští dřevorubci našli mezeru v kanadských zákonech. Stačilo do kmenů navrtat malé otvory a z kulatiny se rázem stal zpracovaný stavební materiál. Ten se už může do USA volně vyvážet a vzhledem ke členství Kanady v NAFTA byla kulatina dokonce osvobozena od dovozního cla. Silná americká lobby však kanadským vývozcům kulatiny udělala stop. Vyhlásila, že šlo o chybu v klasifikaci a že provrtané kmeny se neměly nikdy dostat do USA. Z Kanady se totiž vyvezlo provrtané kulatiny denně víc jak za milión dolarů. Americkým importérům a zpracovatelům takové "chybičky krásy" nevadily, protože otvory ve dřevě neměly žádný negativní efekt při jeho dalším zpracování. Takové praktiky však nebyly po chuti hlavně domácím producentům stavebního materiálu, protože konkurent ze severu prodával svoje výrobky mnohem laciněji.

Drevárska súčasnosť 11/98 Hraz

VYUŽITÍ HARVESTORU NA PÁSOVÉM PODVOZKU - KÖNIGSTIGER

Možnosti použití harvestoru Königstiger (výrobek švýcarské firmy Impex Forstservice AG) ověřoval Výzkumný a pokusný lesnický ústav v Bádensku-Württembersku a Bavorský zemský ústav pro les a lesní hospodářství. Z obsáhlého článku jsme vybrali několik informací.

Z celého materiálu je zřejmá snaha o posunutí kombinovaných těžebních strojů nad dosavadní hranici danou sklonem 35 %. Prokázalo se, že harvestor Königstiger lze využít i ve sklonech do 65 % a krátkodobě i 100 %. Základem stroje je bagr Atlas 106HD, jehož hydraulika nejlépe tomuto účelu vyhovuje. Jeho šířka je 3 m, takže mu postačuje vyklizovací linka o šířce 4 m. Kabina a hydraulická ruka s kácecí hlavicí jsou namontovány na plošině, která se nastavuje do vodorovné polohy (do sklonu 60 %). Ruka má dosah 15 m a nosnost 1,2 t (při úplném vyložení). Finský harvestorový agregát Lako 50 váží 980 kg a zvládne stromy na úřezu až do 80 cm. Hmotnost celého stroje činí 28,5 t, dopravní délka 10,2 m, výška 3,45 m, motor Deutz 125 kW.

V Bádensku-Württembersku stroj pracoval ve smrkovém porostu 40-70 let, s průměrnou hmotnatostí těženého kmene 0,5 m3 a ve sklonu 15-65 %. Zpracoval celkem 1178 m3. Při výrobě 5 sortimentů dosáhl výkonu 19 m3/h. Tento vysoký výkon klade mimořádné nároky na operátora. Upozorňuje se na dvě problematické okolnosti - první představuje přemísťování stroje, neboť i na krátké vzdálenosti je nezbytný speciální přepravní valník. Druhou je nasazení vyklizovacích souprav, které jsou v těchto podmínkách na hranici svých možností. Otevřenou otázkou je rovněž eroze na vyklizovacích linkách. Jako alternativa se zde jeví použití kombinace harvestoru a lanovek.

V Bavorsku se uvedeného stroje použilo v 90letém smíšeném porostu (smrk, borovice a přestárlé stromy) s přirozeným zmlazením. Šlo tedy o vyklizení stromů o výčetní tloušťce 31 cm tak, aby nebyl poškozen mladý porost. Prokázalo se, že tento typ harvestoru lze použít i v těchto podmínkách. Zpracovalo se 950 m3 a při výrobě 4 sortimentů bylo dosaženo výkonu 21 m3/h. Stroje je velmi stabilní a může stromy kácet a vyklizovat ze zmlazení při vzdálenosti linek 30 m. Výčetní tloušťka stromů by však při agregátu Lake 50 neměla být větší než 45 cm.

Praktické využití těchto strojů se prokázalo i při kácení a zpracování stromů podél silnic. Celou práci lze uskutečnit bez toho, že by stromy padaly na silnici a není tedy nutné přerušovat na celé šířce vozovky provoz. Firma, která tyto práce vykonává, má 3 harvestory Königstiger a čtvrtý připravuje. Vzhledem ke specifickým podmínkám nasazení těchto strojů nepředstavují pro kolové harvestory žádnou konkurenci.

Do uvedeného článku je včleněna informace nazvaná Bagry v lese, která čerpá ze skandinávských zdrojů. Pojednává o využití bagrů v lesnictví k obvyklým pracím, jako je odvodňování a výstavba dopravní sítě, ale i o možnosti jejich úpravy pro těžbu, zejména mýtní. Zdůrazňuje se jejich přednost v ceně, neboť bagry se vyrábějí ve větších sériích a tedy jsou levnější než speciální harvestory. Úprava pro těžební práce není nijak složitá a nabízí se tak možnost širšího využití základního stroje (i u nás se kácecí stroj na bázi bagru na přelomu 70. a 80. let vyráběl a používal v Severomoravských státních lesích.)

Za článkem o harvestoru Königstiger najdeme inzerát, v němž se nabízejí 4 horské harvestory - 2 od firmy Impex, 1 od firmy Timóco a 1 od fy. Hyundai, v cenách od 250 tis. (Hyundai) po 620 tis. DEM.

Forst und Technik 2/98 Proch

KOMBINOVANÝ STROJ (HARVESTOROVÝ AGREGÁT S VYVÁŽECÍ SOUPRAVOU) PRO PRVNÍ PROBÍRKY

Uvedený stroj vyvinulo finské středisko pro technologický vývoj Tekes ve spolupráci s firmou Pinomäki Ky. Na projektu se podílely ještě další organizace, včetně generálního ředitelství lesního hospodářství. Stroj má zvýšit produktivitu práce a snížit investiční a těžební náklady. Práce byly zahájeny v roce 1996 a v roce 1997 byl prototyp vystaven na veletrhu Elmia Wood.

Kombinovaný stroj tvoří souprava Pika 728 T s hydraulickou rukou Loglift 71 FT 100 a harvestorovým agregátem Pika 300. Stroj pracuje jako konvenční harvestory a vyvážecí soupravy na vyvážecích linkách o šířce 4 m, vzdálených od sebe 20 m. 42 % pracovního času spotřebuje těžební fáze, 48 % vyklizování a 12 % ostatní činnosti. Při zkušebním provozu (první probírka v borovém porostu) se ukázalo, že tento víceúčelový stroj je výhodný pro dimenze do 15 cm výčetní tloušťky. Při větších tloušťkách měl o 13 % nižší výkon než obvyklá soustava strojů. Cenové relace jsou příznivé - 1,4 mil. finských marek (FIM) ku 2,8 mil. FIM. Výhodné je rovněž přemísťování na nové pracoviště. Kombinovaný stroj a možnosti jeho použití se dále ověřují.

Forst und Technik 3/98, Proch

SLOVENSKO MÁ LESNICKOU A DŘEVAŘSKOU RADU

Za účelem koordinace obchodní a technické politiky mezi lesním hospodářstvím a dřevozpracujícím průmyslem a za účelem usměrňování optimálního zpeněžení a materiálového zhodnocení dřeva v ekonomice SR byla ustanovena Slovenská lesnická a dřevařská rada jako společný poradní orgán ministrů zemědělství a hospodářství SR. Rada má 11 členů, z nich 5 jmenuje a odvolává ministr zemědělství a 6 ministr hospodářství. Předsednictvo rady tvoří předseda, místopředseda a tajemník. Ve funkci předsedy a místopředsedy se v ročních intervalech střídají generální ředitelé příslušných sekcí ministerstva zemědělství a ministerstva hospodářství. Funkci tajemníka vykonává člen rady z odvětví, z něhož je předseda. Do působnosti rady patří předkládat ministrům hospodářství a zemědělství stanoviska ve formě návrhů a doporučení, a to zejména pokud jde o zvýšení efektivnosti obou odvětví, průmyslovou a obchodní politiku, zvýšení podílu exportu, zvýšení využití potenciálu lesů a dosažení lepšího zhodnocení dřeva, koncepci zhodnocení doposud nevyužívaného dřeva, aktualizaci technických norem dřeva a výrobků z něho a o koncepční záměry výzkumu a vývoje v oblasti těžby a zpracování dřeva, včetně mezinárodní spolupráce.

Les 3/98 Hraz

"LES A PILA - CESTA K PARTNERSTVÍ V GLOBÁLNÍM TRHU" ANEB CO PŘINESLO 28. LESNICKO-DŘEVAŘSKÉ SYMPOZIUM NA MEZINÁRODNÍM DŘEVAŘSKÉM VELETRHU V KLAGENFURTU

Již samotné heslo, pod nímž se sympozium konalo, které jsme uvedli v titulku informace, napovídá, kam by měl směřovat vývoj v současných globalizovaných podmínkách. Konstatuje se však, že první krok se sice udělal, že cesty k partnerství se hledají, ale sňatek se zatím nekoná. Současná situace rakouského pilařského a lesního hospodářství je v souhrnu charakterizována takto:

Kapacita pilařství se v uplynulých letech enormně zvětšila a nyní se projevuje nedostatek dřeva. Mnozí drobní majitelé lesů jsou zároveň zemědělci a v době, kdy pily potřebují plynulé dodávky suroviny, pracují na polích. Přitom se ročně těží jen 70 % přírůstu. Hrozí tak nebezpečí, že lesní hospodářství zůstane sedět na svých dřevních zásobách.

Východisko se vidí v poskytování odborných rad drobným majitelům lesů a ve vzniku lesních sdružení, která by měla zajistit plynulé zásobování pil. Připomíná se rovněž možnost vzniku regionálních kooperací mezi největším rakouským lesním podnikem - Spolkovými lesy, a. s., a velkými pilařskými závody. Za nezbytné se považují častější diskuse o cenách dříví mezi dodavateli a odběrateli a úspory v dopravě dříví a jeho měření. V tom se také jeví základní kameny partnerství mezi lesním a pilařským hospodářstvím. Mnohé velké pilařské závody považují rakouské podmínky pro jejich podnikání za nevyhovující a uvažují o přesunu svých dalších kapacit do zemí, kde jsou nižší náklady mzdové, ekologické a dopravní.

Dr. Ramskogler, který měl jeden z hlavních referátů na sympoziu zakončil své vystoupení slovy: Hospodářská situace přinese v příštích letech lesnímu a dřevařskému hospodářství v každém případě vážnou výzvu. Budeme muset společnými silami pracovat na tom, aby všichni účastníci řetězce mohli vydělávat peníze a aby "Rakousko zůstalo místem dřevařského hospodářství a nestalo se pouze národním parkem". Lesní hospodářství se svými partnery se této výzvě musí postavit čelem, neboť v řetězci budou úspěšní jen ti, kteří budou připraveni na výrazné změny a také patřičně sebevědomě budou reagovat. Jen ti, kteří pružně a partnersky budou spolupracovat se zákazníky, budou se také odpovídajícím způsobem spolupodílet na výhodách, které se vytvoří.

Informační materiál Internationale Holzmesse Klagenfurt 98, Proch

NĚKOLIKA VĚTAMI Z LESNICKÉHO A DŘEVAŘSKÉHO SVĚTA

- Poptávka po kulatině v Evropě i ve světě mírně poroste, ale nelze očekávat výraznější vzestup cen. Současné vysoké ceny kulatiny způsobují insolventnost pilařských podniků. Neporostou ani ceny řeziva. Japonský odběr dříví z Evropy stagnuje a britské přístavy jsou přeplněny řezivem ze Skandinávie. Do budoucna se nemůže počítat s tím, že Japonci budou za dříví platit víc než ostatní odběratelé.

- Národní park Kalkalpen (Vápencové Alpy) zahájil činnost v červenci 1997. Očekává se, že bude zapsán do listiny IUCN. Vstoupil v platnost výnos zemské vlády Horního Rakouska o regulaci stavů zvěře, o usměrňování návštěvnosti a řízení ochrany přírody. Na 90 % území se nemají realizovat žádné hospodářské zásahy, na třetině území nesmí od ledna 1998 padnout žádný výstřel a na zbytku je povolen lov ve stanovených termínech. Od 1. 1. 1998 zahájil činnost Národní park - lesní správa Rakouských státních lesů, a. s. Rozpočet národního parku činí 50 mil. ATS/rok. Z větší části jde o odškodnění pro Rakouské státní lesy, a. s., a soukromé majitele lesů. Na věcné a osobní náklady dostanou Rakouské st. lesy dalších 11 mil. ATS ročně.

- Vláda kanadské provincie Britská Kolumbie dala pod ochranu území o rozloze 4,4 mil. ha, což je rozloha větší než Švýcarsko. Z toho 1,17 mil. ha má být jako chráněné území a ostatní plocha má být obhospodařována trvale udržitelným způsobem.

- Statistika EU se zjednodušuje pro podniky od 1 do 19 zaměstnanců. Podniky od 1 do 10 pracovníků jsou od hlášení osvobozeni a pro podniky od 10 do 19 osob má formulář místo dosavadních 6 stran jen 2,5 strany.

- Francouzský nábytkářský průmysl kryje 73 % domácí potřeby. Tvoří jej 96 500 podniků (většinou malých a středních) a zaměstnává 895 tis. pracovníků. Francie se řadí společně s Německem, Itálií a Velkou Británií k nejdůležitějším producentům nábytku. Holz-Kurier 44/97 Proch

- Několik údajů o Rakouských spolkových lesích, a. s.: Celková obhospodařovaná plocha 849 300 ha, z toho lesy 522 700 ha, etát 2,1 mil. m3, těžba (97) 2,4 mil. m3, pracovníci (97) 2015 (1227 dělníků, 788 zaměstnanců), pracovníci (98): 1818 (1248 dělníků, 570 zaměstnanců). Obrat (97) 1954 mil. ATS, z toho tržby za surové dřevo 1473 mil. ATS, vlastní kapitál: 1,9 mld ATS. Holzkurier 34/98 Proch

- Národní park Thayatal (Podyjí) zahájí činnost v roce 1999. Od 1. ledna 1999 nastupuje na místo ředitele Národního parku Thayatal Robert Brunner (územní plánovač). Příslušné právní předpisy o ochranných pásmech vstoupí v platnost o rok později. Nový ředitel chce především navázat kontakt s "postiženými" a dojednat s nimi odškodnění. Hodlá také kooperovat s Národním parkem Podyjí v České republice, který existuje již od počátku 90. let. Ten má rozlohu 7 tis. ha. Národní park Thayatal má rozlohu 1300 ha. Holzkurier 33/98 Proch

- V Rakousku je v současné době zaměstnáno v LH a ve zpracování dřeva 150 tis. pracovníků, z toho 10 tis. na pilách, 10 tis. papírenský průmysl, 25 tis. dřevozpracující průmysl, 80 tis. řemesla, 20 tis. LH. Tato pracovní místa musí být zachována. Produktivita práce v lese dosahuje 200 tis. ATS na pracovníka a rok, u ostatních profesí 900 tisíc.

- V r. 1997 mělo rakouské lesní a dřevařské hospodářství exportní přebytek 23 mld. ATS, což ukazuje na význam těchto odvětví pro národní hospodářství je to druhé místo za cizineckým ruchem.

- Světová těžba dřeva dosahuje ročně 3,3 mld. m3. Více než 50 % z toho se spaluje. Množství užitkového dříví mírně klesá. Vzestup lze očekávat u takových zemí jako Nový Zéland a Chile. Naopak pokles u Indonésie a Malajsie.

- V roční produkci kulatiny je na prvním místě na světě Severní Amerika se 600 mil. m3. Za ní následuje Evropa s 282 mil. m3. V Asii se odhaduje množství kulatiny na 252 mil. m3, v Jižní Americe 129 mil. m3, v Africe 67 mil. m3, v Rusku nyní jen 67 mil. m3, v Oceánii 41 mil. m3. Celková roční produkce kulatiny se tedy odhaduje na 1,438 mld. m3.

- V Kanadě se pro příští desetiletí předpokládá, že celková výše těžby zůstane stejná, ale dojde k přesunu z jehličnatého dříví na listnaté. Obdobný trend lze očekávat i u USA a Japonska. U Japonska můžeme sledovat ještě jinou tendenci, a to pokles dovozu kulatiny a vzestup importu řeziva. V r. 1980 asi 37 mil. m3 kulatiny a 5,5 mil. m3 řeziva a v r. 1996 21 mil. m3 kulatiny a 11 mil. m3 řeziva.

- V příštích desetiletích se prognózuje významný nesoulad mezi množstvím jehličnatého užitkového dříví, které bude k dispozici a jeho potřebou. Tak má být v r. 2010 k dispozici 915 mil. m3 této suroviny a její potřeba se má pohybovat okolo 1,1 mld. V r. 2020 to má být 1 mld. m3 a 1,3 mld. m3.

Informační materiál Internationale Holzmesse Klagenfurt 98, Proch