JAK VIDÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 1999
Ing. František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
Hospodaření v lesích měst a obcí a v lesích soukromých vlastníků se podle mého názoru obešlo v roce 1998 bez vážnějších výkyvů a problémů. Nahodilé těžby byly nízké, ceny dřeva se vyvíjely příznivě, byla dostatečná nabídka pracovních sil i podnikatelských subjektů. Řada nestátních lesních majetků tak mohla využít vyšších příjmů z tržeb za dřevo ke zpětným investicím do lesa, lesní výroby a rozvíjet tak své lesní podniky. V závěru roku 1998 proběhly v celé ČR komunální volby. V obcích byla zvolena nová zastupitelstva, do vedení řady obcí se dostali noví lidé. Pro nás, správce obecních lesních majetků, to znamená v mnohých případech určitou nejistotu a každopádně mnoho práce a úsilí s opětovným vysvětlováním již mnohokrát vysvětleného (význam obecního lesního majetku, jeho funkce, správa, ekonomika atd.).
DOŘEŠENÍ MAJETKOVÝCH ZÁLEŽITOSTÍ
Do roku 1998 jsme vstupovali s tím, že otázky obnovy vlastnických práv obcí a ostatních nestátních vlastníků lesů budou devět let po listopadu 1989 konečně vyřešeny a SVOL se bude moci plně věnovat pomoci svým členům při obhospodařování jejich lesů. Bohužel, zásadním problémem SVOLu a velké řady jeho členů i nadále zůstává nedořešení majetkových sporů. Tuto otázku považujeme za naprosto zásadní pro další existenci obecních a městských lesů, soukromých vlastníků i celého našeho sdružení. Nesmírně mnoho práce, času a peněz stojí pracovníky jak správ městských lesů a obecních zastupitelstev, tak i LČR a soudů neustále se protahující a opakující jednání o platnosti, či neplatnosti přídělů lesů obcím podle poválečných dekretů, (ne)vydávání lesů obcím zabraných v minulosti naší armádou, či nedořešení restituce majetků lesních družstev a v neposlední řadě i dohady a nečinnost ve vydávání náhradních pozemků restituentům. Jde vesměs o dopady nedokonalých nebo nejednoznačných ustanovení zákona č. 172/91 Sb. a zákona o půdě, případně vládních usnesení č. 596 a č. 168 z roku 1995. Je skutečně deprimující, že za 7 let úsilí o nápravu a vysvětlení nedostatků výše uvedených právních norem jsme stále na začátku. Nezbývá nám než věřit, že snad v desátém, jubilejním roce, po návratu naší země mezi civilizované státy Evropy, nám nový parlament a vláda pomůže vyřešit tyto problémy.
K tomuto nevyřešenému problému bych doplnil, že se jedná odhadem pouze o několik desítek tisíc hektarů lesa, tj. maximálně o 2-4 % lesní půdy v České republice tedy o plochu, která je pro celkové hospodaření s. p. LČR prakticky bezvýznamná. Podle "Zelené zprávy" MZe ČR k 31. 12. 1996 bylo v ČR cca 66 % lesní půdy v majetku a správě státu. Nechci zde polemizovat s názory, zda je to mnoho nebo málo, konstatuji pouze, že je to téměř trojnásobek průměrné výměry státních lesů v zemích EU (podle našich informací je průměr výměry státního lesa v zemích EU 24 % z celkové výměry lesní půdy). O málo větší procento výměry státních lesů než u nás je pouze v Řecku a Irsku. Rovněž bych chtěl upozornit, že SVOL ani neprosazuje razantní snížení (privatizaci) státních lesů v ČR. Pouze prosazujeme a podporujeme přijetí zákona o prodeji zemědělské půdy a odloučených lesních částí ve vlastnictví státu a to tak, aby byla scelena dosud tak roztříštěná pozemková držba a aby došlo k vytvoření ucelených funkčních lesních majetků. A je samozřejmé, že podporujeme přednostní nárok obcí na tyto pozemky a to za výhodnějších podmínek.
Dovoluji si jen připomenout, že vedle plně respektovaného soukromého vlastnictví lesů je v západní Evropě plně uznáváno i vlastnictví lesa obcemi a celou škálou organizací družstevních forem, poněvadž tyto společenské formy vlastnictví mohou a také zpravidla spojují přednosti vlastnictví veřejného (to je zajišťování obecně prospěšných funkcí lesa) s přednostmi vlastnictví soukromého (především podnikatelské aktivity), nízká nebo téměř žádná režie a zpravidla větší péče o vlastní majetek. I u nás současný stav převážné většiny městských a obecních majetků již dnes, 7 let po převzetí do vlastní správy, dokazuje, že tento druh vlastnictví zaručuje řádnou péči o lesní majetek. Proč tedy tolik překážek a nechuti vydat obcím zpět jejich zbývající majetek, dosud v držení státní organizace, když tyto lesy již československý stát jednou obcím vydal.
EVROPSKÉ AKTIVITY
V roce 1998 jsme úspěšně pokročili v začleňování SVOLu do Evropského svazu obecních lesů (FECOF) a do Konfederace evropských vlastníků lesa (CEPF). Zúčastnili jsme se několika seminářů a zasedání a je s námi počítáno v obou zmíněných organizacích, v nichž se ještě před vstupem naší republiky do EU můžeme stát členy - pozorovateli. Činnost obou těchto svazů podtrhuje význam soukromých, obecních a ostatních společenstevních lesů v zemích západní Evropy, kde jsou jejich zástupci spolutvůrci státní lesnické politiky i rozhodujícími činiteli v celoevropských strukturách. Nejen ve skandinávských, ale i v alpských a středomořských zemích je "rodinnému lesnímu hospodářství" přisuzována zásadní důležitost pro udržení rázu krajiny, životního prostředí a co je nejdůležitější - obyvatelstva ve venkovských, pro zemědělskou výrobu nepříznivých oblastech. Ne nadarmo byly na toto téma (Family Forestry) v uplynulých 2 letech již zorganizovány 3 mezinárodní semináře. Svazy či sdružení, které sdružují v současnosti v Evropě již přes 10 miliónů majitelů lesů, získávají v EU rostoucí váhu. Z našich dalších mezinárodních aktivit stojí za zmínku informativní a pracovní schůzka se zástupci Sdružení zemědělských a lesních podniků Rakouska, kde jsme získali mnoho podnětů pro naši další práci a to jak v oblasti lesního hospodářství, tak např. i myslivosti.
ÚČAST NA ŘEŠENÍ LESNICKÝCH PROBLÉMŮ
V tomto novoročním zamyšlení nemohu obsáhnout celou šíři problémů, jimiž se Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR zabývalo, či se hodlá v příštích letech zabývat. Jedná se zejména o iniciování novelizace prováděcích předpisů k lesnímu zákonu tak, aby byla důsledně respektována vlastnická práva vlastníků lesa a odborná samostatnost lesních hospodářů. Naše názory na některá nezdůvodněná a nereálná ustanovení Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, na podporu návrhu na zřízení Státního fondu lesního hospodářství, na dotační politiku lesního hospodářství ČR a v neposlední řadě například názory na nutnost nového zákona o myslivosti, který by plně respektoval práva vlastníků pozemků, tak jak je to v ostatních zemích Evropy, jsme zřetelně a jasně formulovali a důrazně prezentovali. Většina těchto problémů se týká nejen soukromých či obecních lesních majetků, ale i lesů ve státním vlastnictví, podnikatelů v lesním hospodářství nebo lesnictví jako celku. K jejich řešení je nutno přistupovat společně. Proto se SVOL v roce 1998 připojil k iniciativě na založení společné organizace (sdružení) všech vlastníků lesů v ČR, podnikatelů i ostatních subjektů působících v LH - Lesnického sdružení České republiky. Očekáváme, že v rámci Lesnického sdružení ČR bude aktivně řešena společná lesnická problematika včetně organizování společných setkání lesníků, podnikatelů v LH a vlastníků lesa k prodiskutování aktuálních otázek rozvoje našeho odvětví. Jsme připraveni se na jeho práci podílet.
ZÁVĚR
Velice stručně a útržkovitě jsem se Vás pokusil seznámit s problematikou hospodaření v nestátních lesních majetcích v České republice na přelomu roku 1998/99 a naznačil jsem úlohu a postavení obecních a soukromých lesních majetků ve vyspělých zemích Evropy. Závěrem bych si Vás dovolil požádat, abyste se společně se mnou zamysleli nad částí rozhovoru s jedním významným současným představitelem českého lesnictví, který byl v minulých dnech otištěn v časopise "Ekonom" - cituji: "Privatizovat jakýkoliv majetek má smysl tehdy, jestliže nový vlastník nakládá s tímto majetkem lépe a efektivněji než stát. V případě lesů tomu tak není. Spíše naopak. Státní lesní majetky jsou většinou podstatně lépe spravovány než menší majetky soukromé nebo obecní."
Ing. Jan Novák, předseda výkonného výboru Sdružení majitelů lesa a podnikatelů v LH ČR
Rok 1998 nebyl jednoduchý nejen pro vlastníky lesa a podnikatele v lesním hospodářství, ale i v celé společnosti. Došlo k zhoršení hospodářské a politické situace, k hroucení Agrární komory ČR. A právě v takové době si všichni uvědomujeme, jaká je síla našeho Sdružení a ostatních podobných občanských seskupení při obraně demokracie a rychlé mobilizaci obranných mechanismů, které se stávají pilířem a zárukou fungování demokratických a svobodných společností. Proto není divu, že Sdružení bylo v období po tzv. sametové revoluci mnohokrát terčem snah o jeho likvidaci.
OBRANA PRÁV VLASTNÍKŮ
Sdružení kladlo prvořadý důraz na dokončení restitucí. Prosazuje restituce církevní, židovského majetku, majetku emigrantů, družstev atd., současně s vytvořením pevného právního rámce veškeré transformace a restrukturalizace celé společnosti. Hlavní pozornost naší činnosti se soustřeďuje na ekonomické a legislativní aspekty hospodaření v lesích. Přímé propojení SMLPLH se Sdružením podnikatelů ČR a úzká spolupráce s nově vytvořenou Asociací soukromých zemědělců, protože podstatná část našich členů vlastní také zemědělskou půdu, dává mimořádně široký záběr pro řešení téměř životně důležitých problémů. Prostřednictvím těchto spojení můžeme pomáhat prosazovat v obou komorách Parlamentu novely různých zákonů, které se bezprostředně dotýkají našich zájmů, mj. snižování daňové zátěže vlastníků, změnu živnostenského zákona a dalších nevyhovujících nosných zákonů, dotačních pravidel, což by nebylo možné jiným způsobem uvést do života.
V roce 1998 vytáhla konkurence, resp. konkurence zahraniční, ceny dřevní hmoty na takovou úroveň, že to svádí k dojmu, že my, převážně prvovýrobci, můžeme v celém tzv. zemědělském komplexu díky těmto cenám pokrýt náklady a tím jakž takž "dýchat". Je to však názor chybný, neboť se adekvátně zvýšily vstupy do LH a inflace a je zřejmé, že bez podpory státu nelze v dnešní době hospodařit. Skutečností zůstává, že se v poslední době relativně zlepšuje platební kázeň. K určitému zlepšení stavu vedly některé kroky, jako uvolnění exportních licencí. Zde si dovoluji připomenout, že zástupci SMLPLH se na této změně prostřednictvím lesnické sekce AK zásadním způsobem podíleli. Naopak, bohužel, tyto ceny negativně ovlivňují hospodaření pilařů.
Pokračovali jsme v tradici pravidelných 2x do roka konaných odborných seminářů převážně s ekonomickým zaměřením, tak aby mohli být členové SMLPLH ihned aktuálně informováni, např. o připravovaných dotačních pravidlech a příslušných změnách na nadcházející rok. Tuto formu jsme zvolili jako nejlépe vyhovující v rámci informačního systému a zásadně vyloučili např. nákladné zahraniční exkurze pro nepatrnou část členské základny.
PŘETRVÁVAJÍCÍ PROBLÉMY
Vážným problémem minulého roku bylo, že se mnoho věcí nepodařilo prosadit v oblasti legislativní, ekonomické atd., ať přímo nebo prostřednictvím lesnické sekce AK. Naši zástupci se zabývali předně ekonomickými dopady na hospodaření vlastníků lesa. Na základě analýzy lesního zákona a příslušných prováděcích předpisů se domníváme, že tyto dopady oproti lesnicky vyspělým zemím, jako je Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, jsou neadekvátní, resp. jako by byly odrazem přežívajících starých pořádků. Podpory státu nejsou zatím příliš adresné, nepodporují objektivně hospodáře na horších podmínkách, ale spíše horší hospodáře. Není konkrétně řešena problematika náhrad za poškozování lesů imisemi. Pro menší vlastníky je jejich současná podoba neuplatnitelná! Nepodařilo se vyřešit otázku daňové rezervy na obnovu LHP. S tím souvisí vyhláška č. 84/96 o lesním hospodářském plánování, kdy vlastník nad 50 ha si obnovu LHP platí sám, protože se podle zákona jedná o jeho nástroj a až do extrému o investici, ovšem bez možnosti vytvářet příslušné peněžní rezervy. Dovedeme-li tuto úvahu do důsledku, tak to, že zákon ukládá jako povinnost mít LHP, je de facto omezení vlastnických práv a měl by ho spolufinancovat ten, kdo má na něm zájem, tj. stát, nehledě na zpřísnění dalších ukazatelů na jeho tvorbu. Čekáme také, jak se uvedou v život lesní hospodářské osnovy.
V krátké budoucnosti by se mělo začít diskutovat o tom, jak vážný dopad na hospodaření ve zhoršujících se ekonomických podmínkách bude mít zákonné dodržování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, které lesy na jedné straně pro svoji ekologickou stabilizaci nutně potřebují při současném poškození lesů civilizačními vlivy a hroucení se celých ekosystémů, na straně druhé je však nutné přihlédnout k poměrně horšímu odbytu listnáčů, což může být pro budoucnost alarmující. V této záležitosti proto musí být podpora státu daleko efektivnější.
V roce 1999 budeme čelit určitě novým potížím, ale řada starých, bolestivých problémů přetrvává, např. elektrovody, dořešení převodu lesní dopravní sítě na již předaných restitučních majetcích či větší dostupnost výhod Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a finančních prostředků. Měla by být s konečnou platností vyřešena otázka rozdělení kompetencí s možností soustředění státní správy LH do jednoho rezortu, usilovat o její zjednodušení a docílit toho, aby byly respektovány zvláštnosti lesa jako majetku. Očekáváme, že konečně bude v nejbližší době předložen návrh novely mysliveckého zákona, na jehož přípravě jsme se intenzivně podíleli a od jisté doby se na zákonu přestalo pracovat. Tento nový zákon je nezbytně nutný, protože vlastník půdy je určujícím činitelem, který by měl rozhodovat o mysliveckém hospodaření. Musí být vyřešena problematika minimálních případně maximálních výměr honiteb.
ZÁVĚR
Přeji si, aby se soukromníkům vedlo stále lépe, aby vstup České republiky do NATO a úprava legislativy, potažmo lesnické, z důvodu její kompatibility s legislativou EU proběhly rychle a bez problémů a aby tato společnost co nejdříve přestala být postkomunistickým státem. Píšu tento příspěvek v adventním čase, ale boužel, musím vám sdělit na závěr jednu smutnou zprávu, 2. prosince ve věku 86 let zemřel náhle po těžké nemoci dlouholetý člen výkonného výboru SMLPLH, skromný a pracovitý pán, jeden z největších vlastníků lesů ve střední Evropě, pan kníže Jeroným Colloredo-Mansfeld. Čest jeho památce.