ŠEST LET HOSPODAŘENÍ V OBECNÍCH LESÍCH
Obci Střítež nad Bečvou byly Zemědělským družstvem Zašová vráceny lesy zápisem ze dne 15. 8. 1992. Odborný správce těchto lesů, Lesní závod Rožnov p. R., provedl na žádost obce namátkovou kontrolu provedených prací. Zjistil velké nedostatky v pěstebních pracech, které byly za poslední rok vyčísleny částkou cca 70 000 Kč. Obec po ZD požadovala nápravu, jež byla provedena výsekem nežádoucích dřevin na cca 2 ha, částečným poskytnutím sadby na nezajištěné holiny a vyvezením drtí na 300 m nesjízdné lesní cesty. Celá požadovaná částka však uhrazena nebyla.
STAV LESA PŘI PŘEVZETÍ
Aby bylo možno v lesích hospodařit v souladu s lesním hospodářským plánem (LHP, 1987-1996), bylo nutno provést jeho výpis. Protože tento byl zhotoven bez zohlednění parcel vlastníků, bylo nezbytné nejdříve projít všechny porosty, vymezit hranice parcel obecních lesů, rozdělit sloučené porosty podle parcel a pak provést potřebný výpis z LHP na zbývajících pět let jeho platnosti. Podle provedeného výpisu byla výměra vrácených lesů 94,75 ha. Ta jen s malým rozdílem souhlasila s výměrou lesů podle parcel.
Za prvních pět let platnosti LHP (1987-1991) bylo provedeno: zalesňování 2,51 ha, prořezávek 5,54 ha, probírek 19,42 ha, těžba obnovní 1137 m3, těžba výchovná 213 m3. Na zbývajících pět let (1992-1996) zůstal předpis LHP: zalesňování 3,45 ha, prořezávky 8,91 ha, probírky 25,01 ha, těžba obnovní 1126 m3, těžba výchovná 1091 m3. Z porovnání provedených a zbývajících úkolů na období platnosti LHP vyplynulo, že v plné výši byla provedena těžba mýtní, probírky podle vykázané výměry s malým rozdílem ano, ne však podle vytěžené hmoty, zalesňování a prořezávky zaostávaly.
To platilo podle LHP, skutečnost však byla mnohem horší. Po projití porostů a zjištění stavu bylo jasné, že nejen nestačí provést, co zbývá z předpisu LHP, ale bude nutno udělat daleko více. V některých zalesněných kulturách byla prázdná místa způsobená nedostatečnou péčí o ně, všechny kultury bez rozdílu byly stíněny břízou a osikou až v pětimetrovém předstihu před krnícím smrkem, probírkové porosty přehoustlé v nepřístupných místech až téměř s 50% podílem souší a zlomů. V těch nejhorších případech bylo na pováženou, jakým způsobem do nich zasáhnout a zda jsou po uvolnění schopny růstu.
Špatný stav lesů byl mimo jiné ovlivněn i skutečností, že v katastru obce jsou tři příčné doliny, kterými protékají potoky. V každé dolině jsou obecní lesy a ty nemohou být obhospodařovány bez příjezdových cest alespoň pro traktory. V každé dolině je cesta, která se do porostů rozbíhá ve dvě i tři cesty lesní. Půda je hluboká slínovice velmi náchylná k zamokření.
REKONSTRUKCE
Nejdříve bylo nutno, pro nebezpečí úplného odumření kultur v důsledku zastínění, provést výsek nežádoucích dřevin. Pro nedostatek času nebylo možno vytnuté dřeviny vyklízet v zájmu zalesnění holin, proto se zalesňovalo do těchto výrubek. Práce to byla velmi svízelná. Současně se likvidovalo staré i čerstvé kůrovcové dříví a postupně zpřístupňovaly porosty pro auta i traktory. Je to téměř neuvěřitelné, ale skutečností je, že cesta do Společního lesa neexistovala. Byla zarostlá až 30 cm silnými osikami a křovím. Družstevníci jezdili po polích. Po cestě do Paleska tekl potok, o jehož velikost se přičinilo ZD odvodněním luk pod Štůsky a volným vypuštěním vody doprostřed lesa. Pod Faturky byl dřívější chodník zarostlý mladým prolámaným porostem. Všude přes potoky vedly jen brody, a proto možnost přibližovat dříví byla minimální.
S pomocí občanů obce, ručním prokopáním, se svedla voda z luk pod Štůsky do blízké vodoteče. Cesta pak po vyměření a domluvě s majiteli byla obnovena buldozerem a dřevěnými svodníky, bylo provedeno a je udržováno povrchové odvodnění. S pomocí občanů a později buldozeru, byla obnovena cesta do Společního a pod Faturky. V nejhorších místech byly obnovovány příkopy, dávány propusty, pro povrchovou vodu svodníky. Bylo zhotoveno 5 ks 60 cm propustů, 10 propustů o průměru 15-30 cm. Zpřístupňovací práce, ještě zdaleka nedokončené, zásadním způsobem narušila povodeň v létě r. 1997. Všechny cesty byly poškozeny nátržemi, výmoly, likvidací propustů, zanesením a likvidací svodníků. Celý zbytek roku trvalo, než se podařilo největší poškození cest opravit.
V prvním roce hospodaření byl výsek nežádoucích dřevin nejkrizovější prací. Jednak proto, že uvolnění bylo provedeno příliš rázně a jednak proto, že přes skutečnost, že ZD zalesňovalo holiny pouze smrkem a borovicí (minimálně bukem) se v níže položených porostech nalézala značná příměs dubu, javoru i lípy, které bylo nutné v porostech udržet. Výsek byl proto proveden s důrazem na ponechání listnatých hospodářských dřevin. Práce byla navíc provedena bez mechanismů, neboť ty svádějí pracovníky k rychlé a mechanické práci a k odstraňování všeho, co je méně rozpoznatelné, tedy i neplevelných listnatých dřevin. Výsledek této snahy je popsán v novém LHP (1997-2006). Ve větší části takto vychovávaných porostů je cca z 15 % zastoupen dub, javor, lípa a bor z náletu (někde z 1 % buk). Méně úspěšné bylo zalesnění nezajištěných holin. Pro suchý rok, pozdější provedení a vysokou sadbu, muselo být zalesnění z cca 40 % opakováno v příštím roce, a to obalovanou sadbou. V tabulce 1 jsou uvedeny pěstební i těžební práce provedené v letech 1992-1997.
KALAMITY
Celé období poznamenala sněhová kalamita na podzim 1992 a v zimě 1993. Mokrý sníh způsobil polomy ve všech porostech, nejvíce v porostech mladých a pěstebně zanedbaných. Byly rovněž zasaženy porosty zbavené v r. 1992 předrůstavých plevelných dřevin, a to tak, že uvolněné smrkové odrostky byly napadnutým sněhem zatíženy a vyvráceny. Náprava, spočívající v postavení vyvrácených jedinců a podepření vysekanými břízami, se ve většině případů setkala s úspěchem a stromky opět zakořenily.
Porosty 317D3 (27 let) o výměře 3,31 ha a 321D1 (11 let) o výměře 3,25 ha byly téměř zničeny. První, přehoustlý a prorostlý břízou, byl celý prolámaný, na 2,5 ha hodně a na 0,7 ha úplně zničený. Druhý byl celý prolámaný, v části vysázené nevhodnou proveniencí borovice o výměře 1 ha zničený. Prolámané i zničené části byly opět vysázeny, ale až po dvou letech likvidace polomů. První výsadba byla provedena na podzim 1994 obalovanou sadbou. Na jaře 1995 se v zalesňování prolámaných i zničených částí pokračovalo. Vylepšování se protáhlo až do let 1996-1997. Výtěž dříví z obou porostů byla minimální (dříví tenké, polámané a podřadné kvality). Maximální byly náklady na zpracování a odstranění kalamitního dříví.
S polomovou kalamitou vzniklo velké nebezpečí kalamity kůrovcové. Při předcházení tohoto nebezpečí bylo polomové dříví co nejrychleji zpracováno a odstraňováno. Avšak pro velkou intenzitu polomů bylo nutno ponechávat všechny stromy vypadající jen trochu životaschopně. Hůře tomu bylo v soukromých lesích. Někteří majitelé nejevili o své lesy zájem, jiní se naopak snažili, ale neměli potřebné zkušenosti ani prostředky. Snažícím se majitelům lesa bylo napomáháno radou, lidmi i odbytem dříví. V případech, kdy se majitelé o lesy nezajímali, nezbylo nic jiného než odstraňovat kůrovcové dříví na vlastní náklady alespoň v blízkosti obecních lesů a později se s majiteli lesa pokusit domluvit. V případě vlastníka nezajímajícího se o 8,27 ha lesa bylo obcí zahájeno jednání za účelem odkoupení lesa a koupě byla uskutečněna.
Kromě likvidace kalamitního dříví a pomoci soukromníkům při likvidaci byla nakoupeno 28 ks lapačů. Lapače byly rozmístěny v kůrovcových ohniscích, v nejvíce postižených porostech kalamitou i poblíž kůrovcových ohnisek soukromníků souvisejících s obecními lesy. Lapače byly opatřeny kůrovcovými feromony a pravidelně vybírány a doplňovány. Lapáky nebyly kladeny pro množství lapáků kalamitních. Byly však vyhledávány kůrovcové stromy. Přes všechna provedená opatření se následky kalamity projevily v kůrovcové těžbě v letech 1994-1996, kdy bylo vytěženo největší množství napadeného dříví. K neobvyklé gradaci kůrovce přispěla i příroda velmi suchými léty.
Následky kalamity se projevily i v celkově provedené těžbě v letech 1993-1996, která byla převážně nahodilá (viz tab. 1). Rovněž zalesňování v letech 1994-1997 je ovlivněno následky polomové kalamity (viz tab. 1). Následky kalamity nemohly být odstraněny úplně ani v následujících pěti letech. V porostech zůstalo mnoho poškozených, avšak regenerujících stromů. Z těchto mnohé i přes přednostní odstraňování při výchovných zásazích zůstanou až do mýtního věku.
V r. 1995 přibylo k obecnímu lesu 8,27 ha koupeného lesa. V tomto bylo nutno provést co nejdříve nápravu zaostávajících pěstebních prací. V r. 1995 byl proveden výsek nežádoucích dřevin na ploše 4,72 ha a na stejné ploše vyžínání a ochranný nátěr kultur. V témže roce na podzim bylo provedeno vylepšení kultur na ploše 0,77 ha a na jaře 0,32 ha. V probírkovém porostu o výměře 3,01 ha bylo provedeno zpřístupnění hromádkováním starého, na zemi ležícího dříví. V zimních měsících r. 1996 byla vykácena část čtyřicetiletého porostu 318D4, kde byly osiky, břízy, staré javory a několik polámaných borovic. Zalesnění bylo provedeno v témže roce na ploše 0,52 ha a v r. 1997 na ploše 0,35 ha. Rekonstruovaná plocha byla vyžínána a oplocena.
V období šesti let byl zvolen způsob hospodaření od nejhoršího k lepšímu porostu, pokud to zpřístupňování porostů v tom kterém roce dovolilo. V tomto období nebylo přikročeno k mýtní obnovní holorubní seči i když tato možnost v souladu s LHP byla. Do r. 1996 bylo možno vytěžit 1126 m3 dříví na ploše 3,45 ha holosečně.
NOVÝ STYL HOSPODAŘENÍ
V r. 1996 byl Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů vypracován LHP s platností pro léta 1997-2006 (viz tab. 2). Porovnáme-li provedené práce v letech 1992-1997 a zamyslíme se nad předpisy starého LHP, pak zkonstatujeme, že LHP nemůže být dogma. Musí se provádět především to, co nám říká současný stav porostů. Např. starý LHP předepisoval prořezávky. Musely se však vysekávat nežádoucí dřeviny, aby byly zajištěny kultury. Prořezávky pak byly prováděny současně s výsekem, avšak vzhledem ke stávajícímu stavu porostů v minimální míře.
Provedená těžba v minulém deceniu a ještě více v posledních pěti letech potvrzuje rámcový smysl LHP. Předpis k těžbě byl v deceniu 1986-1997 3567 m3 dříví, vytěženo bylo 5445 m3, tedy o 1878 m3 více, než stanovoval předpis těžby. Z této skutečnosti lze vyvozovat, že v dalším deceniu bude nižší předpis těžeb. Opak je však pravdou. Těžební předpis dalšího decenia je téměř 3x vyšší oproti předešlému deceniu (celkově činí 9827 m3, tedy o 6260 m3 více). Vysvětlení této skutečnosti je především v tom, že do mýtního věku přešlo více porostů, ale i v celkově lepším stavu porostů i přes polomovou kalamitu a zvýšený výskyt kůrovce. Mladé porosty jsou převážně zajištěny, nebo jsou zajišťovány, zmizely z nich březové háje. Ze starších i starých porostů zmizely souše, napolo shnilé dříví nepřekáží tolik přibližování, neboť je staženo na hromady, porosty jsou vychovávány, i zašetřovány prováděním probírek v zanedbaných mýtních porostech.
Nejzávažnější ukazatel nového LHP je těžba dříví. Je předepsána ve výši 9827 m3. Proti předpisu předchozího LHP, který byl 3567 m3, je vyšší o 6260 m3. Nárůst těžby je to veliký. Celostátní průměrný roční přírůst je 6 m3/ha. Kdybychom vycházeli z této skutečnosti, pak přírůst v obecních lesích o výměře 103 ha představuje 618 m3/rok, decenálně pak 6180 m3. Tento předpis decenální těžby v obecních lesích by byl vhodnější. Zvláště proto, že obec má v úmyslu hospodařit spíše podrostním způsobem s využitím světlostního přírůstu a přirozené obnovy. Tento způsob hospodaření je dosud u lesů minimálně realizovaný. Při jeho uplatňování je nutno se učit na vlastních chybách a průběžně se opravovat. Je současně zdlouhavější, je však ekonomičtější a přírodě bližší.
K uvedeným skutečnostem přistupujeme s vědomím, že těžební předpis by neměl být překročen, je tedy maximální, budou-li však těžby nižší, není to chyba, spíše naopak. Přes všechny negativní skutečnosti, které ovlivňovaly lesní hospodářství obce v prvních šesti letech po jejich vrácení, je možno říci, že s výjimkou prvního roku hospodaření, kdy bylo vytěženo pouze 160 m3 dříví, bylo lesní hospodářství obce finančně aktivní.
Tabulka 1: Předpis nového lesního hospodářského plánu na roky 1997-2006
| Činnost | Ve všech porostech (ha) | Druhé provedení (ha) | Předpokládaná těžba (m3) |
| Prořezávky | 16,11 | 6,18 | |
| Probírky do 40 let | 13,07 | 6,84 | 301 |
| Probírky nad 40 let | 36,39 | 2,55 | 1641 |
| Mýtní těžba | 15,52 | 7885 | |
| Celkem | 9827 |
Tabulka 2: Porovnání starého a platného lesního hodpoářského plánu
| Činnost | LHP platný r.1987-1996 | LHP platný r.1997-2006 | Platný LHP má úkoly vyšší o |
| Prořezávky | 14,45 ha | 16,11 ha | 1,66 ha |
| Probírky celkem | 44,33 ha/1304 m3 | 49,46 ha/1942 m3 | 5,3 ha/638 m3 |
| Mýtní těžba | 5,96 ha/2263 m3 | 15,52 ha/7885 m3 | 9,56 ha/5622 m3 |
| Celkem (ha) | 64,74 | 81,09 | 16,35 |
| Celkem (m3) | 3567 | 9827 | 6260 |
Tabulka 3: Pěstební a těžební práce provedené v letech 1992-1997
| ROK PROVEDENÍ | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | Konec platnosti LHP | 1997 |
| Zalesněno(ha) | 2,04 | 0,79 | 2,12 | 2,3 | 1,32 | 8,75 | 1,35 |
| Výsek nežád.dřevin (ha) | 12,01 | 11 | 13,91 | 36,92 | |||
| Probírky (ha) | 1,44 | 15,22 | 19,18 | 35,84 | 4,39 | ||
| Vyžínání (ha) | 4,72 | 4,72 | 5,55 | 9,15 | 11,44 | 35,58 | 8,09 |
| Ochrana nátěrem (ha) | 4,72 | 4,72 | 5,55 | 11,21 | 11,44 | 37,64 | 6,29 |
| Těžba úmyslná (ha) | 18 | 279 | 191 | 488 | 532 | ||
| Těžba nahodilá (ha) | 160 | 1008 | 899 | 649 | 891 | 3607 | 356 |
| Těžba celkem (ha) | 160 | 1008 | 917 | 928 | 1082 | 4095 | 888 |
| Z nahodilé kůrovcová (m3) | 160 | 65 | | 274 | 125 | 798 | 1 |