STOPADESÁTILETÉ VÝROČÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO LESNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

Doc. ing. Josef Gross, CSc., prof. ing. Ivan Roček, CSc., prof. ing. Vladimír Chalupa, DrSc.,
Lesnická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze

Ve dnech 12.-14. 11. 1998 uspořádala Lesnická fakulta ČZU v Praze u příležitosti 150. výročí zahájení lesnické výuky na univerzitní úrovni v českých zemích mezinárodní seminář o budoucnosti lesnického vzdělávání. Lesnické vzdělávání má v českých zemích dlouhou historii. Potřeba odborného lesnického vzdělávání vyplynula z hlavních funkcí lesů a je úzce spjata se stoupajícím významem lesů pro společnost. Již koncem 18. století se v českých zemích značně zvýšila spotřeba dřeva a vznikaly obavy z jeho nedostatku, zejména v méně lesnatých oblastech.

Rychle se rozvíjející přírodní vědy stimulovaly úsilí pokrokových lesníků o aplikace nových poznatků pro zvelebování lesů, které byly v některých oblastech toulavou sečí značně proředěny. Koncem 18. století bylo započato s umělou obnovou lesů, pokud přirozenou obnovou nebylo možno dosáhnout rychlého zalesnění. Lesmistr černokosteleckých lesů Václav Eliáš Lenhart vydal již v r. 1793 česky tištěnou knihu o obnově lesů síjí a sadbou. Zavedl sběr místního osiva, doporučoval volbu dřevin podle stanoviště, zřídil na Černokostelecku první lesní školky, při kácení zavedl používání pily místo sekery. Potřeba nových odborných znalostí vedla ke vzniku prvních odborných lesnických škol. První jednoletá odborná lesnická škola byla založena v r. 1773 v Blatně u Chomutova a poté byly zřizovány odborné školy i na dalších místech.

KRYŠTOF LIEBICH

Lesnická vysokoškolská výuka má v českých zemích dlouhou tradici. Encyklopedické přednášky lesnictví byly zahrnuty již v osnově přednášek pro stolici polního hospodářství při pražské univerzitě v r. 1789. V r. 1812 byla stolice polního hospodářství přičleněna k pražskému vysokému učení technickému a s ní i encyklopedické přednášky lesnictví. Prvním docentem lesnických disciplín na pražském vysokém učení technickém byl Kryštof Liebich, patřící mezi významné lesníky 19. století. Liebich se narodil v r. 1783 ve Slezsku a po absolvování lesnické školy v Tharandtu pracoval od r. 1812 nejprve jako c. k. komorní inženýr ve Lvově a od r. 1818 působil ve stejné funkci v administrativě státních statků v Praze, kde žil až do konce svého života v r. 1874. Od r. 1826, kdy opustil administrativu státních lesů v Praze, věnoval se Liebich vydavatelské, literární a pedagogické činnosti. Liebich vydával a redigoval několik odborných lesnických časopisů a napsal řadu odborných knižních publikací. V pěstování lesů byl zakladatelem tzv. pražské školy, kde zdůrazňoval nejen dřevoprodukční funkci lesa, ale i funkce mimoprodukční (půdoochrannou, vodohospodářskou, klimatickou, zdravotní). Liebich jako první docent lesnických nauk na pražské technice, zahájil své přednášky 15. listopadu 1848 a poskytl za dobu svého působení encyklopedické lesnické vzdělání velkému počtu studentů. V r. 1849 vypracoval Liebich plán na rozšíření lesnického studia na pražské polytechnice, podle kterého mělo lesnické studium trvat dva roky. Dále požadoval, aby na pražské technice byla zřízena samostatná stolice (ústav) lesnických nauk, v jejímž čele by stál řádný profesor. Tyto žádosti však nebyly akceptovány a realizovány. Liebich přednášel lesnické nauky na pražské technické vysoké škole po dobu 18 let, naposledy v roce 1867/68. Po něm přednášely na technice encyklopedii lesnictví známé lesnické osobnosti jako Antonín Budinský, Karel Kořistka, Josef Sigmond, Vojtěch Kaisler. Lesnická encyklopedie se přednášela v období 1910-1919 na Českém vysokém učení technickém v Praze na oboru zemědělském a zeměměřičském.

LESNICKÁ FAKULTA V PRAZE

Četné snahy o zřízení vysokoškolského lesnického vzdělání s českým vyučovacím jazykem zůstaly za dob Rakouska-Uherska nerealizovány. Teprve po vzniku Československé republiky bylo hned přikročeno ke zřízení vysokoškolského lesnického vzdělání. Již 6. 11. 1918 byl podán profesory české techniky v čele s profesorem Stoklasou návrh na zřízení samostatného vysokoškolského lesnického oboru v rámci Českého vysokého učení technického. Tento návrh byl schválen výnosem ministerstva školství a slavnostní zahájení přednášek bylo stanoveno na 16. 3. 1919. Konečná struktura vysokoškolského lesnického studia v Praze se vytvořila v roce 1920, kdy v rámci Českého vysokého učení technického (ČVUT) byly zřízeny samostatné vysoké školy, včetně Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství.

Výuku na nově zřízeném lesnickém oboru vysoké školy zajišťovala řada zkušených pedagogů. Studijní programy se postupem doby vyvíjely, ale v podstatě byla zachována stejná základní náplň lesnického studia a to kombinace předmětů biologických, technických a ekonomických. Do r. 1939 absolvovalo studium na oboru lesního inženýrství celkem 726 posluchačů.

Po vypuknutí 2. světové války byly vysoké školy v českých zemích uzavřeny. Vyučování bylo obnoveno hned po skončení války, v červnu 1945 jako pokračování letního semestru z r. 1939. Pražská lesnická fakulta existovala v poválečné době v rámci ČVUT až do r. 1959, kdy na základě vládního nařízení se začala postupně rušit. V letech 1945-1959 bylo na pražské lesnické fakultě zapsáno celkem 1693 posluchačů. V poválečném období působila na pražské lesnické fakultě řada významných pedagogů jako byli např. prof. Karel Matyáš, prof. Pravdomil Svoboda, prof. Václav Korf, prof. Václav Douda, prof. Alois Mezera, prof. Antonín Pfeffer a další. Pražská lesnická fakulta se v r. 1964 změnila na vědeckopedagogické pracoviště, Vědecký lesnický ústav Vysoké školy zemědělské se sídlem v Kostelci n. Černými lesy. Činnost tohoto ústavu byla zaměřena na základní a aplikovaný výzkum a na postgraduální specializační kurzy.

OBNOVENÍ ČINNOSTI

V r. 1990 byla obnovena činnost pražské lesnické fakulty a výuka studentů byla zahájena v r. 1991. Náplň studia na obnovené lesnické fakultě je koncipována se zřetelem na současný stav LH a na předpokládané potřeby společnosti. Cílem lesnické fakulty zůstává vychovávat odborníky vzdělané v biologických, technických a ekonomických vědách. Lesnická fakulta má v současné době tři studijní obory a to lesní inženýrství, krajinné inženýrství se specializací aplikovaná ekologie, a od r. 1994 rovněž dřevařské inženýrství. Studium na těchto oborech trvá pět let a je zakončeno druhou státní zkouškou a obhajobou diplomové práce. Kromě těchto pětiletých inženýrských oborů existuje rovněž tříleté bakalářské studium "Hospodářská a správní služba v lesním hospodářství".

Studijní obor lesní inženýrství připravuje vysokoškolsky vzdělané lesní inženýry schopné řešit stěžejní problémy lesního hospodářství a řídit lesní hospodářské celky. Studijní obor krajinné inženýrství připravuje odborníky pro krajinné a pozemkové úpravy, protierozní ochranu půdy, úpravy vláhových režimů půdy a pro péči o ekologickou stabilitu zemědělsky a lesnicky využívané krajiny. Dřevařské inženýrství vychovává odborníky pro předvýrobní a výrobní činnost v průmyslových odvětvích zpracování dřeva, pro výrobu dýh, dřevotřískových desek a celulózy, výrobu nábytku a jiných výrobků ze dřeva. Bakalářské studium je zaměřeno na ekonomickou složku LH, na řízení administrativy a hospodářsko-organizační problematiku, zejména na otázky majetkové a finanční.

V současné době studuje na pražské lesnické fakultě celkem 841 studentů (včetně distančního studia oboru lesního inženýrství, tab. 1). Od obnovení výuky na lesnické fakultě v r. 1991 dokončilo studia na fakultě již 449 absolventů (tab. 2). Na pedagogické činnosti lesnické fakulty se podílí 10 kateder, které zajišťují výuku a cvičení ve všech studijních oborech. Kvalita výuky závisí do značné míry na složení pedagogického sboru. V současnosti se pedagogický sbor skládá z 10 profesorů, 18 docentů, 37 odborných asistentů a řady dalších interních a externích odborníků.

Výuka studentů probíhá v učebnách a laboratořích v nové budově lesnické fakulty, dokončené v r. 1997. Značná část praktických cvičení a terénních prací probíhá na venkovních pracovištích. Významným účelovým zařízením sloužícím k praktické výuce studentů je školní lesní podnik se sídlem v Kostelci nad Černými lesy, který byl založen a přidělen vysoké škole již v r. 1935. Výměra obhospodařovaných lesů ŠLP přesahuje 8000 ha, z nichž značná část má vysokou genetickou hodnotu, umožňující sběr kvalitního osiva. Produkce výsadbyschopných sazenic ve školkách převyšuje 1 milion sazenic ročně. V těžební činnosti jsou uplatňovány všechny základní technologie spolu s dřevařskou výrobou s ročním pořezem přesahujícím 35 000 m3. Dále podnik obhospodařuje 3500 ha lesních honiteb, bažantnici, oboru na černou zvěř a 72 ha rybníků. V majetku podniku je i zámek, kde jsou pracoviště a laboratoře a zároveň zařízení pro ubytování a stravování studentů, vykonávajících praktická cvičení na ŠLP v rámci výuky.

Na lesnické fakultě probíhá rovněž doktorandské postgraduální studium, které navazuje na ukončené vysokoškolské studium. Po složení odborných zkoušek student předkládá a obhajuje doktorskou dizertační práci pro získání vědecké doktorské hodnosti (PhD). Na fakultě v současné době studuje v postgraduálním studiu celkem 97 studentů. Na lesnické fakultě je pro postgraduální studium akreditováno celkem 12 oborů (dendrologie a šlechtění dřevin, anatomie a fyziologie rostlin, pěstování lesů, ochrana lesa, myslivost, hospodářská úprava lesa, řízení a ekonomika podniku, technika a mechanizace v lesním hospodářství, ekologie, aplikovaná a krajinná ekologie, zemědělská a lesnická hydrologie, ochrana půdy a meliorace).

Velká pozornost je věnována na lesnické fakultě vědecké činnosti, prováděné v laboratořích a na venkovních pokusných plochách. Pracovníci fakulty řeší četné vědecké projekty v rámci grantů udělených Grantovou agenturou ČR, Národní grantovou agenturou pro zemědělský výzkum, Ministerstvem školství a jsou zapojeni i do mezinárodních projektů. V r. 1997 získali pracovníci lesnické fakulty značný finanční objem grantových prostředků a to celkem 5,775 mil. Kč, z toho 5,467 mil. Kč od externích grantových agentur. Výsledky vědeckých prací jsou publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech a monografiích.

Počet studentů lesnické fakulty ČZU k 1.1.1998 v jednotlivých oborech

Ročník	Lesní inž.(LI)	Dřevařské inž.(DI)	Krajinné inž.(DI)	Bakalářské stud.(Be)	Distanční (LI)	Celkem
I.	82	58	98	32	62	332
II.	53	21	59	21	10	164
III.	22	20	73	19	8	142
IV.	46	22	42		6	116
V.	43	8	36			87
CELKEM	246	129	308	72	86	841

Počty absolventů lesnické fakulty ČZÚ od roku 1991

Rok	Lesní inž.(LI)	Dřevařské inž.(DI)	Krajinné inž.(DI)	Bakalářské stud.(Be)	Distanční (LI)	Celkem
1992		37				37
1993		39				39
1994		29				29
1995		48				48
1996	41	42				83
1997	46	47		16	1	110
1998	44	42		11	6	103
CELKEM	131	284		27	7	449