AKTUALITY ZE SVĚTA

CHOROBY A HMYZÍ ŠKŮDCI V LESNÍCH ŠKOLKÁCH

Ve dnech 23. 7.- 4. 8. 1999 se ve výzkumné stanici METLA (Finský lesnický výzkumný ústav) v Sunenjoki konalo 4. zasedání IUFRO Working Party S7.03.04 "Diseases and Insects in Forest Nurseries" (Choroby a hmyzí škůdci v lesních školkách). Zasedání se zúčastnilo 38 výzkumných a vědeckých pracovníků ze 14 zemí světa. Celkem bylo prezentováno 23 příspěvků a vystaveno 11 posterů. Přednesené příspěvky se týkaly různých témat, např. nového holistického pojetí lesnické fytopatologie při pěstování sadebního materiálu (T. Landis, USA), alternativních možností desinfekce půdy, jako je biofumigace a solarizace ve spojení s aplikací mykorhizních hub (R. Perin, Francie, Fraedrich S., USA, Salerno M. I., Argentina), což je vzhledem k zákazu používání chloropicrinu při fumigaci půd ve školkách např. v USA po roce 2000 velmi závažným hospodářským problémem. Dále byly prezentovány informace o výskytu významných patogenních chorob v lesních školkách některých zemí (C. Mohanan, Indie, A. El. Settawy, Egypt, Z. Procházková, ČR, R. Perrin, Francie).

Několik referátů se věnovalo výsledkům výzkumu moderních diagnostických metod (“PCR-primers, RAM, monoklonální protilátky, PCR/RFLP a bioassay”) při identifikaci patogenních hub, jako je např. Phytohpthora, Gremmeniella abietina, Pyrenopeziza betulina, Rhizoctonia solani (J. Hantula, Finsko, K. Themann, SRN, E. Stenström, Švédsko, L. Paavolainen, Finsko). Dr. J. Sutherland a Z. Procházková informovali účastníky semináře o připravované IUFRO publikaci “Forest nursery diseases and their management: A worldwide perspective” (Choroby v lesních školách a možnosti ochrany: světová perspektiva). Při závěrečném jednání byl pro následující 3 roky ustanoven nový organizační tým IUFRO WP ve složení: S. Fraedrich (USA), J. Hantula (Finsko) a Z. Procházková (ČR). Příští seminář IUFRO WP se bude v r. 2002 v Kerala Forest Research Centre v Indii.

Výzkumná stanice METLA, kde seminář probíhal, byla založena v r. 1968. Pracuje tam 28 výzkumných a 31 technických a obslužných pracovníků. Rozpočet v r. 1998 byl ve výši 13 mil. FIM. Výzkum je zaměřen zejména na problematiku školkařství a zalesňování (např. projekt “Letní zalesňování obalovanou sadbou”, “Metody monitoringu výsledků zalesňování”), ekofyziologii stromů (projekt “Vliv abiotických a biotických faktorů na metabolismus, růst a alokaci růstu lesních dřevin v lesních porostech”), vliv znečistění vzduchu na stromy (projekt “Vliv dlouhodobého působení ozónu na vegetaci”) a metody plánování v lesním hospodářství. Pro školkaře stanice vydává časopis o novinkách ze školkařského výzkumu. Spolupráce výzkumných pracovníků s pracovníky lesních školek vychází ze vzájemné diskuse o problémech, které je potřeba řešit a školkaři se potom odborně i např. finančně na těchto projektech podílejí. Získané výsledky jsou veřejně přístupné každému zájemci. Výzkumná stanice disponuje přilehlou lesní školkou o rozloze 12,5 ha, z toho fólníky zabírají 0,7 ha plochy. Ročně se zde vypěstuje 1,7 mil. sadebního materiálu 55 dřevin (převládá smrk - 55 %, borovice - 29 % a bříza - 18 %), z toho pro výzkum slouží zhruba 10 % a zbylých 90 % se prodá. Obalovaná sadba představuje 85 % celkové produkce. Dále stanice využívá 720 ha výzkumných ploch v lesních porostech.

V rámci služební cesty spojené s účastí na semináři se uskutečnila rovněž návštěva několika lesních školek a fytopatologických laboratoří výzkumné stanice ve Vantaa, kde mimo jiné probíhá intenzivní výzkum nových diagnostických metod pro rychlou identifikaci některých hospodářsky významných patogenů lesních dřevin. V porovnání s ČR je v lesnickém výzkumu ve Finsku věnována značná podpora výzkumu těchto nových diagnostických metod (monoklonální látky, PCR a RAM metody apod.) - podpora jak finanční, tak personální (např. v laboratoři ve Vantaa pracuje na tomto výzkumu několik doktorandů včetně zahraničních stážistů). Získaná dokumentace ze semináře je uložena ve VÚLHM VS Uherské Hradiště, sborník abstraktů příspěvků rovněž v knihovně VÚLHM ve Strnadech.

Zdeňka Procházková

"PLUG" - SYSTÉM TAKÉ PRO PĚSTOVÁNÍ SAZENIC DUBU

Pěstování lesních prostokořenných sazenic typu “Plug” je v posledních 10 letech rozvíjeno jako kombinace krytokořenných semenáčků a prostokořenných sazenic, charakteristické tím, že v řízeném prostředí fólníků jsou ve vícebuňkových sadbovačích předpěstovány maloobjemové semenáčky (průměr buněk do 3 cm), které jsou i s kořenovým balem školkovány na počátku léta na volné záhony a dopěstovány pro podzimní výsadbu jako prostokořenné sazenice Plug +0,5 nebo do kvality Plug +1, příp. Plug +1,5 pro výsadbu ve druhém roce po vysetí. Cílem této pěstební technologie jsou výsadbyschopné sazenice s pravidelným a bohatým kořenovým systémem, vypěstované v kratším, nejdéle dvouletém časovém cyklu, bez překonávání šoku při školkování prostokořenných semenáčků a bez deformací kořenového systému, obvyklých při klasickém způsobu školkování. V jižních částech zemí severní Evropy je dnes tato technologie používána hojně pro pěstování jehličnanů. Jsou k dispozici i speciální školkovací stroje.

V německé lesní školce Schloß Wissener byla tato školkařská technologie ověřena při pěstování sazenic dubu. V únoru jsou osety speciální vícebuňkové sadbovače (buňky o průměru 3 cm a výšce 7,2 cm) a pěstovány ve fólníku do konce května, kdy jsou zaškolkovány na volné záhony a dopěstovány do kvality P +0,5 pro podzimní výsadbu nebo P +1 pro výsadbu v následném roce. Hloubka podřezání sazenic při jejich vyzvedávání je 40 cm. Při kontrolním měření dvouletých sazenic (P +1) byly zjištěny následující průměrné parametry: výška nadzemní části 84 cm, síla krčku 12 mm, h/d=70, hloubka kořenů 39,2 cm. Typický kůlový kořen vykazovalo 83 % sazenic (oproti 3 % při školkování prostokořenných semenáčků), jen 8 % vykazovalo jednostranně vyvinutý kořenový systém. Deformace typické pro školkování prostokořenných semenáčků (šavlovitost) se nevyskytly (oproti 89,5 % deformovaných při klasickém školkování). Plug-systém nabízí předpoklady pro pěstování kvalitních sazenic dubu se silným, přirozeným a pravidelným kořenovým systémem.

Poznámka: V roce 1985 byl v ČR vyvinut a demonstrován automatický školkovací stroj (VÚLHM-VS Křtiny) pro záhonové školkování maloobjemových krytokořenných semenáčků smrku, pěstovaných ve vícebuňkových sadbovačích. Tehdy šlo v lesnickém světě ještě o neznámou technologii. Obavy z velké náročnosti technologie způsobily, že tento systém nebyl pozitivně přijat ani tehdejším monopolním výrobcem lesnických strojů, ani školkařskou teorií a praxí a dále se nerozvíjel.

S použitím Forstmaschinen-Profi 6/1999, Sve

CESTY K LEPŠÍMU ŘÍZENÍ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V SRN

Na stránkách odborného tisku SRN je věnována značná část příspěvků koncepčním otázkám (zejména v souvislosti se začínající certifikací lesů), rozvoji a optimalizaci funkcí lesa v oblasti produkce i služeb (opět ve spojení s certifikací, nebo vypracováním vzorových hospodářských postupů, diferencovaných pro “vývojové typy lesa”) a zlepšováním kontrolně-inspekční činnosti. O problémech certifikace jsme již částečně informovali (a budeme se k tomu vracet), postupy pro vývojové typy lesa (členěné dále na obhospodařovací typy, evidované i z hlediska nákladů na provedené zásahy) jsou svým pojetím blízké u nás dobře známým hospodářským souborům typů (snad až na diferencované sledování nákladů). Proto informujeme o jednom příkladu snahy o zdokonalení kontrolní činnosti.

Propojení provozní kontroly s hospodářskou úpravou lesů
(Erteld, Th. - Sproßman, H.)

Staletá zkušenost, že se vliv hospodářských zásahů projeví v lese až za poměrně dlouhou dobu (nemáme-li na mysli intenzivně obhospodařované plantáže lesních dřevin), a skutečnost, že se sotva objeví nové, zcela originální způsoby ovlivňování struktury a vývoje přírodního zdroje “les”, vede mj. k soustředění pozornosti na možnosti, které dává moderní doba spíše pro racionální využití lidské práce (“člověk jako zdroj”, “human capital”). Ve státních lesích Duryňska se z toho důvodu zkouší, jak k tomu přispěje zdokonalení kontrolní a inspekční činnosti. Přitom se snaží vyhnout obvinění, že jde o oživení přežilých metod taylorismu.

Původně šlo především o to, aby se v zájmu vyšší efektivnosti využily novodobé prostředky administrativní techniky a komunikace k zeštíhlení správního aparátu. Péče o to, aby tím stav lesa nejen neutrpěl, ale aby se naopak prokazatelně vytvářely předpoklady pro jeho postupné zlepšování, bylo donedávna úkolem decentralizovaného aparátu lesnické inspekce. Protože jádrem její činnosti byla hlavně přímá i nepřímá kontrola, jak se tvoří a plní lesní hospodářské plány, zrodil se nový organizační model kontroly, uplatněný zatím z celé SRN pouze v Duryňských státních lesích, tj. na ploše 530 000 ha. Jeho podstatou je zeštíhlení štábního útvaru zemského ministerstva zemědělství a lesního hospodářství - Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, a jeho doplnění čtyřmi regionálními útvary, umožňujícími úzkou koordinaci s inspekční činností v tomtéž regionu. Tato možnost vyplývá ze skutečnosti, že obojí útvary sídlí v jedné budově, ale přitom zůstávají samostatnými jednotkami s vlastní pracovní náplní. Cílem je “vyplnit organizační mezeru”, která vznikala mezi strategickými záměry státních lesů a jejich organizačním zabezpečením. Vzájemná komunikace a spolupráce nových útvarů se osvědčuje jako velká výhoda především pro hospodářskou úpravu. Nebezpečí, aby se její decentralizovaná pracoviště “příliš neosamostatnila” na úkor možnosti centrálního strategického řízení, čelí ministerstvo vydáním zvláštního jednacího řádu.

AFZ-Der Wald 13/99, Čk

CHILE FORESTAL - ČERVEN 99

Stále více se do popředí dostává v Chile problematika ochrany přirozených lesů. Výsledky inventarizace, provedené v roce 1998 v regionech s největším jejich zastoupením, jsou varující. Pomocí leteckých snímků v porovnání s rokem 1994 bylo zjištěno, že v regionu VIII Bío-Bío došlo ročně průměrně k úbytku 2353 ha a v regionu X De los Lagos Puerto Mont dokonce 5392 ha původních lesů. Příčinou byla jednak jejich přeměna v monokulturní plantáže introdukovaných dřevin (14 249 ha za sledované období), která byla z 80 % nepovolená, ale také odlesnění pro založení nových lučních porostů a pastevectví (5975 ha). Proto je stále s větším důrazem požadováno schválení zákona o ochraně přirozených lesů. Nový ministr zemědělství jejich význam podtrhuje v článku “Naše priority”. Do této oblasti spolu s melioracemi degradovaných půd se plánuje v období 1999-2008 investovat 2,6 mld. USD.

K zajištění produkčních schopností chilských lesů není již věnována jen pozornost tradičním introdukovaným dřevinám, a to borovici Pinus radiata a Eucalyptus globulus, ale i dalším. Je vypracována podrobná studie pro 11 potenciálních dřevin, na které se v budoucnu zaměří hlavní pozornost. Významnou roli zde budou mít původní dřeviny z rodu Nothofagus (raulí, roble, coigue a lenga) a canelo. Z introdukovaných, vedle již zmíněných, se jedná o Eucalyptus regnans, topoly a Pseudotsuga menziesi. Pro každou dřevinu jsou určeny oblasti pěstování a podrobné ekonomické analýzy. Z ekonomického hlediska je nejvýhodnější pěstování topolů a Eucalyptus regnans.

V rámci světového dne boje proti rozšiřování pouštních území (17. červen), vyhlášeného OSN, jsou hodnoceny úkoly, které má Chile přijaty. Například v regionu IV de Coquimbo je určeno k ochraně půd před erozí zalesnit 240 tis. ha. Do současné doby je zalesněno 56 tis. ha. Cílem je zvýšit roční plánovanou zalesňovací povinnost z dosavadních 2 tis. ha na 10 tis. ha. V souvislosti s touto problematikou jsou zveřejněny i některé nové upřesňující údaje o ohrožení půd erozí; 47,3 mil. ha chilských půd je ohroženo erozí, což představuje 62,6 % z celkové rozlohy Chile a 72 % rozlohy půd produkčních!

V rámci programu ochrany lesa budou v roce 1999 provedeny průzkumy zdravotního stavu lesa na ploše 200 tis ha. Průzkumy se zaměří na zjištění škodlivých činitelů, stanovení ochranných opatření a zásady ochrany do budoucích let, včetně ekonomické problematiky. Pro tyto účely byli proškoleni vybraní pracovníci všech regionů (I-XII). Zdravotní průzkum má být základem pro vytvoření informační báze pro včasné vypracování prognóz škodlivých činitelů a předcházení tak ztrát produkčních schopností lesních porostů. Program je stanoven v souladu i se skutečností, že LH Chile je na druhém místě z hospodářských odvětví v ekonomice země! V roce 1995 export LH přesáhl 2 mld. USD. Přestože v posledních letech ceny výrobků ze dřeva, zejména však celulózy v souvislosti s asijskou krizí klesly, je stále export dřeva významným zdrojem (1997 - 1,7 mld.). Toto bohatství je čerpáno především z 2 mil. ha lesních porostů Pinus radiata a 0,5 mil. ha porostů eucalyptových. Vzhledem ke geografické poloze byla Chile v minulosti “ekologickým ostrovem”, vytvořeným přirozenými bariérami (Andy a Tichý oceán) proti biotickým škůdcům. S rozšiřujícím se mezinárodním obchodem, turistikou a dalšími činnostmi došlo k výrazným změnám, a i proto byl vytyčen uvedený program.

Lesní požáry jsou největším nebezpečím pro LH Chile. Nejrozsáhlejší požáry v tomto roce byly v regionu VI del Libertador Bernardo OHIGGINS v oblasti San Fernando, kde shořel les na ploše 25 tis. ha a v regionu VIII del Bío-Bío na ploše 50 tis. ha. V období od listopadu 1998 do 15. května 1999 bylo zaznamenáno 7233 lesních požárů, při kterých shořelo 101 tis. ha lesa s celkovou škodou 120 mil. USD. Ve srovnání s minulými obdobími to znamená nárůst o 28 %.

Nastal očekávaný vzestup, tak je uvedeno hodnocení exportu za období leden - březen. I přes oživení asijských trhů je stále hlavním odběratelem USA. Export v milionech USD byl následující: podle kontinentů - Severní Amerika 104, z toho USA 90; Asie 178, Japonsko 37; Jižní Amerika 66, Peru 15; Evropa 94, Belgie 28. Hlavními vývozními produkty byly celulóza (178), štěpka (38), řezivo (36), dřevotřískové desky (30), překližky (30), kulatina (21) a další. Největší vývozci: Celuloza Arauco y Constitución (120), Celuloza Pacífico (60), Pilařský kombinát Arauco (35).

Hubert Čížek

RAKOUSKÉ SPOLKOVÉ LESY, a. s., POSTAVÍ DO ROKU 2001 NOVOU SPRÁVNÍ BUDOVU PRO SVÉ ÚSTŘEDNÍ ŘEDITELSTVÍ

Budova bude stát v Hütteldorfu (součást Vídně). Její užitková plocha bude 4500 m2, obestavěný prostor (včetně atria) 16 500 m3. Počítá se v ní s umístěním 100 pracovníků. Předběžně se odhaduje, že její výstavba bude stát 80 mil. ATS. Kanceláře mají být pro 1-3 osoby. Kancelářské prostory mají být uspořádány tak, aby v případě snížení počtu pracovníků bylo možné části budovy pronajmout. Koncepce budovy počítá rovněž s možností jejího přemístění. Jako stavebního materiálu se ve značné míře použije dřeva a kamene z vlastních zdrojů. Dvě patra budou výhradně ze dřeva. Budova bude mít půdorys čtyřlístku. Atriovým středem bude projíždět skleněný panoramatický výtah na čtyřech sloupech z tvrdého dřeva. Všemi patry budou probíhat modřínové opěry, které se v horním patře jako koruna stromu rozvětví. Celá stavba má být příkladem využití dřeva v současném stavebnictví. Autory projektu jsou manželé Ronacherovi.

Holzkurier 33/99, Proch

INSOLVENTNOST RAKOUSKÝCH PODNIKŮ SE ZVYŠUJE

V prvním pololetí letošního roku počet insolventních podniků dosáhl rekordního počtu 3144, což je o plnou třetinu více než v roce 1998; 1700 konkurzů muselo být pro velký počet případů odmítnuto. Hodnota závazků se odhaduje na 17,2 mld. ATS (o 15,4 % více než v roce předchozím). Je již tradicí, že nejvíce insolventních podniků je ve stavebnictví, následuje textilní průmysl, strojírenství a metalurgie a na 5. místě jsou dřevařské a nábytkářské podniky v celkovém počtu 74 s pasivy téměř 1,5 mld. ATS. Tři podniky z toho mají pasiva vyšší než 100 mil. ATS (Holzu Steiner, Vídeň, 600 mil. ATS; Helene Möbel, Dornbirn, 192 mil. ATS; Loitzl Holz, Stainach 136 mil. ATS).

Holzkurier 33/99, Proch

V KTERÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU ROSTE DŘEVAŘSKÝ SEKTOR NEJRYCHLEJI?

Před nedávnem uveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat) údaje, které ukazují výrazný nárůst hodnoty produkce na dřevařských a nábytkářských trzích EU za posledních 5 let (1993-98), a to o 28 % ze 101 mld. na 129 mld. EUR. V celkovém průměru EU to bylo 5,6 %. Nejvýraznější rychlosti růstu nedosáhly tradičně silní zpracovatelé této suroviny, jako např. Německo +10 % na 33,7 mld. EUR, Rakousko +22 % na 5,3 mld. EUR, Itálie +30 % na 18,4 mld. EUR, ale Belgie a Lucembursko +98 % z 2,8 mld. na 5,6 mld. EUR, Finsko +85 % z 2,7 na 5,1 mld. EUR, Portugalsko +81 % z 2,1 na 3,9 mld. EUR, Švédsko +69 % ze 4,2 na 7 mld. EUR, Dánsko +49 % (2,3 - 3,5), Velká Británie +40 % (10,0 - 14,0), Španělsko +35 % (9,4 - 12,7), Itálie +30 % (14,2 - 18,4), Francie +25 % (12,4 - 15,5), Rakousko +22 % (4,3 - 5,3), Holandsko +18 % (2,8 - 3,3), Německo +10 % (32,7 - 33,7). Jak je zřejmé z uvedených čísel, bylo pořadí růstu v absolutních hodnotách pochopitelně jiné. V článku, který o tomto tématu pojednává, se však hodnotí právě tempo růstu a konstatuje se, že Rakousko v tomto směru zůstává pozadu a předstihly jej takové země jako Švédsko a Finsko, které byly za ním. Zdůrazňuje se rovněž, že tempo růstu Portugalska bylo umožněno finančními podporami EU, které vytvořily možnosti nejen pro rozsáhlá zalesňování a zakládání eukalyptových plantáží, ale i pro výstavbu nových továren na nábytek. Svou roli sehrává také levná pracovní síla. Zahraniční obchod EU má v tomto oboru zatím jen menší význam. Export se za posledních 5 let sice zdvojnásobil - dosáhl 15 mld. EUR, ale tvoří zatím jen zlomek obchodu uvnitř unie (cca 12 %).

Holzkurier 32/99, Proch

SBĚR STARÉHO PAPÍRU SE V RAKOUSKU V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH ZVÝŠIL O 25 %

Z domácností a malých podniků se za rok získalo na půl milionu tun (499 tis. t.) starého papíru, což představuje téměř polovinu celkového výskytu této druhotné suroviny. Dosahovaná množství přesahují původně očekávaný sběr v roce 2001. Dalšího zvýšení sběru papíru lze dosáhnout za předpokladu optimalizace nákladů v obcích. Sběr papíru ušetří v současnosti obcím 0,5 mld. ATS proti nákladům na jeho likvidaci. Navíc obce získávají 290 mil. ATS na licenčních poplatcích za sběr obalů. Předpokládá se, že při efektivnějším sběru papíru by se mohlo za stejných nákladů získat ještě o 20 % větší množství papíru. Starý papír lze recyklovat 6-7x, než se vlákna příliš zkrátí. V zemích EU se nyní nasbírá o 3 mil. tun za rok více, než se spotřebuje. Toto množství se exportuje do jihovýchodní Asie za nejnižší možnou cenu (200 ATS/t), čímž se přímo podporuje tamní papírenský průmysl. Rakouský papírenský průmysl importuje ročně 500-600 tis. tun starého papíru potřebného k výrobě 3 mil. t nových výrobků, které se pak z 80 % exportují.

Uvedené údaje jsou ze Studie o nákladech a užitcích sběru starého papíru, o níž informoval ing. Werner Knausz ze Společnosti pro organizaci recyklace papíru, která patří 16 papírenským podnikům. Informoval také o tom, že v současné době se pracuje na dvou studiích, které se zabývají důsledky sběru starého papíru pro lesní hospodářství. Na jedné se zahájily práce na Spolkovém úřadě pro ochranu životního prostředí a druhá je zadána jako diplomová práce.

Holzkurier 33/99, Proch