LESNICKÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY PŘED VSTUPEM DO EVROPSKÉ UNIE
Ing. Jaromír Vašíček, CSc. - sekce lesního hospodářství Mze
Tento článek navazuje na referát, jenž jsem přednesl na Lesnickém fóru v loňském roce, kdy jsem se zabýval obecnými trendy, které pravděpodobně v nejbližší budoucnosti budou ovlivňovat lesní hospodářství (dále LH) v České republice. V dnešním příspěvku bych se rád zabýval vlastním lesním hospodářstvím a tím, jaké jsou představy o jeho budoucím vývoji. Chtěl bych zde komentovat a představit společné dílo skupiny lesníků, kteří se podíleli na vypracování “Koncepce lesnické politiky v období před vstupem České republiky do Evropské unie”.
Na úvod je nutné zmínit, že jsme při zpracování tohoto materiálu měli z čeho vycházet, neboť existuje vládou schválená lesnická politika z května 1994. Rád bych připomenul, že přijetí a prosazení lesnické politiky v tehdejší liberálně zaměřené vládě, nebylo vůbec jednoduché, neboť schvalování jakýchkoliv politik, které by vymezovaly budoucí rámec v některém ze sektoru bylo vnímáno jako něco nepatřičného. O to je práce všech, kteří se na jejím zpracování podíleli záslužnější.
VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ SOUČASNÉHO NÁVRHU
- Koncepce lesnické politiky navazuje na princip trvale udržitelného rozvoje, který je nosnou myšlenkou panevropského procesu zachování a ochrany lesů.
- Česká republika požádala o přijetí do EU a v oblasti LH navazuje na lesnickou strategii EU.
- Od LH se očekává přizpůsobení se principům komunitárního práva EU.
- Je každoročně zpracovávána “Zpráva o stavu lesního hospodářství”, která může sloužit jako analýza a podklad ke koncepci.
- V LH se dokončují restituce, přičemž některé otázky vlastnictví lesů zůstávají nedořešeny.
- V LH existuje tržní prostředí.
- V obchodě se dřívím byly zrušeny množstevní licence na vývoz surového dříví a neexistují celní bariéry, čímž se ceny za dříví v tuzemsku a ceny v sousedních státech vyrovnaly.
- LH zaznamenalo odklon od holosečného způsobu obhospodařování lesů a příklon k jemnějším tradičním pěstebním postupům.
- LH poskytuje přibližně 35 tisíc pracovních příležitostí přímo a asi 60 tisíc v navazujících odvětví, zejména v místech s jejich nedostatkem.
- Využití a úroveň zpracování dřeva v naší společnosti považují lesníci za nedostatečné, neboť je do něho vloženo málo přidané hodnoty.
- Nastal čas k diskusi nad lesnickou a mysliveckou legislativou.
- Dosavadní ekonomický vývoj LH byl pozitivní a pomáhal svým podílem stabilizovat obtíže v národní ekonomice.
- Přes pokles imisí oxidů síry přetrvávají problémy se zdravotním stavem lesních porostů.
- Přetrvávají problémy s poškozováním lesních porostů zvěří.
- Lesníci a myslivci nejsou českou veřejností vnímáni v příliš pozitivním světle.
- Existuje prostor pro další profesní vzdělávání lesníků.
- Nedaří se sdružování vlastníků lesů malých výměr.
Zachování lesů pro budoucí lidská pokolení je etickým závazkem současné generace a základním cílem soudobé státní lesnické politiky (dále SLP), a to i při konstatování skutečnosti, že obhospodařování lesů je podnikatelskou činností, která je součástí otevřeného sektoru ekonomiky řízeného trhem. Při naplňování uvedeného závazku se SLP opírá o tyto hlavní zásady: dokončení restitučního procesu, zlepšování stavu lesních ekosystémů, uchování a zvyšování biodiverzity v lesích, rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů, rozšíření využívání dřeva jako přírodní obnovitelné suroviny, podpora lesnických institucí, sledování ekonomických aspektů lesnické politiky, využívání národního lesnického programu jako prostředku pro naplňování lesnické politiky.
1. LES A JEHO FUNKCE
1. Dokončení restitučního procesuCíl: dořešení a stabilizace vlastnických vztahů k lesnímu majetku.
Současný stav: Privatizaci lesů v majetku státu nelze považovat za přínosnou vzhledem k ekonomickým charakteristikám lesních majetků a k mimoprodukčním a ekologickým požadavkům kladených na lesy.
Opatření: dořešit majetkové otázky vznikající při obnově vlastnických práv obcí; urychleně rozhodnout o otázce lesního majetku církví; podporovat arondace lesních pozemků nákupem, prodejem, směnou, darováním a pozemkovými úpravami.
2. Zlepšování stavu lesních ekosystémů
Cíle: ovlivňování průmyslové a dopravní politiky státu za účelem zmírnění imisního zatížení lesů; obnovení rovnováhy mezi lesem a zvěří; rozšiřování vhodných, k přírodě šetrných technologií.
Současný stav: Přes celkové snižování znečištění ovzduší se stále pomístně vyskytují takové koncentrace škodlivin, které ohrožují lesy na velkých výměrách. Nadměrné početní stavy zvěře, zejména spárkaté, představují vážnou hrozbu pro zdravotní stav lesů. Po roce 1990 došlo k jejich snížení, stavy spárkaté zvěře však dosud nejsou z pohledu lesa optimální.
Opatření: vytvořit meziresortní pracovní skupinu s cílem řešit otázky poškozování lesů; vytvořit Státní lesní fond; pokračovat v monitorování zdravotního stavu lesů; objasnit kauzalitu vztahu mezi zdravotním stavem lesů a znečišťujícími látkami; informovat veřejnost o problémech působených lesnímu hospodářství imisemi; pokračovat v rajonizaci jednotlivých druhů zvěře s cílem zlepšování stavu lesa; vypracovat metodiku objektivního určování únosných stavů zvěře; podpořit záchranu ohrožených druhů živočichů a rostlin; stimulovat uplatňování ekologicky šetrných technologií.
3. Uchování a zvyšování biodiverzity v lesích
Cíle: zlepšování druhové skladby rostlin a živočichů v lesích; zvyšování variability porostní struktury a odolnosti porostů; péče o genové zdroje lesních dřevin; zajišťování trvalé a vyrovnané produkce dříví.
Současný stav: Druhová skladba lesů byla u nás měněna od 18. století. Byly upřednostňovány jehličnaté dřeviny na místě původních dřevin listnatých a uměle byl většinou v podobě monokultur rozšířen zejména smrk. Z hlediska žádoucí ekologické stability je podíl listnatých dřevin v dnešních lesích nedostatečný. Věková struktura, významná jak z pohledu ekologického, tak z hlediska produkčního, vykazuje některé anomálie. Nízké je zastoupení nejmladších porostů do 50 let. Jejich nedostatečná výměra může mít do budoucna nepříznivé důsledky na vyrovnanost těžeb. Postupně se zvyšuje podíl listnáčů při obnově i využívání podrostního způsobu hospodaření, poskytujícího lepší podmínky pro přirozenou obnovu, jejíž podíl je dosud nízký.
Opatření: motivovat vlastníky lesů ke zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin; ve státních lesích zvyšovat podíl listnatých dřevin až na úroveň doporučeného zastoupení; upřednostňovat přirozenou obnovu lesů; optimalizovat vklad energií do hospodaření v lesích (např. omezováním holých sečí, podrostním způsobem hospodaření ap.); opatření zaměřená na péči o genofond uvést do souladu s předpisy EU; vymezit práva a povinnosti při zachování veškerých druhů živočichů, pro které je les životním prostředím.
4. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů
Cíle: podpora nezastupitelné funkce lesů v oblastech důležitých z hlediska ochrany přírody a krajiny, významných ekosystémů, resp. ohrožených druhů a jejich přirozeného prostředí; zvyšování zdravotně rekreačního potenciálu lesů v lokalitách se zvýšenou návštěvností (příměstské a rekreační oblasti, okolí lázní); posilování pozitivních účinků lesů ve vodohospodářsky důležitých oblastech.
Současný stav: Potřeba mimoprodukčních funkcí byla zjištěna na 58 % celkové plochy lesů (s respektováním překryvů funkcí). Lesy s funkcí v ochraně přírody (lesy v CHKO, národních parcích a maloplošných chráněných území) pokrývají 23,6 % rozlohy lesů. Lesy se zdravotně hygienickou funkcí (lesy rekreační s údržbou prostředí, lesy rekreační se speciální úpravou, lesy parkové, příměstské, resp. lázeňské) zaujímají 22 % výměry lesů. Lesy vodohospodářsky důležité (lesy pramenných oblastí, lesy PHO zdrojů vody povrchové, lesy PHO podzemních zdrojů vod) zabírají přes 27 % rozlohy lesů. Významnou veřejnou službou lesního hospodářství pro krajinné prostředí jsou lesnicko-technické meliorace a hrazení bystřin. Aktivní zabezpečování a rozvoj veřejně prospěšných mimoprodukčních funkcí je nutné cíleně ekonomicky motivovat. Tato motivace se musí opírat o jednoznačná zákonná ustanovení, objektivní hospodářsko-úpravnické podklady a jasně stanovená pravidla poskytování finančních podpor.
Opatření: vytvořit předpoklady pro víceúčelové využívání hospodářských lesů s důležitými mimoprodukčními funkcemi; zakotvit i v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny oprávněné finanční nároky vlastníka lesa při omezení hospodaření; zvážit právní aspekty výkupu lesů s významnými mimoprodukčními funkcemi státem; podporovat zvyšování rekreační funkce lesa, včetně usměrňování návštěvnosti; vypracovat racionální systém zajišťování mimoprodukčních funkcí jako součásti ekonomických aktivit vlastníků lesů.
2. ROZŠÍŘENÍ VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA
Cíle: podporování spotřeby dřeva jako obnovitelné, ekologicky příznivé a mnohostranně využitelné suroviny; vytváření předpokladů pro zvýšené uplatňování listnatého dřeva.
Současný stav: Celkový objem únosných těžeb dřeva v ČR činí dlouhodobě 13-14 mil. m3. Zvýšení spotřeby dřeva je řešitelné jen za předpokladu provázanosti lesnické politiky se státní koncepcí v dalších sektorech (životní prostředí, energetika, průmysl, stavebnictví). Lze očekávat, že se na trhu se dřevem postupně prosadí některý důvěryhodný systém certifikace jako dobrovolné aktivity, který poskytne odbytové preference dřeva pocházejícího z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. V současné době však činí objem tohoto trhu Evropě pouze 1 % obchodovaného dřeva. Vli-vem růstu kapacit pro zpracování jehličnaté (zejména smrkové) kulatiny dochází k převisu poptávky po jehličnaté pilařské kulatině. Pilařské provozy jsou technologicky zastaralé, což způsobuje ve srovnání s konkurencí nízkou produktivitu práce. Při současné zásobě dřeva v lesních porostech je v lesích ČR vázáno na 750 mil. tun CO2. Pro dlouhodobou a co nejvyšší akumulaci uhlíku v lesních ekosystémech je potřebné uchovat a zvyšovat rozsah porostů v optimální skladbě a struktuře. Dalším důležitým opatřením omezujícím skleníkový efekt je vázání uhlíku ve výrobcích ze dřeva.
Opatření: iniciovat vypracování meziresortního projektu pro zvýšení využití tuzemského dříví jako zdroje energie, stavebního materiálu i průmyslové suroviny a důležitého nástroje k dlouhodobému poutání uhlíku; vytvořit předpoklady pro praktické zavedení systému certifikace, který bude respektován v zemích EU; podpořit průmyslovou politiku státu zaměřenou na restrukturalizaci dřevozpracujícího průmyslu (investice, zaměstnanost).
3. PODPORA LESNICKÝCH INSTITUCÍ
1. Státní správa lesů
Cíle: zkvalitňování odborné úrovně státní správy lesů; zlepšování činnosti odborných lesních hospodářů.
Současný stav: Rozsah činnosti SSL ve srovnání s minulostí vzrostl. Kontrola stavu lesů a dodržování zákona je náročnější, mnohonásobně se zvýšil počet subjektů působících v LH. Při počtu pracovníků a technickém vybavení, které má SSL nyní k dispozici, nejsou OkÚ často schopny kvalitně zajišťovat úkoly ukládané jim lesním zákonem. Pomístně jsou problémem devastační těžby a podvodné aktivity některých jednotlivců vyžadují řešení komplikovaných případů v občansko-právním řízení. Nedořešena zůstává otázka teoretické i praktické profesní erudice pracovníků SSL, kteří musí být schopni kvalifikovaně posuzovat složitá odborná díla (LHP) a řešit konfliktní situace i střety zájmů. Činnost odborných lesních hospodářů placených státem není právními předpisy dostatečně specifikována.
Opatření: stanovit profesní kvalifikační předpoklady pro výkon funkcí ve státní správě lesů; zabezpečit odborné vzdělávání pracovníků SSL na všech stupních; zvýšit postihy za neplnění povinností stanovených lesním zákonem; vytvořit předpoklady pro zjednodušení činnosti státní správy přenesením vybraných působností na pověřené organizace; podrobněji vymezit funkci odborného lesního hospodáře v případech, kdy náklady na jeho činnost hradí stát; zavést institut státní zkoušky pro odborné lesní hospodáře jako předpoklad pro výkon této funkce.
2. Obhospodařování lesů ve vlastnictví státu
Cíle: zajištění optimálního využívání lesů ve vlastnictví státu k trvalému zabezpečování všech funkcí lesa; snížení nároků na státní rozpočet financováním některých veřejně prospěšných prací z vlastních zdrojů státních organizací.
Současný stav: Podstatnou část lesů ve vlastnictví státu obhospodařují Lesy ČR, s. p., (1,435 mil. ha), které spravují také 19 730 km vodních toků. Lesy ČR zajišťují provedení pěstebních prací a prodej surového dříví na pni převážně formou obchodních smluv s podnikatelskými subjekty. Nepředpokládá se změna právní formy a centrálního řízení subjektu spravujícího největší část státního lesního majetku s ohledem na potřebu přerozdělovacích procesů mezi regiony. Další lesy ve vlastnictví státu jsou obhospodařovány např. s. p. Vojenské lesy a statky, správami národních parků a rovněž školními lesními podniky a polesími, které musí při hospodaření v lesích více zohledňovat mimoprodukční funkce lesů a další specifické zájmy.
Opatření: financovat náklady pěstební činnosti a výchovy lesních porostů obhospodařovaných státními podniky výhradně z vlastních zdrojů; volné finanční zdroje státních organizací používat přednostně k rozvoji činností, ke kterým byly zřízeny; rozšiřovat podnikatelskou činnost s majetkem státu za účelem dosažení maximálních ekonomických efektů pro financování mimoprodukčních funkcí lesů.
3. Hospodářská úprava lesů
Cíle: posilování významu OPRL; rozvíjení hospodářského plánování orientovaného na potřeby vlastníků lesa; zkvalitňování informací o stavu lesů.
Současný stav: Lesní zákon vymezuje čtyři hlavní úkoly HÚL, a to tvorbu OPRL, LHP a LHO a provádění inventarizace lesů. OPRL obsahující velké množství údajů, jsou dosud pro některé účely neúplné a jsou nedostatečně provázané s územním plánováním. Předpisy o tvorbě LHP a LHO jsou formulovány velmi podrobně. Snaha upravit celostátně každý detail v případě LHP zatěžuje vlastníka lesa, případně ho může omezit v jeho oprávněných hospodářských záměrech, a v případě LHO neúměrně zvyšuje náklady na jejich tvorbu. Současný způsob získávání informací o lese formou tvorby SLHP je neefektivní a neposkytuje aktuální ani úplné údaje o stavu lesa.
Opatření: vymezit postavení ÚHÚL jako podpůrné organizace státní správy, metodického gestora státem financovaných hospodářsko-úpravnických aktivit a odvětvového informačního datového centra; upravit náplň OPRL (rozvoj mimoprodukčních funkcí, nástroj finanční politiky státu, návaznost na územní plánování).
4. Lesnický výzkum
Cíle: udržení kontinuity a kvality strategicky důležitých směrů lesnického výzkumu; zlepšování koordinace výzkumných aktivit; podpora spolupráce lesnických výzkumných pracovišť s obdobnými zahraničními pracovišti, především v zemích EU.
Současný stav: Na řešení úkolů lesnického výzkumu se podílí VÚLHM Jíloviště-Strnady, LDF MZLU v Brně, LF ČZU v Praze i soukromé společnosti. VÚLHM vedle výzkumných úkolů zajišťuje na základě pověření MZe řadu specializovaných trvalých činností a rovněž služby pro vlastníky lesů. Ostatní subjekty se soustřeďují zejména na výzkumné projekty a úkoly řešené na základě smluvních vztahů. U všech uvedených subjektů jsou v současné době problémy zejména s financováním jejich činnosti, kritickým se stává úbytek vysoce kvalifikovaných špičkových pracovníků.
Opatření: dopracovat koncepční materiál o lesnickém výzkumu a stanovit prioritní oblasti výzkumu (ve vazbě na usnesení vlády č. 397/1998); vypracovat výzkumné záměry ve vazbě na vládní usnesení; vypracovat konkrétní program podpory společných výzkumných úkolů našich a zahraničních pracovišť v rámci “Pátého rámcového programu pro vědu a výz-kum”; podporovat výchovu mladých kvalifikovaných výzkumných pracovníků a vytvořit podmínky pro jejich stabilizaci; vymezit postavení státního lesnického výzkumu v rámci předpokládané novely zákona o lesích; podporovat a posílit kooperaci státních a nestátních výzkumných pracovišť a v jejich součinnosti zpracovat národní lesnický program.
5. Lesnické školství a profesní vzdělávání
Cíle: zvyšování profesionální úrovně lesníků na všech stupních vzdělání; zajištění potřebného počtu kvalifikovaných dělníků pro potřeby LH.
Současný stav: Nedaří se plnit nábor žáků do SOU tak, aby byl zajištěn dostatečný počet kvalifikovaných dělníků. Vzhledem k malému počtu dětí v jednotlivých populačních ročnících se snižují nároky na přijímání studentů do středních škol, současný systém financování nemotivuje školy k tomu, aby se s neprospívajícími žáky rozloučily. Vysoké, vyšší a střední školy naplňují potřebu LH na výchovu odborných pracovníků a výhledově lze spíše očekávat nadbytek těchto absolventů.
Opatření: spolupracovat na optimalizaci sítě odborných lesnických škol; posílit výuku jazyků na odborných školách; podporovat systém profesního vzdělávání lesníků; nábor žáků středních odborných učilišť zaměřit na učební obor “Mechanizátor lesní výroby”.
6. Poradenství, osvěta
Cíle: zlepšení vztahu veřejnosti k lesu a LH; zvyšování úrovně odborné informovanosti vlastníků lesů, zintenzivnění aktivní komunikace lesníků s veřejností se zaměřením na mladou generaci; posilování vědomí odpovědnosti za stav lesů u vlastníků i lesníků a ve veřejnosti obecně; posilování společenské prestiže lesníků a zaměstnanců SSL.
Současný stav: Informovanost vlastníků lesů o cílech a opatřeních SLP a alespoň o základních odborných aspektech hospodaření v lesích je jedním z důležitých předpokladů pro zlepšování péče o nestátní lesy. Seznamování veřejnosti s významem lesů a jejich současným stavem, s úkoly a výsledky LH a myslivosti, stejně tak s přednostmi dřeva jako suroviny, materiálu i energetického zdroje je zatím nedostatečné. Neinformovanosti pak mohou využívat různé lobující skupiny, kterým se v řadě případů daří ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch svých zájmů, jež jsou mnohdy v rozporu nejen se zájmy trvale udržitelného LH i navazujících oborů, ale i se zájmy celospolečenskými.
Opatření: podporovat odborné poradenství zajišťované prostřednictvím ÚO MZe, výzkumných a hospodářsko-úpravnických pracovišť, lesnických škol, stavovských organizací a záj-mových sdružení vlastníků lesů; podpořit nabídku kursů, přednášek a seminářů; s podporou podnikatelských subjektů, zejména s. p. LČR, rozvíjet poradenství a osvětu formou ediční činnosti a filmové tvorby; aktivně se spolupodílet a podporovat nejvýznamnější lesnické výstavy, jako doplňky poradenských a osvětových aktivit; zajistit účast lesníků při informačních besedách, zejména mezi školní mládeží.
7. Sdružování vlastníků lesů
Cíl: zlepšování podmínek pro dobrovolné sdružování vlastníků lesů malých výměr.
Současný stav: Stát poskytuje finanční příspěvky na sdružování vlastníků lesa malých výměr. Postupně dochází k vytváření sdružení a to zejména formou sdružení bez právní subjektivity. Iniciátorem vzniku těchto sdružení bývá ve většině případů odborný lesní hospodář. V současné době je státem podporováno celkem 31 sdružení s celkovou výměrou 22 tis. ha lesa. Problémem je zejména obecná nedůvěra ke sdružování pramenící z rozbití vlastnických vztahů v minulosti, nedostatek informací o možnostech a výhodách, které sdružování drobným vlastníkům lesa přinese a v neposlední řadě i legislativní bariéry při zakládání sdružení v případech, kdy se jedná o obce a právnické osoby.
Opatření: pokračovat v podpoře sdružování vlastníků lesů malých výměr; informovat vlastníky lesů o výhodách sdružování.
8. Meziresortní a mezinárodní spolupráce
Cíle: zlepšování komunikace, koordinace a spolupráce s resorty majícími spojitost s LH; zajištění souladu lesnických právních předpisů s předpisy EU; aktivní členství v mezinárodních vládních a nevládních organizacích a programech zejména při naplňování rezolucí panevropského procesu a při tvorbě a realizaci SLP.
Současný stav: V současné době probíhá analýza směrnic a nařízení EK zahrnující problematiku LH. K nejdůležitějším se řadí směrnice Rady o obchodu s množitelským materiálem lesních dřevin a směrnice Rady o vnější kvalitě množitelského materiálu lesních dřevin, obchodovaného v rámci Společenství. Jejich zavedení do českého právního řádu zahrnuje Bílá kniha mezi tzv. opatření I. etapy, tj. opatření s nejvyšší prioritou. Hodnoceny z hlediska slučitelnosti jsou dále předpisy týkající se sjednocení norem členských států v oblasti klasifikace surového dříví, dále dokumentů zahrnujících ochranu lesů před imisemi a lesními požáry. Významná je též novelizace nařízení Rady o zavedení evropského informačního a komunikačního systému pro LH (EFICS). Problémem v současné době jsou připravované novelizace některých směrnic, neboť lze předpokládat, že vydání oficiální verze se v některých případech bude časově překrývat se závazným termínem jejich promítnutí do právních norem ČR. Ve stavu rozpracování je “Strategie regionálního rozvoje ČR”, ve které bude nutno oblast LH jednoznačně zohlednit. Následné koncipování regionálních programů musí vycházet z interdisciplinární spolupráce, která dosud téměř nefunguje, neboť jedině takto nám bude po vstupu do EU umožněno čerpání ze strukturálních fondů. Aktivity na bilaterální úrovni se sousedními a lesnicky významnými státy jsou pouze ojediněle zastřešeny adekvátní meziresortní dohodou vymezující rámcové oblasti spolupráce.
Opatření: promítnout směrnice EU k vybraným problematikám (např. reprodukční materiál lesních dřevin, klasifikace surového dříví, lesnický informační systém, ochrana lesů proti imisím a požárům, lesnická opatření v zemědělství) do soustavy tuzemských předpisů a směrnic; úzce spolupracovat s institucemi zodpovědnými za implementaci politiky životního prostředí zejména v rámci předvstupních opatření EU; zapojit sektor LH do připravované Strategie regionálního rozvoje ČR; zvážit účelnost uzavření meziresortních dohod se sousedními státy.
Tabulka: Předpokládané výdaje poskytované vlastníkům lesů nutné k realizaci koncepce státní politiky; kalkulovány v cenách roku 1998 s použitím předpokládaného procenta inflace; údaje uvedeny v mil.Kč.
| Zásady | Skut. | Potřeba | Rozpoč. |
|
| Potřeba v roce |
| ||
| 1998 | 1999 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
| Zlepšování stavu lesních ekosystémů | 85 | 120 | 105 | 135 | 152 | 171 | 191 | 214 | 240 |
| Uchování a zvyšování biodiverzity | 197 | 325 | 238 | 364 | 410 | 460 | 516 | 580 | 650 |
| Rozvoj momiprodukčních funkcí lesa | 369 | 516 | 405 | 578 | 648 | 726 | 814 | 912 | 1211 |
| Poradenství a osvěta | 157 | 140 | 126 | 172 | 193 | 217 | 245 | 275 | 308 |
| Sdružování vlastníků lesa | 2 | 7 | 5 | 8 | 9 | 10 | 12 | 14 | 15 |
| Hospodářská úprava lesů | 122 | 130 | 121 | 146 | 164 | 184 | 206 | 231 | 259 |
| Celkem | 932 | 1238 | 1000 | 1403 | 1576 | 1768 | 1984 | 2226 | 2683 |
4. EKONOMICKÉ ASPEKTY KONCEPCE LESNICKÉ POLITIKY
Cíl: zachování ekonomické efektivnosti LH.
Současný stav: Hrubý domácí produkt (HDP) LH je stabilní a dosahuje průměrně 9 mld Kč ročně. Podíl LH na HDP ČR postupně klesá z 0,9 % na současných 0,5 %. Tento trend bude vlivem absolutního růstu celkového HDP dále pokračovat. HDP LH zahrnuje pouze produkci realizovanou na trhu (především dřevní hmotu). Mimoprodukční funkce lesa (veřejně prospěšné služby) nejsou realizovány na trhu, nejsou poskytovateli služby (vlastníkovi lesa) hrazeny, a proto nemohou být součástí HDP. Přesto právě tyto mimoprodukční funkce lesa, které jsou neimportovatelné a průmyslovou činností nenahraditelné, jsou společností stále více poptávané a je vyvíjen tlak na vlastníky lesů k jejich rozšiřování a zintenzivňování.
Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin v porostech, základní princip trvale udržitelného hospodaření v lesích, bude mít za následek trvalé snižování ekonomické efektivnosti LH. Tento princip výrazně prodlužuje obmýtí lesních porostů a zvyšuje produkci v současné době hůře zpeněžitelných sortimentů na úkor sortimentů finančně lukrativních. Přijetím (uzákoněním) tohoto principu stát na sebe nepřímo přijal povinnost zabezpečit vlastníkům lesa v budoucnu náhradu vzniklé újmy.
Průmyslová politika státu v minulých obdobích způsobila zničení lesních porostů imisemi v rozsáhlých územích pohraničních hor. S výraznou finanční podporou těchto oblastí musí stát trvale počítat, neboť zabezpečení základních mimoprodukčních funkcí lesa (půdoochranná, vodohospodářská, rekreační) z vlastních prostředků vlastníků lesů není možné.
Hospodářský výsledek LH byl v uplynulých letech vždy kladný. Stát podporoval hospodaření v lesích především právě s ohledem na zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa (1996 - 596 mil. Kč, 1997 - 383 mil. Kč). Reálná hodnota finančních prostředků státu vkládaných do LH se trvale snižovala. Finanční prostředky státu, nezbytné pro zabezpečení stávajících mimoprodukčních funkcí lesa, byly pro rok 1999 kalkulovány ve výši 1,3 mld. Kč. Pokud tento stát deklaruje rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů, bude nutné na tuto skutečnost pamatovat nezbytným zvýšením této částky při tvorbě státního rozpočtu.
Finanční náročnost koncepce SLP
Státní lesnická politika vychází důsledně z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích s důrazem na rozvoj ekologických funkcí lesa. Produkce dřeva, i přes znalost jeho mimořádné ekologické hodnoty, bude pod tlakem uplatňování mimotržních principů klesat. Mimoprodukční (environmentální) funkce lesa jsou veřejným statkem, kterou jsou vlastníkovi hrazeny z veřejných rozpočtů. Jiné zdroje na krytí potřeb LH zatím není možné využít, protože dosud není uzákoněn subjekt (fond), do kterého by případné zdroje bylo možno soustředit. Předpokládané výdaje poskytované vlastníkům lesů nutné k realizaci koncepce SLP uvádí tabulka.
Do těchto kalkulovaných výdajů nejsou zahrnuty náklady na školství, vědu, výzkum, státní správu LH, OPRL, které jsou součástí rozpočtů jednotlivých státních subjektů.
Jedním z opatření předkládané koncepce SLP je vytvoření Státního lesního fondu. Zdroji tohoto fondu se kromě prostředků státního rozpočtu předpokládají i poplatky a pokuty uložené podle lesního zákona, část daně na ochranu životního prostředí (pokud bude naplněn zákon o soustavě daní), popř. další.
Opatření: pokračovat ve financování mimoprodukčních funkcí lesů státem, včetně jejich rozvoje; využít přírodních procesů k racionálnímu snižování nákladů na obhospodařování lesů; zpracovat návrh způsobu oceňování přínosů mimoprodukčních funkcí lesů.
5. NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM JAKO SOUBOR REALIZAČNÍCH PROJEKTŮ SLP
Cíl: analyzovat vybrané problémy SLP a navrhnout varianty konkrétních opatření.
Současný stav: Cíle SLP jsou v koncepci vesměs považovány za cíle dynamické (žádoucí dlouhodobé trendy). Potřebná opatření jsou formulována jako koncepční záměry, pomocí kterých budou cíle naplňovány. Úkolem projektů zadaných k řešení v rámci NLP bude analyzovat vybrané problémy identifikované při zpracování koncepce SLP a navrhnout řešení. Podle povahy řešených problémů budou výstupem projektů NLP zcela konkrétní návrhy.
Opatření: pověřit přípravou, koordinací NLP a vedením dokumentačního centra NLP lesnický výzkumný ústav; podporovat spoluúčast všech zainteresovaných stran na rozpravě o podobě SLP a způsobu jejího naplňování; vytvářet podmínky pro kvalifikovanou diskusi, nastolit ovzduší důvěry a plné informovanosti všech zúčastněných; periodicky vyhodnocovat odborné lesnické představy s postoji dalších subjektů a plnění NLP.
Vláda vzala koncepci na vědomí a uložila posoudit ji podle zákona o vlivu na životní prostředí. Tento proces v současné době probíhá a po případných úpravách bude tato koncepce vládou schválena.