Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství (k 31.12.1998)

Podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je stabilizovaný

Význam lesního hospodářství jako dodavatele suroviny z obnovitelného přírodního zdroje vzrůstá. Společným cílem lesnicko-dřevařského komplexu je dosažení vyšší přidané hodnoty výrobků na bázi dřeva a jejich realizace v tuzemsku i v zahraničí.

Trvale nízký podíl lesního hospodářství na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) je dán přírodními podmínkami a průmyslovým potenciálem republiky. Lesní hospodářství má omezené možnosti na zvýšení svého podílu na HDP, ale trvale poskytuje obnovitelnou surovinu pro zpracovatelská odvětví.

Hrubý domácí produkt v nákladových faktorech

Lesní hospodářství pomáhá zvyšovat zaměstnanost v regionech s nedostatkem pracovních příležitostí

Lesní hospodářství vytváří pracovní příležitosti pro 34 tisíc pracovníků. Při zpracování dřeva a ve službách vznikají další možnosti zaměstnání.

Průměrné počty pracovníků

Zastavil se klesající podíl investic v lesním hospodářství

Dobré hospodářské výsledky lesního hospodářství v posledních dvou letech umožnily zvýšení investičních aktivit v tomto odvětví.

Investice lesního hospodářství v rámci národního hospodářství

Veřejným zájmem je trvalé a vyrovnané využívání všech funkcí lesa

Les je přirozeně stabilizujícím prvkem životního prostředí. Obdobně jako v dalších lesnicky vyspělých zemích se prosazuje zásada trvale udržitelného, polyfunkčně zaměřeného obhospodařování lesů s cílem zajistit příznivé účinky lesa i pro příští generace. Víceúčelový způsob obhospodařování lesů je postavený na ekologické stabilitě a trvalosti lesních ekosystémů.

Výměra lesa se zvyšuje

Výměra lesních pozemků činí 2 634 tis. ha a pozvolna stoupá (lesnatost 33,4 %). Před rokem 1939 činila výměra lesní půdy na území ČR 0,22 - 0,23 ha na jednoho obyvatele, v roce 1950 v důsledku snížení počtu obyvatel vzrostla na 0,27 ha a v současnosti dosahuje 0,25 ha.

Výměra lesa

 
Pramen: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Probíhá nová kategorizace lesů

Mění se výměra lesů v jednotlivých kategoriích za základě nového lesního zákona, který vyřadil lesy pod vlivem imisí z kategorie lesů zvláštního určení. Stát podporuje mimoprodukční funkce lesa mimo jiné tím, že lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitosti. Konkrétní les může v dané lokalitě plnit i několik funkcí současně.

Vývoj kategorizace lesů

Pramen: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

2.část

Zdravotní stav lesů - plné znění

Pozemní šetření

Stav lesa se v České republice hodnotí pozemním šetřením již od roku 1986 na monitoračních plochách I. Úrovně mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise zkráceně označovaného jako ICP Forests, který se zabývá sledováním a vyhodnocováním vlivu imisí na lesy. V současné době se pravidelné šetření v ČR provádí na 100 monitoračních plochách nadnárodní sítě 16 x 16 km a na vybraných 200 plochách národní sítě 8 x 8 km rozmístěných po celém území podle lesnatosti. Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. V nadmořských výškách od 150 m do 1 300 m se hodnotí přibližně 14 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách.

Tento program jako jediný v ČR pokrývá svou činností celé naše území a poskytuje informace v souladu s přesnou evropskou metodikou, což má z hlediska dlouhodobého charakteru sledovaného problému a jeho celoevropského rozsahu prvořadý význam. Neméně důležitý je i význam těchto informací při vyhodnocování leteckých nebo satelitních snímků pro účely stanovení vývoje stavu lesa.

Pro vyhodnocení zdravotního stavu lesa má největší význam ze všech prováděných šetření informace o defoliaci, doplněná o barevné změny a sociální postavení stromů. Defoliace je ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu, která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO2 , NOX , F, Cl, O3 , těžké kovy, prachové částice aj.). Defoliace se vyjadřuje procenticky v intervalech po 5 %. Hodnotí se vizuálně a je proto zatížena subjektivní chybou, která je minimalizována systémem kontroly věrohodnosti a spolehlivosti zjištěných dat. Tento systém je uplatňován jak v národním, tak i mezinárodním hodnocení.

Stav koruny stromů byl hodnocen na 277 monitoračních plochách (o 81 ploch více než v roce 1997) sítě 16 x 16 km a částečně i 8 x 8 km s celkovým počtem 13 942 stromů. Zvýšení počtu monitoračních ploch, spojené s celkovou rekonstrukcí sítě pravidelně hodnocených ploch, bylo motivováno snahou dosáhnout optimalizaci druhové a věkové skladby dřevin zastoupených na monitoračních plochách tak, aby tato skladba odpovídala v co největší možné míře skutečné skladbě (druhové i věkové) v lesích ČR. Tato zásadní změna v dlouhodobé koncepci sledování vlivu znečištění ovzduší na lesy má přispět k přesnější charakteristice stavu lesů, tak jak je prezentován ve výročních zprávách ICP Forests. Do hodnocení byly zahrnuty i plochy umístěné v porostech 1. věkové třídy, jejichž hodnocení bylo prováděno od stádia zajištěné kultury. Největší zastoupení z celkového počtu hodnocených stromů měl smrk a borovice, což je v souladu s jejich skutečným zastoupením v druhové skladbě v lesích ČR.

Doposud se defoliace hodnotila v souladu s dlouhodobou tradicí pouze u starších porostů. Pro porovnání vývoje defoliace je nutné výsledky hodnocení rozdělit podle věku porostu do dvou skupin: stromy do 60 let a nad 60 let. Vývoj defoliace lze porovnávat pouze u porostů nad 60 let. Defoliaci mladších porostů lze vyhodnotit pouze jako porovnání se stavem u starších porostů hodnocených ve stejném roce. U jehličnanů (porosty starší jak 60 let) došlo k významnému zlepšení stavu v porovnání s minulým rokem. Stupeň 2 (26Š60 %) klesl z 71,2 % v roce 1997 na 57,4 % v roce 1998 a stupeň 1 (11Š25 %) současně stoupl z hodnoty 25,7 % v roce 1997 na hodnotu 37,9 % v roce 1998. Tento posun byl nejvýraznější u borovice (Pinus silvestris). U stejné věkové kategorie listnáčů je porovnání defoliace s minulým rokem obdobné. Procentické zastoupení stromů hodnocených stupněm 2 kleslo z hodnot 25,5 % v roce 1997 na 15,4 % v roce 1998 a rovněž stupeň 1 stoupl z hodnoty 45,2 % v roce 1997 na 54,0 % v roce 1998. Tato příznivá změna se nejvíce projevila u dubu, u buku zůstal stav téměř beze změn. U stupně 0 (0Š10 %) došlo u jehličnanů i listnáčů k mírnému zlepšení. Mladší porosty dosahují všeobecně nižších hodnot defoliace, přitom tento rozdíl ve srovnání se staršími porosty je nejvýraznější u jehličnanů. Poškození větrem (zlomy, vývraty), podkorním hmyzem a výskyt epifytů byly evidovány přibližně na stejné úrovni jako v minulém roce.

Rok 1998, stejně jako předcházející dva roky, byl v součtu na celou republiku rokem výrazně příznivějším z hlediska výskytu a průběhu teplot a srážek ve srovnání s uplynulou několikaletou periodou se suchým a teplým letním obdobím. V roce 1998 pokračovalo stejně jako v uplynulých letech snižování celkových emisí oxidu síry a tuhých látek. Emise dalších znečišťujících látek (NOX , CO, CXHY ) zůstávají od roku 1995 přibližně na stejné úrovni. Hodnota expozičního indexu pro ozón AOT 40 pro lesy byla v roce 1997 také přibližně na stejné úrovni jako v roce 1996 a tato úroveň ozónu byla relativně nižší než v letech 1994-1995. Snížení hodnot indexu AOT 40 pro lesy během let 1996 a 1997 mělo příznivý vliv na stav olistění korun v následujících letech 1997 a 1998. Celkové zlepšení zdravotního stavu lesních porostů je reakcí především na lokálně příznivější průběh klimatických podmínek a částečně také na pokračující zlepšení imisní situace. Tato reakce probíhá přirozeně s určitým časovým zpožděním, s jakým lesní porosty na změny prostředí reagují.

Graf 3.2.6.8 Poškození jehličnanů v porostech šedesátiletých a starších

 
Stupně defoliace: 0 = < 10 %, 1 = 11 - 25 %, 2 = 26 - 60 %, 3 = > 60 %, 4 = 100 %
Pramen: VÚLHM

Graf 3.2.6.9 Poškození listnatých dřevin v porostech šedesátiletých a starších

Pramen: VÚLHM

Tabulka 3.2.6.3 Vývoj defoliace u porostů šedesátiletých a starších

Pramen: VÚLHM

Dálkový průzkum země

Jednou z metod, která se v České republice již standardně využívá ke sledování zdravotního stavu lesních porostů, je vyhodnocování informací o stavu lesa z kosmických snímků. K tomuto účelu se využívají digitální obrazová data zemského povrchu ze skeneru Landsat-TM. Standardní scéna snímku zachycuje území o rozloze 185x170 km v sedmi spektrálních pásmech v oblasti viditelného a infračerveného záření s prostorovým rozlišením 30 m. Pohyb družice na dráze je synchronní a perioda snímkování je 16 dní.

V obrazových datech (zejména v infračervené oblasti záření) jsou obsaženy informace, které umožňují obecně hodnotit stav vegetace. Při aplikaci na lesní porosty se prokázalo, že data obsahují smíšenou informaci o množství jehličí (listí) v korunách porostu (= stupeň poškození / defoliace) a o jeho celkovém fyziologickém stavu, zejména obsahu vody (= mortalita). Tyto dva faktory není možno z obrazových dat snímku oddělit a vyhodnotit zvlášť. Klasifikace zdravotního stavu lesních porostů je v současné době standardně prováděna ve stupnici stupeň poškození a mortalita a stupnici defoliace a mortalita porostů.

Údaje o zdravotním stavu lesů získané ze snímků Landsat-TM zachycují komplexní zdravotní stav porostů. Neumožňují blíže identifikovat jednotlivé činitele, kteří jej ovlivňují (např. imise, biotické škůdce, stanovištní podmínky, klimatické změny, pěstební zásahy).

Výhodou hodnocení zdravotního stavu z kosmických snímků je jednotnost a synchronnost klasifikace na území velkého rozsahu, neovlivněná subjektivními faktory lidského hodnotitele, a zvláště zachycení komplexního výsledného obrazu zdravotního stavu lesů. Metoda umožňuje reálně provádět roční monitoring na přibližně 70-80% plochy ČR s rozlišením 30 m v území za přijatelných finančních nákladů.

Nevýhodou je nemožnost separovat jednotlivé druhy poškození a určit jejich příčinu. Omezujícími faktory jsou oblačnost, mlhy a silný smog. V místech snímku s výskytem těchto jevů se klasifikace neprovádí. Vlastní klasifikace zdravotního stavu pracuje se střední kvadratickou chybou přibližně 10 % za podmínek dostatečného korunového zápoje (větší než 70-80 %) a homogenity druhové skladby porostu ( max. 20 % příměsí).

Vedle aktuálního zdravotního stavu lesních porostů je velmi důležitou informací sledování jeho vývoje. Z ročních map zdravotního stavu lesů ve stupnici poškození a mortality porostů se zpracovává mapa dlouhodobého vývoje zdravotního stavu lesů za období posledních 10-ti let a mapa aktuálního vývoje za období posledních 3-4 let. Mapy vývoje zobrazují trend a kvantifikují rychlost změn zdravotního stavu jehličnatých lesů pomocí pásem vývoje zdravotního stavu (pásma F,E,D,C,B,A).

Na mapu aktuálního vývoje navazuje zpracování mapy ohrožení jehličnatých porostů. V této mapě jsou vylišeny plochy jehličnatých porostů, které se k aktuálnímu roku vyhodnocení nachází ve stupni poškození a mortality II a vyšším, přičemž rychlost zhoršování zdravotního stavu podle mapy aktuálního vývoje je v pásmu C,B a A.

Z map aktuálního a dlouhodobého vývoje zdravotního stavu lesů byla v roce 1998 vytvořena mapa, která hodnotí vztah mezi aktuálním a dlouhodobým vývojem poškození a mortality jehličnatých porostů. Mapa zobrazuje rozdíl mezi aktuálním a dlouhodobým vývojem v těch místech, kde dochází v aktuálním vývoji ke zhoršování zdravotního stavu, tj. výskytu aktuálního pásma D, C, B, A. Mapa zobrazuje v počtu pásem, o kolik zhoršování stavu v aktuálním vývoji předbíhá dlouhodobý vývoj.

Ministerstvo zemědělství v současné době disponuje archivem 44 kosmických snímků z let 1984 až 1998. Z těchto snímků bylo zpracováno 14 ročních map a 5 souhrnných map zdravotního stavu lesů s úplným pokrytím území ČR v obou klasifikačních stupnicích. Od roku 1994 jsou rovněž zpracovávány roční mapy vývoje zdravotního stavu a ohrožení jehličnatých porostů. V příloze zprávy jsou zobrazeny tyto mapy:

• zdravotní stav lesů v roce 1998 ve stupnici poškození a mortality
• zdravotní stav lesů v roce 1998 ve stupnici defoliace a mortality
• dlouhodobý vývoj zdravotního stavu jehličnatých lesů v období 1988-1998
• aktuální vývoj zdravotního stavu jehličnatých lesů v období 1995-1998
• trend vývoje zdravotního stavu jehličnatých lesů v období 1995-1998
• ohrožení jehličnatých lesů v roce 1998

Statistika vývoje zdravotního stavu lesů v České republice od roku 1984 až po současnost (rok 1998) podle vyhodnocení z kosmických snímků je znázorněna v grafech č. 3.2.6.10 až 3.2.6.15.

Zdravotní stav lesů podle tohoto vyhodnocení měl v letech 1984 až 1994 nepříznivý vývoj. K obratu došlo v letech 1995 a 1996. Vyhodnocení snímků z let 1997 a 1998 ukazuje znovu na trend zhoršování zdravotního stavu jako průměru za celou ČR. Mapa aktuálního vývoje (C9895a) z období 1995 až 1998 však ukazuje, že změny zdravotního stavu mají regionální charakter a jsou značně diferencované. Dochází jednak ke zlepšení, ale na druhé straně ke zhoršení zdravotního stavu lesů v určitých oblastech. Podstatnou roli zde kromě rozložení imisí a biotických škůdců hrají klimatické faktory, zejména úhrny a rozložení ročních srážek a teplot, které jsou v posledních 2 letech dosti diferenciované. Podrobnější informace o vyhodnocení zdravotního stavu lesů České republiky z kosmických snímků včetně mapových náhledů lze získat na www.uhul.cz v sekci aplikace.

Graf 3.2.6.10 Vývoj stupňů poškození a mortality jehličnatých porostů

Pramen: STOKLASA Tech., Praha

Graf 3.2.6.11 Vývoj průměrného stupně poškození a mortality jehličnatých porostů

Pramen: STOKLASA Tech., Praha

Graf 3.2.6.12 Vývoj stupňů poškození a mortality listnatých porostů

Pramen: STOKLASA Tech., Praha

Graf 3.2.6.13 Vývoj průměrného stupně poškození a mortality listnatých porostů

Pramen: STOKLASA Tech., Praha

Graf 3.2.6.14 Vývoj defoliace a mortality jehličnatých porostů

Pramen: STOKLASA Tech., Praha

Graf 3.2.6.15 Vývoj průměrné defoliace a mortality jehličnatých porostů

Pramen: STOKLASA Tech., Praha

Objem kalamitních těžeb se snížil

Příznivé povětrnostní podmínky měly za následek i nízký podíl kalamitních těžeb, které činily 27,4 % těžeb celkových (3,8 mil. m3).

Kalamitní těžby podle druhů

 
Pramen: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Kůrovcová kalamita na většině území skončila

Ochranná opatření a příznivý průběh povětrnostních podmínek snížily rozvoj hmyzích škůdců a houbových chorob.

Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech

Pramen: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Poškození lesních porostů listožravým hmyzem klesá

V listnatých porostech bylo zaznamenáno přemnožení listožravého hmyzu na celkové ploše kolem 4 800 ha. Silným výskytem obalečů a píďalek na dubech byly podobně jako v minulých letech postiženy především plochy na Moravě a ve Slezsku.

Obranný zásah byl proveden jako v předcházejících letech pouze ve vybraných porostech dubu, celkem na ploše cca 950 ha. Tvorba náhradního olistění u dubových porostů postižených silnými žíry proběhla bez komplikací.

Rozsah silného výskytu obalečů a píďalek v dubových porostech

Pramen: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým bylo evidováno na celkové rozloze 2 323 ha, což proti roku 1997 představuje mírný pokles (89 %). Rozsah poškození zůstává na nízké úrovni, a to především v důsledku probíhajících postupných změn v hospodaření a zvýšení účinnosti preventivní ochrany.

Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým

Pramen: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

3.část

Vyrovnaná produkce dřeva přispívá k trvale udržitelnému hospodaření v lesích

Těžba dřeva v rozsahu odpovídajícím těžebním možnostem je nezbytnou součástí trvale udržitelného hospodaření v lesích a sleduje jak obnovu porostů, tak i jejich výchovu.

Těžba dřeva

Přírůst dřeva v lesích převyšuje celkovou těžbu

Přírůsty umožňují posoudit únosnost těžby dřeva prováděné v lesích. Současný celkový běžný přírůst přesahuje celkovou těžbu o 24 %, celkový průměrný o 16 %.

Porovnání přírůstu a těžby

Odhalování neoprávněného nakládání s lesem vzrůstá

Případy zaznamenané a řešené orgány státní správy lesů okresních úřadů a Českou inspekcí životního prostředí v roce 1998 vypovídají o těžbách prováděných v rozporu s ustanoveními lesního zákona. K těžbám v rozporu s lesním zákonem došlo v 538 případech, přičemž množství vytěžené hmoty činilo 111 tis. m3.

Neoprávněné těžby dřeva

Plynulá obnova lesních porostů je předpokladem trvalého a vyrovnaného plnění všech funkcí lesa

V porovnání s minulým rokem se zvětšila plocha prvního zalesnění a mírně se snížil rozsah zalesnění opakovaného. Zvyšuje se podíl přirozené obnovy, avšak dynamika tohoto růstu za sledované období poklesla. Výměra celkového zalesnění byla v porovnání s předchozím rokem větší o 400 ha.

Pokračuje zavádění melioračních dřevin do lesních porostů s trendem postupně zvýšit podíl listnatých dřevin.

Obnova lesa

Pramen: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivost

Zastoupení dřevin v umělé obnově

Pramen: Český statistický úřad (číselné údaje v ha)

Výchova lesních porostů rozhoduje o budoucí stabilitě lesa

Výchova lesních porostů, zejména v prvních dvou věkových stupních je hlavní podmínku jejich stability ve vyšším věku. Probírky byly provedeny na ploše 134 tis. ha, prořezávky na ploše 51 tis. ha. Prořezávky jsou podporovány státem.

Rozsah provedených výchovných zásahů

Pramen: Český statistický úřad, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Změna držby lesů pokračuje

Dlouhodobá stabilita vlastnických poměrů umožňuje řádné obhospodařování lesů. Uskutečnění arondací a výměn lesních pozemků mezi vlastníky vyžaduje dokončení procesu restitucí.

Dosud nejsou dořešeny právně komplikované restituční nároky na přibližně 95 tis. ha lesa a zbývá rozhodnout o otázce lesního majetku církví.

Vývoj držby lesů

4.část

Stát finančně podporuje hospodaření v lesích

Podpory lesního hospodářství v mil. Kč

Lesní hospodářství vykazuje zisk

Ekonomická situace v lesním hospodářství byla v roce 1998 vcelku příznivá. Vysoká poptávka po dřevní hmotě podnítila mírný nárůst cen zejména jehličnatých sortimentů. Zadluženost lesního hospodářství je poměrně nízká, slabá poptávka po úvěrech dokumentuje určitou míru samofinancování celého odvětví.

Významné zlepšení hospodářského výsledku lesů ve vlastnictví státu, které reprezentují především Lesy České republiky, státní podnik, a Vojenské lesy a statky, státní podnik, je důsledkem:

• zpřesnění metodiky srovnávání statistických údajů z různých zdrojů,
• očištění o vliv státních dotací a tvorbu zákonných rezerv,
• lepšího zhodnocování dříví a snižování provozních nákladů včetně režií.

Majetek státu pokrývá celé spektrum rozdílných přírodních podmínek a výkonnost jednotlivých srovnatelných hospodářských celků se pohybuje v rozpětí od zisku +4300 Kč/ha v příznivých produkčních podmínkách až po ztrátu -4000 Kč/ha například v imisních oblastech Krušných hor.

Hospodářský výsledek podnikatelských subjektů v lesním hospodářství

Hospodářský výsledek vlastníků lesů (bez příspěvku na hospodaření v lesích)

Saldo obratu zahraničního obchodu se surovým dříví klesá

Rok 1998 byl prvním rokem, kdy mezinárodní obchod se surovým dřívím nebyl ovlivňován administrativními opatřeními. Zrušením množstevních licencí na vývoz surového dříví nedošlo k nárůstu exportu dřevní suroviny. Saldo zahraničního obchodu u surového dříví je trvale aktivní, i když ve srovnání s minulým rokem došlo k jeho poklesu z důvodu menšího objemu vývozu (o 247 mil. Kč FCO) a vyššího objemu dovozu (o 393 mil. Kč FCO). Do zemí Evropské unie (EU) se vyvezlo 94,8 % surového dříví, zatímco do zemí sdružených v Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA) pouze 5,0 %. Dovoz surového dříví se uskutečnil zejména z Německa, Slovenska a Polska. Zanedbatelný byl dovoz ze zemí bývalého SSSR - Ruska (6 tis. m3) a Ukrajiny (14 tis. m3).

Vývoz a dovoz surového dříví v ČR

Lesnictví se přihlásilo ke spoluzodpovědnosti za trvale udržitelný rozvoj společnosti

Ve "Všeobecné deklaraci" lisabonské konference o ochraně evropských lesů (červen 1998) se i ČR spolu s 37 evropskými státy přihlásila k pokračujícímu zvyšování podílu lesnictví na trvale udržitelném rozvoji zejména venkovských oblastí, k uchování obnovitelných zdrojů a k ochraně životního prostředí.

Přijaté rezoluce se týkají sociálně-ekonomických aspektů trvale udržitelného obhospodařování lesů a celoevropských kritérií a ukazatelů.

Lesní hospodářství se připravuje na vstup do Evropské unie

V roce 1998 proběhla první screeningová jednání, zahrnující klíčovou legislativu EU devíti podoblastí lesního hospodářství. Z dokumentů vyplývá, že v okamžiku vstupu do EU bude zajištěna plná kompatibilita lesnické legislativy s komunitárním právem.

V souvislosti se vstupem České republiky do EU bude význam lesního hospodářství a navazujících odvětví vzrůstat především v regionech s nízkým průmyslovým potenciálem, ale vysokou lesnatostí. Ze schopnosti lesnického sektoru přispět k vytváření pracovních příležitostí vyplývá nutnost začlenění lesního hospodářství do priorit regionální politiky.