LACINÉ TĚŽEBNÍ TECHNOLOGIE A JEJICH DRAHÉ NÁSLEDKY
Dnes je již shromážděno dostatek poznatků o tom, jak ovlivňuje míru poškození předmýtních porostů těžební metoda, použitá při výchovné těžbě. Podíl poškozených stojících stromů v porostu po ukončení výchovné těžby a soustřeďování dříví totiž závisí především na délce porostem dopravovaného dříví, a jen v daleko menší míře na použitém přibližovacím prostředku (MENG, 1978).
POŠKOZENÍ STROMŮ
Na vrub transportovaného dříví připadá v průměru 88,5 % poškození stojících stromů v porostu, zatímco na vrub přibližovacího prostředku jen 11,1 % poškození (DEJMAL, 1988). Při stromové a kmenové metodě, tj. dopravuje-li se dříví v celých délkách, dosahuje podíl poškozených stromů v porostu až 25 %, zatímco při metodě sortimentní, tj. dopravují-li se porostem jen výřezy standardních délek (tj. obvykle délky 2 m, max. 4 m), lze snížit podíl poškozených stojících stromů i pod 5 % (MENG, 1978).
Méně poznatků však máme o tom, jak se mezi sebou liší z hlediska šetrnosti vůči lesnímu porostu jednotlivé technologie uvnitř, v ČR drtivě převládající, kmenové těžební metody, a jak se poškození předmýtního porostu způsobené výchovným zásahem projeví na zpeněžení dříví z mýtní těžby, případně, zda je rozdíl mezi přímými náklady na vykonání výchovného zásahu různými technologiemi v úměře s mírou poškození porostu a tím s následnou změnou zpeněžení dříví z mýtní těžby.
Proto byl formou diplomové práce na ústavu lesnické a dřevařské techniky MZLU v Brně řešen problém, k jakému poškození předmýtního porostu dojde v kmenové metodě při soustřeďování dříví koněm napřímo (P-OM), ve srovnání s kombinovaným soustřeďováním kůň + UKT a kůň + SLKT, a jak se poškození stojících stromů projeví v mýtním věku na změně očekávatelné skladby sortimentů surového dříví a jejich zpeněžení.
SROVNÁVACÍ METODIKA
Pro každou zvolenou technologii byly v hospodářském souboru HS 531 (hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh) vybrány nejméně dva porosty v lesních typech 5K1 (kyselá jedlová bučina metlicová) a 5K2 (kyselá jedlová bučina s ostřicí kulkonosnou), ve věku 47-63 let, 2.-3. bonity, s plným zakmeněním a zastoupením smrku nad 90 %, ve kterých byly v období od září 1996 do března 1997 (tedy v období klidu mízy!) zjištěny tyto údaje: pracnost (spotřeba času) na soustředění 1 m3 dříví, přímé náklady na soustředění 1 m3 dříví, míra poškození stromů porostu po provedení výchovného zásahu.
Ve všech případech byla použita kmenová metoda s krácením surových kmenů na lok. "P", pokud jejich délka přesáhla 16 m. Výchovná těžba byla realizována jen výběrem po ploše (v žádném případě tedy nebyly prokacovány přibližovací linky). Pracnost ani přímé náklady vlastní těžby nebyly zjišťovány, protože předmětem srovnávání bylo jen soustřeďování dříví. Vyklizování dříví z nitra porostu bylo realizováno ve všech případech koněm, při vyklizovací vzdálenosti do 50 m. Poškození stromů v porostech bylo evidováno ve třech kategoriích:
- odření kůry bez narušení její soudržnosti (bylo sledováno jen pro vyčíslení četností kolize vyklizovaného kmene se stojícím stromem, ale do dalšího šetření četnosti poškozených stromů nebylo zahrnuto, protože riziko napadení dřevokaznými houbami v těchto případech nehrozí),
- stržená kůra bez narušení lýka,
- stržená kůra s narušením kompaktnosti lýka, případně s třískami dřeva trčícími z rány.
Pro další účely byla ještě veškerá poškození stromů členěna v každé kategorii podle jejich velikosti do šesti skupin.
V další části práce se vycházelo z předpokladu, že i když ve vybraných modelových porostech bude za dobu obmýtí provedeno 5 výchovných zásahů (podle výchovného modelu PAŘEZ, CHROUST, 1988), zůstane míra poškození porostu v mýtním věku shodná s mírou poškození po vyhodnocovaném výchovném zásahu, a to při úvaze, že sice nová poškození dalšími výchovnými zásahy přibudou, ale že při nich současně budou některé dříve poškozené stromy z porostu odstraněny, a jiné stromy budou poškozeny opakovaně. Pro tuto míru poškození byl pro 1 ha porostu odvozen počet poškozených stromů v mýtním věku a z něj vyplývající objem dříví napadeného hnilobou (při možném postoupení výšky hniloby do 1, 2, 3 a 4 m).
Pro takto vykalkulovaný objem dříví změněné jakosti byla podle tržních cen (k lednu 1997) kulatiny III.A a palivového dříví vypočítána potenciální ztráta na zpeněžení dříví z 1 ha mýtního porostu. Tato ztráta pak byla porovnána s přímými náklady, vykalkulovanými na soustřeďování dříví ve všech pěti výchovných zásazích za obmýtí. Na závěr byla vyčíslena potenciální ztráta na zpeněžení dříví z mýtní těžby, odpovídající změně poškození předmýtního porostu výchovnou těžbou o 1 %. Výsledky zjištění jsou přehledně uspořádány do tabulky.
KOMENTÁŘ K TABULCE
- Nižší pracnost kombinovaného soustřeďování dříví oproti soustřeďování dříví koněm napřímo je dána tím, že traktor (UKT i SLKT) může po upravené dráze přibližovací linky vléci větší náklad a větší rychlostí než kůň.
- Vyšší přímé náklady na kombinované soustřeďování kůň + SLKT ve srovnání s kombinací kůň + UKT dokladují, že výkonnost SLKT při přibližování dříví není o tolik vyšší než UKT, aby se alespoň vyrovnala výše odpisů na 1 m3 přiblíženého dříví. Vlivem vyššího podílu odpisů tak vychází přibližování SLKT dražší.
- Míra poškození stojících stromů uvnitř porostu byla vyrovnaná, protože ve všech případech byl pro vyklizování z porostního nitra použit tentýž prostředek - kůň. V míře poškození stromů po okrajích linek je však markantní rozdíl, signalizující význam velikosti disponibilní tažné síly použitého prostředku. Nejmenší tažnou silou disponuje kůň, a proto je velikost jeho nákladu dříví vlečeného po lince tak malá, že v přímých úsecích přibližovací linky zůstává celý náklad bezpečně v ose linky, tj. bez kontaktu s okrajovými stromy. U traktorů pak lze mít za prokázané, že nasvazkovaný náklad dříví je již tak objemný (vzhledem k délkám a hmotnatostem kmenů z výchovných těžeb), že se při vlečení samovolně vějířovitě rozevírá, a tak odírá krajní stromy linky. Rozdíl mezi mírou poškození porostu při přibližování dříví UKT a SLKT pak odráží rozdíly ve velikosti přibližovaných nákladů, resp. rozdíly v tažné síle použitých prostředků.
ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH TECHNOLOGIÍ
- Kůň napřímo vykazuje nejvyšší pracnost při střední výši přímých nákladů a nejnižších způsobených škodách na porostu.
- Kombinace kůň + UKT vykazuje nejnižší pracnost a nejnižší přímé náklady při středním poškození porostu.
- Kombinace kůň + SLKT vykazuje střední pracnost při nejvyšších přímých nákladech a nejvyšších způsobených škodách na porostu.
- Míra poškození všech modelových porostů je výrazně ovlivněna skutečností, že veškeré soustřeďování dříví bylo vykonáno v době klidu mízy! Ve vegetačním období lze totiž očekávat míru poškození asi 2x vyšší (WÄSTERLUND, 1986).
- Provozní hodnocení technologií výchovných těžeb je obvykle redukováno na posouzení pracnosti (z pohledu předpokladů "stihnout" výchovné zásahy včas, tj. dokud lze ovlivnit štíhlostní koeficient) a přímých nákladů na provedení výchovného zásahu jako ekonomického ukazatele. Diplomová práce je pak důkazem, že nastal čas rozšíření ekonomického hodnocení technologií výchovných těžeb o vliv znehodnocení dříví v průběhu obmýtní doby na celkovou efektivnost lesního hospodářství. (Z tabulky lze totiž např. vyčíst, že při použití "nejlevnější" a nejméně pracné technologie můžeme za celé obmýtí ušetřit na přímých nákladech 1260 Kč, ale rozdíl ve zpeněžení dříví v mýtním věku bude mezi touto a nejšetrnější technologií nejméně 2588 Kč, tj. více než 2x vyšší.)
- Vykalkulovaná "cena" 1 % poškození předmýtního porostu může posloužit i jako vodítko pro hmotnou stimulaci (jak pozitivní - prémie, tak negativní - penalizace) při motivování pracovníků k šetrné těžbě a soustřeďování dříví ve výchovných těžbách.
ZÁVĚR
Naprosto bezeškodné technologie těžby a soustřeďování dříví ve výchovných těžbách neexistují, což při více výchovných zásazích za obmýtní dobu vede ke kumulaci škod způsobených na porostu těžební činností, a v konečných důsledcích poklesem tržeb za hnilobou poškozené dříví ke snížení efektivnosti lesního hospodářství. Je proto evidentně v zájmu vlastníka (správce) lesa, volit takovou těžební metodu a pracovní postupy, aby výchovným zásahem nevyhnutelně způsobené škody na lesním porostu byly minimální.
Dílčího snížení škod lze ve kmenové metodě docílit i vhodnými technickými opatřeními (např. používáním přenosných odrazníků chránících stromy na okrajích linek po dobu přibližování) a motivací pracovníků. Evidentní však je, že rezervy šetrného soustřeďování dříví kmenovou metodou jsou ve výchovných těžbách téměř vyčerpány, a proto logicky nastává doba zásadního rozhodování o změně těžební metody ve výchovných těžbách z převládající metody kmenové na sortimentní. Vzhledem k nespornému vlivu pracnosti výchovných těžeb na včasnost jejich realizace však nemůže být ve větší míře perspektivou obnovení klasické motomanuální technologie se snášením výřezů standardních délek k linkám, ale v úvahu připadají jen mechanizované (harvestorové) technologie sortimentní metody.
Tabulka: Výsledky vzájemného srovnání vybraných technologií soustřeďování dříví ve výchovných těžbách
| Technologie soustřeďování dříví | |||
| kůň P-OM | kůň + UKT | kůň + SLKT | |
| Vytěženo stromů na 1 ha | 154,8 | 171,2 | 217,5 |
| Průměrná hmotnatost | |||
| vytěžených stromů v m3 | 0,15 | 0,16 | 0,15 |
| Průměrná délka | |||
| vyklizovaného kusu v m | 11,7 | 11,6 | 10,7 |
| Největší délka | |||
| vyklizovaného kmene v m | 15 | 16,3 | 15 |
| Počet stromů na 1 ha | |||
| po provedeném zásahu | 946 | 916 | 900 |
| Počet poškozených stromů | |||
| na 1 ha | 34,5 | 63,2 | 108,5 |
| Míra poškození porostů v % | 3,7 | 6,9 | 12,1 |
| Pracnost na soustřeďování | |||
| 1 m3 dříví v Nh | 1,26 | 0,82 | 0,86 |
| z toho koněm | 1,26 | 0,54 | 0,57 |
| traktorem | - | 0,28 | 0,29 |
| Přímé náklady v Kč | |||
| na soustřeďování 1 m3 | |||
| dříví | 109 | 100 | 125 |
| z toho koněm | 109 | 47 | 49 |
| traktorem | - | 53 | 76 |
| Přímé náklady v Kč | |||
| na soustřeďování dříví | |||
| z 1 ha za celé obmýtí | 15 260,00 | 14 000,00 | 17 500,00 |
| Ztráty v Kč na zpeněžení | |||
| dříví z 1 ha mýtního porostu | |||
| při hnilobě do 1 m | 2 991,00 | 5 579,00 | 9 784,00 |
| 2 m | 5 754,00 | 10 730,00 | 18 816,00 |
| 3 m | 8 291,00 | 15 466,00 | 27 121,00 |
| 4 m | 10 617,00 | 19 799,00 | 34 720,00 |
| Ztráty v Kč na zpeněžení | |||
| dříví z 1 ha mýtního | Bez ohledu na použitou technologii soustřeďování dříví | ||
| porostu, odpovídající | |||
| 1 % poškození porostu | |||
| při hnilobě do 1 m | 808,57 | ||
| 2 m | 1555,42 | ||
| 3 m | 2241,16 | ||
| 4 m | 2869,45 | ||