LESNICKÁ VÝROČÍ - ÚNOR 1999
- V roce 1754 se narodil v Libochovicích Jan Jirásek, dávno zapomenutý český lesník a přírodovědec, státní inženýr na Poděbradsku a vrchní lesmistr na arcibiskupském panství v Salcburku. Studoval přírodu, zejména nerosty a rostliny. Zanechal sbírku nerostů a cenný herbář i četná učená přírodovědná pojednání o Berounsku, Plzeňsku a o Krkonoších včetně petrografické mapy. Jako první a poslední učený lesník byl jmenován členem České královské společnosti nauk. Cesty do Jižní Ameriky se pro zákeřnou nemoc nemohl už účastnit a zemřel v Salcburku v poměrně mladém věku 43 let r. 1797.
- Roku 1844 ve stáří 76 let zemřel Ondřej Wiehl jako lesmistr na odpočinku v Bykově u Plas. Narodil se r. 1768 v janovské myslivně u Chotěšova na Plzeňsku. Působil jako přísežný c. k. zeměměřič na c. k. velkostatku ve Vejprtech a posléze jako lesmistr na metternišském panství v Plasech na Plzeňsku. Vynikl zejména jako lesní zeměměřič, taxátor i pěstitel lesů. Vyměřil a zařídil lesy velkostatků Vejprty, Přísečnice, města Písku i velkostatku Zbiroh.
- Asi v roce 1764 se narodil Jan Bohutinský, další člen lesnické dynastie Bohutinských, působící jako stavební a lesní inženýr na Křivoklátsku. Zemřel 30. 5. 1850 v Krušovicích.
- V roce 1869 zemřel v Kisbéru v Uhrách Emil Karel André, lesník, redaktor a spisovatel, narozený v r. 1790 v Schrepfenthale, vydavatel zemědělského a lesnického časopisu (jednoho z nejstarších) Oekonomische Neuikeiten und Verhandlungen für alle Zweige der Land und Hauswirtschaft Forst- und Jagdwesen im Oesterreichischen Kaiserthume (Hospodářské novinky a pojednání pro všechna odvětví zemědělství a domácího hospodářství, lesnictví a myslivosti v rakouském císařství) v Praze. Pocházel ze Saska, sloužil na Moravě jako lesní v Blansku u Salma a Ditrichsteina, r. 1825 hospodářským inspektorem a v letech 1825-45 redaktorem Oekonomische Neuigkeiten, od r. 1830 hospodářským inspektorem u Lembergů, Rumerkircha, v r. 1838 ve Slavonicích na panství markraběte Odescalchiho. Od r. 1825 dopisující člen Vlastenecké hospodářské společnosti v Praze. Publikoval články a spisy v němčině o lesním hospodářství. Experimentoval s hnojením pravou sádrou a umělou vranovickou. V r. 1828 se marně ucházel o stolici (katedru) polního hospodářství České vysoké školy technické v Praze po zemřelém prof. Michnovi. Mj. vydal německy spisky Pokus o době odpovídající organizaci s ohledem na soukromé lesy v rakouském mocnářství (1822), Výborný prostředek zvýšit výnos lesů (1826), Nejjednodušší lesnická metoda, zaručující nejvyšší výnos a trvalost výtěže (1832). Patřil k průbojným lesnickým reformátorům v období českého národního obrození. V letech 1846-48 redigoval ve Vídni nový časopis Neue ökonomische Zeitschrift. V posledních 15 letech žil v Uhrách, kde zesnul.
- V roce 1834 se v Praze narodil Adolf Heyrovský, zemřel jako vrchní lesmistr v r. 1904. Studoval lesnictví na lesnické akademii v Tharandtu. Sloužil na panstvích schwarzenberských, windischgrätských, kde byl jmenován r. 1872 vrchním lesmistrem a inspektorem panství Tachov, Kladruby a Štěkeň, dále v Uhrách, Štýrsku a ve Würtembersku. Proslul jako znamenitý taxátor, pěstitel a ochranář lesů. Od r. 1868 byl členem výboru České lesnické jednoty a členem zkušebních lesnických zkoušek a škol. Patřil k proslulé lesnické dynastii Heyrovských.
- V r. 1809 se na statku Cikánka nedaleko Svratky na Hlinecku narodil Petr Fischer, český lesník, národohospodář, podnikatel, vlastenec, mecenáš, zejména zakladatel a budovatel monumentálního Slavínu pro zasloužilé osobnosti české národnosti na vyšehradském hřbitově v Praze. V letech 1824-26 studoval lesnictví na známé soukromé lesnické škole lesmistra Vincence Hlavy v Dačicích na Moravě a posléze na lesnické škole v Mariabrunnu u Vídně. Roku 1834 byl jmenován nadlesním na desgfourovských statcích Veselci, Smolivci a Lažanech, ve Štýrsku i na velkostatku v Židlovicích u Sušice na Šumavě, kde se zasloužil o splavnění řeky Otavy pro voroplavbu ze Žichovic až do Písku. Roku 1845 si zařídil prosperující samostatný obchod dřívím na Smíchově. Roku 1846 se stal přísežným znalcem pro lesnictví a odhadcem lesů v Čechách. Roku 1867 byl zvolen starostou Smíchova a tuto odpovědnou funkci svědomitě a obětavě zastával plných šest let. Roku 1866 se stal starostou pražského Sokola, r. 1875 byl zvolen starostou Českého klubu a r. 1876 starostou okresního zastupitelstva. Podporoval české školství a posléze se stal budovatelem vyšehradského Slavínu, který nechal postavit svým nákladem v letech 1889-90. Tvůrcem hrobky a arkád je český architekt a tvůrce české novorenesance Antonín Wiehl (1846-1910), jehož bratr byl vynikající český lesník, vrchní rada v Olomouci Julius Wiehl (1847-1917). Jako vzorný muž ryzího a nezlomného charakteru zemřel Petr Fischer 24. 5. 1892 na Smíchově.
- 7. 2. 1897 zemřel v Rožmitále pod Třemšínem ing. Karel Daniel Gangloff, lesní inženýr, lesmistr, technik a vynálezce, působící na arcibiskupských velkostatcích, zejména v Rožmitále p. Tř., kde řídil hospodářskou úpravu a správu lesů. Vynikl jako geometr, taxátor, dendrometr a dosud nedoceněný vynálezce. Zkonstruoval planimetr založený na principu přeměny obrazů až na trojúhelník, přístroj na redukci délek měřených po svahu, dendrometr s výškoměrem, různé krychlící pomůcky. Na výrobu šindele sestrojil patentovanou šindelku (1855), která měla velký úspěch na světových výstavách i v zámoří. Dále zkonstruoval stroj k výrobě zápalkových dřívek, vyrábějící 1 113 000 tyčinek za hodinu (1875). Konečně r. 1877 přišel s kruhovým strojem na výrobu tužkových dřívek a se strojem na výrobu kolíčků do bot. Uplatňoval i vlastní způsob hroudové sadby, klučku k dobývání pařezů, kulobrokovnici a jelení vábnici vyrobenou z jeleního hrtanu. Podporoval rozmach hutnictví a dřevoprůmyslu. Zkonstruoval kapesní aneroid, model větrného mlýnu a větrný regulační motor. Narodil se z dvojčat dne 11. 5. 1809 v Praze v rodině arcibiskupského hofmistra.
- Roku 1874 se narodil Bedřich Fürst, český lesní inženýr, organizátor, od r. 1905 majitel lesotechnické kanceláře, úředně autorizovaný civilní geometr, místopředseda Inženýrské komory, předseda Ústřední jednoty československého lesnictva (později čestný předseda), lesnický beletrista a dramatik. Od r. 1924, ve výboru jejího lesnického odboru. Rozvíjel styky s jugoslávskými lesníky. Předseda Slovanské obce lesnické. Člen výboru Zemědělské rady pro Čechy. Byl literárně a publicisticky činný, přispíval do novin a časopisů. Samostatně vydal: Obrázky a dojmy z přírody, Lesem a luhem, Vzpomínky ze života českého lesníka Václava Kaliny. Divadelní hry: Facír, Matka. Nositel jugoslávského řádu Svatého Sávy.
- V roce 1864 v Bělé pod Bezdězem byla při lesnickém ústavu zřízena meteorologická stanice a do správy převzat obecní les jako školní objekt.
- Roku 1879 Česká lesnická jednota z podnětu dr. Emanuela Purkyně zřídila při lesnické škole v Bělé p. B. dešťoměrnou stanici.
- 15. 8. 1899 spolek německých lesníků (Verein deutscher Forstleute in Böhmen) zřídil při rolnické škole v Dolnici (něm. Dölitz) nižší lesnickou školu (Waldbauschule); r. 1920 byla přestěhována do Chebu, kde už v r. 1908 byla přeměněna na německou dvouletou školu revírnickou; r. 1920 přestala být vydržována kuratoriem spolku a náklady přešly na město; v r. 1924 byla přeorganizována na německou jednoletou městskou školu pro lesní hajné (Waldhegerschule) s tím, že se u školy mohla zřídit i německá škola dřevařská (Holzfachschule) po způsobu dřevařsko-pilařské školy v Liptovském Hrádku. Odtržením Sudet přešla chebská lesnická škola do německé říše. Po okupaci, po květnu 1945 již nebyla obnovena.
- V roce 1899 byla v Českých Budějovicích založena německá nižší soukromá lesnická škola (Deutsche Forstschule Budweis). Zanikla roku 1924.
- V roce 1909 byla Česká jednoletá zemská lesnická škola v Jemnici na Moravě s vyučovacím jazykem českým přeměněna na dvouletou revírnickou školu.