LESNICKÁ VÝROČÍ - BŘEZEN 1999
- 8. 3. 1814 v Boru u Protivína se narodil František Špatný, český lesnický a myslivecký spisovatel a slovníkář. Zemřel 9. 6. 1838 (viz LP 6/98).
- 10. 3. 1804 v Českém Krumlově zemřel český zeměměřič Josef Rosenauer, budovatel Schwarzenberského průplavu a ředitel schwarzenberské vodní dopravy. Po studiích na inženýrské akademii ve Vídni (1770) jako knížecí lesní inženýr vypracoval projekt vodní dopravy, jehož cílem bylo zpřístupnit rozsáhlé pralesy želnavské a stožecké spojením povodí Vltavy s povodím Dunaje. A tak se, po schválení dvorní komise a udělení privilegia, dne 29. 4. 1789 započalo se stavbou průplavu. Plavební stoka v délce 21,6 km byla ještě téhož roku dobudována až k Hefenkriegu. Do r. 1793 bylo vybudováno dalších 10,7 km, takže již v r. 1791 bylo z polesí Bližší Lhoty splaveno až do Dunaje 12 tis. sáhů. Průplav, dokončený po Rosenauerově smrti, zůstal i v následujících letech důležitou dopravní tepnou rozsáhlých šumavských hvozdů. Veškeré výlohy vynaložené na výstavbu Schwarzenberské stoky i se dvěma lesovnami a velkými hrablemi u Bratensteinu dosáhly 254 569 zlatých rakouské měny. Prostřednictvím této stoky bylo možno zajistit i plynulé zásobování Prahy dřevem; vory s nákladem paliva a soli byly zachycovány pod Vyšehradem (Podskalí - hrable). Rosenauer, čestný občan města Prahy a iniciátor osídlování Šumavy, se narodil r. 1735 v Chvalšinách u Českého Krumlova, kde byla v r. 1928 na jeho rodném domku odhalena pamětní deska.
- 12. 3. 1919 schválilo Ministerstvo školství a národní osvěty výnosem lesnické oddělení při České vysoké škole technické (ČVŠT) v Praze. V r. 1920 se v rámci reorganizace ČVŠT (techniky) utvořila Vysoká škola zemědělského a lesnického inženýrství (VŠZLI), odbory "zemědělský a lesnický". V r. 1952 byla VŠZLI vyčleněna z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a zřízena samostatná Vysoká škola zemědělská (VŠZ) v Praze, přičemž lesnická fakulta nadále zůstala organizačně v rámci ČVUT. Lesnická fakulta v Praze byla zrušena v r. 1959 (do roku 1964 spojena s Vysokou školou zemědělskou jako učiliště). 1. 7. 1964 Ministerstvo školství a kultury společně se Státní komisí pro rozvoj vědy a techniky a s Československou akademií věd zřídilo při VŠZ v Praze Vědecký lesnický ústav (VLÚ) se sídlem v Kostelci n. Č. l., od r. 1967 jako Školní lesní podnik. V r. 1982 se VLÚ přejmenoval na Ústav aplikované ekologie a ekotechniky s hlavním zaměřením na problematiku životního prostředí, později na aplikovaný výzkum a v oblasti vzdělávání na výchovu nových vědeckých pracovníků, na postgraduální a specializační kursy. V r. 1990 Akademický senát VŠZ v Praze obnovil lesnickou fakultu podle zákona 172/90 Sb. a lesnická fakulta přijala první posluchače pro školní rok 1991/92. V r. 1995 se VŠZ v Praze přejmenovala na Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
- 16. 3. 1919 byly na ČVŠT v Praze zahájeny lesnické přednášky. Lesnický odbor byl do r. 1936 nejprve umístěn na Moráni, pak v pavilonovém provizoriu v Havlíčkových sadech na Vinohradech. V r. 1936 se VŠZLI v Praze přestěhovala do novostavby v Dejvicích. V r. 1939 byla jako všechny vysoké školy uzavřena. V letech 1939-45 byla v budově VŠZLI v Dejvicích německá kasárna. V letech 1959-65 byl postaven nový areál VŠZ v Praze 6 - Suchdole čp. 129 podle projektu arch. J. Čejky.
- 14. 3. 1894 se v Praze narodil Antonín Němec, ing. dr., český lesnický biochemik a pedolog. Zemřel 26. 7. 1958 v Praze (viz LP 7/98).
- 15. 3. 1874 se narodil v Ledči nad Sázavou Jaroslav Růžička, ing., jeden z nejpilnějších a nejplodnějších českých lesnických a mysliveckých spisovatelů, autor řady spisů a přes 400 článků a pojednání. Psal do 15 českých časopisů lesnických a mysliveckých, do 10 německých časopisů a do 8 denních a místních listů. Hlavně se zabýval otázkami pěstování a ochrany lesa. Jako lesmistr a přednosta ředitelství lesů kanonie premonstrátů na Strahově, lesů rozptýlených po Čechách i na Moravě, působil v Milevsku. Za jeho odbornou praktickou i literární činnost v oboru lesnickém mu byl v r. 1926 udělen Ministerstvem veřejných prací stavovský titul inženýr. Roku 1939 odešel do výslužby a žil na odpočinku v Milevsku, kde se věnoval ovocnářství a zahrádkářství. Ing. Růžička napsal a vydal tyto samostatné spisy: Kulturní návody pro lesní zřízence strahovské (1919), O dopravě dříví drahou (1910), Lupina a les (1922), Zkušenosti o mnišce (1926) ad. Byl členem ČSAZ a funkcionářem lesnických organizací. Zemřel 7. 3. 1957 ve věku 83 let v Milevsku, kde byl i pochován.
- 16. 3. 1869 se narodil v Malovicích u Klatov Josef Kudrna, významný český lesnický publicista, Doležalův a Rozmarův spolupracovník, autor spisů Kompendium lesní těžby (1914), spoluautor Vademekum českého lesníka (1917, spolu s J. Hammrem a J. V. Rozmarou), sestavovatel obsáhlé příručky Zákony a nařízení Republiky československé, týkající se lesnictví, myslivosti a příbuzných oborů (1922). Redigoval lesnicko-lovecké kalendáře. Zemřel 9. 2. 1925 v Klatovech.
- 20. 3. 1839 se narodil v Třeboni Karel Heyrovský, vrchní lesmistr, lesní inženýr, zařizovatel v Českém Krumlově, Štýrské Muravě, Třeboni a na Hluboké, významný vodohospodář, národohospodář, pocházející z lesnické dynastie Heyrovských. Absolvoval šest tříd gymnázia v Písku a vystudoval s vyznamenáním lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Studoval i na lesnické akademii v Tharandtu, kde byl žákem Cottovým. Po druhém semestru se vrátil r. 1861 do taxace na Hlubokou a složil v září 1861 s vyznamenáním zkoušku pro lesní hospodáře. Prošel řadou lesnických funkcí (lesní kontrolor, taxátor, správce zařizovací kanceláře, administrátor panství ve Štýrské Muravě). Od 1. 4. 1884 byl vrchním lesmistrem v Třeboni a od 1. 9. 1893 do 1. 11. 1893 na Hluboké. Pak odešel do výslužby a odstěhoval se do Prahy.
Jako odpovědný lesník všude upravoval pozemkovou držbu, zabezpečoval hranice, mapoval pozemky, zařizoval lesy Muravy, Třeboně i Hluboké. Jako vodohospodář se zasloužil o splavnění řeky Mury pro dopravu dříví po Dunaji k Černému moři. V Třeboni se zasadil o úpravu a splavnění Lužnice, Nežárky, Nových řek a Zlaté stoky pro dopravu dříví. Na Hluboké pak vykonal kus práce pro splavnění Vltavy. Dozíral na zalesnění vltavských strání mezi Prahou a Hořínem. Pověřen byl i vysokými státními funkcemi, kdy pracoval jako člen ústředí pro úpravu pozemkové daně ve všech jižních zemích c. k. rakouské monarchie, které v letech 1874-80 procestoval. Od r. 1893 byl českým lesníkem, jemuž byly podřízeny veškeré schwarzenberské lesy v Čechách, Bavorsku, Štýrsku, Solnohradsku a Dolních Rakousích. Za svou vynikající enormně kvalitní práci i zásluhy se mu dostalo mnoha vyznamenání, řádů, medailí i čestných titulů. Od r. 1858 pracoval v České lesnické jednotě, organizoval její odborné exkurze. Zemřel 24. 4. 1921 v Praze a je pochován na Hluboké.
- 27. 3. 1849 se narodil v Brně Jiří Čáda, lesní inženýr, od roku 1990 předseda Českého zahrádkářského svazu (ČZS) v Praze. V r. 1959 absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, odbor zemědělské a lesnické meliorace. Od r. 1967 věnuje převážnou část volného času práci v ČZS, především na úseku zahrádkářských osad v místě bydliště i v ústřední komisi pro zahrádkářské osady a životní prostředí. Publikačně činný v časopisech Zahrádkář, Rukověť zahrádkáře, vedoucím autorského kolektivu ČZS: Zakládání a úprava zahradových osad, Vzorové zahrádkářské chaty, Drobné a doplňkové stavby na zahrádkách ad. Jubilantovi blahopřejeme k 65. narozeninám.
- 31. 3. 1849 zemřel v Dačicích Vincenc Hlava, zakladatel první české lesnické školy v Dačicích (1821-1830) a zařizovatel lesů. Vzdělaný lesmistr založil r. 1821 v Dačicích, okr. Jindřichův Hradec, úspěšně prosperující dvouletou mistrovskou lesnickou školu s výrazným již školským charakterem. Tato škola, kde vyučovali i další vzdělaní lesníci, měla dobrou pověst a do r. 1830, kdy zanikla, vychovala 246 absolventů. V. Hlava se narodil 29. 3. 1782 v Žebráku u Berouna.