OBNOVA HORSKÝCH LESŮ V NP ŠUMAVA

Nemá ani valného významu zabývat se na veřejnosti oficiálními dokumenty, v případě NP Šumava kupříkladu statutem a posláním národního parku. Vždy je možný několikerý výklad daných proklamací a na konkrétním čtenáři dokumentů pak záleží i aktuální výklad. Cílem státní správy se tak například v minulosti stalo řízení kulturní krajiny s divokými lesy, i když jsme od minulosti zdědili situaci naprosto opačnou, tj. zdivočelou krajinu s naprosto převládajícími kulturními umělými lesními porosty.

Ve vzdálenější minulosti i v současnosti byla a je šumavská příroda včetně lesních ekosystémů předmětem studia a rozsáhlého ekologického i lesnického výzkumu. Vzhledem k současné situaci se však dosavadní poznatky ukázaly jako nedostatečné, nebo nejsou přístupné pro odborníky neřešitelských pracovišť a často ani pro management NP, a je nutno provést jejich využitelnou syntézu včetně získání nových podkladů. Proto byl zahájen v r. 1997 i nový výzkumný projekt, zadaný MŽP pod označením VaV 620/6/97 Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava s předpokládanou dobu řešení 4 roky (do r. 2000). Řešitelskými organizacemi je LF ČZU v Praze a VÚLHM VS Opočno. Na řešení jednotlivých dílčích úkolů se podílí kolem 20 pracovníků s nejrůznější specializací.

Cílem prvního dílčího úkolu (DÚ) Změny v lesních ekosystémech v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava je shrnout disponibilní údaje a spolu s výsledky vlastního výzkumu provést analýzu změn ve sledovaných lesních ekosystémech NP. Je sledována sukcese na lokalitách s různým typem a intenzitou narušení lesního prostředí, analyzován stav půd z hlediska půdních charakteristik i postupu procesu introskeletové eroze, sledován stav cenóz na vybraných trvalých výzkumných plochách a konečně byla zahájena hydrologická šetření v experimentálních povodích. Cílem této etapy je v první řadě posoudit, jak se vyvíjejí lesní ekosystémy v procesu odumírání smrkových monokultur z hlediska jejich struktury i funkce a jaký je vliv vytěžení odumřelého porostu na tento proces. Z podstatné části je cílem ověření "ekologické teze", zda "mrtvý les se chová jako les". Přes krátkou dobu sledování je možno již dnes za hlavní rizika označit rychlý postup introskeletové eroze po odumření dřevinné složky a pak fakt, že dosavadní výsledky naznačují blízkost hydrických poměrů odumřelého lesa a vytěžené holiny. Z hlediska jiných než konzervačních funkcí lesa je tedy žádoucí maximálně rychlé vytvoření funkčně účinného diverzifikovaného porostu odpovídajícího přírodním podmínkám.

Druhý DÚ, Dynamika abiotického a biotického poškození lesních porostů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava, má za úkol zhodnotit ohrožení stávajících lesních porostů jednotlivými škodlivými faktory, vytypovat hlavní sanitární problémy nově zakládané generace lesa a posoudit, popsat a vyhodnotit tzv. kůrovcovou kalamitu, jež zde za vydatného antropického přispění probíhá. Tato etapa nemá prozatím výraznější výstupy, jež je možno očekávat ve druhé polovině řešení. Obtížná je zejména otázka prognóz dalšího vývoje, prozatím se představy a předpovědi specialistů v otázce další dynamiky šíření kůrovce ukázaly jako chybné - ovšem s výjimkou pesimální varianty.

Technologické a ekonomické parametry obnovy lesních ekosystémů je název třetího dílčího úkolu. Z několika důvodů však již bylo v rámci výročních hodnocení navrženo uzavření této etapy, což bude zřejmě ve třetím roce řešitelským týmem akceptováno, ovšem po uzavření etapy a publikování výstupů. Z hlediska používaných metod bylo přistoupeno k porovnání jednotlivých technologií přibližování dříví z hlediska jejich efektivity. Tým však byl upozorněn, že ekonomické hledisko přípravy stanovišť pro obnovu lesa nehraje pro rozhodování prozatím roli a tento výstup není pro management v současné době relevantní. Součástí této etapy pak byla i kvantifikace celospolečenských škod a ztrát v důsledku neřešení kůrovcové kalamity a ponechání lesa k přirozenému vývoji, respektive odumření. Za základ sloužila metoda peněžního vyjádření významu funkcí lesů, odvozená v principu z kalkulace poplatku za odnětí lesních porostů plnění funkcí lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb.). Uvedený poplatek je v podstatě vyjádřením cen mimoprodukčních funkcí lesa na základě kategorizace lesů. Jako základní výsledek je možné uvést částku něco málo pře 91 mil. Kč, jež představuje roční vyjádření škod v důsledku toho, že odumřelý les ve stávající rozloze neplní mimoprodukční funkce. Produkční funkce zůstala zcela mimo pozornost řešitelského týmu.

Posledním dílčím úkolem je DÚ s názvem Pěstební opatření v pásmu přirozeného rozšíření smrku na území NP Šumava. Hlavním posláním tohoto oddílu je syntéza poznatků a údajů sloužících obnově lesa v dané oblasti. Cílem je maximálně využít přírodní procesy ve studovaných ekosystémech a zasahovat do jejich vývoje v minimální možné míře a teoreticky, z našeho hlediska, s minimálními náklady. První etapou tohoto dílčího úkolu byla práce související s kvantifikací přirozeného zmlazení v odumřelých porostech na trvalých výzkumných plochách (prozatím jejich části). Jak ukazuje tabulka 1, počty zmlazených jedinců smrku jsou dostatečné pro udržení této dřeviny jako dominantní na sledovaných lokalitách. Obnova smrku by tedy neměla být problémem a je žádoucí doplnění ostatních dřevin, jež jsou na jednotlivých stanovištích původní a byly v minulosti vyloučeny způsobem hospodaření a tlakem zvěře.

Struktura a dynamika lesních porostů je podrobněji sledována na prozatím 20 trvalých výzkumných plochách, kde je sledován stav a vývoj dřevinné složky, nestromové vegetace i lesních půd. Tato část výzkumu je značně dlouhodobého charakteru a šíře využitelné výsledky je možno očekávat až v dalších etapách. Okrajovou záležitostí je prozatím i řešení otázek výživy a zvýšení vitality lesních porostů její úpravou. Na území NP jsou velice rozsáhlé oblasti, kde je nedostatečná výživa zejména hořčíkem příčinou zhoršeného zdravotního stavu smrkových porostů. Stejná situace je i na rakouské a německé straně, kde bylo v minulých desetiletích založeno mnoho úspěšných experimentů s přihnojením. Prozatím se v rámci našeho projektu zabýváme úpravou výživy pouze na extrémních stanovištích degradovaných při získávání zeminy pro stavbu cest (zemníku). Rovněž vedlejší záležitostí zůstanou i dendrochronologická šetření.

Nejzávažnějším výsledkem je pak první realizační výstup, podávající návrh kritérií pro uznání porostů za schopné samostatného vývoje a sloužících k převodu porostů II. zón na porosty zóny I. Stručně lze tato kritéria, zpracovaná na základě širokého studia přírodních i obhospodařovaných lesů mírného pásma, shrnout do tří bodů:

- hledisko minimální rozlohy, určené na 80 ha souvislé plochy; výjimkou může být případ, kdy posuzované území spojuje již uznané I. zóny,

- hledisko druhového složení, které musí zaručit dostatečnou přirozenou obnovu všech přirozeně zastoupených dřevin, byť ne v zastoupení odpovídajícím striktně přírodním poměrům, těžko rekonstruovatelným,

- hledisko struktury (věkové, tloušťkové), jež musí skýtat záruky zhruba vyrovnaného přirozeného vývoje v budoucnosti; distribuční funkce se do jisté míry musí blížit negativně exponenciálnímu rozdělení.

Jiná hlediska při deklaraci I. zón nejsou podložena ekologickými poznatky a jsou znakem spíše politického způsobu rozhodování.

ZÁVĚR

Žádoucí je koordinace s dalšími pracovišti a týmy, pracujícími v zájmové oblasti. Dosavadní výsledky jsou jim k dispozici a řešitelé představovaného výzkumného úkolu by uvítali aktivity dalších specialistů na jimi založených plochách. Shromáždění disponibilních poznatků a prací by měla napomoci i konference věnovaná monitoringu, výzkumu a managementu ekosystémů na území NP Šumava, plánovaná na 1.-2. 12. 1999. Informace je možno získat na adrese autora příspěvku. V budoucnu by mělo řešení výzkumného projektu postupovat naznačeným směrem i nadále. Posláním projektu je i vytvoření základny pro další dlouhodobý výzkum a poskytnutí podkladů pro maximálně efektivní řízení a obnovu lesních ekosystémů NP. Ministerstvu ŽP ČR a Správě NP Šumava pak patří velký dík za všestrannou podporu výzkumného projektu ve všech fázích řešení. Zájem rozhodovací sféry je velkým stimulem pro řešitelské týmy a zároveň představuje i závazek pro poskytování objektivních a využitelných podkladů pro management lesních ekosystémů NP.

Pozn.: Článek vznikl v rámci prací na výzkumném projektu MŽP VaV/620/6/97, řešenému LF ČZU a VS VÚLHM Opočno

Tabulka 1: Stav přirozeného zmlazení na trvalých výzkumných plochách 1 -6