VZOROVÉ DEMONSTRAČNÍ OBJEKTY

ZÁKLADNÍ CÍLE

Základní cíle tohoto vzorového projektu stanovily:

1. Uplatňování nových vědeckých (zejména biologických a ekologických) poznatků ve výuce pěstování lesů a v lesnické praxi, pod komplexně chápaným termínem "trvale udržitelné hospodaření v lese".

2. Nezbytnou inovaci náplně a průběhu praktických a terénních cvičení posluchačů lesnické fakulty (na bázi připravených demonstračních objektů) tak, aby odpovídala uvedeným vědeckým poznatkům a novým cílům lesního hospodářství.

Současná situace, která si vynucuje novou koncepci LH, vyplývá z vážného (místy již kritického) stavu lesů, především v chladném a mírném klimatickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Tento stav lesů, vyvolaný především znečištěným ovzduším, ale i nevhodnými hospodářskými způsoby a postupy, byl v posledních 10 letech hodnocen na řadě významných akcí mezinárodního společenství, zpravidla na vládní úrovni (Štrasburk 1990, Paříž 1991, Rio de Janeiro 1992, Helsinky 1993, Lisabon 1998 aj.).

Výsledky těchto konferencí vyznívaly jednoznačně v podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích. MZe ČR na základě Obecných zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích (Rezoluce H-1 helsinské konference o ochraně lesů v Evropě) a s přihlédnutím na současný stav našich lesů zpracovalo "Základní principy státní lesnické politiky", které byly dne 11. 5. 1994 schváleny vládou ČR (Usnesení vlády ČR č. 249/1994). Jako základní strategické cíle jsou zde uvedeny: obnovení a udržení stabilních lesních ekosystémů, uplatnění principů trvale udržitelného hospodaření ve všech lesích, zachování lesa jako trvale obnovitelného přírodního zdroje ve prospěch příštích generací. V tomto duchu i nově přijatý zákon o lesích č. 289/1995 Sb. vyhlašuje v § 1, že jeho účelem je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a ochranu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Také z hlediska tvorby a ochrany životního prostředí byl trvale udržitelný rozvoj vyhlášen za základní princip (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, 1998) v souladu s programovým prohlášením vlády ČR ze dne 21. 1. 1998. Lesnímu hospodářství v celé Evropě a zejména v ČR tak byly stanoveny nesmírně závažné a nelehké úkoly - vypořádat se s dosavadním způsobem hospodaření v lesích a postavit je na ekologický základ, tj. přistupovat k lesu jako k ekosystému. Mezi hodnoty strategického významu pro lidskou společnost, o které musí LH dbát, patří především zachování přirozené úrodnosti lesních půd a udržení, popř. zvýšení biologické rozmanitosti v lesích.

Shora citovaná rezoluce H-1 o zásadách trvale udržitelného hospodaření v lesích v bodě I/12 zdůrazňuje, že "je třeba ve veřejnosti podporovat znalost a pochopení principů trvale udržitelného hospodaření a zintenzivnit poskytování informací, založených na vědeckém výzkumu, i školení praktických lesníků a vlastníků lesa o koncepci a metodách zavádění těchto principů. Pro zajištění trvale udržitelného hospodaření v lesích má zásadní význam dostatečné množství lesního personálu vyškoleného odpovídajícím způsobem." To je jasná výzva lesnickému výzkumu a lesnickému školství. LF ČZU v Praze se velice aktivně zapojila do tohoto poskytování informací o trvale udržitelném hospodaření v lesích, a to nejen svým studentům, ale i lesnímu personálu a nejširší veřejnosti. Svědčí o tom četné publikace a rozhovory na toto téma na nejrůznější úrovni - od poslanců Parlamentu až po provozní zaměstnance. Pro personál s. p. Lesy ČR se pracovníci LF ČZU v Praze aktivně podílejí na různých školeních, na přípravách pro podnikové zkoušky způsobilosti odborných lesních hospodářů i na vlastním průběhu těchto zkoušek. Nejlepší možnosti pro takovéto předávání informací a zkušeností jsou samozřejmě na bázi praktických příkladů (s přihlédnutím k daným růstovým podmínkám). Na Školním lesním podniku v Kostelci n. Č. l. jsou četné lesní porosty, obhospodařované již delší dobu podrostním způsobem, což vytváří nejlepší předpoklady k dalšímu prohloubení dosavadní koncepce o prvky trvale udržitelného (popř. i přírodě blízkého) hospodaření. Jde přitom zejména o péči o lesní prostředí, intenzivní výchovu nejmladších porostů z přirozené obnovy, obnovní těžbu dřeva výběrem jednotlivých stromů, zvyšování druhové, věkové a prostorové rozmanitosti lesních porostů apod.

VOLBA TRASY

Volba trasy pro demonstrační objekty padla na polesí Jevany především z těchto důvodů:

- toto polesí má pestré růstové podmínky (po stránce půdní i mikroklimatické, kde se projevuje výrazně vliv Jevanského potoka a soustavy rybníků na něm),

- jsou zde zastoupeny všechny hlavní domácí dřeviny (smrk, jedle, borovice, modřín, buk, dub, javor klen, jasan a olše) i četné dřeviny introdukované,

- polesí Jevany patří do významné rekreační oblasti pražské (středočeské) aglomerace, což sice vyvolává i určité problémy v ochraně lesa, současně však umožňuje i nezanedbatelné poskytování informací nejširší veřejnosti,

- je zde i dobře zvolená (a často navštěvovaná) naučná stezka, tvořící určitou základnu pro informovanost o nových způsobech hospodaření v lesích,

- do polesí Jevany patří poměrně rozsáhlá Národní přírodní rezervace (658 ha) "Voděradské bučiny", která zahrnuje v okrajových částech i smrkové monokultury, kde přeměna druhové skladby je prvořadým úkolem,

- z hlediska využívání pro praktická cvičení posluchačů fakulty (ale i z hlediska využívání nejširší veřejností) je výhodné, že trasa demonstračních objektů mohla být zvolena v nejzápadnější části ŠLP, tj. nejblíže ku Praze a v nejvíce rekreačně využívané části této oblasti (v katastru obcí Louňovice, Vyžlovka, Jevany a Kozojedy),

- na celé trase demonstračních objektů nejsou žádné imisemi výrazně poškozené lesní porosty, které by znemožňovaly řádné hospodaření; slabší stupně poškození se však projevují i zde, zejména na západních okrajích porostů, kde je možno těmto stupňům poškození věnovat pozornost; rozsáhlejší škody a postupy řešení imisní kalamity poznávají posluchači při dvou celodenních terénních cvičeních - v Krušných horách a na Trutnovsku,

- polesí Jevany má poměrně hustou síť zpevněných cest, které umožňují průjezd i školním autobusem; na minimum se tak omezují časové ztráty přecházením či přejížděním od jednoho objektu k druhému (všechny demonstrační objekty jsou situovány přímo u zpevněných cest, takže odborný výklad při cvičení může začít ihned po výstupu z autobusu).

Růstové podmínky polesí Jevany je možno charakterizovat:

- nadmořskou výškou: 350-530 m,

- několika klimatickými údaji (dlouhodobými průměry): průměrná roční teplota 7,5 0C (Ż 0,5 0C), roční úhrn srážek 620-660 mm, délka vegetačního období 150-160 dnů,

- geologickým podložím: permské a křídové pískovce (v severní části) a biotitický granodiorit (říčanská žula s velkými ortoklasovými vzrostlicemi v jižní části); časté jsou překryvy spraší a svahovými hlínami,

- půdními typy: mezotrofní a oligotrofní hnědá půda (obě kolem 30 %), pseudogleje a oglejené půdy (oba typy kolem 10 %); jen v menší míře se objevují ilimerizované půdy, naplavené půdy, eutrofní hnědé půdy a podzoly,

- LVS: nejrozšířenější je stupeň dubobukový (3.), v menší míře je zastoupen stupeň bukový (4.) a bukodubový (2.).

Rámcovým cílem hospodaření na demonstračních objektech (i na celém polesí) je uplatňování trvale udržitelného hospodaření, s cílem zachovat přirozené smíšené porosty a tam, kde v minulosti byla jejich skladba narušena, usilovat o přeměnu či rekonstrukci. Jde především o přeměny smrkových monokultur na porosty smíšené, se zastoupením v první řadě buku a jedle, v menší míře pak i dubu, tedy dřevin, které patří k základním dřevinám původní druhové skladby.

ODBORNÁ NÁPLŇ

Odborná náplň praktických cvičení z pěstování lesů pro posluchače lesnické fakulty odpovídá třem hlavním úsekům praktické pěstební činnosti:

1. Výchova nejmladších porostů ve stadiu náletů, nárostů a mlazin (prostřihávky a prořezávky).

2. Výchova dospívajících porostů (do věku minimálně 80 let - probírky, uvolňovací probírky).

3. Obnova porostů, která je podle zákona o lesích přípustná od 80 let výše, s délkou trvání obnovní doby 20-40 let (v závislosti na stanovišti, druhové skladbě i kvalitě porostu).

Výsledky úpravy demonstračních objektů jsou navenek nejdříve a nejlépe patrné v obnovovaných porostech, kde se nejúčinněji sleduje dosažení optimální produkce cenného dřeva, souběžně s podporou mimoprodukčních účinků lesa - především účinků půdoochranných, vodohospodářských, estetických a rekreačních.

Obnovní těžba se zásadně provádí výběrem jednotlivých stromů. Je to náročnější a pracnější způsob vyznačování i provádění všech těžebních prací než při plošném postupu; vzhledem k variabilitě stromů co do kvality, růstu i vývoje je to však postup nejsprávnější (ekologicky i ekonomicky). Při tomto výběru stromů k obnovní těžbě - na bázi komplexního biologicko-hospodářského hodnocení stromů - se uplatňují především tato kritéria výběru:

- zdravotní stav stromů a stupeň jejich poškození,

- kvalita kmene (průběžnost, přímost, plnodřevnost, bezsukost apod.),

- tvar a kvalita koruny stromů (přednost pro další růst mají stromy s pravidelně vyvinutou, dlouhou a úzkou korunou),

- množství osvětlených asimilačních orgánů,

- výškové postavení stromů (nadúroveň, úroveň, podúroveň),

- vitalita a růstová tendence stromů,

- výškový přírůst stromů (za posledních 3-5 roků),

- tloušťka kmene,

- přírůst na výčetní základně; tento ukazatel se zjišťuje na vývrtu přírůstovým nebozezem (s pomocí speciální tabulky, kterou sestavil autor tohoto příspěvku) pouze na omezeném počtu vysoce jakostních stromů, u nichž je lesní hospodář na pochybách o možnosti dalšího ponechání.

Předpokladem úspěchu tohoto obnovního postupu je spontánní přirozená obnova pokud možno všech v porostu se vyskytujících dřevin. Vzhledem k převaze smrkových monokultur dochází i v těchto demonstračních objektech v největším rozsahu k přirozené obnově smrku, jehož podíl se v dalším vývoji porostů bude postupně snižovat (zejména výchovnými zásahy). V současném rozsahu plní do značné míry pouze úlohu pomocné (zápojné a ochranné) dřeviny pro ostatní druhy cílové skladby (zejména pro jedli, buk a javor klen). Aby v této početní převaze smrk neohrožoval růst těchto cílových dřevin, je žádoucí udržovat poměrně vysoký zápoj horní etáže, tedy vyšší stupeň zástinu, který více vyhovuje uvedeným třem dřevinám než smrku. Nálety borovice a modřínu vyžadují naopak více světla než smrk a za těchto příznivých růstových podmínek smrk samy (bez jakékoliv pomoci) předrůstají. Zejména nálety modřínu jsou zde většinou tak bohaté, že není třeba žádný zásah v jejich prospěch; spíš naopak počet a zastoupení modřínu je nutno přiměřeně redukovat.

Toto hospodaření se světlem a stínem v péči o lesní prostředí (jen v menší míře doplňované nezbytnými prostřihávkami a prořezávkami náletů a nárostů) představuje hlavní úkol a umění lesního hospodáře.

Účelnost tohoto způsobu hospodaření v lesích na ekologickém základě ověřuje katedra pěstování lesů půdními analýzami, poněvadž udržení (popř. opětovné dosažení) přirozené produkční schopnosti lesní půdy vytváří základnu pro zdravé, vitální, produktivní, ekologicky stabilní a funkčně plně účinné lesní porosty. Jednoduchými půdními analýzami bylo zatím aspoň orientačně doloženo příznivé působení smíšených porostů na tvorbu a transformaci organické půdní hmoty a na výsledek této transformace - na formu humusu a dynamiku půdních živin. Toto příznivé působení je vyvoláno především intenzivním příjmem živin ve smíšených porostech s vysokým podílem listnatých dřevin, dále vytvářením příznivé formy opadu s vyššími zásobami pro výživu rostlin důležitých prvků, biogenním transportem látek a vyšší biologickou aktivitou půdy, tj. transportním působením půdní fauny. Činnost půdní bioty s odpovídající strukturou a množstvím biomasy je podmínkou pro vznik vysoce kvalitního humusu. Tyto naše výsledky v zásadě potvrdily předpoklady o vývoji lesních půd ve smíšených porostech a ve smrkových monokulturách, vyslovované u nás i v zahraničí. Stav půdy a humusu odpovídá sice lokálně specifické situaci, přesto však potvrzuje možnost předpokládaného všeobecného vývojového trendu půdní geneze pod vlivem porostů různých dřevin.

ZÁVĚR

Demonstrační objekty, připravené katedrou pěstování lesů, jsou zatím využívány pouze touto katedrou. Budou však mít interdisciplinární charakter; to znamená, že při shromáždění všech potřebných dat o stavu porostů a o jejich stanovišti mohou být úspěšně využívány při praktických a terénních cvičeních i dalšími katedrami lesnické fakulty. Půjde zejména o katedru pedologie (s využíváním půdních sond a rozborů půdních vzorků), katedrou ekologie (vlivy hospodaření a konkrétních hospodářských zásahů na růstové prostředí lesa, zejména na lesní půdu a porostní mikroklima), katedrou těžby a dopravy dřeva (způsoby těžby a vyklizování vytěženého dřeva z dvouetážových porostů), katedrou HÚL (nové způsoby lesnického plánování a kontroly hospodaření ve složitějších podmínkách, než jaké se vytvářely v holosečně obhospodařovaných porostech), katedrou vodního hospodářství (vliv trvale udržitelného a přírodě blízkého hospodaření v lesích na vodní režim, na intercepci, na vsak vody do půdy, výpar vody z půdy, formy odtoku srážkových vod, sníh a jeho vodní hodnotu v lesních porostech), katedrou ekonomiky LH (ekonomické hodnocení jednotlivých hospodářských opatření i celkový ekonomický efekt trvale udržitelného hospodaření).

Demonstrační objekty v Jevanech však ve stále větším měřítku navštěvují i nejrůznější exkurze - jednak studentů a jejich pedagogických vedoucích, jednak výzkumných a provozních zaměstnanců, a to jak z ČR, tak i ze zahraničí. Je přitom uznávána vysoká odborná úroveň těchto demonstračních objektů a praktické pěstební činnosti. Ve stejném duchu vyslovil uznání pracovníkům LH a ŠLP i náměstek ministra zemědělství ing. Pavel Rybníček, který tyto objekty také navštívil.

Pro potřeby těchto exkurzí byl zpracován podrobný exkurzní průvodce (30 stran) s popisem jednotlivých porostů a jejich stanovišť, se způsobem dosavadního hospodaření, s přechodem na nové formy pěstební činnosti a s konkrétními hospodářskými opatřeními i s event. problémy, které je třeba řešit. Tento exkurzní průvodce byl zpracován v českém, německém a anglickém znění a umožňuje zejména zahraničním hostům lepší a rychlejší pochopení dosavadního vývoje porostů i cílů hospodaření. Vytvořit si představu o úrovni demonstračních objektů na polesí Jevany umožňuje čtenářům Lesnické práce aspoň v hrubých rysech několik fotografií na zadní stránce obálky tohoto čísla časopisu. Fotografie jsou současně dokladem, že dobře obhospodařovaný les může být i krásný a může plnit - zejména v rekreačně tak exponované oblasti - kromě dalších funkcí i funkci estetickou.