AKTUALITY Z OCHRANY LESNÍCH ŠKOLEK II

V minulém roce se objevilo několik mimořádných epizod houbových chorob (epidemie rzi jehlicové, chřadnutí a hynutí bukových sazenic ve výsadbách po infekci ze školek, ztráta vitality borových sazenic po výsadbě v r. 1997 a další). Vzestup rzí trvá již dlouhou řadu let a prvním signálem bylo šíření rzi jehlicové Coleosporium sp. div.

REZ JEHLICOVÁ

Epidemie této rzi v minulém roce však nemá u nás obdoby a ani v zahraniční literatuře nejsou zprávy o podobném mimořádném rozsahu tak intenzivního napadení (viz LP 7/98). Choroba se sice objevila ve výsadbách, ale nezřídka dochází k infekci již v lesních školkách a symptomy onemocnění se projeví teprve po výsadbě. Chtěli bychom doporučit, aby pracovníci lesního hospodářství v oblastech, kde se v minulém roce rez epidemicky rozšířila, sledovali stav výsadeb v letošním roce; už i v našich podmínkách je známo, že při silnější infekci může tato rez způsobit odumření napadených sazenic.

Jistě by stálo i za pozornost sledovat rzivost plevelných bylin v blízkosti školek, aby se zjistilo, kteří mezihostitelé se na epidemii rzi jehlicové podílejí. Nejčastějšími druhými hostiteli jsou starčky, zvonky, podběl a devětsil, z dalších bylin mléč, oman, světlík, kokrhel, černýš, sasanka a havez. Vzhledem k množství mezihostitelských bylin někteří autoři pokládají tuto rez za jeden druh s biologickými rasami, jiní za dobré samostatné druhy, rozlišované podle druhých hostitelů. Na nich v pozdním létě a na podzim dozrávají v teliích, ložiskách zimních výtrusů, basidiospory, které infikují převážně jednoleté borové jehlice. Na infikovaném jehličí se někdy již na podzim objeví drobné spermogonie, většinou zcela unikající pozornosti. Brzy zjara se na jehlicích vyvíjejí ložiska jarních výtrusů, aecie ("prášilky"), které jsou již velmi nápadné.

Vzhledem k vývojovému cyklu se aecie často objevují teprve na borových sazenicích ve výsadbách, ovšem k infekci většinou dochází již ve školkách. Proto i obrana proti rzi jehlicové musí začít zde a základem je likvidace mezihostitelských bylin ve školkách a v jejich okolí. V době, kdy dochází k infekci, tedy v pozdním létě a na podzim, jsou fungicidní povlaky na borovém jehličí na ochranu proti sypavce již smyty. Ovšem při aplikaci podzimních fungicidních postřiků v kalamitních obdobích nebo v kalamitních oblastech sypavky borové se borovice chrání i před infekcí rzí jehlicovou.

REZ SOSNOKRUT

Druhou rzí, která se v posledních letech stále více šíří a objevuje se ve školkách, kde ničí jednoleté semenáčky a značně poškozuje dvouletky, je rez sosnokrut Melampsora pinitorqua Rostr. Napadá borovici lesní, černou a kosodřevinu, jakož i některé další borovice se dvěma jehlicemi ve svazečku. Druhým hostitelem je osika a topol bílý. Vzhledem k omezenému rozšíření bílých topolů je prakticky nejdůležitějším druhým hostitelem rzi osika. Infekce borovice nastává v jarních měsících, kdy na opadaných osikových listech dozrávají ložiska zimních výtrusů, telie, a na teliosporách basidie, které infikují borové výhony ihned od začátku jejich rašení a růstu. Infekci signalizují drobné spermogonie, které však běžně unikají pozornosti. Teprve až od poloviny do konce května se objevují na napadených výhonech ložiska jarních výtrusů, aecie, nejprve jako protáhlé světlé skvrny. Dozrávající aecie pak pronikají pokožkou a vytvářejí žluté až žlutooranžové či narůžovělé puchýřky, často se rozšiřující a splývající ve větší pruhy nebo kroužkující výhon. Infikované borové semenáčky zpravidla hynou, ložiska na dvouletých a starších sazenicích jsou zavalována pryskyřicí a pokud výhon neodumře, dochází k jeho deformaci, ohýbání a esovitému kroucení.

Účinnou obranou je odstraňování osik z blízkosti borových školek v oblastech, kde se rez sosnokrut vyskytuje. Infekce se rozšiřuje nejen z opadaných infikovaných listů, ale rez může vniknout do pupenů osik, přežívat v nich a každoročně tak pravidelně infikovat borovici. Uvádí se, že rez může vytrvávat i v kambiálních pletivech mladých osikových výhonů. Ve školkách i výsadbách a mlazinách jsou účinné i aplikace fungicidních přípravků. První postřik by měl být uskutečněn ihned při rašení borových pupenů, jakmile výhony dosahují ve školkách délky 0,5-1 cm, ve výsadbách a mlazinách 2-3 cm. Postřiky se opakují vždy asi po 7-14 dnech, ve školkách 4-5x, v kulturách alespoň 2-3x. V Lesnické práci jsme na sosnokrut již upozorňovali (LP 5/97).

REZ VEJMUTOVKOVÁ

Již v lesních školkách dochází také k infekci vejmutovek rzí vejmutovkovou Cronartium ribicola Fischer, která se pak s infikovanými sazenicemi zavléká a rozšiřuje do porostů. Rez vejmutovková infikuje téměř všechny borovice s pěti jehlicemi ve svazečku. Druhým hostitelem této rzi jsou rybízy a angrešty, přičemž nejnáchylnější je rybíz černý. Rez infikuje letošní i starší jehlice vejmutovky v pozdním létě a na podzim basidiosporami, které se šíří z dozrálých ložisek zimních výtrusů, telií, na rybízech. Houba proniká jehlicemi až do kůry a prvním příznakem je slabé podélné zkadeření kůry. S postupem infekce se objevují od konce dubna, v květnu až červnu aecie, ložiska jarních výtrusů. Doba mezi infekcí a tvorbou aecií na kůře může trvat od dvou do sedmi let, i déle. S postupující infekcí se houba šíří a vyvolává rakovinné bujení i velké nádory a novotvary. Jakmile je zachvácen kmínek, vejmutovka ve většině případů odumírá. Ochrana je možná ořezáváním napadených větví a pokud je zachvácen kmínek, i odstraňováním napadených jedinců. Účinné jsou i fungicidní přípravky, aplikované na podzim v době infekce. Likvidace mezihostitelů jakožto užitkových ovocných plodin nepřichází v úvahu, ovšem v blízkosti rybízových plantáží by se vejmutovka pěstovat neměla, a to ani ve školkách, ani v lesních porostech.

REZ BŘEZOVÁ

Ve školkách, kde se pěstuje bříza, se objevuje velmi často i rez březová Melampsoridium betulinum (Pers.:Fr.) Kleb. Zpravidla nebývá nebezpečná. Pokud se však na listech břízy objeví ložiska letních výtrusů, uredie, již brzy na začátku léta, může dojít k předčasnému opadu listů, a tím k nevyzrání letorostů. V případě silnějšího výskytu lze aplikovat fungicidní přípravky. Druhým hostitelem rzi je modřín, avšak velmi pravděpodobnou, i když dosud ne zcela bezpečně prokázanou hypotézou je, že rez pravděpodobně může vegetovat jen na břízách, aniž by potřebovala ke svému vývoji druhého hostitele.

PADLÍ DUBOVÉ

V některých letech dochází u nás k epidemii padlí dubového Microsphaera alphitoides Griff. et Maubl., které je nápadné svými bílými moučnatými povlaky na napadených listech. Poněvadž se u nás tento zavlečený parazit velmi dobře aklimatizoval, objevují se bílé povlaky již brzy zjara na rašících listech dubových semenáčků, a to i v chladném a deštivém období. Tím se padlí stává vážným škůdcem pro dubové semenáčky, protože jednak přímo poškozuje mladé listy a výhony, snižuje přírůst omezením listové plochy (omezení výživy) a jednoleté výhony nevyzrávají a jsou pak silně poškozovány mrazy. Semenáčky je nutno ponechat ve školkách do druhého roku, čímž dochází jednak k časové ztrátě jednoho roku, jednak i k vyšším nákladům pro výsadbu i k poškozování kořenových systémů při jejich "zkracování" a úpravě a následkem toho i k jejich deformaci.

Proti padlí jsou vysoce účinné fungicidní přípravky na bázi síry, ale i některé přípravky organické. Ochrana proti padlí ve školkách by se neměla ani podceňovat, ani zanedbávat, a pokud se padlí ve školce objeví, aplikovat fungicidní přípravky. Padlí totiž vniká do pupenů a pokud se nepoužijí žádné fungicidní přípravky na jeho potlačení, rozšiřuje se s napadenými sazenicemi do výsadeb a porostů. O padlí jsme informovali v LP 5/97.

PADLÍ JAVOROVÉ

Totéž platí i o padlí na listnáčích, které působí řada hub. Hospodářský význam má někdy jen padlí javorové Uncinula bicornis (Wallr.) Lév., syn. U. aceris /DC./ Sacc., které vytváří na listech javoru klenu a na babyce drobné moučnaté skvrny, řidčeji bílé moučnaté povlaky. Na javoru mléčném je padlí zpravidla řazeno do druhého druhu Uncinula tulasnei Fuckel. Pokud se padlí objeví ve školce, je třeba aplikovat fungicidní přípravky na bázi síry stejně jako proti padlí dubovému.

Ve školkách se na listnatých dřevinách běžně vyskytují nejrůznější listové skvrnitosti, které působí řada parazitických a poloparazitických druhů hub. Obvykle nemají větší hospodářský význam. V každém případě lze však doporučit shrabování a likvidaci opadaných infikovaných listů a v případě intenzivnějšího výskytu, zejména na začátku a uprostřed vegetační doby, i aplikaci fungicidních přípravků. Doporučené a schválené fungicidní přípravky pro lesní hospodářství jsou uvedené v Seznamu povolených přípravků na ochranu lesa.