AKTUALITY ZE SVĚTA

ZPRÁVA O STAVU A PERSPEKTIVÁCH FRANCOUZSKÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

V odborném lesnickém periodiku Revue forestiere francaise č. 6/98 byla uveřejněna zpráva někdejšího ministra a poslance Jean-Louis Bianca o stavu a perspektivách francouzského lesního hospodářství. Tato zpráva byla vypracována na podnět premiéra Lionela Jospina a měla by sloužit k orientaci při tvorbě projektu zákona o modernizaci lesnictví, který francouzská vláda hodlá předložit Parlamentu v roce 1999. Zpráva obsahuje následující konkrétní doporučení, z nichž jsme některá vybrali:

- Využít potenciál LH k vytvoření volných pracovních míst (v současné době je v oboru zaměstnáno 500 tis. osob a je možné vytvořit dalších 100 tis. pracovních míst), většina pracovních míst se nalézá na venkově, čímž je možné dosáhnout trvalé územní úpravy. Zvýšit investice do lesního hospodářství (cca na 1 mld. franků ročně).

- Přijmout "Lesní strategii pro Francii", dokument s určením cílů a prostředků k jejich dosažení pro období příštích deseti let. Každoročně bude podávána zpráva do parlamentu, čímž bude umožněna kontrola a případná aktualizace úprav. Základními osami lesní strategie je zvýšení produktivity ve všech článcích produkčního řetězce za účelem zachování a rozvoje zaměstnanosti (více těžit a umožnit rychlou modernizaci prodeje dřeva, vytvořit lépe adaptovaný daňový systém podporující zaměstnanost, konkurenceschopnost a restrukturalizaci v LH, podporovat hospodaření v soukromých lesích, vytvořit statut lesního hospodaření, vytvořit peněžní ústav umožňující investice do LH, uvést na potřebnou úroveň Národní lesnický fond) a zavedení Certifikátu o trvale udržitelném LH. Francie musí v evropském měřítku rozvinout iniciativu k vzájemnému uznávání systému certifikátů. Další bodem francouzské lesnické strategie je vypracování plánu využití dřevní hmoty ve stavebnictví a rozšíření užívání dřeva jako energetického zdroje (v důsledku zvýšení spotřeby dřeva o 10 % lze snížit emise CO2 o 4 mil. tun ročně).

- Posílit působení Národního lesnického úřadu (ONF) jako jednoho z hlavních hospodářů v oblasti přírodních zdrojů ve Francii.

- Prostředky a metody pro lesnickou strategii musí zvýhodňovat systémy dohod a smluv, rozvoj vztahu les - dřevo musí být pevně zakotven v budoucích smlouvách mezi státem a regiony.

- Pro zajištění trvale udržitelného hospodaření a pro zajištění zaměstnanosti na venkově budou majitelé a hospodáři moci po dohodě s uživateli uzavírat smlouvy se státem, které budou základem pro smlouvy mezi státem a regionem. Tyto smlouvy budou definovat desetiletý projekt a prostředky všeho druhu umožňující jeho uskutečnění. Hlavní zásadou je: jedno území, jeden projekt, jedna smlouva.

- Radikálně zjednodušit stávající počet platných právních předpisů k ochraně přírody a lesa na třech zásadách: nahrazení množství částečných přístupů k příslušnému problému hledáním globálního řešení na daném území; nahrazení překrývajících se ochranných opatření stanovením podmínek pro trvale udržitelné hospodaření na daném území, nahrazení zmnožovaných zákazů a povolení přednostním používáním smlouvy zavazující majitele, hospodáře a uživatele.

- Zavést předpisové moratorium na značné množství různých omezení a nařízení pro nezávažné a méně naléhavé případy a zjednodušit stávající předpisy, do budoucna zavést zásadu, že evropské či francouzské instituce vyhlašující normativní předpis v oblasti životního prostředí zajistí financování nákladů s předpisem spojených.

- Rozvíjet zvládnutelným způsobem nabídku rekreace v lesích.

- Zvýšit prevenci proti lesním požárům, začlenit ji do regionálních smluv a trvat na povinnosti odstraňování křovin; v oblasti škod zvěří (jelení, srnčí, černá) vytvořit se zainteresovanými subjekty několikaletý plán lovu a zajistit jeho přesné plnění.

- V oblasti lesnického výzkumu zavést koordinační strukturu s možnostmi ohodnocení a převodu získaných znalostí a zkušeností do vztahu les - dřevní hmota.

Dr. Radslav Kinský, místopředseda NLK

PRO A PROTI K NOVÉMU ZÁKONU O OCHRANĚ PŘÍRODY V BAVORSKU
(Thieme, F.)

V září minulého roku začal v Bavorsku platit novelizovaný zákon o ochraně přírody, který měl neprodleně velmi rozdílnou odezvu. Výrazně se to projevilo na výročním sněmování Bavorské lesnické jednoty, resp. její švábské skupiny, které se konalo v Augsburgu. Prof. Dr. U. Ammer z univerzity v Mnichově vyslovil názor, že jde o nejmodernější zákon tohoto druhu v Evropě. Naproti tomu Dr. K. Lautenschlager reagoval za Svaz majitelů lesa spíše odmítavě, protože zákon údajně nedostatečně respektuje oprávněné zájmy soukromých vlastníků. Změny, které novela přináší je možno shrnout takto: podstatně se rozšiřuje a posiluje ochrana zákonem chráněných biotopů a její rozsah; biologická rozmanitost se má zachovat a rozšiřovat víc než dosud; nově se zavádí smluvní ochrana přírody; namísto náhradních opatření za zásahy do přírodního prostředí je nyní možno vyžadovat finanční odškodnění; z prostředků získaných na odškodném se vytvoří fond, z něhož se budou hradit akce na zmenšení nebo odstranění způsobených škod; zavádí se nárok vlastníků na vyrovnání ztrát vzniklých na chráněných pozemcích; nový je také zákaz použití fréz pro hloubení vodních příkopů a povinnost hlásit jejich použití pro jiné příkopy; jízda na kole mimo veřejné silnice a cesty je bez souhlasu vlastníka pozemku zakázána.

Námitky a připomínky Svazu majitelů lesů k novele zákona:

Zásadní námitku je možno vyjádřit slovy, že "průmysl a také zemědělství z toho zase vlastně dobře vyšly, jen lesní hospodářství dopadlo jako vždy žalostně". Vyhlášení zamokřených pozemků za chráněné biotopy nebylo již podle dosavadního zákona racionální, protože jejich lesnické využití je ve většině případů jedině účelné. Také rozšířením ochrany z původních extrémně vysýchavých a skalnatých biotopů i na roklinové a lužní lesy (dokonce na ty, které již nejsou pravidelně zaplavovány) se hospodářské výsledky ještě více zhorší, zvláště v soukromých lesích. Zákon nevyjasnil, zda je možno v chráněném biotopu proti vůli vlastníka provádět výrazné zásahy nebo mu k nim vydávat příkazy. Může jít např. o opětné zaplavení bývalého lužního lesa, nebo o odstranění zajištěného přirozeného nárostu dřeviny, která není v souladu s mapou chráněných biotopů.

Kromě toho uvádí Svaz ještě řadu připomínek k textaci jednotlivých ustanovení, týkajících se např. jízdy koňmo v lese (dnes módní), obav z narůstání byrokracie spojené s hlášením hloubení příkopů, které přece vodu odvádějí v naprosté většině případů, náhrad za škody způsobené bobry, pojištění jednotlivých krajinných prvků proti vandalismu, přehlížení dynamiky vývoje lesa aj. Podle názoru prof. Ammera bude potřeba ještě mnoho práce spojené s vysvětlováním záměrů zákonodárce nebo se zpracováním podzákonných norem, přičemž se nesporně musí přihlížet k připomínkám vlastníků lesů - ochrana přírody proti jejich vůli není myslitelná.

AFZ-Der Wald 2/1999, Čk

LIŠÍ SE VLASTNOSTI DŘEVA SMRKU Z RŮZNÝCH RŮSTOVÝCH PODMÍNEK?

Odpověď je v každém případě kladná, a dotýká se jak zpracovatelů dříví, tak lesnicky hospodařících subjektů. Nárůst spotřeby vlákninového dříví vedl již v minulosti k tomu, že pro pokrytí poptávky nepostačovaly vrškové části stromů z mýtních těžeb, ale v čím dál větší míře byla poptávka po vlákninovém dříví uspokojována dřívím z výchovných těžeb a z porostů s kratší dobou obmýtí. Při zpracovávání dřeva z rychle rostoucích smrků (zejména z výchovných těžeb v porostech první generace na zemědělských půdách) pak bylo při výrobě celulózy empiricky zjištěno, že vlastnosti (kvalitativní znaky) celulózy a zejména její výtěž jsou horší, než při výrobě ze dřeva mýtně zralých stromů. Na základě následného výzkumu mechanických a chemických vlastností dřeva smrku, realizovaného ve Švédsku, Dánsku a Norsku lze formulovat následující závěry:

- Vlastnosti juvenilního dřeva jsou jednoznačně odlišné od vlastností dřeva mýtně zralých stromů.

- Vlastnosti juvenilního dřeva závisí více na jeho lokalizaci ve kmeni než na rychlosti přírůstu. Prvních deset letokruhů od jádra kmene, ve výšce 1-2 m od země, má tyto odlišné vlastnosti od zbytku kmene (jádra): nižší hustotu dřeva, kratší vlákna, nižší výtěž celulózy, horší kvalitativní znaky vyrobené celulózy (jak při chemickém, tak mechanickém způsobu její výroby).

- S poklesem hustoty (objemové hmotnosti) dřeva klesá výtěž celulózy a její kvalita.

- Odlišnost chemických vlastností juvenilního dřeva je dána vyšším podílem ligninu a nižším podílem celulózy. Podíl ostatních monosacharidů je vyšší.

- Přesné hranice mezi juvenilním a zralým dřevem nejsou detekovatelné.

- Hustota dřeva stromu klesá v závislosti na výšce od země. Ve výši pařezu je hustota dřeva nejvyšší, ale v relativní výšce 1/3 stromové výšky od země může činit až o 5 % méně.

- Hustota dřeva jednotlivých stromů kolísá i na jednom stanovišti vlivem individuálních růstových podmínek až o 15 %.

- Na hustotu dřeva stromů má vliv i způsob výchovy porostů. Při hustším sponu je hustota dřeva vyšší, v rozvolněném sponu je vlivem světlostního přírůstu nižší (při pokusech se v prvních probírkách hustota dřeva téměř neměnila při sponu od 3000 ks/1ha až do sponu 1800 ks/1ha, ale poté nastal až do sponu 600ks/1ha strmý pokles hustoty o 7 %.

"Přeložíme-li si" tyto výsledky do lesnického a dřevařského jazyka, znamená to, že z provozního hlediska zatím zůstane nepřímým ukazatelem kvality dřeva pro zpracování na celulózu jeho hustota (objemová hmotnost). Z tohoto pohledu tedy nemůže celulózaře ani příliš zajímat objem dodávky v m3 nebo v prostorové míře, ale zajímat je bude zejména výsledná kvantitativní a kvalitativní výtěž celulózy. Protože ta je v úměře k hustotě dřeva, je logické, že opodstatněnost hmotnostní přejímky dříví (ATRO, LUTRO) má o důvod více. Pro celulózaře totiž zatím nejobjektivněji postihuje vztah mezi kvantitou dodávky a její skutečnou užitnou hodnotou.

Pro lesnicky hospodařící subjekty to znamená, že při dodávkách vlákninového dříví majícího nižší hustotu, než je "etalon" odběratele, u nich bude docházet k evidenčním rozdílům mezi objemem dříví zjištěného lesnickými postupy (krychlením surového dříví), a zákazníkem přepočítaným objemem z hmotnostní přejímky. Tyto rozdíly objemů jsou však jen fiktivní, protože z celkového objemu dodávky je ve skutečnosti prodáván a kupován jen "obsah dřeva využitelného na celulózu". Evidenční rozdíl objemů by tedy neměl být zúčtováván jako ztráta! Pro účely lesnické hospodářské evidence by měla být zachována lesnická evidence objemu dřeva, protože příslušný porost tak velkou objemovou produkci skutečně poskytl, a těžební dělníci takový objem skutečně vytěžili, přiblížili a odvezli. Prodávána je však vlastně zcela jiná technická jednotka, která by se neměla "přetahovat" zpět do hospodářské evidence, ale měla by být jen účetní jednotkou mezi dodavatelem a odběratelem. Zdánlivě paradoxně by tak měla být táž dodávka evidována ve dvou odlišných jednotkách.

Z hlediska lesnické filozofie se pak ale otevírá otázka, zda je lépe produkovat vyšší objemy vlákninového dříví o jeho nižší užitné hodnotě (nižší hustotě), nebo produkovat menší objemy dříví s vyšší užitnou hodnotou?

Rapport nr 238 Sveriges lantbruks universitet, Sim

PLNĚ MECHANIZOVANÁ TĚŽBA LESNÍ ŠTĚPKY

Bavorsko má v úmyslu vyrábět do r. 2000 nejméně 5 % primární energie z biomasy. Výstavba biotepláren je proto podporována, přičemž produkce energetické lesní štěpky, jako obnovitelného zdroje paliva, bude hrát důležitou roli. Výzkumná pracoviště hledají efektivní technologické postupy těžby a dodávky této suroviny. Bavorský zemský ústav pro les a lesní hospodářství (LWF - Freising) zkoumal, zda lze vyrábět lesní štěpku pomocí štěpkovacího harvestoru s přijatelným ekonomickým efektem. Přestože má energetické využití dřeva pozitivní vyhlídky, dosavadní produkce lesní štěpky je ztrátová, protože cena 15-30 DM/m3 nekryje výrobní náklady. Zda to platí i pro plně mechanizovanou těžbu, to bylo předmětem technologicko-ekonomické studie.

Základem posuzované technologie byl štěpkovač-harvestor Erjo 7/65 GHH, charakteristický tím, že na přední části osmikolového podvozku forwarderu je čelně umístěna pracovní jednotka s možností otoče 2000, sestávající z kabiny, bubnové sekačky (dvounožový rotor o prům. 700 mm, vstupní otvor š/v = 670/470 mm), drapákový harvestor do prům. na úřezu 55 cm, zavěšený na hydromanipulátoru s dosahem 10 m. Na zadní části je zásobník štěpek (14 m3), výklopný dozadu do výše 3,3 m. V kontinuálním procesu pracoval dále forwarder se zařízením, umožňujícím záměnu klanicové korby a kontejneru (15 m3).

Časová studie byla provedena ve 35-, 45- a 50 letém smrkovém porostu, se středním d1,3 18,8 cm, 15 cm a 14,9 cm, v rozsahu těžby 1935 stromů a 181 m3. Harvestor pracoval na přibližovací lince v obvyklém technologickém postupu těžby sortimentů standardních délek (4,5 m o prům. na sl.k. >12 cm a z částí 3,0 m o prům. na sl.k. 23 cm) s tím rozdílem, že méně hodnotné a neprodejné části kmene byly souběžně štěpkovány a naloženy do zásobníku. Kmen byl odvětven a vršek odříznut v 5 cm. Nešlo tedy o těžbu celých stromů. Když byl zásobník naplněn, byly štěpky přesypány na místě do kontejneru forwarderu a jím přiblíženy na odvozní místo. Forwarder přibližoval i vyrobené krátké sortimenty. Závěry studie lze charakterizovat takto:

- Maximální výkonnosti při produkci štěpek bylo dosaženo při výčetním průměru kácených stromů 15 cm (14,5 m3/hod), kdy se ještě štěpkovaly celé kmeny bez produkce krátkých sortimentů. Výkonnost klesala výrazně s nižším výčetním průměrem vlivem klesající hmotnatosti těženého kmene. Výkonnost klesala také s rostoucím výčetním průměrem vzhledem k tomu, že napadaly krátké sortimenty a časový podíl štěpkování v procesu zpracování kmene se snižoval. Za dolní hranici hospodárnosti výroby štěpek v tomto kontinuálním, neděleném procesu se považuje výčetní průměr stromu 15 cm. Pro zpracování slabších dimenzí jsou hospodárnější nekontinuální postupy s oddělenou prací harvestoru a forwarderu a se štěpkováním na OM.

- Kontinuální technologie přináší ztráty dané podílem času "čekání" forwarderu na naplnění zásobníku štěpkami, které jsou logicky nejmenší při nejvyšší výkonnosti štěpkovače (d1,3 = 14-18 cm).

- Z hlediska péče o porost a půdu se považuje technologie za šetrnou, podobně jako u běžné harvestorové těžby, avšak statický tlak na půdu (63 kPa) překračuje, s ohledem na hmotnost stroje (17 t), stanovenou kritickou hranici (50 kPa).

- Za optimálních výrobních podmínek (koncentrace pracovních ploch 30-40 ha a při d1,3 = 12-15 cm) a za současných ekonomických podmínek, mohou tržby za štěpky krýt náklady.

Poznámka: Studie, žel, neprovádí celkové srovnání plně mechanizované kontinuální technologie (štěpky včetně sortimentů) s dělenou, nekontinuální, plně mechanizovanou technologií výroby štěpek i sortimentů, což jedině může vést k metodicky objektivním závěrům. Studie rovněž nebere v úvahu komplikace a ekonomické dopady při vazbě přibližování štěpek na jejich následný odvoz z lesa, známé při organizování kyvadlové dopravy. A konečně studie nepřihlíží ke skutečnosti, že kontinuální těžba a dodávka štěpek z čerstvého dříví s vysokou vlhkostí, snižuje výrazně užitnou výhřevnost paliva a tím i jeho prodejní cenu. Pro malou skladovatelnost vlhkých štěpek vyžaduje i kontinuální spalování, bez vytváření účelných zásob. Dělená technologie naproti tomu umožňuje zařadit proces transpiračního vysychání před štěpkováním s příznivým dopadem jak na cenu paliva tak i na ostatní odbytové problémy (vytváření předzásoby proschlého paliva pro topné období, zajištění dodávek odběratelům podle smluvního kalendáře ap.).

Forst & Technik 10/98, sve

DRUHÝ MEZINÁRODNÍ KONGRES O DŘEVĚ

O čem bude jednat 2. Mezinárodní kongres o dřevě (International Wood Congress) při hannoverském veletrhu LIGNA plus

Po úspěchu premiéry kongresu v roce 1997 bude i při letošním hannoverském veletrhu LIGNA plus (10.-14. května) uspořádán Mezinárodní kongres o dřevě. V šesti kongresových půldnech budou mít účastníci možnost se informovat o těchto tématech:

I. Trvale udržitelné hospodaření v lese (pondělí 10. 5., 14-17 hod.); II. Dřevo jako materiál a možnosti jeho využití (úterý, středa 11.-12. 5., 14-18 hod., čtvrtek 13. 5., 9.30-13 hod., 14-17.30 hod.); III. Přírodě blízká tvorba lesa a budoucí požadavky průmyslu na kvalitu dřeva (pátek 14. 5., 9.15-13.30 hod.). Jednání se bude konat v Zasedacím centru (Tagungs-Centrum Messe - TCM), sál 3. Jednací jazyky: němčina, angličtina se simultánním tlumočením. Účastnický poplatek v předprodeji do 9. 4. jednodenní 125 DEM, studenti a skupiny nad 10 osob 65 DEM, na všechny dny 500 a 250 DEM. Po 9. 4. 175.-, 90.-, 700.-, 350.- DEM. Svůj příspěvek ke kongresu přinese i partnerská země Finsko a Světové fórum les (WeltForum Wald). Pořadatelem kongresu jsou Německé veletrhy, a. s.

Podrobnější informace k tématům I a III, která se bezprostředně dotýkají lesního hospodářství

Přesnější název I. tématu zní: Lesy obhospodařované trvale udržitelným způsobem jsou součástí přírodního prostředí, základem pro pracovní příležitosti a pro rozvoj lesního hospodářství a dřevařského průmyslu. Celkem se počítá se čtyřmi půlhodinovými přednáškami a půlhodinovou diskusí (na závěr). První přednáška (J. Burley, IUFRO, Oxfordská univerzita) bude informovat o výsledcích odborného fóra "Les - zdroj suroviny", které uspořádá "Světové fórum les" ve dnech 7.-10. 5. 1999 v Schneverdingu (100 km od Hannoveru). Druhá přednáška (G. Wegener, Univerzita Mnichov) pojedná téma Les a dřevo v diskusi o životním prostředí. Kromě jiného na číslech a faktech ukáže významnou funkci lesa a dřeva v moderní politice ochrany životního prostředí. V třetí přednášce P. Pihlajamäki pohovoří na téma Lesy obhospodařované trvale udržitelným způsobem vytvářejí stabilní pracovní příležitosti a podmínky pro rozvoj lesního a dřevařského hospodářství. Podá přehled o světových dřevních zásobách, o "nově zalesňovaných územích" na severní a jižní polokouli, o tendencích ve využívání zdrojů dříví v různých oborech průmyslu zpracování dřeva a z toho vyplývajících těžištích spotřeby a obchodních proudech. Závěrem se zmíní o roli Evropy v tomto globálním scénáři. Poslední přednáška na téma Stav a vývoj evropských lesů (H. Spiecker, Univerzita Freiburg) nahlédne do minulosti, kdy člověk začal v Evropě významně ovlivňovat lesy, kdy pod jeho vlivem začaly lesy mizet a byl nedostatek dřeva, přes období, kdy se situace začala zlepšovat řádným hospodařením v lese až po dnešek, kdy jsou dřevní zásoby tak vysoké jako nikdy před tím. Zlepšily se také růstové podmínky, a to i zásluhou obohacování půdy hnojivými látkami z civilizačních vlivů. To vše však může zároveň vést k labilitě porostů, a to i vlivem škodlivých látek z ovzduší. Všem těmto vlivům je nutno čelit, což je výzva vědecká i politická.

Třetímu tématu kongresu bude věnován pátek 14. 5. od 9.15 do 13.30 hod. Podrobnější zaměření základního tématu Přírodě blízká tvorba lesa a budoucí požadavky průmyslu na kvalitu dřeva je formulováno takto: Požadavky na větší stabilitu a rozmanitost lesů ústí do koncepce přírodě blízkého hospodaření v lese. To je charakterizováno dlouhou obmýtní dobou, přirozenou obnovou, nestejnověkými a smíšenými porosty. Z toho plynou otázky: Jaké důsledky to bude mít na budoucí nabídku dřevní hmoty? Jak na to může reagovat dřevařský průmysl a výroba dřevařských strojních zařízení? Na tyto otázky se pokusí odpovědět šest přednášejících v půlhodinových přednáškách a hodinová diskuse.

LIGNA plus (10-15. 5. 1999), Proch

PRVNÍ SAMOSTATNÁ VÝSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY V CHORVATSKU
(Rijeka 17.-20. 6. 1999)

V chorvatském městě Rijeka, významném evropském přístavu a přirozeném centru různých odvětví průmyslu včetně dřevozpracujícího, bude pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR probíhat ve dnech 17.-20. 6. 1999 Samostatná výstava České republiky. Výstavy se mohou zúčastnit všechny české firmy bez ohledu na předmět jejich podnikání. Doprovodná propagace bude zaměřena především na podporu vystavujících podniků a zabezpečení maximální návštěvnosti, zejména potencionálních obchodních partnerů. Zabezpečením akce ze strany ČR byla pověřena firma Integra, spol. s r. o. (tel. 02/2431 5789, 2431 0570), Praha, která poskytuje podrobnější informace.