HARVESTOROVÁ TECHNOLOGIE POMOHLA VYŘEŠIT PROBLÉM

Proč jste se rozhodli pro harvestorovou technologii?
Na všech lesnických výstavách významně dominují harvestorové technologie. V sousedním Německu za poslední rok stouplo jejich zastoupení v těžbě o 20 % ve srovnání s klasickými technologiemi. Nám se nasazení harvestorové technologie jeví jako jedna z možných technologií v prvovýrobě. Usuzujeme, že výhledově i u nás se stane jednou z perspektivních technologií. Zatím je v našich podmínkách zkoušíme.

Uvažujete o jejich zakoupení?
Zatím neuvažujeme o jejich zakoupení. Víme, že se dodávkami prací zabývají již delší dobu specializované firmy. Vidíme to jako rozumné řešení i s ohledem na náhradní díly a využitelnost. Rozhodli jsme se je na část prací najímat.

Jaké máte první postřehy?
Pro les to ideální není. Jsou to veliké stroje. Ale vycházejme z toho, že nic jiného nebude.

Proč to není ideální?
Kontrola ČIŽP posuzuje práci velkých strojů tak, že výsledkem je neúměrné poškození půdního povrchu. Na rovině je poškození menší, ale v oblastech s větším sklonem dochází k větším škodám a bohužel je vždy větší, než si představují ochranáři.

Z našich článků vyplývá, že tu významnou roli hraje lidský faktor, dále období, kdy je jakýkoli stroj nasazen, atd. Jak by se těmto škodám dalo předejít?
Pokud bychom respektovali počasí, tak není o čem hovořit. Horší jsou smluvní vazby na dodávky dřeva odběratelům - pokud nedodáte zaplatíte penále. Z pohledu majitele, který vlastní tyto velmi drahé stroje existuje potřeba využití stroje ve vazbě na odpisy a splátky úvěrů. V lese se musí pracovat s výjimkou extrémních podmínek pořád.

Máte takovou zkušenost s firmou J&R Wood?
Ne to ne. Pan Křenek je typ člověka, který sám, když nastalo delší období dešťů, práci přerušil a práci dokončil později.

Kam je tedy podle vás tato technologie vhodná?
O těchto technologiích je dobré uvažovat tam, kde není vybudovaný systém manipulačních skladů. U nás pracujeme metodou surových kmenů, máme tomu přizpůsobený vozový park, vybavený manipulační sklad s manipulační linkou, která využívá moderní metody měření a druhování. Pokud bychom radikálně změnili těžební metodu, tak to v současné době bude pro nás prodělek s ohledem na minulé investice. V neposlední řadě v tomto regionu zvažujeme, vedle výkonů těchto strojů, i zaměstnanost našich lidí. Na Šumavě prosperují možná penziony, jinak tu není skoro žádná pracovní příležitost.

Pro které porosty jste zvolili harvestorovou technologii?
Potřebovali jsme rychle udělat výchovné zásahy v dopadových plochách VVP. Kdybychom to dělali vlastními silami - klasickou technologií - potřebovali bychom rok. Měli jsme na to měsíc. Tato technologie umožňuje pracovat i v noci. Konkrétně pan Křenek pracoval ve dvousměnném provozu 20 hodin denně. Výkonnost není malá, nákladově je to však možná 2x dražší než klasická technologie bez manipulace na výřezy.

Harvestor pracoval v probírkách do i přes 40 let. Obecně nám dodavatelé tvrdí, že udělají probírky i do 40 let, ale není to pravda. Většinou jde o starší porosty přes 40 let. Nikdo vám harvestorem nevezme probírku v druhém věkovém stupni, mezi 20-30 roky, není schopen zásah udělat. Lze jej nasadit až nad 35 let. Navíc v tyčkách by za hmotu nedostal prakticky nic, to by byla plošná úhrada za čištění porostu nikoli za získané kubíky.

Na jak velké ploše jste zkusili tuto technologii?
V loňském roce jsme odzkoušeli 37 ha v porostech do 40 let a 23 ha nad 40 let s Valmetem 901 a vyvážecí soupravou Valmet 840.

Provedli jste nějaké ekonomické srovnání?
Vyšlo nám lepší zpeněžení 2 m hotového sortimentu na OM než prodej tyčí. V porostech nad 40 let je to otázka intenzity zásahu, tedy co tam zbylo z minulého zásahu. U nás šlo i o provedení opožděných zásahů ve VVP - kde bylo hmoty dost (průměrně se vybíralo 70-100 m3/ha). Tam se harvestorová technologie vyplatí. V pravidelně vychovávaných porostech si harvestor asi nevydělá nic. Podle našeho názoru harvestor potřebuje hmotu, hmotu... Zásadně nezadáváme MÚ těžby. Na to máme vlastní kapacity. Harvestorem řešíme probírky. Další postřeh máme s našimi dřevorubci, kteří si nedokáží dávat "do hrníčku" na novou pilu, a proto je cena jejich práce zatím levnější. Kdo ví, jak to bude za pár let.

Jaká byla příprava pracoviště a vlastní technologie?
U firmy Křenek existuje jedna velká výhoda - jsou to lesnicky vzdělaní lidé. Hlavní linky vyznačoval s námi, zásah uvnitř prováděl samostatně.

Jak byla provedena vlastní přejímka dřeva?
V této oblasti neexistuje žádná daná nebo uznávaná či závazná metodika pro příjem dřeva. Obecně se používá měření hrání venku. Máme zkušenosti, že nejde o hráně, ale o hromady. Pokud by se dřevo podkládalo a vyrovnávalo do hrání, pak by byl výsledek poměrně přesný. Proto se řeší jen otázka přepočtového koeficientu, který je na dohodě. Z našeho pohledu byla výhodná dohoda s panem Křenkem, že on bude respektovat (při odchylce nebo toleranci 3 %) naše odvozní lístky. Přesto jsme se do tolerance 3 % vešli. Vazba na odvozní lístky (měření přes odvozní soupravy) podstatně zpřesňuje přejímku při této technologii, ale je založená na vzájemné důvěře. U hrání měříme z obou stran výšku (kterou zprůměrujeme) a délku. Pozoruhodná byla i shoda s počítačovou sestavou z harvestoru ve smrku. Tím jsme současně kontrolovali, jestli vyvážecí souprava nenechává hmotu v lese. Při 2100 m3 byl rozdíl 8 m3 v náš neprospěch. V listnáčích jsme zpracovali BŘ 912 m3 a při koeficientu 0,49 jsme byli v toleranci. Valmet byl seřízen na měření smrku.

Jaké byly škody na porostech?
V porovnání s klasickou technologií je kvalitativní posun ve směrovém kácení, které je příčinou následných škod. Pokud něco odřeli, hned poškozené místo natřeli fungicidním přípravkem. V porostu harvestor nepoškozoval ani hlavicí ani strojem. U vyvážecí soupravy dochází ke škodám na přehnaně úzkých linkách při naklánění stroje s nákladem. Proto jsme zvolili linky široké 3,5-4 m. Linky musí být přímé. Operátora nesmí zastavit silnější kmen, na který hlavice nestačí, a proto ho neobjede, ale pokácí JMP, aby zachoval linku přímou, protože by ten silný strom stejně jízdami poškodil. Velmi úzké linky způsobují kritiku celé technologie.

A škody na půdě?
Klest zůstává na lince a stroje po něm pojíždí. Pan Křenek si byl vědom toho, že budeme určitě ukazovat porosty po zásahu harvestoru ostatním. Podle toho to i vypadalo. Je to jeho nejlepší vizitka i reklama pro zavedení těchto technologií u nás. Dokázal práci přerušit - stroje nepřesouval, nechal je na místě. Počet pojezdů má vliv na poškození linek. Protože v našich terénech jinou cestu nenajdete je počet přejezdů vyšší.

Co vám technologie vyřešila?
Snažili jsme se ji nasadit v porostech, kam naši lidi nechtěli - hluboké zavětvení, složitý terén, svah, vysoká hustota a intenzita zásahu. Líbilo se nám, že v jednotlivých případech, kdy hlavice nezvládla některé silné kmeny, provedli práci motomanuálně pomocí JMP tak, aby dodávka byla komplexní.

Co máte v plánu letos?
Chtěli bychom získat další zkušenosti s nasazením harvestoru v polomech a nahodilých těžbách. Dále nás zajímají výsledky práce harvestoru v podrostním hospodářství. V letošním roce plánujeme 6000 m3 harvestorovou technologií. Vyhlásili jsme výběrové řízení.

Děkuji za rozhovor, Oto Lasák