...NA VLASTNÍ PĚST?
Ing. František Kasl, ing. Josef Merunka
V LP 4/99 redakce představila firmu J&R Wood z Hořic. I když jde o vyzdvihnutí technologie založené na těžebně-dopravních strojích (TDS) domníváme se, že jsou v článku uvedeny skutečnosti, které nemohou být podloženy zkušeností pana Křenka (hodnocení, jak se co odehrává u akciových společností, způsob srovnání použití strojů). My máme zkušenosti jiné. Domníváme se, že i některé údaje neodpovídají skutečnosti (nejhorší terény a nejhorší porosty jsou zadávány harvestorům, vazba této společnosti k LČR, s. p. ). Jde z našeho pohledu o propagaci jiného způsobu dodávky prací pro LČR, než je vyžadován od akciových společností, vedoucí, podle našeho dojmu, k rozdrobení dodávaných prací, aby se firmy tohoto typu dostaly k více zakázkám. V tomto čísle budeme reagovat na tento článek a v příštím popíšeme naše zkušenosti.
Srovnání a kritika akciových společností...
Kritika a porovnávání malé firmy s akciovými společnostmi je nepodložené a nikdo nemá právo srovnávat něco, co nezná a hází tak špínu na druhé. My vidíme situaci úplně jinak. Proč by stroje u akciových společností neměly být využity (domníváme se, že jsou dokonce využity) lépe, proč by lidé u LAS měli být méně zainteresováni na rentabilitě celé technologie než lidé v soukromé společnosti. To nelze kritizovat, pokud nejsou k dispozici objektivní fakta.
Rentabilita celé technologie a porovnání ...
"V podmínkách ČR si technologie na sebe vydělává velice obtížně... a manipulační sklady jsou minimálně o 20-30 % nákladnější než naše technologie..."
Je potom vůbec lesnická výroba rentabilní? Zvolili jsme tuto technologii proto, že jsme potřebovali splnit podmínky obchodní smlouvy a došli jsme k závěru, že tuto technologii dokážeme rozvinout a zorganizovat do takových podmínek, že bude rentabilní. Potřeba vznikla ze zadání ztrojnásobit výkon v probírkách, které se začaly čítat na desítky kilometrů čtverečních - jiná technologie než TDS tento problém neřešila. Do té doby zde fungovaly technologie Steyr KP40, Makeri 34T, OSA 250 Ewa, FMG 470 atd. My jsme však nasadili nový typ - sestavu strojů založenou na harvestoru Timberjack 870 a vyvážecí soupravě Timberjack 810.
Manipulační sklad i pro nás v případě, že tam vezeme dříví, které mohl zpracovat harvestor, znamená určitou ztrátu. Vše co děláme, musíme dělat rentabilně, jinak by to nemělo smysl. S každoročně stoupajícími náklady se tato problematika mění a vyvíjí, ale za určitých podmínek jsou manipulační sklady rentabilní.
TDS jsou zadávány zpravidla nejhorší porosty, velké svahy...
Na nás to působí tak, že si všichni udělají klasickými technologiemi to, co potřebují a až ty nejhorší porosty (umístěné ve stráních, přehoustlé, o velké hmotnatosti) ponechají na harvestorech. Myslíme, že by lépe vyznělo, kdyby se řeklo, že harvestorová technologie v tomto případě vyřešila problém, který by jiným způsobem byl obtížně řešitelný. U nás naopak pro technologie TDS vybíráme vhodné podmínky. Zkrátka to, co lze udělat harvestorem (od toho nejlepšího až po to nejhorší), co přinese největší efekt, to provedeme právě touto technologií a ne klasickou. Jsou terény, kam tato technologie může či nemůže. Vše je soubor velmi vhodných a méně vhodných porostů.
V západočeském kraji se touto technologií vyrábí kulatina a surové kmeny od 12 do 20 m délky...
U nás toto není pravda. Pan Křenek viděl možná někdy a někde náhodou, že TDS vyráběly tyto délky. Pokud by to byla pravda, popřeli bychom touto činností celý smysl této typicky sortimentní technologie.
Vazba na LČR...
Neznáme popisované podmínky vztahu k LČR, s. p., neznáme možnost, že by si někdo sám určoval linky a vyznačoval nebo sám volil stromy k těžbě. U nás zásadně těžíme pouze dříví vyznačené revírníky a z vyznačených přibližovacích linek. Dále se pan Křenek odvolává na to, že on a jeho zaměstnanci mají lesnické vzdělání, proto mohou kvalifikovaně provést výchovný zásah. My a naši zaměstnanci máme samozřejmě také lesnické vzdělání, ale existují pravidla, která vydal s. p. LČR a my je samozřejmě musíme dodržovat! Nevíme, proč zrovna on má výjimku.
Dovolíme si i technickou poznámku: pokud někdo pracuje na dvě směny, a tedy i v noci, jak může provádět kvalifikovaný výchovný zásah při umělém osvětlení, kterým lze bezpečně vidět max. do poloviny výšky stromů?! Noční výchova bez vyznačení je pro nás obrovský pokrok. Z našeho pohledu jde o propagaci jiného způsobu dodávky prací pro LČR, než je vyžadován od LAS, vedoucí k rozdrobení dodávaných prací, aby se firmy tohoto typu dostaly k více zakázkám.
Přejímka dřeva na základě počítačové sestavy harvestoru...
Neznáme možnost, že by existoval způsob převzetí dřeva na základě sestavy z harvestoru. Každopádně by to bylo ideální, kdyby to tak šlo. Ale i z našeho pohledu to není objektivní a mohlo by to být zpochybňováno. Určitě bychom se sešli na stejných hodnotách při přejímce dřeva z mýtních těžeb, ale v probírkách je to obtížné.
(Pozn. redakce: V odpovědi ve článku nebyla uvedena skutečnost, že přejímka probíhá měřením hrání dřeva na OM, která je porovnána s počítačovou sestavou a rozdíl nesmí být větší než 4 %.)
Shrneme-li to dohromady...
Tak, jak odpovídá pan Křenek na položené otázky, by bylo možné jej ze strany lesnické veřejnosti nařknout, že opravdu "jede na kubíky" - není vyznačeno, kácí se v noci, linky si vyznačuje ten, kdo kácí a dříví se přebírá na základě výstupu z počítače harvestoru.
Pokud jde o naši práci, provádíme ji tak, že nás nikdo nemůže nařknout. Přibližovací linky a stromy určené k těžbě vyznačuje lesní správa LČR, a to každý strom z obou stran speciální barvou, která je vidět i v noci. Dříví se smí odvážet jen tehdy, když lesní správa převezme hráně, které musí být postaveny přesně tak, jak je domluveno.
Ing. František Kasl, ing. Josef Merunka, FS Servis, za představenstvo LS Stříbro, a. s.