ZKUŠENOSTI ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE V REVÍRU ČESKÝ DUB

Jsem již 32 let zaměstnancem státních lesů, nyní s. p. LČR v revíru Český Dub na okrese Liberec. Nejdříve ve funkci lesníka, pak lesního technika a nyní revírníka - odborného lesního hospodáře na LS Ještěd. Revír Český Dub se rozkládá na ploše 19 300 ha. Z toho lesy pokrývají 4300 ha, s celkovou zásobou 906 800 m3 dřeva. V přímé správě LČR je 1776,72 ha a v odborné správě 2727,21 ha (lesy již protokolárně předané, ve skutečnosti je podíl lesů státních menší). Zastoupení dřevin v revíru Č. Dub: SM - 1095,80 ha, BO - 2706,04 ha, MD - 51,62 ha, celkem jehlič. - 3930,27 ha, DB - 97,42 ha, BK - 46,74 ha, JS - 23,12 ha, BR - 275,07 ha, celkem list. - 573,66 ha.

Deset obcí a přibližně 1300 fyzických osob zde vlastní asi 3100 ha lesů (tato čísla nejsou konečná, stále přibývají žádosti o vrácení užívacího práva ze strany původních majitelů). Odborné lesní služby v těchto lesích provádí 2 odborní lesní hospodáři. Oba jsme zaměstnanci s. p. LČR. Pouze 3 obce mají svého OLH. Plocha lesů v majetku jednotlivých vlastníků se pohybuje od 60 m2 do 25 ha. Nejvíce je majitelů do 3 ha. Tři obce mají nad 50 ha, ostatní v průměru 5-20 ha lesa.

DRUHY VLASTNÍKŮ

Většina původních majitelů, což jsou lidé ve věku 60 a více let, svůj les tzv. zašetřují a provádí jen nezbytně nutné práce. Většinou zpracovávají polomy a souše. Pokud tito vlastníci mají schopné potomky, kteří chtějí pokračovat v rodinné tradici a zlepšovat stav lesa pro sebe a své děti, pak jsou tyto lesy vzorně obhospodařovány a spolupráce s těmito lidmi je výborná a inspirující. Určitým problémem bývá přesvědčování takového vlastníka o potřebě minimálního zastoupení zpevňujících a melioračních dřevin při zalesnění holin. Zde naopak názorová tradice působí negativně. Názor, že jejich předci svému lesu nejlépe rozuměli a proto je třeba vysazovat co nejvíce smrku a borovice všude tam, kde dříve tyto dřeviny byly vysazeny, je u nich silně zakódován.

Další kategorií jsou vlastníci, kteří mají bydliště velmi vzdálené od svého lesa. Jsou zde majitelé bydlící ve všech krajích ČR i v okolních státech. Tito majitelé se snaží najít odbornou lesní firmu, která by hospodařila po určitou dobu v jejich lesích podle LHP (LHO). Většinou si představují, že odborný lesní hospodář jim firmu zajistí, dohlédne na kvalitu provedených prací a ještě provede finanční vyrovnání. Zatím se však na Českodubsku objevují firmy, či podnikatelé-obchodníci se zájmem o výkup dříví z mýtních úmyslných těžeb. Většinou provádějí pouze těžbu v mýtních porostech. Pěstební činnosti se téměř nevěnují. Pokud ano, tak bez záruky kvality. Vysazují často sazenice nekvalitní, bez listu o původu, nedodržují projekt zalesnění co do druhu dřevin, jejich rozmístění na ploše apod. Vedoucí těchto firem často nemají žádné lesnické vzdělání, najímají si na práce Ukrajince a jiné dělníky bez kvalifikace. Jejich krédem bývá - ušetřit, kde se dá. Několik takto zalesněných a neošetřovaných ploch je již předmětem šetření orgánů státní právy.

Pak je zde třetí, nejhorší kategorie vlastníků lesů. Jsou to buď fyzické osoby, nebo firmy či jiné právnické osoby, které kupují dříví tzv. nastojato, nebo kupují lesy včetně pozemků. Tito podnikavci kupují pouze lesy, kde je možná mýtní úmyslná těžba, která jim pokryje náklady na koupi lesa a ještě přinese určitý zisk. Většinou vyvíjejí všemožný tlak na OLH a orgány státní správy, aby povolily maximum těžby. Snaží se argumentovat tím, že po těžbě nikdo nedokáže, že v jejich lese nebyl polom, nebo kůrovec. Někteří navrhují výběr tloušťkových tříd ve velkém po celé ploše, nebo uvolňování náletu, který v lese teprve bude apod. Věří, že za peníze je možné všechno. Jsou zde také kupci lesa, kteří neprovedou v katastru nemovitostí zápis o převodu na nového majitele a původní majitel lesa se pak diví, když obdrží upozornění od OLH na zanedbání péče o les.

Podnikavci, kteří kupují lesy včetně pozemku jsou ze všech míst ČR, např. z Kladna, Opavy, Olomouce, Ledče n. S. apod. Jejich záměr je již tímto předpokládán. Ve třech případech tito podnikatelé smýtili porosty bez povolení (mimo LHP a LHO), v jednom případě se jednalo o porost 76 let. Ve 2 případech byl totálně při těžbě zničen podrost pod mýtním porostem, ačkoliv právě z důvodu uvolnění tohoto podrostu povolila státní správa výjimku z LHP. Stav lesa v budoucnu tyto podnikavce nezajímá. Všechny tyto případy šetřily orgán SSL a ČIŽP. K přestupkům došlo buď v době mé dovolené, nebo ihned po mé kontrole v terénu.

NEGATIVNÍ PŘÍKLAD

Jako výstražný příklad lze uvést počínání jistého pana V., který ač bez lesnického vzdělání, kupuje lesy včetně pozemků po celé republice za účelem zisku z prodeje dříví. Na Českodubsku zatím koupil něco přes 20 ha lesa. Po obdržení výpisu z LHP mě požádal o vyznačení veškerých těžebních zásahů v jeho lesích. Podle LHP jsem vyznačil mýtní těžby, pak probírky na ploše cca 5 ha. Vyznačení probírek s instruktáží jsem provedl za přítomnosti pana V. a tzv. odborníků v lesnické činnosti, kteří tyto práce měli vykonávat. Tito mne ujistili, že není potřeba vyznačovat další porosty, že mají zkušenosti a všemu rozumí (později jsem zjistil, že tito "odborníci" mají pouze živnostenský list coby drobní rolníci s oprávněním pro práci s motorovou pilou, nikoliv pro práci v těžbě dříví).

Asi po čtyřech dnech jsem kontroloval provedení prací. Vše bylo v pořádku. Těžba byla prováděna podle mých instrukcí. Při kontrole po 10 dnech jsem zjistil, že dva mýtní porosty jsou vytěženy nejen v navržených pruzích, ale ze zbytků stojících porostů byly vytěženy všechny silné stromy tak, že vznikly asi 0,02 ha holiny po celé ploše. V porostu zůstaly stromy slabé, poškozené kácením a přibližováním dříví z porostu. Probírkové porosty byly asi na 7 ha vytěženy obdobným způsobem. Navíc byl silně narušen plášť porostů na návětrné straně. Přítomným dělníkům jsem zakázal pokračovat v tomto způsobu těžby s odkazem pro pana majitele.

Věc jsem ohlásil orgánu SSL v Liberci, který provedl šetření na místě a poté provedl zápis z jednání. Zápis byl proveden na stanici Policie ČR. Policie s dotyčným V. sepsala též zápis pro podezření z poškozování životního prostředí, a to nejen na Českodubsku. Podobnou činnost tento podnikatel totiž prováděl již v jiném kraji ČR. Ze zápisu orgánu SSL kromě jiného vyplynul zákaz dosavadního způsobu těžby dříví v lesích pana V. Asi za 7 dní po tomto šetření jsem zjistil, že pan V. pokračuje v těžbě v mýtním porostu, který nebyl v LHP určen k těžbě. Po telefonické výzvě se dostavil pan V. do kanceláře revíru. Místo zdůvodnění předešlých nepředložeností mi představil svého nového odborného lesního hospodáře. Mně pak vyslovil nespokojenost s tím, že: "Místo abyste mi šel na ruku, tak na mne žalujete na okrese". Abych mohl vykázat množství vytěženého dříví v jednotlivých porostech, požádal jsem pana V. o evidenci vytěžené hmoty. Na toto vůbec nereagoval a odešel. Od té doby se mnou přestal komunikovat úplně i když jsem ho upozornil na fakt, že do ustanovení nového OLH musí spolupracovat se mnou.

V době vánočních svátků 1998, v době mé dovolené, dřevorubci pana V. prošli znovu všechny porosty ve věku 70-110 let a všude vytěžili dříví v hodnotě pilařské kulatiny, popř. lepší kvality. Těžbu provedli tam, kam dosáhl SLKT lanem. Tedy roviny a okraje porostů. V probírkových porostech si zřídili přibližovací linky o šířce až 4 m. Při kácení byly v důsledku amatérského způsobu těžby silně poškozeny stojící stromy. Při přibližování SLKT došlo k odírání stojících stromů a poškození kořenových náběhů. Místy vznikly hluboké koleje od traktoru. V probírkových porostech vznikly holiny až 0,05 ha velké. Všechny vytěžené porosty jsou destabilizovány a hrozí prolomení nárazovými větry.

V současné době se případem zabývají orgány SSL, ČIŽP a Policie ČR. Výsledky mi nejsou zatím známy. Jedno však lze konstatovat s jistotou. Nebyl zde dostatečně účinný prostředek, který by okamžitě zabránil nedovolenému jednání majitele lesa. Současný lesní zákon č. 289/95 a příslušné vyhlášky jsou formulovány pro původní vlastníky lesů (dříve citované), jímž byl navrácen les, který založili jejich předci a proto mají k tomuto majetku, ale i části přírody ten správný vztah. Zákon v této podobě není schopen poskytnout dostatek prostředků k obraně proti pánům V. a jemu podobným.

Je třeba diskutovat též o vymezení práv a povinností OLH vyplývající z lesního zákona. Pokud se budeme řídit literou zákona a budeme mít podobné povahy jako zmíněný, vlastníkem placený OLH, pak budeme v oblibě u svých chlebodárců. V případě porušení zákona se může dohodnout OLH s vlastníkem lesa a zodpovědnost vezme na sebe majitel s tím, že špatně pochopil rady OLH. Případnou nevelkou pokutu pak majitel uhradí tím, že sáhne do lesního porostu a vytěží dříví v takovém množství, aby uhradil pokutu. Budeme-li mít však na mysli zlepšování stavu lesů a dbát na dodržování lesního zákona a ve spolupráci se státní správou a ČIŽP bránit nedovoleným způsobům hospodaření v lesích soukromých osob, tak jako se o to snažím já, můžeme se dočkat toho, že páni typu V. nám postupně vysloví nespokojenost, časem vykoupí většinu lesů a poctiví OLH budou nezaměstnaní.

ZÁVĚR

Domnívám se, že v současné době chybí orgán, který by měl právo ihned na místě zjednat nápravu v případě nedodržování lesního zákona, či LHP a LHO. Zabránilo by se tím následným škodám na lese, či životním prostředí. Omezené pravomoci OLH a nedostatečný počet pracovníků SSL, též s omezenými pravomocemi, umožňují některým podnikavcům obcházet zákon. V některých případech se čeká až bude naplněna skutková podstata trestného činu, aby se mohlo zasáhnout.

Nepřísluší mi zde určovat základní směry lesnické politiky, či strategie. Domnívám se však, že je nutno jasně stanovit zásady hospodaření v lesích bez rozdílu majitelů. Tyto zásady by měly vycházet z Národního programu pro lesy. Jsem pro zpřísnění nástrojů, kterými bude možno postihovat lidi porušující zákony. Hodně lidí má v sobě zakódovánu morálku pokřivenou ztrátou vztahu k majetku a hodnotám. Komunistický režim naučil mnoho lidí různým způsobům rozkrádání společného majetku a obcházení zákonů. Tito lidé i dnes zneužívají velkorysé pojetí zákonů demokratické společnosti. Přísnější pravidla pomohou zabránit špatnému hospodaření v lesích. A pokud chceme do EU, pak je lépe mít přísné zákony a dobré hospodáře s vysokou morálkou a odbornou úrovní.