AKTUALITY Z DOMOVA
NADACE PRO LES A VODU
V časopise Lesnická práce jsem se dočetl o založení nadace, která se má zabývat vztahem mezi lesem a ochranou pramenných oblastí. Považuji obsah připravované činnosti nadace za velmi důležitý a chtěl bych k její činnosti přispět svým námětem. Rád bych jako pracovník, který žije a pracuje v lesích Šumavy již 45 let, upozornil, že v důsledku rozsáhlého žíru kůrovce došlo na velkých plochách (cca 2000 ha) k odumření lesů a tento postup nadále v I. zónách NP Šumava pokračuje. Tento vývoj ovlivňuje nyní již nejen samotnou existenci lesa, ale nutně se projevuje i na vodním režimu v pramenných oblastech. Chtěl bych připomenout, že na Šumavě a v jejím podhůří mohou povodně způsobit značné škody. Z dob svého působení se pamatuji, že v r. 1954 při povodni zahynula v Černém Kříži ve vodách Studené Vltavy manželka hajného Cikána.
Na jaře r. 1956 zvedla velká voda z rychle tajícícho ledu stovky kubíků dřeva a Vltava je odplavila. Po výstavbě vodního díla Lipno k podobným škodám na Vltavě již dojít nemohlo. Stejné sněhové a srážkové podmínky jsou však i v místech, kde kůrovec nyní lesy ničí (na severních svazích Luzného a Roklanu) a odkud stékají vody do povodí Otavy. I v této oblasti se povodně již dříve vyskytovaly, naposledy v r. 1993 a 1998. Voda tehdy strhla např. silnici mezi Rejštejnem a Sušicí. Jsou známy nedávné povodně s přímými škodami v pošumavském městečku Vlachovo Březí na potoku Libotyňka. Řeka Volyňka před několika lety poškodila železniční trať mezi Vimperkem a Strakonicemi. Ničení velkých lesních ploch kůrovcem může proto vyústit v nežádoucí účinky v těchto směrech:
- Odlesnění svažitých území povede k odplavení humusu, jehož tvorba trvá i několik století. Obnažení skal může vést i ke znemožnění jejich pozdějšího zalesnění.
- Lesní ekosystémy s vysokým podílem mechového krytu mají několikanásobně vyšší retenční schopnost než kryt bylinný, vzniklý na plochách rozpadlých porostů nebo holin.
- V rozpadlých porostech a na holinách dochází k odumření mechového krytu, k rychlé mineralizaci organické hmoty ve svrchních vrstvách a tím k výraznému snížení retenční kapacity půd.
- Suché porosty, holiny a po nich následné mladé porosty zachycují podstatně méně horizontálních srážek než vyspělé a prostorově strukturované porosty. Odumření porostů má za následek snížení celkového srážkového úhrnu.
- Prosychání půdního krytu v důsledku přímého oslunění a snížení srážek vede ke zhoršení jeho smáčivosti a ke zvýšení povrchového odtoku, tím i k dalšímu vysychání území.
- Zvýšené prohřívání rozsáhlých území s odumřelými lesními porosty a holinami vede k vzestupu vzdušného proudění, negativně ovlivní úhrn srážek a může vést ke vzniku povětrnostních anomálií.
- Snížení chladícího efektu transpirace a pokles vzdušné vlhkosti povede k nárůstu teplotních extrémů (kontinentalizace mezoklimatu).
- Celkové vysychání území po rozpadu lesa na velkých plochách může vést k vysychání rašelinišť. Za určitých podmínek mohou být takové změny nevratné.
- Ponechání rozlehlých území bez možnosti účinně tlumit rozvoj kůrovce (I. zóny a bezzásahová území) vede k namnožení kůrovce i na přilehlých územích a tím k potřebě asanací, poškození půdního povrchu transportem většího množství dřeva. Tím se zhoršuje retence i na těchto sousedních plochách.
K uváděnému nepříznivému vývoji došlo prosazováním tzv. teorie autoregulace lesa, která doporučovala ponechání lesa bez lidských zásahů. Po 7 letech, kdy se začal tento systém uplatňovat, se stav lesů podstatně zhoršil. Kůrovec zničil všechny stromy, podlehly smrky původní i nepůvodní. Dynamika gradace kůrovce nebyla pomalá, horské podmínky s krátkou vegetační dobou a nízkými teplotami nestačily na útlum kůrovce, který zničil stromy oslabené i zdravé.
Ivo Vicena
POZNATKY ZE SEMINÁŘE POŘÁDANÉHO PRO VLASTNÍKY LESA
Hlavním úkolem státní správy lesů je ochrana lesa jako nenahraditelné složky životního prostředí, ochrana všech jeho funkcí a zabezpečení trvale udržitelného hospodaření v něm. V rámci této činnosti orgány státní správy lesů dohlíží na dodržování lesního zákona a předpisů vydaných na jeho základě a to nejenom vlastníky lesa, ale i uživateli a návštěvníky lesa. K dosažení těchto cílů je však nezbytná spolupráce se všemi vlastníky a uživateli lesa.
V současné době u nás není žádná organizace, která by se soustavně věnovala propagaci a výchově společnosti ve vztahu k lesům a vzdělávání vlastníků lesa. Tuto činnost nemá ve své pracovní náplni ani státní správa lesů. Ve vztahu k vlastníkům lesa je poradenská a konzultační činnost více či méně zabezpečována odbornými lesními hospodáři a pracovníky státní správy. Vzhledem k významu lesa je to však nedostatečné. Domnívám se, že tato propagační, výchovná a vzdělávací činnost by měla být jedním z úkolů pracovníků státní správy lesů. Jak se nám v praxi potvrzuje, je to činnost velmi potřebná a mimo to jejím zabezpečováním získává státní správa lesů na vážnosti a prestiži.
Tento náš názor byl i důvodem, proč Okresní úřad Jihlava s Lesní ochrannou službou při VÚLHM a ministerstvem zemědělství uspořádaly dne 3. 3. 1999 regionální seminář k problematice ochrany lesa. Na akci se dále podílela Správa městských lesů Jihlava, která zabezpečila ukázky různých typů lapáků. K úspěšnosti akce přispělo i její zveřejnění v regionálním tisku. Akce byla vlastníky lesa velmi kladně hodnocena a proto bychom se rádi podělili o získané zkušenosti, které by případným zájemcům mohly být vodítkem či pomůckou při realizaci podobných akcí.
Seminář se konal dopoledne v pracovní den v budově OkÚ Jihlava. V předsálí byly umístěny ukázky různých typů lapačů a lapáků na kůrovce a informační materiály o biologii a ochraně proti základním škůdcům, které vydalo MZe a LOS. Vlastníci lesa byli o konání semináře informováni v Lesnické práci, v místním tisku na okrese Jihlava, Informacemi OkÚ Jihlava zasílanými na obce a jmenovitě zaslanými pozvánkami 170 vlastníkům lesa o výměře 10-50 ha v regionu navrženého Jihlavského kraje. Semináře se zúčastnilo 84 vlastníků lesa z okresů Jihlava (48), Třebíč (14), Havlíčkův Brod (7), Žďár nad Sázavou (6), Pelhřimov (3), a dále z okresů J. Hradec (2), po jednom z okresů Litoměřice, Brno, Svitavy a Písek.
Odbornou část semináře zabezpečili svými vystoupeními: za MZe ing. Josef Balek, za LOS ing. Milan Švestka, DrSc., ing. Jan Liška, RNDr. František Soukup, CSc., ing. Bohumil Volf a za SSL ing. Milan Slavinger. Seminář byl doplněn o základní informaci o dotacích v LH pro rok 1999, kterou zabezpečil ing. Pavel Macek z MZe. Při prezenci vlastníci lesa obdrželi materiály k ochraně proti lýkožroutu smrkovému, klikorohu borovému, kalendář prací v lese, anketní lístek a papíry na poznámky. Dále byly v předsálí k dispozici v omezeném množství příručky k ochraně proti ploskohřbetce smrkové, bekyni mnišce, lýkožroutu lesklému, o chemických přípravcích a drobné mechanizaci k jejich aplikaci v LH, propagační materiály na biooleje a hydraulické kapaliny.
Za nejdůležitější pro naši další práci považujeme údaje získané z vyplněných anketních lístků, které odevzdalo celkem 29 vlastníků lesa, to je 35 % zúčastněných. Anketní lístek obsahoval dva okruhy dotazů: průzkum potřeb vlastníků a hodnocení provedeného semináře.
PRŮZKUM POTŘEB VLASTNÍKŮ
Výsledky jsou velice poučné. Konat podobné akce považují za potřebné všichni respondenti, a to hned v několika okruzích problémů. Podle jejich názoru by zaměření těchto akcí mělo být na obnovu lesa (83 %), právní předpisy v LH (55 %), náhrady škod v lese (45 %), těžba a výchova lesa (38 %), ochrana lesa a používání chemických přípravků v LH (34 %). Kromě témat uvedených v anketním lístku vlastníci považují za potřebné provést proškolení k vedení lesní hospodářské evidence, semenářství a školkařství. Bylo také doporučeno provádět podobné akce přímo v terénu u některého vlastníka lesa.
Za největší problémy považují vlastníci lesa krádeže dřeva a nedostatečnou právní ochranu vlastníků lesa, vandalismus návštěvníků lesa, neznalost a neinformovanost vlastníků lesa o právních předpisech a odborných znalostech, finanční nedostupnost mechanizace pro drobné vlastníky lesa, zhoršující se zdravotní stav lesů, špatné vytyčení vlastnických hranic, nedokonalou legislativu a problémy se sousedy při ochraně lesa.
Od státní správy lesů očekávají vlastníci především odbornou pomoc (semináře, konzultace, výklad a školení k právním předpisům, informace prostřednictvím sdělovacích prostředků), zjednodušení dotační politiky, iniciativu k novelizaci zákonů umožňujících právní ochranu vlastníků lesa. Velice zajímavé bylo zjištění, že sami vlastníci lesů požadují zpřísnění postihů a sankcí za porušování lesního zákona (pravděpodobně reakce na majitele, kteří neprovádí řádně ochranu lesa nebo provádí těžby ohrožující okolní majetky a těžby, které jim neumožňují realizaci vlastních těžeb z důvodu velikosti celkové holiny).
HODNOCENÍ SEMINÁŘE
K posouzení způsobu zvolené formy vzdělávání vlastníků lesa byly položeny čtyři dotazy, jejichž účelem bylo zjistit, jak jej účastníci hodnotí a to po stránce organizace, místa konání, odborné úrovně přednášek a zda získané poznatky jsou pro vlastníky lesa použitelné v praxi. Na tyto otázky odpovědělo celkem 29 účastníků s tímto výsledkem: organizační zajištění bylo kladně hodnoceno 97 %, jako průměrné 3 %; místo konání hodnotilo 96 % jako vyhovující, 4 % jako nevyhovující; odbornou úroveň přednášek jako vysokou hodnotilo 34 %, dobrou 59 %, průměrnou 7 %; získané poznatky jako použitelné v praxi hodnotilo 96 %, nepoužitelné 4 %. ZÁVĚR Realizací semináře jsme podle našeho názoru poskytli přítomným vlastníkům potřebné odborné poznatky na úseku ochrany lesa proti základním škůdcům a mimo to jsme získali řadu cenných informací o názorech vlastníků lesa nejen na výkon státní správy lesa, ale i o jejich potřebách a problémech. Věříme, že zde uvedené výsledky poslouží i čtenářům LP jako podněty pro zamyšlení se nad jejich prací a pomohou k řešení problémů vlastníků lesa.
Milan Slavinger
SDRUŽOVÁNÍ VLASTNÍKŮ LESŮ MALÝCH VÝMĚR?
Republikový výbor České lesnické společnosti cítí potřebu se vyjádřit k současnému stavu drobných lesních majetků. Dá se říci, že to, k čemu byli drobní vlastníci lesů pobízeni dotacemi MZe ČR (jejichž titul jsme si vypůjčili do názvu článku) po několik let, a to k jejich sdružování v různých formách, za účelem obhospodařování svých majetků s výhledem na jejich trvalou výnosovost, nebylo ze strany vlastníků přijato. Drobní majitelé lesa ve většině případů volí cestu snadnější a zajímavější, kterou je prodej lesa s určitými parametry (věk, velikost). Až potud by se řeklo, že není o čem psát. Nově přijatý zákon o lesích, který umožnil občanům opět hospodaření s jejich historickým majetkem, nepočítal s tím, že vlastníci nebudou sledovat udržení svých majetků s ohledem na trvalou výnosovost, ale v některých případech dají přednost nižšímu, podhodnocenému, ale okamžitému příjmu. I v této otázce nemůžeme nikomu nic vytýkat, protože každý může nakládat se svým majetkem podle vlastního uvážení, ale v mezích právních norem. Zde bychom právě chtěli upozornit na některé mezery platných zákonů, přičemž bychom naše připomínky rozdělili do několika bodů.
Vlastnictví lesa ve vztahu ke katastrálnímu úřadu
Při prodeji lesa je v lepším případě sepsána smlouva s právním dohledem, což naplňuje předpoklad vkladuschopnosti smlouvy. Problémem je, že nový vlastník již může těžit bez přepsání vlastnictví. Další otázkou je, že dochází k přepisům na různé s.r.o., v.o.s., či jiná uskupení, takže se domníváme, že při likvidaci firem si těžko někdo povšimne nezalesněných a neuklizených holin. V dalších případech dojde k přepisu na fyzickou osobu, která lesy dále prodává bez vkladuschopných listin. Co tato osoba udělá po překročení únosné míry nakoupených, neuklizených a nezalesněných hektarů, můžeme předpokládat podle vzoru z předešlých dob. Zde teprve nastoupí stát a provede sanaci ploch, ale zřejmě z peněz veřejných nebo se to ponechá vlastnímu osudu. Proto by tyto záležitosti měl mít možnost ovlivnit odborný lesní hospodář.
Odborný lesní hospodář
Nemá příliš velkou možnost výše uvedené problémy sledovat. Zpravidla se o změně vlastnických vztahů dozví až při prováděné těžbě. U těchto majetků se většinou jedná o OLH jmenovaného a placeného státem. Zde bychom chtěli upozornit, zda nebyla instituce OLH podceněna, zda bylo vhodné vydávat licence jen na základě praxe a vzdělání, což neznamená vždy odbornost, zda upuštění od zkoušek OLH bylo vhodné, zda omezení jeho pravomocí bylo na místě.
Státní správa lesů
Patří k nejdůležitějšímu nástroji, který stát zřídil, aby výše uvedené problémy nevznikaly. Je nutné si malinko připomenout vznik personálního obsazení tohoto úřadu. Jelikož během transformace lesního hospodářství docházelo zároveň k posilování státní správy, je nasnadě, že zde našli uplatnění pracovníci, kteří se stali nadbytečnými. Nechceme tímto naznačovat, že to jsou pracovníci nekompetentní, ale chceme připomenout, že se jedná o pracovníky pracující ve státní správě krátce a málo zkušené, proto si myslíme, že uvažovat o zavedení odborných zkoušek pro státní správu by nebylo nepatřičné. Dalším problémem, který se již dotýká našeho hlavního tématu, jsou lesní hospodářské osnovy. Je s podivem, s jakou rychlostí a snadností se zájemci o koupi lesa k nim dostávají někdy i o půl roku dříve než samotní OLH. Co nastává pak, je zřejmé, vlastníci zajímavých lesních porostů jsou kontaktováni a přesvědčováni k prodeji lesa. Při pomyšlení na pravidlo čím starší a osamocenější, tím je to snadnější, není snad třeba dalšího komentáře o serióznosti takového podnikání. Otázkou je, zda státní správa dokáže vždy dobře smluvně ošetřit, komu se mohou LHO dostat do rukou, na což má jistě jako zadavatel a plátce nárok, aby nedocházelo k tomu, že je má dříve než vlastník a OLH někdo další.
Závěrem nám dovolte jedno upozornění, že si neosobujeme právo tyto naše poznámky paušalizovat na všechny výše zmíněné osoby a firmy, jelikož věříme, že je ještě stále velká většina vlastníků i pracovníků v LH poctivých a s lesem to dobře myslících.
Republikový výbor ČLS
PŘEDSTAVITELÉ LESNÍCH PODNIKŮ Z BOSNY A HERCEGOVINY V ČR
V červenci 1998 navštívila Bosnu a Hercegovinu skupina zástupců lesnických firem z ČR za účelem prezentace svých výrobků a služeb pro LH (viz LP 9/98, článek "České lesnické firmy v Bosně"). Návazně na tuto vstupní návštěvu byla počátkem listopadu loňského roku uskutečněna další návštěva Bosny a Hercegoviny, které byli přítomni zástupci Lesní společnosti Jihomoravské lesy, a. s., a Školního lesního podniku "Masarykův les" ve Křtinách. Měla za cíl konkretizovat možnost rozvinutí obchodních vazeb na základě projeveného zájmu bosensko-hercegovinských lesních podniků o některé komodity (lesní lanovky, náhradní díly k lesním traktorům, drapáky na hydraulické ruky a drobné pomůcky a potřeby pro lesnickou provozní činnost, včetně ochranných oděvů). Výsledkem této druhé návštěvy, v průběhu které byli zástupci českých lesnických firem přijati i ústředním ředitelem "Bosensko-hercegovinských lesů" panem ing. Seadem Hadžiabdičem v Sarajevu, bylo i pozvání představitelů lesnických podniků z Bosny a Hercegoviny do ČR.
Ve dnech 15.-18. 3. 1999 navštívila ŠLP "Masarykův les" ve Křtinách a LS Jihomoravské lesy, a. s., historicky snad nejpočetnější skupina představitelů a zástupců bosensko-hercegovinských lesníků v počtu celkem 40 osob, a to z celkem 12 státních lesních podniků a lesnické fakulty ze Sarajeva. Přítomni byli představitelé státních lesních podniků se sídlem v Sarajevu, Brčku, Kladanji, Bosanskem Petrovaci, Trnovu, Bihači, Kalinoviku, Kakanji, Tešanji, Konjici, Olovu (organizátor české návštěvy v Bosně a Hercegovině) a Vranici-Fojnici.
V rámci programu návštěvy shlédli bosensko-hercegovinští lesníci ukázky lesnického hospodaření na ŠLP Křtiny, provozní předvedení lesních lanovek Larix 550, Larix Kombi a Larix 3T, zalesňovací frézu TPF-1, prohlédli si pracoviště vývoje a výroby lesnických strojů na ŠLP, navštívili též Punkevní jeskyně, byli přijati děkanem FLD MZLU v Brně doc. ing. L. Slonkem, CSc., a besedovali s představiteli FLD a ředitelem ŠLP ing. J. Martínkem, CSc.
Jménem LS Jihomoravské lesy, a. s., uvítali lesnické hosty v areálu specializované strojní divize Velké Meziříčí generální ředitel společnosti ing. J. Buchta a ředitel divize Velké Meziříčí ing. J. Švec. V rámci ukázky činnosti zde byla hostům předvedena celá škála vyráběných lesnických strojů včetně divizí poskytovaných služeb (servisní a opravárenská činnost). Prohlédli si také výrobních haly a specializované prodejny s nabídkou nářadí, pomůcek, ochranných oděvů a potřeb pro lesnický provoz (sortiment z nabídky fy Silvaco, a. s.). V terénní ukázce byl pak předveden štěpkovač Sasmo HP-21, drtič klestu a univerzální traktor Zetor s lesnickou nástavbou a navijákem Fagus 402 pro soustřeďování dříví.
Poněvadž návštěva svým významem přesáhla rámec hostitelských organizací, bylo pro ni uspořádáno v reprezentačních prostorách zámku v Židlochovicích setkání se zástupcem sekce LH MZe ČR ředitelem odboru rozvoje LH ing. K. Vančurou, CSc., předsedou Lesnického sdružení ČR ing. V. Šebkem a ředitelem LZ Židlochovice ing. J. Vybíralem. Setkání vyústilo v neformální večerní posezení s možností osobní výměny názorů a navázání osobních kontaktů.
Bosna a Hercegovina je stát, kde byla na základě Daytonských mírových dohod na konci r. 1995 ukončena občanská válka. Dopady této války jsou zřejmé nejen v obnovujícím se hospodářství, ale i v osobním životě většiny obyvatel této země. Z osobních rozhovorů vyplynul značný zájem o prohloubení odborného lesnického kontaktu mezi našimi zeměmi, který má historický základ ve 30. letech, kdy se čeští lesníci v této oblasti významně podíleli na hospodářsko-úpravnickém zařízení zdejších lesů, jejich zpřístupnění budováním lesních cest a projekci a výstavbě stavebních prvků hrazení bystřin. Značný zájem byl projevován o nalezení vhodné cesty k zajištění dodávek lanovek, speciálních lesnických traktorů, náhradních dílů, ale i potřeb a drobných pomůcek pro lesnický provoz. Neopominutelný zájem byl též projeven o možnost realizace prodeje živé zvěře (bažant, daněk) do Bosny.
Přes značný zájem o prohloubení obchodních a odborných lesnických kontaktů s bosensko-hercegovinskými lesníky je nutné konstatovat, že situace v Bosně a Hercegovině je dosud značně komplikovaná, a to nejen národnostně, ale především hospodářsky a ekonomicky. Že je však o zdejší lesnictví širší zájem, je možno dokladovat tím, že pro Bosnu a Hercegovinu byl vypsán lesnický projekt financovaný světovou bankou, EBRD a Phare. V rámci tohoto projektu budou financovány opravy lesních cest a nákupy zařízení na údržbu (grejdry, traktory s rýpadly), odvozní soupravy vybavené hydraulickými rukami, zařízení pro lesní školky, radiokomunikační systémy a motocykly pro lesní hlídky.
Podle názorů ředitelů bosensko-hercegovinských státních lesnických podniků je zatím možno oborové obchodní vazby s lesnickými firmami z ČR rozvíjet jen na základě přímých firemních vztahů. Z tohoto hlediska je pak možno uskutečnit i přímé prodeje žádaných lesnických strojů a ostatních komodit. První konkrétní realizované prodeje (lesní lanovka, repasovaný LKT, náhradní díly apod.) se již uskutečnily. Jak se tyto obchodní vztahy budou rozvíjet dál, je však záležitostí nejen participujících firem, ale hlavně záležitostí politickou.
Vladimír Foltánek
LESNICKÁ VŠESTRANNOST PŘI SLŠ VE ŠLUKNOVĚ
Dne 10. března 1999 proběhlo při SLŠ ve Šluknově školní kolo Lesnické všestrannosti, kterého se zúčastnili všichni studenti 3. ročníku, oboru lesního hospodářství. V této prestižní soutěži si studenti změřili své znalosti v odborných disciplínách, jako jsou výpočty objemů stromů a porostů, poznávání lesnicky významných přírodnin a dovednosti při práci s JMP. Vyvrcholením celé soutěže byla střelba z kulové zbraně na redukovaný terč srnce, pro kterou zapůjčila škole svou střelnici firma Globus - Jan Pospíšil Rumburk. Soutěž byla hodnocena v kategorii jednotlivců, kde zvítězil s velkým náskokem student Jan Votýpka. Vítězné družstvo nyní postupuje do národního kola, které se uskuteční ve dnech 13.-15. 6. 1999. Garantem organizace letošního národního kola se stala SLŠ ve Šluknově. Do národního kola soutěže jsou pozvány všechny SLŠ z ČR a sousedního Slovenska. Každá SLŠ připravuje na toto setkání ty nejlepší studenty odborných lesnických předmětů, což samo o sobě je již zárukou kvalitní účasti, protože výsledek v národním kole je zároveň ukázkou kvality jednotlivé SLŠ. Do tohoto "boje" přejeme našemu družstvu mnoho vytrvalosti v tréninku a věříme, že bude SLŠ ve Šluknově úspěšně a důstojně reprezentovat.
Igor Hluchý
ŠKODLIVÍ ČINITELÉ V LESÍCH ČESKA
Lesní ochranná služba VÚLHM Jíloviště-Strnady a Lesnická fakulta ČZU Praha zorganizovaly odborný seminář Škodliví činitelé v lesích Česka, který se konal 24. 3. 1999 v Kostelci n. Č. l. Semináře se zúčastnilo přibližně 160 pracovníků státní správy (RŽP OkÚ), pracovišť MŽP, ÚHÚL, LČR, soukromých subjektů a dalších. Na semináři byly předneseny následující referáty: Počasí a poškození abiotickými činiteli v roce 1998 (ing. P. Zahradník, CSc., VÚLHM), Hmyzí škůdci a houbové choroby v roce 1998 (ing. J. Liška, dr. F. Soukup, CSc., VÚLHM), Škody zvěří a drobnými hlodavci v roce 1998 (ing. B. Volf, ing. E. Císlerová, VÚLHM), Vývoj imisního zatížení lesních ekosystémů v 90. letech (ing. V. Šrámek, VÚLHM), Vývoj zdravotního stavu lesních ekosystémů na podkladu hodnocení monitoračních ploch programu ICP Forests (ing. P. Fabiánek, VÚLHM), Použití letecké spektrazonální fotografie pro účely hodnocení zdravotního stavu lesních ekosystémů (dr. J. Vávra, CSc., AQUATEST - Stavební geologie a. s.), Současný postup zavádění přípravků na ochranu lesa (ing. M. Švestka, DrSc., VÚLHM), Tracheomykózní chřadnutí bukových semenáčků ve školkách a výsadbách (ing. V. Jančařík, CSc., VÚLHM), Lýkožrout smrkový z historického pohledu (ing. M. Knížek, ing. P. Zahradník, CSc., VÚLHM), Studium populační dynamiky smrkových pilatek na Ostravsku (ing. J. Holuša, VÚLHM). V diskusi zazněly příspěvky Kůrovec na Šumavě - nekonečný problém? (M. Sláma), Aktuální otázky ochrany lesa proti polomům (I. Vicena), Poškozování mladých borových kultur václavkou obecnou (V. Nárovec, VS VÚLHM Opočno), Úloha pěstování lesa v ochraně mladých borových porostů před rozšiřováním infekce kořenových hnilob (V. Nárovec, F. Šach, VS VÚLHM Opočno) a Lesnícka ochranárska služba a hlavné problémy ochrany lesa na Slovensku (J. Varínsky, VS LVÚ Banská Štiavnica). Přednesené referáty a diskusní příspěvky jsou obsažené ve sborníku, který je v omezeném množství k dispozici na VÚLHM Jíloviště-Strnady.
Redakce
PŘÍRODĚ BLÍZKÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH CHKO
Dne 30. 3. 1999 se konal v Průhonicích celostátní seminář Přírodě blízké hospodaření v lesích CHKO, který pořádaly Správa CHKO ČR a Česká lesnická společnost. Semináře se zúčastnilo téměř 250 lesníků a ochránců přírody. V ČR je více než čtvrtina lesů součástí národních parků, CHKO a vybraných zvláště chráněných území. Zvyšování ekologické stability a uchování biodiverzity jsou předpokladem plné funkčnosti zejména mimoprodukčních a ve většině případů i produkčních lesů. Přírodě blízké hospodaření v lesích je jednou z cest k trvale udržitelnému využívání lesů, přičemž chráněná území a především CHKO mohou sloužit jako modelová území pro ověření a aplikaci metod vedoucích k tomuto cíli. Významnými realizačními nástroji jsou diferencovaný přístup k obhospodařování lesů podle zón a odstupňované ochrany přírody a krajiny, plány péče o všechny kategorie zvlášť chráněných území a účelná dotační politika státu.
Na semináři byly předneseny následující referáty: Lesy v CHKO - lesy pro třetí tisíciletí (RNDr. František Pelc), Trendy v rozvoji přírodě blízkých forem hospodaření v lesích v evropském kontextu (prof. ing. Josef Fanta, CSc.), Přírodě blízké způsoby hospodaření v lesích (prof. ing. Vladimír Tesař, CSc.), Zásady začleňování lesů v CHKO do zón odstupňované ochrany přírody a krajiny a principy hospodaření v nich (ing. Petr Moucha, CSc.), Hospodaření v lesích chráněných území v podmínkách s. p. LČR (ing. František Morávek), Dotační politika MZe k podpoře trvale udržitelného a přírodě blízkého lesního hospodaření se zvláštním zřetelem na chráněná území (ing. Jaromír Vašíček, CSc.), Principy hospodaření v biocentrech systémů ekologické stability v lesích (ing. Igor Míchal, CSc.), Management živočichů v lesích chráněných území (prof. ing. Radomír Mrkva, CSc.), Příprava a tvorba plánů péče pro maloplošná chráněná území (RNDr. Stanislav Vacek, CSc.), Realizace plánu péče v lesích KRNAP (ing. Otakar Schwarz).
Redakce
SEMINÁŘ UŽIVATELŮ TAX 98 A PROGRAMŮ PRO STÁTNÍ SPRÁVU
Ve dnech 23.-24. 3. 1999 pořádala společnost TOPOL PRO, s. r. o. v Želivě odborný seminář TAX 98 - setkání zástupců taxačních firem, LČR, MZe, ÚHÚL a dalších subjektů. Firma Topol Pro vyvíjí software pro zpracování lesních hospodářských plánů, přičemž jejími produkty je v současné době zpracováváno 98% LHP. Modifikací taxačního programu firma předkládá programy TaxView a Heleles (alfanumerický a grafický program), které jsou vzájemně propojeny s možností souběžného chodu. Produkty slouží nejen k prohlížení dat, ale alfanumerická a grafická data lze i tisknout. Program semináře byl zaměřen na poskytnutí informací uživatelům ze strany firmy a diskusi o produktech v zájmové problematice.
Redakce
INFORMAČNÍ CENTRUM ÚSTAVU PRO EKOPOLITIKU
Pražský Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., zahájil 15. 4. provoz informačního centra pro veřejnost, které bezplatně poskytuje informace z oblasti životního prostředí a souvisejících oborů. V současné době nabízí centrum zejména přehled nejvýznamnějších informačních zdrojů v oblasti životního prostředí ČR, včetně kontaktních míst a osob. Jsou to vlastně "informace o informacích", tj. návod, jak se efektivně a rychle dostat k hledanému konkrétnímu údaji. Informace jsou utříděny podle jednotlivých témat (ovzduší, voda, jaderná bezpečnost, živá příroda, environmentální politika, hygiena, cestovní ruch, energetika atd.). Kromě toho poskytuje centrum podrobné informace o právní úpravě ochrany životního prostředí v ČR a Evropské unii, dále o organizacích a institucích, které se zabývají ochranou životního prostředí (především orgány státní správy a odborné instituce v jejich působnosti, nevládní neziskové organizace) a o českých i zahraničních zdrojích finančních prostředků na ochranu životního prostředí. Ústav pro ekopolitiku provozuje také poradenskou a konzultační činnost se zaměřením na uplatňování principů udržitelného rozvoje na celostátní, regionální i místní úrovni, na ekologickou politiku a její nástroje (právní, ekonomické a institucionální). Uvedené informace je možné získat na telefonním čísle 02/2481 1085, linky 274, 237, na internetové adrese www.ecn.cz/iep, popřípadě v tištěné podobě, na disketě nebo prostřednictví e-mailu (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ).
Redakce