HOSPODAŘENÍ V LESÍCH KLÁŠTERA SCHLÄGL
V posledních letech se v souvislosti s přírodě bližším hospodařením v lesích často hovoří o tzv. "metodě cílových tlouštěk". Tato metoda byla diskutována i mezi lesníky v naší republice. Při diskusích docházelo k různým výkladům, při nichž byla metoda velmi rozdílně interpretována. Evropské i tuzemské zdroje informací se vždy v souvislosti s touto metodou odkazovaly na lesní majetek kláštera Schlägl v Rakousku. Proto jsme si společně s několika dalšími kolegy z podniku Lesy ČR, s.p., dohodli návštěvu tohoto majetku.
PODMÍNKY HOSPODAŘENÍ
Koncem května 1998 jsme navštívili lesní úřad kláštera Schlägl v Rakousku. Klášter vlastní celkem 6199 ha hospodářského lesa, z toho 5439 ha lesa ve Schläglu. Převážná část lesních porostů se táhne v Českém lese podél hranice s naší republikou. Jedná se o horský les převážně v nadm. výšce 800-1100 m s nejvyšším vrcholem 1378 m n. m. Roční úhrn srážek činí více než 1000 mm. Je zde dlouhotrvající vysoká vrstva sněhu, průměrná roční teplota 5 0C, přepadové větry ze severu. V podloží je převážně žula. V dřevinné skladbě je smrk zastoupen 72,6 %, jedle 3,8 %, buk 19,1 %, ostatní listnaté 4,0 %, ostatní jehličnaté 0,5 %. Tato v podstatě téměř ideální skladba dřevin, klimatických a půdních podmínek umožnila již v letech 1920-1923 vznik nepasečného systému hospodaření s přirozenou obnovou lesa. Vzhledem k tomu, že se majetek asi před 40 lety vyznačoval velmi nerovnoměrným zastoupením věkových tříd (cca 50 % porostní plochy tvořily porosty starší než 100 let) bylo nutno hledat způsoby hospodaření, které by umožnily časovou a výnosovou vyrovnanost těžeb celého majetku. Vcelku logicky se nabízelo dosažení těžební vyrovnanosti výrazným prodloužením obnovní doby. Tyto základní informace nám na úvod naší exkurze poskytl současný lesmistr Dipl.-Ing. Mgr. Johann Wohlmacher, který nás také po celou dobu exkurze doprovázel. Po dohodě s panem lesmistrem jsme zvolili jinou trasu než tu, po které se uskutečňuje většina exkurzí. Projížděli a procházeli jsme lesním majetkem po celé jeho podélné ose podél hranic s naší republikou a na závěr jsme navštívili i některé lokality z původně připravené exkurzní trasy.
Již na první pohled je v lese zřejmé to, co upoutá při pohledu na přehledovou mapu, a to velmi vysoká hustota transportní sítě. Hustota lesních cest činí 41,64 bm/ha a přibližovacích linek dokonce 138,05 bm/ha. Dokonalé zpřístupnění porostů je již několik desetiletí cíleně budováno a je základním předpokladem dlouhodobé těžby a soustřeďování dříví v lesních porostech s minimalizací škod na stojících stromech a půdě.
VÝCHOVA A OBNOVA LESA
Ale začněme výchovou lesa. Mladé lesní porosty jsou na celém majetku vychovávány tím způsobem, že tzv. výřez je zadáván místním občanům formou samovýroby. Tím jsou v podstatě prováděny relativně intenzivní podúrovňové zásahy ve smrku a jsou odstraňováni předrostlíci buku. Způsob a intenzitu těchto probírek určuje lesník. Samovýroba je zajímavá i po ekonomické stránce, protože dříví je zájemcům prodáváno ve čtyřech kvalitativních kategoriích, v cenách 80-260 ATS/1 m3. Vzhledem k vysokému zájmu obyvatel jsou tedy i výchovné zásahy v mladých porostech do 40 let výrazně ziskové. Od věku 40-45 let jsou výchovné zásahy prováděny v režii lesního úřadu, a to zásadně jako pozitivní úrovňové. Tyto zásahy jsou demonstrovány na zkusných plochách. Předváděno je vyznačení cca 250 cílových stromů na 1 ha (C1) červenou páskou a cca 250 náhradníků na 1 ha (C2) žlutou páskou. Mezi cílové stromy jsou zařazováni nejkvalitnější jedinci všech dřevin v porostu.
K vlastní těžbě se vyznačují stromy poškozené hnilobou, vrškovými zlomy a stromy utlačující koruny cílových stromů (škodící stromům cílovým). V žádném případě není při výchově porostů uplatňován parametr cílové tloušťky. Zajímavé na vychovávaných porostech je i to, že u převážné většiny smrkových porostů vychovávaných úrovňovými pozitivními zásahy prakticky chybí podúroveň, která byla vytěžena v rámci předcházejících samovýrob. Porosty jsou stabilní s dobrým štíhlostním koeficientem, ale na některých porostech je patrný vyšší podíl vrškových zlomů jako důsledek poškození sněhem. Výchova porostů přechází postupně v obnovu, pro kterou byl vzhledem k dlouhé obnovní době vypracován jednoduchý systém. Předpokládaná délka obnovní doby je 60-80 let, běžný roční přírůst 8 m3/ha, roční těžba 8 m3/ha. Z těchto základních údajů byl vypracován jednoduchý těžební model, kdy opakovaně po 6 letech se v každém porostu těží vždy 50 m3/ha (6 let x 8 m3/ha== 48 m3/ha). Obnovní těžba se obvykle děje jednotlivým výběrem s cílem dlouhodobé podpory vybraných cílových stromů. Důležitá a velmi podstatná jsou kritéria těžebního výběru, kdy k těžbě jsou určeny: stromy poškozené hnilobou, stromy výrazně poškozené vrškovými zlomy, stromy s výskytem dalších vad (např. nepravé jádro buku), stromy utlačující koruny stromů cílových.
Těžba stromů cílových tlouštěk, podle níž je celá metoda hospodaření nazvána, se však uskutečňuje až v připravených stabilních a kvalitních porostech (asi od věku 120 let), a to až jako poslední kritérium těžebního výběru (přednost mají opět stromy poškozené hnilobou, vrškovými zlomy atd.). Prakticky jsou podle kritéria určené cílové tloušťky postupně těženy až zdravé cílové stromy. Smyslem uplatnění tohoto kritéria je dosažení maximální možné hodnotové produkce.
Na celém majetku nelze v současné době shlédnout žádný výběrný les. Vidět však můžeme většinou stabilní a kvalitní smrkové porosty s příměsí buku a jedle, které jsou dlouhodobě obhospodařovány podrostním způsobem se stanovenou délkou obnovní doby 60-80 let. Vzhledem k dostatečnému podílu listnatých dřevin (zvláště buku) a jedle není nutný vnos těchto dřevin umělou obnovou a veškerá obnova lesa je výhradně přirozená. Velký důraz je kladen na využívání zásad biologické racionalizace (autoregulační pochody v nárostech a podrostech pod mateřským porostem), obratně je využíván zájem místních obyvatel o palivové i užitkové dříví formou samovýroby. Důsledně je uplatňován i princip nepasečného hospodaření zákazem holých sečí.
Je však nutno vnímat, že jedním ze základních cílů tohoto hospodaření je produkce kvalitního, zdravého a dobře zpeněžitelného dříví. To je spojeno se schopností jednotlivých dřevin dosáhnout relativně vysokého věku ve velmi dobré zdravotní kondici. Znamená to, že jednotlivé dřeviny nesmějí trpět výrazným výskytem hnilob, nepravého jádra a dalších vad, které podstatně snižují cenu dřeva. Tuto podmínku dobře splňuje ve zdejších podmínkách smrk, který netrpí přílišným výskytem hnilob a je schopen i ve vyšším věku produkovat kvalitní zdravé dříví. Nesplňuje ji však už například buk, který trpí silným výskytem nepravého jádra a musí být proto těžen nejpozději do věku cca 120 let. Velmi dobře je propracována metoda těžebního výběru jako základní metoda pěstování lesa. Těžební výběr je důsledně uskutečňován podle výše uvedených kritérií v dlouhém čase (až osmdesátiletá doba obnovní) a ve velkém prostoru (velké množství porostů, v nichž je realizována těžba).
ZÁVĚR
Snad jen malá poznámka na závěr - celý lesní majetek kláštera Schlägl je organizačně členěn do 5 revírů s výměrou 815-2000 ha. Většina prací je prováděna vlastními pracovníky, kterým lesní (revírníci) vyznačují těžbu, zadávají úkoly, zajišťují dopravu (k dopravě dělníků slouží terénní automobily lesního úřadu), vyhotovují doklady apod. K tomu řeší i všechny náležitosti velmi rozsáhlé samovýroby dříví. Dříví je prodáváno na odvozním místě. Celý obhospodařovaný lesní majetek je výrazně výnosový.