LESNÍ SEMENÁŘSTVÍ A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN
Ústav zakládání a pěstění lesů Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (dále ÚZPL FLD MZLU Brno), Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP ML Křtiny) a Odbor tvorby lesa Ministerstva zemědělství ČR (OTL MZe ČR) uspořádaly ve dnech 3.-4.března 1999 celostátní konferenci s mezinárodní účastí na téma "Lesní semenářství a šlechtění lesních dřevin". Konference se konala u příležitosti 80. výročí založení Fakulty lesnické a dřevařské v Brně. První den byl věnován přednesu odborných referátů a diskusi k dané problematice, druhý den měli účastníci možnost diskutovat nad konkrétními problémy v rámci terénní exkurze na území ŠLP ML Křtiny.
Na konferenci byly předneseny následující referáty:
Zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin
(ing. Miroslav Řešátko, CSc., OTL MZe ČR),
Dodržování zásad přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin
(ing. Vladimír Krchov, LČR, s. p.),
Introdukce lesních dřevin v ČR - nástin problematiky
(ing. František Beran),
Zásady klonového hospodářství, prokazování původu reprodukčního materiálu lesních dřevin
(doc. ing. Jaroslav Kobliha, CSc., LF ČZU Praha),
Banky genů lesních dřevin
(RNDr. ing. Eva Palátová, FLD MZLU Brno),
Současné zkušenosti s uznáváním lesních porostů
(ing. Jaroslav Rambousek, VÚLHM-VS Uh. Hradiště),
Kontrola jakosti osiva lesních dřevin
(mgr. Zdeňka Procházková, CSc., VÚLHM-VS Uh. Hradiště),
Služby semenářského závodu Týniště nad Orlicí
(ing. Zdeňka Hlavová, LČR, s. p.),
Aspekty genetiky a úspěšnost obnovy lesa
(doc. ing. Oldřich Mauer, DrSc., FLD MZLU Brno),
Problematika uplatnění modřínu v obnovních cílech
(ing. Jiří Truhlář, CSc., ŠLP ML Křtiny),
Výsledky výzkumu a z toho vyplývající možné změny na úseku semenářství lesních dřevin
(ing. Vladimír Hynek, CSc., VÚLHM Zbraslav),
Uplatnění vegetativně množeného sadebního materiálu lesních dřevin v Dolním Sasku - SRN, Zkušenosti s dlouhodobým skladováním bukvic v Dolním Sasku - SRN
(dipl.-ing. Josef Svolba, Dolnosaská lesnická výzkumná stanice, Escherode, Německo),
Zkušenosti s využíváním systému OECD u lesního reprodukčního materiálu v Maďarsku
(dr. Ferenc Zsombor, Zemský ústav pro kontrolu kvality, Budapešť, Maďarsko),
Regionalizace osiva a hodnocení kvality osiva v Polsku
(prof. dr. ing. Janusz Sabor, Lesnická fakulta Zemědělské akademie, Krakov, Polsko),
Legislatíva v oblasti reprodukčného materiálu lesných drevín v Slovenskej republike
(ing. Ján Hoffmann, CSc., Ministerstvo poľnohospodárstva SR, Bratislava),
Lesní semenářství a šlechtění lesních dřevin na ŠLP ML Křtiny
(ing. Jaroslav Martínek, CSc., ŠLP ML Křtiny).
Všechny referáty byly publikovány ve sborníku, který dostali účastníci semináře.
Ing. Miroslav Řešátko, CSc. informoval přítomné o aktivitě VÚLHM v oblasti zajištění zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin pro potřeby vlastníků lesů v ČR, o genových zdrojích lesních dřevin a obecných důvodech pro jejich zajištění, zachování a reprodukci. K tomuto účelu by měl být realizován komplexní soubor opatření: zajišťování a rozšiřování zdrojů reprodukčního materiálu pro jednotlivé druhy a ekotypy lesních dřevin, novelizace potřebných legislativních předpisů, usměrňování vědeckého výzkumu a realizací jeho výstupů, finanční a materiálové zabezpečování (zejména obhospodařování jednotlivých prostředků genových zdrojů a založených dlouhodobě testovacích ploch a pokusů), zajišťování potřebného množství odborné výzkumné kapacity a rozvoj zahraniční spolupráce. Autor podal výčet aktivit v oblasti vědy a výzkumu výše uvedené problematiky za rok 1998 a informoval o porostech uznaných ke sběru osiva, semenných porostech, genových základnách, semenných sadech, výběrových stromech atd.
Ing. Vladimír Krchov ve svém příspěvku konstatoval, že v současné době chybí v oblasti dodržování zásad přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin transparentní a důvěryhodné informace, které by měly dostatečnou oporu, resp. byly kodifikovány v některém právním předpisu. LČR, s. p., nepovažuje v dnešní době za prioritu odborné diskuse o potenciální přípustnosti přenosu toho kterého reprodukčního materiálu, ale míru jistoty, že se skutečně jedná o deklarovaný reprodukční materiál. Ing. Krchov hovořil o současně platné vyhlášce č. 82/1996 Sb. o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin a uvedl některé vlastnosti vyhlášky, přičemž zdůraznil, že vyhlášku lze chápat především jako konsensus v minulosti získaných odborných poznatků v oblasti přenosu reprodukčního materiálu, který méně reflektuje změněnou společenskou situaci s akcentem vlastnických práv. Jednou z vlastností, které ing. Krchov vyhlášce přisuzuje, je její spíše vědecký charakter bez reflexe oprávněných potřeb vlastníků lesů.
Ing. Krchov se dále zamýšlel nad dodržováním přenosu reprodukčního materiálu u vlastníka lesa a u obchodníka s tímto materiálem. Potenciálními důvody nedodržení zásad ze strany vlastníka lesa je neznalost přesné právní úpravy přenosu (právní úprava není snadno pochopitelná, zvláště pro drobnější vlastníky) a nemožnost splnění podmínek přenosu za rozumných ekonomických podmínek, včetně nemožnosti získat výjimku pro použití dostupného reprodukčního materiálu. V případě obchodníka s touto komoditou přistupuje k výše uvedeným dvěma důvodům vztah mezi nabídkou a poptávkou - snaha udržet se v konkurenci za každou cenu. Přes vytvořený funkční mechanismus zabezpečování osiva existují vlastníci schopní zlegalizovat osivo s nulovou znalostí o biologickém původu. Autor popsal funkční mechanismus LČR k zabezpečování osiva pro vlastní potřeby, případně pro potřeby druhých.
Na základě poznatků považuje s. p. LČR za nutné přijetí komplexu opatření vedoucích ke zlepšení současného stavu: zpřísnění podmínek pro vydávání licencí, alespoň rozdělením licencí pro primární pěstitele a obchodníky, vybudování funkčního kontrolního mechanismu ze strany státu (směrnice EU a OECD požadují kontrolu státu, který ji má zabezpečit pověřeným úřadem), vybudování funkčního informačního systému, který by poskytoval informace o disponibilní produkci a poptávce alespoň velkých vlastníků (předávání těchto informací by bylo vhodné podchytit některou státní dotací), případnou novou vyhlášku pojmout velkoryse, bez zbytečného detailizování drobných území uvnitř ČR, ponechat možnost výjimek a více akcentovat vlastnické právo rozhodnut se. Při tvorbě nové vyhlášky tuto chápat nejen biologicky, ale i jako ochranu českého trhu.
Doc. ing. Jaroslav Kobliha, CSc. seznámil přítomné s metodami identifikace reprodukčního materiálu lesních dřevin a vyslovil se pro založení referenční laboratoře zaměřené na tuto problematiku. V důsledku stoupajícího významu vegetativního množení lesních kultur na bázi řízkování a explantátových kultur in vitro je nutné počítat s větším podílem klonového hospodářství v lesnické praxi, a to nejen u dřevin, jako jsou topol nebo vrba, ale rovněž u jehličnanů. Autor se ve svém příspěvku zabýval zásadami klonového hospodářství (znalost původu klonů, počet využívaných klonů, zakládání klonových sadů, rajonizace materiálu, sledování stárnutí matečnic atd.).
RNDr. ing. Eva Palátová popsala metody zachování genových zdrojů lesních dřevin (banky pylu, explantátů a osiva), informovala o situaci v ČR (z uvedených tří typů genových bank v ČR není banka pylu) a koncepcích bank osiva a explantátů. Autorka nastínila problematické oblasti ve fungování obou genových bank. Poznatky přednesené v referátu byly v závěru shrnuty do několika bodů: zajistit vzájemnou koordinaci obou bank osiva, případně je sloučit v jednu banku osiva pod patronací státu a vypracovat její nový statut, koordinovat činnost banky explantátů a banky osiva a zvážit zřízení banky pylu.
Ing. Jaroslav Rambousek hovořil o zkušenostech s uznáváním lesních porostů v souvislosti se zákonem č. 289/1995, o lesích, a vyhláškou č. 82/1996, o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. Autor se zabýval problematickými body platných legislativních předpisů a diskusí nad jejich řešením.
Mgr. Zdeňka Procházková se zabývala kontrolními mechanismy jakosti osiva lesních dřevin v ČR v laboratoři Semenářské kontroly při VS VÚLHM Uherské Hradiště, která na základě pověření MZe ČR provádí kontrolu jakosti osiva lesních dřevin v ČR a je jedinou tuzemskou zkušební laboratoří s tímto zaměřením.
Doc. ing. Oldřich Mauer, DrSc. se věnoval příčinám neúspěchu obnovy z pohledu genetických vlastností sadebního materiálu. V tomto směru má vliv na úspěšnost prvního zalesňování celá řada geneticky kódovaných faktorů, jako je obsah zásobních látek v sadebním materiálu, velikost kořenového systému a doba výsadby prostokořenného sadebního materiálu, období rašení sadebního materiálu, nároky sadebního materiálu na množství a kvalitu světla, klimaxovost lesních dřevin, vývojová sukcesní stadia buřeně na holině, využití ekotypů a místních populací lesních dřevin, uplatnění vegetativně množeného sadebního materiálu, využití reprodukčního materiálu ze zahraničních zdrojů nebo architektonika kořenového systému.
Autor uvádí názor, že je nutné změnit pohled na genetiku jako na obor, který se nezabývá pouze semennými sady, hybridizací, genovou manipulací, šlechtitelskými programy či složitou záchranou genofondu. Genetiku je nezbytné chápat v každodenním komplexním přístupu k obnově a výchově lesních porostů, protože téměř každý aspekt obnovy, každá holina, vyžaduje geneticky specifikované přístupy. Je třeba vytvořit atmosféru a podmínky, aby provozní lesník byl iniciátorem a spoluúčastníkem tohoto procesu a nevykonával pouze to, co mu je bez jeho účasti nařízeno. Z genetického hlediska je dále nutné zaujmout stanovisko ke stále se snižujícímu počtu vysazovaných rostlin při obnově.
Ing. Vladimír Hynek, CSc. shrnul poznatky z vývoje legislativy na úseku přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin a provedl výčet kladů a záporů dosavadních pravidel. Autor informoval o novelizaci stávající vyhlášky č. 82/96 s přihlédnutím ke klimatickým ekotypům lesních dřevin, původu reprodukčního materiálu, semenářských oblastí, zakládání semenných sadů, pravidel OECD v zájmové oblasti a záchraně genofondu a genové základny.
Dipl.-Ing. Josef Svolba v prvním ze svých dvou příspěvků popsal poznatky z uplatnění vegetativně rozmnoženého sadebního materiálu v německém Dolním Sasku. Autor se zaměřil na způsoby využití roubovanců, řízkovanců z jednotlivých druhů dřevin (smrk, douglaska, modřín, dub, bříza a tkáňových kultur in vitro). Autor uvádí následující poznatky: uplatnění vegetativně množeného materiálu pro normální zakládání kultur je relevantní jen tehdy, jestliže se použije vybraný a testovaný materiál, který zvýší v budoucnu produktivitu lesních porostů a zvýší kvalitu dřeva; k zachování genových zdrojů a vzácných dřevin se má možnost množení vegetativními způsoby plně využívat; téměř stoprocentního uplatnění nabývá vegetativní množení cenných lesních dřevin při zalesňování nelesních půd; při uplatňování vegetativně množeného sadebního materiálu je eminentně důležitý dostatečný počet klonů v klonových směsích; podíl vegetativně množeného materiálu by neměl být vyšší než 1/3 celkového množství sadebního materiálu určeného pro provozní zalesňování, 1/3 ze semenných sadů a 1/3 z uznaných porostů; při výsadbách vegetativně množeného materiálu se doporučuje jeho kombinace s materiálem generativním nebo ve směsi s jinými druhy lesních dřevin.
Ve druhém příspěvku Dipl.-Ing. Josef Svolba popsal způsob a zkušenosti s dlouhodobým skladováním bukvic v Dolním Sasku v posledních deseti letech. Autor věnoval pozornost přípravě osiva před skladováním, vysoušení osiva před zmrazením, skladování a přípravě osiva před výsevem.
Ing. Jaroslav Martínek, CSc. seznámil přítomné se současným stavem ve šlechtění lesních dřevin v podmínkách ŠLP ML Křtiny a s jeho historickým vývojem. Příspěvek uvedl účastníky do problematiky, které byla věnována terénní exkurze následující den konference.