DŘEVAŘSKÝ KALEIDOSKOP - PROFIL RAKOUSKÉHO PAPÍRENSKÉHO PRŮMYSLU

Celulózo-papírenský průmysl má v Rakous-ku v mnoha hlediscích dobré předpoklady pro úspěšný rozvoj. Jedná se zejména o fungující legislativu, progresivní výrobní zařízení a technologie a bohaté zdroje dřevní hmoty (zásoby dřeva, druhotných surovin, vody aj.). Pro získání úplného přehledu o odvětví je nutné uvést základní charakteristiky Rakouska: 8,07 mil. obyvatel, celková rozloha 83 850 km2, plocha lesů 38 000 km2, plocha komerčních lesů 33 000 km2, spotřeba papíru a lepenky na 1 obyvatele za rok 197 kg, počet celulózek sulfátových - 3, sulfitových - 4, polochemických - -1, nedřevných - 1, mechanických - 4, výrobní kapacita papíru a lepenky 4,350 mil. tun (využití kapacit 87,4 %), kapacita buničiny 2,035 mil. tun (využití kapacity 80 %). V letech 1994-97 bylo v odvětví zaregistrováno přibližně 30 podniků zaměstnávajících cca 10 000 osob. Investice do odvětví se každoročně zvyšovaly a v roce 1997 činily 6,59 mld. ATS.

Produkce papíru a lepenky se pohybovala okolo 3,67 mil. tun a v případě buničiny 1,22 mil. tun. Roční spotřeba dřeva činila v průměru 6,28 mil. m3 (jehličnaté 2,47 mil. m3, listnaté 860 tis. m3) a spotřeba řeziva byla 2,95 mil. m3 (podíl dovozu v průměru 31 %). Spotřeba sběrového papíru dosahovala 1,5 mil. tun, přičemž podíl dovozu činil 38 %. Hodnota dodávek produkce byla v uvedených letech v průměru 35,3 mld. ATS (vnitřní trh 6,9 mld. ATS, export 28,4 mld. ATS). Lze konstatovat, že u většiny výše popsaných charakteristik byl v letech 1994-97 zaznamenán vzestup. V současné době je rakouský papírenský průmysl zásobován dřevní hmotou ze 3/4 domácího původu a zbytek tvoří dovoz z evropských zemí, zejména ČR a Německa. Vlastní zdroje jsou využívány na základě fungujícího systému certifikace dřeva, umožňujícího zakládat rozumnou, dlouhodobou a ekologicky zdůvodnitelnou reprodukci suroviny pro průmyslové využití. Ze stávajících třiceti rakouských papírenských podniků je certifikováno sedm, v ostatních se provádějí odpovídající opatření. V rakouském papírenském průmyslu je velmi důležitou surovinou sběrový papír, který se využívá pouze k výrobě papírenských výrobků krátkodobé spotřeby (oblast obalů a jednotlivých druhů tiskovin). V uplynulých deseti letech byly věnovány vysoké investice na realizaci opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Výrazně se tak snížily emise oxidu uhličitého a siřičitého a přibližně 85 % používané vody prochází mechanickým a biologickým čištěním. Kromě toho bylo upuštěno od používání chlóru jako bělícího prostředku. V současné době díky těmto faktům a strukturálním změnám ve výrobě rakouský papírenský průmysl plně odpovídá základním světovým požadavkům s přihlédnutím k jednotnému hospodářskému prostoru. Problémem papírenského průmyslu v Rakousku byly vysoké energetické náklady (téměř dvojnásobné ve srovnání se skandinávií), avšak v dohledné době by měl v důsledku Směrnic EU platících od roku 1999 skončit elektrárenský monopol a lze očekávat změny poměrů. Aktivita rakouských papírenských firem v současné době stoupá. V roce 1997 došlo v porovnání s rokem 1996 k nárůstu exportu o 6,1 %. V letech 1993-97 vzrostl rakouský export papírů do Maďarska, ČR, Polska a Slovinska ze 133 tis. tun na 273 tis. tun. Významné jsou rovněž vstupy do papírenských podniků za hranicemi Rakouska. Přes 60 % maďarského papírenského průmyslu ovládají rakouští podnikatelé, kteří se aktivně angažují v jednáních o základní joint ventures a dceřiných firmách v ČR, Rumunsku, na Slovensku a v Polsku.

Papír a celulóza, 11/98, red

DŘEVOZPRACUJÍCÍ A PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL V RUSKU A POBALTSKÝCH STÁTECH

Země bývalého SSSR disponují největším lesním bohatstvím na světě, avšak zatím nejsou schopné těžit z tohoto potenciálu a zhodnotit jej v kapitálově intenzivním zpracování na papír, lepenku a papírenské zboží tak jako jejich skandinávští sousedé. Vývoz dřeva z Ruska za rok 1997 se rovnal pouhé čtvrtině hodnoty exportu výrobků na bázi dřeva z Finska, které je jedním z největších odběratelů ruské kulatiny. Efektivní zpracování dovezeného dřeva na vysoce kvalitní tiskový papír a hygienické zboží přineslo Finsku ve finalizaci výroby 10x vyšší hodnotu, než činily náklady na dovoz ruské kulatiny. Současná ruská vláda věří, že přilákání zahraničních investorů by pomohlo vymanit se z vážné hospodářské krize. Většina odborníků však tvrdí, že střednědobé výhledy nejsou příliš příznivé, neboť světové kapacity průmyslu papíru a celulózy jsou předimenzované a odvětví prochází obdobím zeštíhlování, racionalizace a globalizace. Mezi zahraniční společnosti aktivní na ruském trhu patří např. švédská skupina AssiDomän (po neúspěšném působení v segežabumpromském závodě spolupracuje s menším podnikem na výrobu lepenky a obalů v Sankt-Petěrburgu) nebo americká společnost International Paper (odkoupila 90% podíl v papírně ve Světogorsku od švédské skupiny Tetra-Laval). Skupina Tetra-Laval kromě toho prodala samostatnou kapacitu na výrobu toaletního papíru, dětských plenek a dámského hygienického zboží švédské společnosti SCA (Svenska Cellulosa). Ještě větší zájem je soustředěn na pobaltské státy, které se rovněž vyznačují velkým bohatstvím lesů a příznivějším investičním klimatem pro zahraniční firmy. Od roku 1997 působí v Estonsku singapurská skupina Tolaram, která na základě svého úspěšného podnikání hodlá postavit integrovaný celulózo-papírenský komplex v Lotyšsku. Lotyšská vláda přisoudila konsorciu švédské firmy Södra a finské Metsä-Serla tendr na výstavbu celulózky o roční kapacitě 600 tis. tun buničiny. Nový závod má být vybudován nákladem téměř 1 mld. dolarů.

Papír a celulóza 3/1999, red

AKTIVITY ŠVÉDSKÉHO LESNICKO-DŘEVAŘSKÉHO PRŮMYSLU VE VÝCHODNÍ EVROPĚ

Podle informací Svazu švédského lesního průmyslu roste zájem švédských lesnických firem exportovat do zemí střední a východní Evropy. Příkladem jsou již zavedené společnosti Ikea a Tetra Pak. Mezi firmy aktivizující svou činnost v tomto regionu je společnost Munksjö zahajující v Polsku provoz nové lepenkárny, AssiDomän investující do nových lepenkáren a zpracovatelských kapacit v ČR, Polsku a Rusku. Další podniky jako MoDo a Stora mají v několika zemích svá obchodní zastoupení. Celkově jsou švédské firmy dřevařského a papírenského průmyslu vlastníky 20 závodů a 50 obchodních organizací ve střední a východní Evropě. Papír a celulóza, 10/98, red

ENVIRONMENTÁLNÍ DISKUSE JSOU PŘÍLEŽITOSTÍ PRO DŘEVAŘSKÝ PRŮMYSL

Současná všeobecná diskuse o životním prostředí se dostává do povědomí stále většímu množství lidí, kteří jsou následně vnímavější k ekologickým argumentům. Tento moment nahrává lesnickému a dřevařskému průmyslu k prezentaci své činnosti, protože dřevo a dřevěné výrobky jsou součástí přírodních ekocyklů. Fakta, že dřevěné výrobky pochází z obnovitelných zdrojů a dřevo jako materiál pro další zpracování vyniká svými vlastnostmi, by mohla vést k získání významnějšího podílu dřevařského průmyslu na trhu, říká Elisabet Salander-Björklundová, generální ředitelka společnosti Stora Timber a předsedkyně výboru dřevozpracujících podniků při asociaci švédského lesnického průmyslu. Do budoucna je nutné podstatně zlepšit marketing a kontakt mezi následnými zpracovateli a koncovými uživateli produktů lesního hospodářství. Rovněž je potřebné věnovat vyšší úsilí výzkumu a vývoji výrobků. Dosavadní úroveň investic do odvětví byla nízká, ale v současné době se zdá, že se tento trend začíná ve Švédsku otáčet. Ziskové lesní hospodářství a zajištění dostatečných zásob dřeva závisí na konkurenceschopnosti dřevozpracujících podniků s vysokou úrovní solventnosti. Ze strany dřevozpracujících podniků bude nutné zlepšit úroveň zpracování dřeva ve smyslu zvýšení podílu výrobků přizpůsobených po-žadavkům odběratele (např. vysoušení, sortimentace kmenů, hoblování). Elisabet Salander-Björklundová se dále vyjadřuje o strukturálních změnách a potřebnosti větších dřevozpracujících podniků ve Švédsku. Pokud má být dřevozpracující podnik v dlouhodobém měřítku konkurenceschopný, musí používat moderní technologie, mít vysokou úroveň produktivity a nízké náklady. Tyto předpoklady lze plnit ve větších podnicích. Nejtvrdším konkurentem dřevozpracujícího průmyslu jsou odvětví, která pracují s materiály, jako je ocel, hliník nebo umělé hmoty. Tato odvětví jsou velice silná a mají kvalitní marketing. V oboru konkurují švédským dřevozpracujícím podnikům firmy z Německa a Rakouska, které se vyznačují vysokou produktivitou a nízkými náklady.

Tisková konference Asociace švédského lesnického průmyslu, 20. 11. 1998,red

ŠVÉDSKÝ LESNICKÝ PRŮMYSL CHRÁNÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Asociace švédského lesnického průmyslu zveřejnila v červnu 1997 svou environmentální politiku pro dopravu, jejímž cílem je stimulace rozvoje dopravy ohleduplnější k životnímu prostředí. Mimo jiné došlo k dobrovolné dohodě mezi Asociací švédského lesnického průmyslu a Švédskou národní námořní správou o přechodu na spalování nafty s max. 1% obsahem síry. Od této doby došlo v dané problematice k rychlému posunu. Podle Asociace švédského lesnického průmyslu klesly v roce 1998 emise síry, vznikající při dopravě dřevařských produktů, o 1800 tun, což představuje snížení o 70 %. Podle dohody se lesnické a dřevařské společnosti začnou zabývat rovněž problémem emisí NOX. Snížení emisí NOX lze dosáhnout vybavením lodí katalyzátory nebo jinými systémy redukujícími produkci emisí těchto plynů. První společností na světě, která vybavila svoji nákladní loď katalyzátorem, byla v říjnu 1998 švédská SÖDRA. Stejné opatření připravuje u tří lodí společnost StoraEnso a obdobný záměr má ve své flotile SCA. Švédský lesnický průmysl tak zavádí způsob významného snížení emisí NOX. Tisková konference

Asociace švédského lesnického průmyslu, 12. 3. 1999 red

RYCHLÝ RŮST VÝMĚRY DŘEVINNÝCH PLANTÁŽÍ

Světový trh se globalizuje neuvěřitelnou rychlostí, což pochopitelně vyvolává otázku, jak se globalizace obchodu se dřívím může dotknout našeho lesnictví. Dostupné informace se týkají především odlesňování tropických lesů, od čehož se odvozuje předpoklad budoucího světového nedostatku dříví. Daleko méně však máme informací o tempu zakládání plantáží dřevin pěstovaných v krátkém obmýtí. Tradice plantážního pěstování stejnověkých, často introdukovaných dřevin započala ve 20. letech, zakládáním rozsáhlých plantáží v nynější JAR, na Novém Zélandu a v Chile. Po 2. světové válce začalo s programem zalesňování a zakládání plantáží Japonsko, které v prvních poválečných letech zalesňovalo až 1 mil. ha ročně! Na základě tohoto údaje lze očekávat, že v těchto letech vstoupí do produkčního období velké výměry japonských lesů, což může znamenat pokles dovozu řeziva z Evropy. Po roce 1949 započala program zalesňování Korea a Čína. Tropické země odstartovaly své zalesňovací programy až v období získání samostatnosti, tj. v 50. a 60. letech. Největší rozmach zalesňování nastal po roce 1970, kdy FAO předpověděla budoucí nedostatek dříví. Ale i současné tempo je impozantní. Z rozvinutých zemí např. existují tyto informace: ročně je založeno v Austrálii 25 tis. ha plantáží, v Kanadě 450 tis. ha, v Japonsku 50 tis. ha, v USA 1 mil. ha, v Portugalsku 30 tis. ha a ve Španělsku 45 tis. ha. Z rozvojových zemí vykazuje nejvyšší tempo nárůstu ploch plantáží Čína se 2 mil. ha ročně, Alžír a Chile udávají po 100 tis. ha, a další země mezi 20-40 tis. ha ročně. Státy tropické Afriky udávají dohromady 120 tis. ha ročně, tropická Amerika 230 tis. ha ročně, ale tropická Asie 1,304 mil. ha ročně. V žádné statistice se zatím neobjevují státy Společenství nezávislých států, ale kvalifikovaný odhad udává minimálně 900 tis. ha ročně! Kromě plantáží, určených pro produkci dříví jsou ve světě evidovány plantáže pro získávání jiných produktů, např. latexu, kokosu a palmového oleje, kterých je vykazováno cca 27 tis. ha, z toho jen v tropické Asii asi 24 tis. ha. Ale i ty poskytují použitelné dříví. Též je třeba se zmínit o celosvětové renesanci větrolamů, které jsou schopny poskytnout ve 30 letech dříví dýhárenských dimenzí. Uvážíme-li, že obmýtní doba plantáží se pohybuje 6-30 let (podle použité dřeviny), a že roční přírůst může činit až 30 m3/ha, nelze než konstatovat, že se to na světovém trhu se dřívím musí projevit! A to ještě neznáme aktuální výsledky šlechtění dřevin vhodných pro plantážní pěstování. Z uvedených, byť kusých údajů lze usoudit, že nedostatek informací o produkci dříví z plantáží nemusí být náhodný, ale protože mají charakter informací strategických, může být jejich nedostatečnost i záměrná. V každém případě však musíme počítat s tím, že doba konkurence dříví ze zahraničí je blízko!

Podle Unasylva 1998/2, Sim

REKORDNÍ VAKUOVÁ SUŠÁRNA ŘEZIVA

Vakuovou sušárnu rekordních rozměrů vyrobila ke konci minulého roku firma Kronsender, Vilsbiburg/D pro pilu Hagenah, Bülkau/D. Je to dosud největší vysoce výkonná cirkulační vakuová sušárna (Vakuum - Cirkulartrockner KCT 600) s plně automatickým ovládáním (SPS - Steuerung Kromatic 2003) a speciálním uzavíracím systémem ASS, dovezeným z USA. Válec sušárny je vyroben ze speciální oceli. Jeho kapacita je 55 m3. Uvedená firma dosud dodala do nejrůznějších zemí světa na 600 vakuových sušáren na řezivo v nejrozmanitějších velikostech od malých sušáren pro truhlářské dílny až po nábytkářské a pilařské podniky (kapacity od 1,5 m3 po 60 m3). Vakuové cirkulační sušárny se v budoucnu dobře uplatní při sušení dřeva pro stavby. Technické vysoušení totiž ušetří chemickou ochranu.

Holzkurier 1/99, Proch