POZNÁMKY K VÝSKYTU LISTOŽRAVÉHO HMYZU
S nástupem jara se opět dostává do popředí zájmu otázka poškození asimilačních orgánů dřevin žírem larev či dospělců listožravého hmyzu. V posledních letech byla největší pozornost soustředěna u lesních dřevin na silné žíry a holožíry komplexu obalečů a píďalek na dubech, v souvislosti se značným rozsahem a nápadností tohoto poškození. Zájem odborné i laické veřejnosti stále poutá také přemnožení klíněnky jírovcové. Přestože se v letošním roce výraznější výskyt defoliátorů v lesních porostech neočekává, v následujícím textu se alespoň stručně dotkneme několika v současnosti aktuálních případů.
PLOSKOHŘBETKA SEVERSKÁ (Cephalcia arvensis s.l.)
Vzhledem k nebezpečnosti žírů tohoto škůdce jej zmiňujeme na prvním místě, byť plocha kalamitně ohrožených smrkových porostů na lokalitě u obce Česká Čermná na Náchodsku nepřesahuje v tomto roce 100 ha. Hlavní období rojení ploskohřbetky proběhlo letos v poslední dekádě dubna, zhruba o týden později oproti situaci v roce 1998 (v souvislosti s déletrvající sněhovou pokrývkou, která v ohrožených porostech setrvala až do konce března). Je zajímavé, že při kontrolách diapauzujících housenic byly shledány výrazné rozdíly v hloubce jejich uložení v půdě v zimě 1997/1998 a 1998/1999, kdy v prvním případě průměrná hodnota činila 3-4 cm a ve druhém případě 6-7 cm. Tento rozdíl je v korespondenci s charakterem obou zim. K přeměně pronymf v kukly docházelo od druhé poloviny března (v r. 1998 byly nalezeny první kukly již koncem února). Vlastní rojení bylo velmi intenzivní a v místech s nejvyšší koncentrací imág bylo možno spatřit na osluněných místech stovky exemplářů na několika čtverečních metrech. S ohledem na dobu rojení je možno očekávat, že v případě normálního průběhu počasí nastane vhodný termín zásahu proti přemnožené populaci koncem května či na samém počátku června (v r. 1998 byl zásah uskutečněn 25. května). V porostech ošetřených v loňském roce byl výskyt imág pouze velmi sporadický a je možno konstatovat, že se zde ploskohřbetka nalézá v základním stavu. Mezi historicky prvním přemnožením, které bylo zaznamenáno na této zatím jediné lokalitě kalamitního výskytu druhu u nás v letech 1983-88 (a jež bylo také potlačeno leteckými obrannými zásahy), a počátkem současného přemnožení, je interval přibližně 15 let. Bude zajímavé sledovat, zda a kdy vznikne na této lokalitě případné další přemnožení.
OBALEČ DUBOVÝ (Tortrix viridana)
V minulém roce došlo k výskytu silných žírů a holožírů tohoto druhu v nižších polohách jižních Čech, střední a severní Moravy a Slezska. Postiženy byly především porosty dubu letního. Celkově však byla napadená plocha přibližně o 2/3 nižší než v r. 1997. Při předpovědi vývoje situace v r. 1999 byl na tento pokles brán zřetel a případný výskyt přemnožení byl opět očekáván především v těchto oblastech, kde proběhlo i silné rojení motýlů. Průběh počasí v první třetině letošního roku byl pro obaleče dubového dosti nepříznivý a především na jihočeských lokalitách je pravděpodobné, že přemnožení bude na řadě míst silně potlačeno (nesouladem mezi líhnutím housenek a rašením dubů). Celkově můžeme říci, že v souvislosti s mírným zlepšením zdravotního stavu našich doubrav v posledních několika letech vlivem vyrovnávání srážkového deficitu obecně klesá u této dřeviny význam poškození defoliátory, a zásahy proti přemnoženým housenkám jsou proto omezeny pouze na vybrané porosty za účelem sběru osiva.
CHROUST MAĎALOVÝ (Melolontha hippocastani)
Přemnožení tohoto druhu je vázáno na písčité půdy nižších teplejších poloh. U nás bylo ve větším rozsahu opět po dlouhé řadě let zaznamenáno koncem minulého desetiletí na Bzenecku. Vývojový cyklus je převážně tříletý a v minulém roce končil vývoj populace, která byla založena při rojení v r. 1996, jež proběhlo velmi intenzivně také v oblasti dolního Pojizeří, kde jsou pro tento druh rovněž mimořádně vhodné podmínky. V letošním roce bylo proto očekáváno silné rojení brouků v obou zmíněných oblastech (viz LP 1/99, str. 40). Prognóza se potvrdila a zejména v okolí Vracova u Bzence se bylo možno setkat na přelomu dubna a května na vhodných místech se stromy dohola ožranými a doslova obalenými chrousty. Především se jednalo o duby a břízy. Jako zajímavost je možno uvést, že výraznou potravní preferenci brouci vykazovali u buku, který se zde jako "exota" také vzácně vyskytuje. Plánovaný omezený obranný zásah v oblasti Vracova proti dospělcům při úživném žíru (před kladením vajíček) byl termínován již po uzávěrce tohoto čísla LP, a tak není možné o něm podat informaci.
KLÍNĚNKA JÍROVCOVÁ (Cameraria ohridella)
Objevení a následné okamžité přemnožení tohoto zavlečeného druhu motýla (jež bylo u nás očekáváno s ohledem na jeho kalamitní šíření v Rakousku a Maďarsku), vyvolalo výrazný zájem veřejnosti o tohoto škůdce a potažmo i o budoucí osud jírovců v naší krajině. Byla vyslovena řada názorů, od krajních stanovisek hovořících o fatálním ohrožení jírovce maďalu a brzkém zániku defoliovaných stromů, po názory nepřisuzující žírům klíněnky větší význam. Dosavadní poznatky získané v městském prostředí i ve volné krajině nasvědčují tomu, že klíněnkou působené předčasné odlistění zdravotní stav jírovců nijak vážně neohrožuje. Pokud se rozhodne o provádění obranných opatření, měly by mít všude tam, kde to jde, přednost mechanické způsoby obrany (známé podzimní shrabování a kompos tování opadaného listí s kuklami klíněnky). K případné obraně chemické je možno uvést následující. Široce propagovaná metoda boje proti dospělcům pomocí aplikace pyrethroidních přípravků je sice prostřednictvím výjimky MZe ČR principiálně možná, její účinnost je však v řadě případů nedostatečná (na rozdíl od laboratorních podmínek, kde motýlci na kontaminovaných površích spolehlivě hynou). Přijatelný výsledek metody v terénních podmínkách především předpokládá pečlivé či alespoň částečné současné odstraňování opadaného listí, což nezřídka prováděno není, a dále její účinnost v téže sezóně výrazně klesá u dalších generací klíněnky (druhé a třetí). Nezanedbatelná jsou také rizika hygienická, která vlastní aplikaci rovněž problematizují. Velmi účinný způsob představuje ochrana listové plochy pomocí foliární aplikace přípravků na bázi inhibitorů syntézy chitinu. Tato metoda ale naráží na těžkosti spojené s nutností ošetření celého profilu koruny, což je u vzrostlých stromů složité. Pokud je provedena (v období maximálního výskytu vajíček první generace), spolehlivě ochrání listovou plochu po většinu vegetační sezóny bez ohledu na výši populační hustoty klíněnky. Z uvedeného je tedy zřejmé, že efektivní chemická ochrana listové plochy proti klíněnce je v případě nutnosti k dispozici. Její využívání však není objektivně indikováno zhoršujícím se zdravotním stavem jírovců. K chemické obraně by proto mělo docházet pouze výjimečně (u stromů v extrémních zátěžových podmínkách, při významném estetickém účinku jírovců v centrech sídelních útvarů, např. soliter u kulturních památek, a dále u mladých výsadeb do doby jejich plného ujmutí). Z pohledu lesního hospodářství je ještě nutno zmínit specifickou problematiku obor, kde dochází prostřednictvím žírů klíněnky k omezení plodivosti jírovců a tím k snižování úživnosti obory. Rozhodnutí o případné ochraně jírovců v oborních podmínkách by mělo být vázáno na souhlas příslušných orgánů státní správy a být v relaci k ekonomické situaci dané obory.