PŘÍPRAVA LESNICKÉ LEGISLATIVY NA VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE

Redakce

Dne 20. 4. 1999 se v Praze konal odborný diskusní seminář, který zorganizovalo Sdružení majitelů lesů a podnikatelů v LH. Na programu jednání byly připravované změny v zákonných předpisech v LH a myslivosti v období před vstupem do EU, finanční příspěvky státu na hospodaření v roce 1999, kontroly hospodaření prováděné ČIŽP. Diskutovány byly rovněž problémy hospodaření na drobných lesních majetcích a možnosti jejich sdružování. S referáty vystoupili pracovníci sekce lesního hospodářství MZe ČR. Vrchní ředitel sekce LH MZe ČR ing. Jaromír Vašíček, CSc. přednesl referát na téma Příprava zavedení souboru práva Evropské unie v LH ČR, který ve zkrácené podobě otiskujeme.

HISTORIE

Prvními dohodami mezi ČR a Evropským společenstvím byly Dohoda o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci, podepsaná 7. května 1990 a Prozatímní dohoda mezi Společenstvím a ČSFR (1. 3. 1992). Po rozdělení ČSFR podepsala ČR samostatnou Evropskou dohodu, která vstoupila v platnost 1. 2. 1995. Jejím cílem je integrace ČR do Evropské unie. Evropská dohoda pokrývá prakticky všechna témata, jimiž se zabývá Smlouva o Evropském společenství (tzv. Římská) a Smlouva o Evropské unii (tzv. Maastrichtská). Její novelizace byla provedena formou Protokolu k Evropské dohodě s platností k 1. 12. 1998. Důvodem byl vstup Rakouska, Finska a Švédska do Evropské unie 1. 1. 1995 a mezinárodní závazky vyplývající ze závěrů Uruguayského kola GATT/WTO pro EU i pro ČR. Evropská dohoda zůstává až do vstupu ČR do Unie základním dokumentem upravujícím vztahy ČR a EU v předvstupním období. ČR podala přihlášku na přijetí do EU v lednu 1996. Podle běžné procedury pro přijímání nových zemí následovalo vyjádření Komise (Posudek), v němž se Komise vyjadřuje ke způsobilosti dané země stát se členem EU. Tento posudek je součástí dalšího významného dokumentu nazvaného Agenda 2000. Agenda 2000 byla schválena Radou ministrů v červenci 1997 a má se stát nástrojem umožňujícím Unii provádět efektivnější politiku a poskytnout jí takové finanční mechanismy, jejichž uplatňování vychází ze solidarity a přitom zajišťuje stejnou rozpočtovou disciplínu na úrovni Unie i na jednotlivých národních úrovních. Období let 2000-2006, jímž je Agenda vymezena, se může stát i obdobím vstupu ČR do EU. Obecně bylo konstatováno, že ČR se může stát členem, pokud splní požadavky vymezené v Posudku. Lucemburský summit z prosince 1997 rozhodl, že koncem března 1998 budou otevřena jednání se všemi deseti kandidátskými zeměmi, ale pouze s pěti zeměmi budou zahájeny předvstupní rozhovory v dubnu 1998.

ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PŘÍPRAVY NA VSTUP ČR

V r. 1994 byl ustaven Výbor vlády pro evropskou integraci a Pracovní výbor pro provádění Evropské dohody. Výbor vlády a pracovní výbor se původně zabýval jen otázkami spojenými s prováděním Asociační (Evropské) dohody. Po podání žádosti o vstup ČR v lednu 1996 se začaly oba výbory zabývat všemi otázkami spojenými s budoucím vstupem. Podáním přihlášky do Evropské unie tak pro ČR začalo "předvstupní" období. V r. 1996 rozeslala Komise všem uchazečským zemím Dotazník, který měl sloužit k tomu, aby Komise získala představu o způsobilosti dané země k budoucímu vstupu do EU. Následně bylo Vládním výborem rozhodnuto, že "každý orgán ústřední správy zpracuje poziční dokument, v němž vyhodnotí postoj ČR k převzetí příslušné části acquis communautaire (soubor komunitárního práva ES), která se dotýká kompetence, svěřené tomuto resortu zákonem." V červenci 1997 byl Komisí předán Posudek na ČR jako reakce na zaslaný Dotazník. Ve stejném období byl sestaven vládní tým pro jednání s EU, v jehož čele stojí představitel ministerstva zahraničních věcí a členy jsou zástupci jednotlivých resortů.

PŘÍPRAVA NA VSTUP V OBLASTI LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Počínaje březnem 1997 byly na MZe zahájeny práce na sestavování pracovních skupin pro studium příslušné legislativy EU a porovnávání této legislativy s našimi právními předpisy. Celkem bylo vytvořeno 10 pracovních skupin podle komoditního členění, problematika lesního a vodního hospodářství stejně jako veterinárních a fytosanitárních opatření je řešena v rámci stávajících odborných útvarů MZe. Sledován byl obdobný princip členění jednotlivých problematik, jako je tomu v Evropské komisi. MZe zpracovalo k 15. 11. 1997 tzv. poziční dokument, který slouží vládě ke stanovení mandátu pro jednání. Jedná se o otevřený dokument, který je dále doplňován na základě výsledků prověřování legislativy se zástupci Komise, tzv. screeningových jednáních. Tento dokument je detailněji rozpracován v "Národním programu ČR pro přijetí Acquis", ve kterém jsou jednotlivé oblasti popsány z hlediska krátkodobých (do r. 2000) a střednědobých (od r. 2000 do vstupu ČR do EU) priorit a na ně navazujících konkrétních opatření ve vztahu k relevantním právním aktům EU. V roce 1998 proběhlo screeningové jednání, zahrnující klíčovou legislativu EU v lesnictví. Lze ji rozdělit do následujících podoblastí: lesnická opatření v zemědělství; lesnická statistika; strukturální opatření ve vztahu k lesnímu hospodářství; ochrana lesů Společenství proti požárům; ochrana lesů Společenství proti znečištění ovzduší; zpracování lesních produktů a obchod s nimi; ochranná opatření proti organismům škodlivým pro rostliny nebo rostlinné produkty; reprodukční materiál lesních dřevin; klasifikace surového dříví.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ROZDÍLY NAŠÍ LEGISLATIVY A PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU

Lesnická opatření v zemědělství Hlavním účelem tohoto nařízení je zřízení schématu podpory se záměrem napomoci prosazení zalesnění jako alternativního využití zemědělské půdy.

Rozdíly

Schéma podpory EU může obsahovat opatření na pokrytí nákladů na pěstování prvních 5 let po výsadbě, nařízení vlády přiznává podporu jen na období jednoho kalendářního roku. Podpora EU může být poskytnuta libovolné právnické nebo fyzické osobě (nikoliv však státní organizaci), která se rozhodne pro zalesnění půdy. Podle našeho vládního nařízení však lze podporu poskytnout pouze osobám s vlastnickým právem k zalesňovaným pozemkům a nelze ji poskytnout státním podnikům, rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, s výjimkou obcí a některých dalších organizací. Maximální výše podpory ze strany EU je určována globálními sazbami na 1 ha, zatímco v ČR se stanovuje v sazbách za technickou jednotku provedeného výkonu. Dotační systém v LH dále nezná funkční systém finančního dohledu a odhadu vývoje nákladů s pravidelným čtvrtletním hlášením, a proto bude muset být v ČR teprve vybudován.

Lesnická statistika

V této oblasti je nutno zajistit urychlené legislativní a věcné kroky pro zajištění kompatibility všech lesnicko-dřevařských informací vůči požadavkům mezinárodních organizací (Dřevařský výbor EHK, FAO). Velmi důležité bude sjednocení metodiky sběru a zpracování dat (informační standardy). Z důvodu ustanovení Evropského lesnického informačního a komunikačního systému (EFICS) lze ze strany Společenství očekávat požadavky na lesnické informace i od nečlenských zemí, neboť se bude jednat o poskytování určitého druhu dat pro mezinárodní statistiku. Přitom je nutno v informačních systémech LH vycházet ze stávající legislativy ČR v oblasti statistiky a dalších informačních systémů LH, které je nutno přizpůsobit potřebám EFICSu (včetně zajištění věcného naplnění) nebo jiným oprávněným subjektům EU. Ve snaze zlepšit kvalitu mezinárodních údajů o lesnictví, zlepšit srovnatelnost a úplnost údajů na celoevropské úrovni, bude nutné upravit nebo doplnit postup shromažďování údajů, zejména pokud jde o hodnocení lesních zdrojů, monitorování trhu se dřevem a lesními produkty. Statistické údaje jsou nezbytným podkladem pro vypracování programů či projektů (např. v rámci programů PHARE, SAPARD či v době plného členství pro využívání finančních podpor ze strukturálních fondů) za různé územní jednotky (NUTS 2, NUTS 3) předkládané k posouzení Evropskou unií, resp. pro vypracování zpráv o postupu prací při hodnocení účinnosti opatření stanovených v příslušných článcích nařízení.

Strukturální opatření ve vztahu k LH

Tato opatření zahrnují zejména: podporu na zlepšení marketingu a zpracování zeměd. a les. produktů, podporu pro zakládání asociací producentů; rozvoj a zlepšení venkovské infrastruktury propojené na zeměd. a les. rozvoj; přeparcelování za podmínky kompatibility s ochranou krajiny a přírodního prostředí zeměd. a les. pozemků, a s tím spojené práce v souladu s legislativou daného státu; rozvoj a využití lesních oblastí; rozvoj zeměd. a les. poradenských služeb a zlepšení zeměd. a les. odborného vzdělávání; opatření v oblasti zeměd. a les. technologického výzkumu a vývoje.

Rozdíly

Systém podpůrných programů typu EU Česká republika nemá. Práce na základních předpokladech pro využívání strukturálních fondů v LH ČR, tj. na programových dokumentech, jako jsou operační plány pro úroveň NUTS 2 se teprve rozbíhají. Přijetí základních principů regionální politiky EU a vytvoření celého legislativního, programovacího, institucionálního a finančního rámce pro využívání strukturálních fondů je záležitostí celé ČR. Speciální lesnické akční programy včetně integrovaného přístupu pro venkovské zóny nejsou dosud kompletně zpracovány. Plány na rozvoj venkova, jejichž součástí jsou i lesnické programy, jsou všeobecně na šestileté období s možností každoroční aktualizace. To je jeden z dalších zásadních rozdílů oproti ČR, neboť "Pravidla" nejsou koncipována jako víceletý program státní podpory. Během roku 1999 bude ve spolupráci Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva pro životní prostředí zpracován na národní i regionální úrovni Program rozvoje venkova jako nezbytně nutný základní předpoklad pro uplatnění připravované směrnice v podmínkách ČR. Ze srovnání našich dotačních titulů a podpůrných opatření v nařízeních EU vyplývá, že v našem systému chybí především řada opatření na podporu zlepšení obchodu s lesnickými produkty, propagace, lesnického profesního zaškolování, opatření nezbytných na rozšiřování vědomostí, zkušeností apod.

Ochrana lesů Společenství proti znečištění ovzduší

V této oblasti je prakticky celý systém požadavků uvedených v nařízeních EU zajištěn v rámci mezinárodního kooperativního programu ICP Forest. Odpovídající právní úprava této činnosti na české straně neexistuje. Gesci za implementaci a naplňování těchto předpisů dosud nese MŽP.

Zpracování lesních produktů a obchod s nimi

Nařízení EU v této oblasti má za cíl zlepšení podmínek zpracování lesních produktů a jejich obchodování vytvářením a rozvojem alternativních lesnických činností pro zemědělce. Je zaměřeno na investiční podporu především malých a středních podniků při těžební a následné činnosti předcházející průmyslovému pořezu dřeva. Rozvojem a ra-cionalizací jsou přitom myšleny investice vztahující se ke kácení, svážení, odkornění, pořezu, skladování, ošetření a sušení dřeva.

Rozdíly

Lesní zákon v § 46 upravuje možnosti podpory hospodaření v lesích. Jednou z podporovaných činností jsou i ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese. Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků státu pro hospodaření v lesích v roce 1999 jsou přílohou č. 9 zákona o státním rozpočtu. Závazná pravidla umožňují v rámci příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie poskytovat příspěvky např. i na šetrné vyklizování nebo přibližování dříví. Podle nařízení EU, které se vztahuje k této oblasti musí být k zajištění efektivnosti investic za účasti ES zpracovány členskými zeměmi plány ke strukturálnímu zlepšení výrobních odvětví, a sice na principu konceptů podpory Společenství. V tomto duchu zpracované plány v resortu MZe neexistují.

Reprodukční materiál lesních dřevin

Styčných bodů mezi českou právní úpravou a principy obsaženými v příslušné části acquis communautaire je poměrně málo. Směrnice EU se vztahuje na 14 druhů lesních dřevin, které mohou být předmětem obchodu pouze v případě, že pocházejí z úředně uznaných zdrojů, přičemž směrnice upravuje podmínky pro uznání těchto zdrojů. Směrnice dále upravuje obsah průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. Žádná jiná omezení obchodu, než která jsou předpokládána směrnicí, při pohybu reprodukčního materiálu po území Společenství nejsou přípustná. Obsahem druhé rámcové směrnice je sjednocení požadavků na kvalitu reprodukčního materiálu na základě vnějších znaků a vymezených požadavků usnadňující v zemích EU volný pohyb reprodukčního materiálu lesních dřevin pro zalesňování.

Rozdíly

České právo vychází z obligatorní povinnosti používat reprodukční materiál pouze z úředně uznaných zdrojů jen u tří tzv. vybraných druhů lesních dřevin. Kritéria pro uznávání zdrojů jsou mírně odlišná. Odlišuje se rovněž obsah průvodní dokumentace. Pro dovoz reprodukčního materiálu ze zahraničí se ve všech případech vyžaduje souhlas MZe. Kvalitativní požadavky a hodnocení kvality vycházejí z požadavků OECD a jsou téměř shodné. Od počátku platnosti zákona o lesích jsou vytvářeny podmínky pro sbližování předpisů s předpisy EU a k odstranění věcných rozdílů. Nedokončena je změna závaznosti předmětných ustanovení, příprava mechanismů pro obchodování v rámci členství a se třetími zeměmi. Implementace obou rámcových směrnic je zcela nezbytná, jelikož směrnice je zařazena mezi opatření I. etapy. Při implementaci je ovšem vhodné přesto vyčkat na to, až bude orgány Společenství schválena dlouho připravovaná zásadní novelizace směrnic.

Klasifikace surového dříví

Směrnice vymezuje pojem surového dříví ve smyslu předmětu obchodní činnosti a tvoří základní rámec pro sjednocení předpisů členských států ES pro klasifikaci a měření surového dříví.

Rozdíly

Klasifikace ES není ve výrobní sféře používána, vlastní označování surového dříví určeného pro společný trh není v ČR ošetřeno. Výroba surového dříví (sortimentů) se řídí ustanoveními předmětných ČSN a požadavky odběratelů na základě individuálních ujednání. Implementace směrnice do českého práva je nezbytná. Vzhledem ke skutečnosti, že je připravována změna směrnice, když daná problematika bude v budoucnu upravena zásadně v rámci evropských norem (EN), je však vhodné vyčkat na její konečné znění.

ZÁVĚR

Obecně lze konstatovat, že větší část legislativy ES postihující problematiku lesnictví je řešena formou nařízení, tj. právními předpisy takové povahy, jejichž účinnost je přímá a jsou nadřazeny národní legislativě. To znamená, že v současné době probíhá především identifikace možných rozporů mezi našimi předpisy a legislativou ES, které je nutno v předvstupním období odstranit.