SOUČASNÁ PROBLEMATIKA SYPAVKY BOROVÉ
Na jaře letošního roku se objevila na řadě lokalit velmi silná infekce borového jehličí sypavkou, a to jak v mlazinách, tak zejména v lesních školkách, kde došlo v řadě případů k úplnému zničení celé korunky sazenic.
AGRESIVITA SYPAVKY BOROVÉ
Již mnohokráte jsme na stránkách Lesnické práce upozorňovali, naposledy i v "prognóze", že agresivní rasa či forma sypavky borové Lophodermium pinastri byla kolem 70. let vylišena jako samostatný, vysoce agresivní druh L. seditiosum (Minter, Staley et Millar). Tento druh jsme již v 80. letech našli v některých našich borových oblastech (Minter, Jančařík 1981). Podrobnějším průzkumem (Švecová 1994) bylo zjištěno, že se tento druh šíří do dalších oblastí a že v některých dokonce již převládá a podle našich pozorování získává postupně převahu nad dosud běžně rozšířeným druhem L. pinastri (Schrad.) Chev. Zvýšená agresivita a v důsledku toho i značná škodlivost se v současné době projevuje i ve školkách, běžně ošetřovaných podle dosavadních ověřených a osvědčených postupů, které jsou vysoce účinné na ochranu jehlic borovice před napadením druhem L. pinastri.
Je velmi pravděpodobné, že druh L. seditiosum má poněkud odlišnou biologii. Bylo by tedy potřebné prostudovat biologický cyklus, zejména stanovit období sporulace, dozrávání hysterotecií a dozrávání askospor, event. i ověřit případný význam konidiálního anamorfního stadia, které je u druhu L. pinastri považováno za rudiment bez jakéhokoliv biologického významu jak pro druh samotný, tak i pro rozšiřování infekce. Velké ztráty, ke kterým opět v posledních letech ve školkách dochází, ukazují na nutnost, aby byl biologický cyklus druhu L. seditiosum v konkrétních podmínkách našich borových oblastí prostudován stejně detailně jako u druhu L. pinastri.
NUTNOST DŮKLADNÉHO STUDIA
Výsledkem studia druhu L. pinastri bylo přesné stanovení doby infekce, tj. doby dozrávání a uvolňování spor. Na základě těchto poznatků pak byly podrobně stanoveny nejvhodnější termíny aplikací fungicidních ochranných přípravků a stanoveny i nejvhodnější a nejúčinnější fungicidy. Výsledkem byla téměř dokonalá ochrana borovic ve školkách, která dokázala zabránit infekci jehlic i při vysokém infekčním tlaku, kdy byly korunky neošetřovaných borových sazenic zcela zničené a zhnědlé. I v těchto podmínkách vysoké infekce bylo přesně cílenými a pečlivě provedenými postřiky zachráněno vždy přes 90 % sazenic a nezřídka toto procento překračovalo i hranici 95 %. Lze tedy očekávat, že by během několika (min. dvou) let intenzivního studia biologického cyklu agresivního druhu L. seditiosum bylo možno zpřesnit dosavadní způsoby ochranných zásahů, zejména jejich přesné termíny a nejvhodnější počty jejich opakování, což by se opět do značné míry projevilo i v ekonomice obranných zásahů. V současné době však nejsou na tento náročný a vysoce efektivní výzkumný úkol žádné zdroje finančních prostředků, takže lze očekávat opakované značné ztráty i zničení borových semenáčků a sazenic, zejména v oblastech, kde v posledních 2-3 letech docházelo k jejich intenzivnímu napadení. Vzhledem k tomu, že dnes nejsou k dispozici údaje, které byly dříve uváděny v rámci hlášení o výskytu lesních škodlivých činitelů (L 116), nelze ani stanovit oblasti potenciálních ztrát.
ŠÍŘENÍ AGRESIVNÍCH FOREM ŠKŮDCŮ
Šíření agresivních forem či ras škodlivých houbových činitelů nejsou ani v našich lesích žádnou mimořádnou výjimkou. Zkušenosti se šířením agresivní formy dříve poněkud méně nebezpečného druhu Ophiostoma ulmi (Buism.) Nannf., původce grafiózy jilmů, která byla do Evropy zavlečena ze Severní Ameriky, vyústily ve vylišení samostatného agresivního druhu O. novo-ulmi Brassier. Tato agresivní forma či rasa, chápaná dnes jako samostatný druh, postupně vytlačuje dříve běžný druh O. ulmi, který má dnes řadu forem, mezi jinými i saprofytickou, která vyvolává známé zbarvení dřeva - "modrání". Rovněž václavka obecná Armillaria mellea (Vahl: Fr.) Kumm. s.l. byla charakterizována ve 30. letech jako druh se dvěma odlišnými biologickými rasami, saprofytickou a parazitickou. Podrobným studiem byly časem vylišeny samostatné druhy, lišící se jak morfologicky, tak i biologicky a fytopatologicky.
Plíseň šedá Botrytis cinerea Pers.: Fr. má řadu kmenů, od vysoce agresivních po zcela neškodné saprofytické, které se však neliší morfologicky, stejně tak jako druhy či biologické formy rzi jehlicovité, Coleosporium sp. div. Tato rez je některými pracovníky pokládána za jeden druh s řadou biologických forem, lišících se pouze svými druhými hostiteli, jiní autoři rozlišují tyto druhy jako samostatné, odlišné, jejichž identifikaci je však možné prokázat zatím pouze infekčními metodami. Je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti moderní diagnostické metody usnadní přesnou determinaci druhů, jejich vzájemné vazby i jejich patogenitu.
U některých druhů byla již v minulosti zjištěna morfologická variabilita, např. u merie modřínové Meria laricis Vuill. Bylo zjištěno téměř 10 morfologických forem, ovšem bez návaznosti na případnou agresivitu, virulenci a patogenitu, nebo u houby Dothistroma pini Hulbary, anamorfní formy druhu Mycosphaerella pini Rostr, která podle podrobných studií má nejméně tři odlišné morfologické formy. Poněvadž jsou zde údaje o výskytu této houby v Evropě, představuje potenciální nebezpečí i pro naše borové oblasti, stejně jako příbuzný druh M. dearnessii (Cooke et Harkn.) Lindau, rozšířený ve střední Americe, ale již uváděný na borovici v západní Evropě (v Německu). Lze očekávat, že podobné poznatky budou získány i u řady dalších původců houbových onemocnění lesních dřevin. Do podrobnějšího studia v rámci výzkumných projektů by měly být zařazeny přednostně druhy patogenní, působící lesnímu hospodářství citelné škody.
ZÁVĚR
Naším cílem je informovat pracovníky v lesním hospodářství o této současné problematice závažného onemocnění borového jehličí, sypavky borové. V současné době bychom velmi uvítali podrobnější údaje o výskytu a intenzitě onemocnění borovic sypavkou borovou v jednotlivých borových oblastech, a také informace o termínech fungicidních aplikací v loňském roce. Poněvadž v minulém roce se objevila v řadě lokalit i epidemie rzi jehlicové, mohou mít tato dvě onemocnění při současném výskytu značné synergické negativní působení na napadené borovice a současné ztráty mohou ještě narůstat. Jediným řešením ke zmírnění, popřípadě k podstatnému omezení ztrát houbovým onemocněním jehličí se jeví systematické studium biologie těchto škodlivých činitelů a stanovení přesných termínů i způsobů ochranných a obranných zásahů. Do té doby nelze doporučit nic jiného, než přesně dodržovat dosavadní poznatky v ochraně borovice před infekcí sypavkou, které byly již velmi podrobně publikovány i v Lesnické práci v minulých ročnících.