AKTUALITY Z DOMOVA

5. CELOSTÁTNÍ VÝSTAVA MYSLIVOST, RYBY, VČELY

Ve dnech 27. 5.-30. 5. 1999 se na výstavišti v Lysé n. L. konal 5. ročník celostátní výstavy Myslivost, ryby, včely. U vystavovatelů bylo možné shlédnout a zakoupit kompletní mysliveckou a rybářskou výbavu, myslivecký software, potřeby pro chov včel, pomůcky pro zpracování zvěřiny, ryb a včelích produktů, odbornou literaturu a umělecké předměty. U stánku Českomoravské myslivecké jednoty měli návštěvníci možnost seznámit se s náplní její činnosti a prohlédnout si lovecké trofeje, ukázky chovatelských principů srnčí zvěře a získat další informace o myslivosti. V pavilonu výstavy současně proběhla přehlídka trofejí spárkaté zvěře ulovené v uplynulém roce v okrese Nymburk. Expozici trofejí a fotografií africké zvěře vystavovala česká pobočka Safari Club International. Na venkovním prostranství byly připraveny ukázky terénních vozidel. Plakáty umístěné v areálu výstaviště upozorňovaly návštěvníky na významnou akci, která je připravována na příští rok - mezinárodní výstavu myslivosti a rybářství Natura Viva 2000 (25. 5. až 4. 6. 2000), která by měla navázat na tradici mezinárodních mysliveckých výstav, konaných v minulosti na našem území.

Redakce

SEMINÁŘ O NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ VÝPOČTU VÝŠE ŠKOD NA LESÍCH

Dne 30. března t.r. nabyla účinnosti vyhláška MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích, která nahradila doposud platnou vyhlášku č. 81/1996 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa. U této příležitosti uspořádal INPROF - Institut podnikatelského vzdělávání, České Budějovice, seminář věnovaný výkladu nové vyhlášky. Seminář se konal postupně ve čtyřech termínech na přelomu dubna a května v Plzni, Brně, Praze a Hradci Králové a byl určen zejména soudním znalcům v oboru LH, odborným lesním hospodářům, podnikatelům v LH, pracovníkům státní správy a dalším. Přednášky vedli pracovníci Útvaru lesnické politiky VÚLHM Jíloviště-Strnady ing. Jiří Matějíček, CSc. a ing. Jiří Skoblík, CSc., kteří se zaměřili na výčet důvodů pro zpracování nové vyhlášky, charakteristiku hlavních změn, výklad (komentář) k výpočtu výše jednotlivých druhů škod a k jejich konstrukci a na základní kombinace výpočtu výše škod na lesích. Dále byly probírány vybrané právní aspekty výpočtu výše škod na lesích, finanční dopady vyplývající z nové právní úpravy (stručná charakteristika výsledků porovnání oproti vyhlášce MZe č. 81/1996 Sb.), stav připravované novelizace vyhlášky MF č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), využití výpočetní techniky a další doposud nevyřešené problémy. K problematice vyhlášky č. 55/1999 Sb. a jejímu výkladu se vrátíme v některém z dalších čísel Lesnické práce.

Redakce

PĚSTOVÁNÍ A UŽITÍ KRYTOKOŘENNÉHO SADEBNÍHO MATERIÁLU

Mezinárodní konferenci pod tímto názvem uspořádal na SLŠ v Trutnově ve dnech 26.-28. 5. 1999 Ústav pro zakládání a pěstění lesů FLD MZLU Brno se spoluúčastí VS VÚLHM Opočno, Sdružení lesních školkařů ČR a SLŠ Trutnov. Cílem konference bylo seznámit pracovníky lesního hospodářství, zejména školkařských provozů, s novými poznatky (včetně praktických ukázek) v oblasti pěstování a užití krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin. První a druhý den jednání zde přednesli odborné referáty ing. A. Jurásek, CSc., RNDr. J.Martincová (Krytokořenný sadební materiál a úspěšnost obnovy lesa), doc. ing. O. Mauer, DrSc. (Technologie pěstování krytokořenného materiálu, Zásady pěstování sadebního materiálu v umělých krytech), ing. M. Dubský, ing. J. Kubíček (Substráty pro pěstování sadebního materiálu, Hnojení při pěstování sadebního materiálu v substrátech). Všechny referáty dostali účastníci konference k dispozici ve sborníku. Třetí den se uskutečnila exkurze do Banky genů v Kostrzycy v Polsku. Jde o jednu z největších a nejlépe vybavených bank osiva v Evropě, jejíž vybudování financovala Světová banka. Banka genů má sloužit všem státům středoevropského regionu, bohužel zatím není vyřešen mechanismus praktické spolupráce. Dále následovala návštěva specializované lesní školky pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu. Školka se nachází v areálu Genobanky a je vybavena špičkovou technologií s roční produkcí asi 3 mil. sazenic. Konferenci uzavřely praktické ukázky užití krytokořenného sadebního materiálu při obnově lesa na polské straně Krkonoš.

Redakce

ZÁCHRANA JILMU

Není to tak dlouho, kdy většina odborníků ve světě i u nás předpokládala brzký nevyhnutelný zánik jednoho druhu našich původních dřevin - jilmu. Důvody pro to byly skutečně pádné: jilmy rychle usychaly po napadení grafiózou a to i tam, kde měly optimální podmínky i kde rostly třeba daleko od sebe u šumavských chalup. Byla to doslova epidemie, která způsobila starosti o jilm nejen nám lesníkům, ale i ochráncům přírody a všem, kteří mají k naší přírodě vřelý vztah. Proto se před několika lety objevovaly v našem i zahraničním odborném tisku nejen informace o postupu této novodobé nečekané kalamity, ale i různé návody, jak by snad bylo možné tuto krásnou dřevinu zachránit před úplným vyhynutím, které jí prokazatelně hrozilo. V té době bylo pokáceno veliké množství starých, krásně košatých jilmů v různých lokalitách i v lesních porostech, bohužel asi větší část neméně krásného jilmového dřeva se proměnila na palivo z neznalosti různých majitelů pozemků s usychajícími jilmy. Záchranu jilmu spatřovali lesníci např. v jižních Čechách v urychleném založení semenné plantáže jilmů na Novohradecku i k sebrání toho mála ještě existujícího jilmového semene k výsevu do školek. Málokdo však doufal, že se tuto dřevinu podaří u nás zachránit před úplným vyhynutím již s ohledem na postupné napadnutí grafiózou i mladých stromů. Jako mnohokrát v dlouhé historii i tentokrát však ukazuje sama příroda svoji moc i sílu a zdá se, že nedopustí vyhynutí jednoho ze svých druhů - jilmů. Zcela nečekaně a i nenápadně se v určitých oblastech začínají objevovat mladé stromky jilmu, které vyrůstají např. na Českokrumlovsku z břehových porostů podél potoků nebo dokonce i v parcích, v živých plotech u domů nebo i v blízkosti historických staveb (např. u známého zámku v Českém Krumlově). Jde nyní o to, aby se těmto mladým jedincům jilmu dostalo potřebné ochrany v naději, že ona poměrně velmi rozšířená epidemie grafiózy je již za námi a tyto jedince, kteří ji přežili, již neohrozí. V nich je naděje pro budoucnost jilmu u nás - kromě snad ojedinělých dospělých zdravých stromů. Z toho má jistě radost každý, kdo má jilm v oblibě pro jeho krásný habitus v dospělosti, který byl vždy ozdobou starých staveb i zbytků lesů blízkých jejich původnímu složení, i pro krásnou strukturu přírodou zbarveného dřeva výborných vlastností a především pro to, že se jedná o jednu z našich původních dřevin. Mají zde především lesníci spolu s ochránci přírody úkol v informování veřejnosti o osudu jilmu u nás a v jeho ochraně i dalším rozšiřování. Zvláště na Šumavě a v jejím předhůří obdobně jako i jinde v podobných přírodních podmínkách přispíval vždy vzrostlý jilm horský ke krásám krajiny i celé přírody - dnes je naděje, že by tomu tak mohlo být i v příštích letech.

Ing. Jiří Neumann

KLÍNĚNKY MINUJÍCÍ V LISTECH TRNOVNÍKU AKÁTU

Účelem tohoto krátkého příspěvku je seznámit lesnickou veřejnost se dvěma drobnými motýly z čeledi klíněnkovitých (Gracillariidae) vázaných na trnovník akát (Robinia pseudoacacia L.). Oba druhy klíněnek (Parectopa robiniella Clem., Phyllonorycter robiniellus Clem.) nebyly do nedávné doby z Evropy vůbec známy a jejich současný výskyt v její značné části je možno prokazatelně připsat na vrub zavlečení ze Severní Ameriky, odkud původně pochází také hostitelská rostlina. Poprvé byly objeveny počátkem minulého desetiletí v jihozápadní Evropě a od té doby došlo k jejich lavinovitému šíření, podporovanému příznivým průběhem počasí posledních let. Na území českých zemí byly oba druhy nejdříve nalezeny na jižní Moravě, v současné době je možno se s jejich charakteristickými požerky setkat již na řadě míst v teplejších oblastech celého státu. Obě klíněnky mají v našich podmínkách obvykle dvě generace ročně. Motýlci jsou velmi drobní (do 10 mm v rozpětí křídel), tmavě zbarvení a v přírodě jsou snadno přehlédnutelní. Housenky vyžírají pletivo listů (minují), přičemž Parectopa robiniella tvoří svrchní, charakteristicky výběžkatou minu, Phyllonorycter robiniellus naopak minu spodní, souvisle pokrývající zpravidla větší část jedné poloviny listu a mající typickou stříbřitou barvu. Kuklení probíhá v případě druhu Parectopa robiniella v zápředku mimo minu (obvykle na rubu listu), Phyllonorycter robiniellus se kuklí přímo v mině.

Závěrem několik slov k jejich významu. Již předem je možno říci, že není velký. Výlučná (monofágní) vazba na akát znamená, že z principu nemohou být ohroženy jiné dřeviny. Nelze však vážněji hovořit ani o ohrožení vlastního akátu. Poškození či zničení menší či větší části listové plochy v případě jejich přemnožení nepředstavuje pro jeho existenci vážnější nebezpečí, neboť je vůči defoliaci velmi odolný. Otázka případné míry škodlivosti na něm je navíc záležitost značně diskutabilní, zejména z lesnického hlediska. Trnovník akát v klimaticky příznivějších oblastech Evropy včetně našeho území již "zdomácněl" do té míry, že se často stává vysloveně nežádoucí dřevinou. Zvláště to platí pro xerotermnější typy stanovišť, na nichž svou agresivitou a značnou vitalitou dokáže zcela vytlačit původní dřeviny. Pravou pohromou je pak v chráněných územích. Je tedy zřejmé, že na oba druhy je možno pohlížet především jako na "nezáměrné obohacení" naší fauny související s předcházejícím "záměrným obohacením" naší flóry trnovníkem akátem.

Ing. Jan Liška

NADAČNÍ FOND LES
Horská 134, 542 24 Svoboda nad Úpou

Vážení kolegové!

Jsme sice školské zařízení, které v přípravě mládeže na lesnická povolání slouží především východočeskému a severočeskému regionu, ale podle naší nové specializace na lanovky, vyvážecí soupravy a harvestory budeme od nového školního roku zajišťovat přípravu žáků lesnických učilišť prakticky z celé ČR. Protože máme zájem na tom, aby škola byla pro tyto úkoly co nejlépe vybavena, abychom mohli našim žákům nabídnout srovnatelnou přípravu s obdobnými zařízeními ve státech EU a abychom jim poskytli i zařízení pro aktivní mimoškolní činnost, založili jsme před lety Nadaci SOUL Svoboda, která se nám velmi osvědčila. Osvědčila se tak, že jsme v závěru minulého roku podstoupili ve smyslu zákona č. 227/1997, o nadacích a nadačních fondech úspěšnou přeregistraci uvedené nadace na Nadační fond Les, který opět slouží našim žákům a vašim budoucím pracovníkům.

Využíváme proto této příležitosti, abychom vás zároveň požádali o drobný sponzorský příspěvek pro rozvoj přípravy mládeže a vzdělávání dospělých. Víme, že ekonomická situace řady z Vás není v současné době nejlepší, proto by nám velmi pomohla i částka například 1000 Kč. Pokud se rozhodnete a finanční dar nám poskytnete, zašlete jej převodním příkazem na IPB pobočka Trutnov, č. účtu: 110077068/5100. Obratem vám bude zaslána potvrzená smlouva o poskytnutí daru.

Děkujeme za Vaše pochopení. Jména našich sponzorů samozřejmě vystavíme na viditelném místě v prostorách Středního odborného učiliště lesnického a Učiliště ve Svobodě nad Úpou.

Mgr. Jan Korbelář, ředitel SOUL