AKTUALITY ZE SVĚTA
VYSOKÉ LESNICKÉ ŠKOLY V NĚMECKU
V LP 5/99 byl uveřejněn příspěvek o reformách na lesnických fakultách v Německu. Jeho autor se zaměřil na fundovaný popis studijních reforem. Považuji za užitečné podpořit tento příspěvek argumenty, uvedenými v dalších článcích časopisu AFZ/Der Wald 6/99, kde se popisují problémy absolventů lesnických škol, které uvedené reformy vyvolaly. Že se nejedná jen o problém Německa, to dokazuje i "nadprodukce" absolventů některých škol v ČR.
V současné době jsou v Německu 4 lesnické fakulty: Freiburg, Göttingen, Tharandt a München. Způsob studia na nich byl velmi dlouhou dobu ustálený. Vnější vlivy vyvolávají i zde organizační změny. Úsporná opatření lesních správ se promítají ve snižování počtu pracovníků a tudíž klesá potřeba absolventů lesnických fakult. V poslední době nachází uplatnění v jiných oborech než v lesnictví téměř 80 % absolventů. I v jiných oborech se ale nenachází pracovní uplatnění snadno. Velmi dlouhou dobu převyšoval počet zájemců o studium dvou až trojnásobně kapacitu lesnických fakult. Narůstající potíže s hledáním odpovídajícího pracovního místa po ukončení studia výrazně snížily počet zájemců o studium na lesnických fakultách. V roce 1995 byl již zrušen numerus clausus pro příjem nových posluchačů a nyní hrozí nebezpečí dalšího poklesu zájmu o lesnické studium. Německé lesnické fakulty nepovažují za optimální řešení přenechat vývoj tržnímu hospodářství, aby se nabídka a poptávka vyrovnala sama. Mají možná podobné zkušenosti jako u nás v ČR. Na některé vysoké školy, i když jejich absolventi mají šanci na snadné pracovní uplatnění, se hlásí nedostatečné množství studujících. Naproti tomu na jiné obory se s nepochopitelnou setrvačností hlásí tolik zájemců, že nemohou mít po ukončení studia moc dobré podmínky pro nalezení práce ve svém oboru. Při dotazníkovém průzkumu mezi německými studujícími lesnictví se ukázalo, že jen asi 25 % z nich má v úmyslu pracovat v LH. Dotazník také zjistil, že jen necelých 10 % dotázaných pocházelo z lesnických rodin. To je jistě částečně příčinou proč studující nelpějí na práci v LH. Kladem je také to, že nepřetrvávají konzervativní názory. Na druhé straně chybí tradice, bezprostřední zkušenosti předchozích generací a vrozená láska ke zvolenému povolání. Německé lesnické fakulty berou na vědomí skutečnost, že jen menší podíl jejich absolventů najde práci v lesnictví. Rozhodly se proto nabídnout rozšíření výuky a doplňující předměty. Jedná se především o průpravu studujících pro práci v péči o krajinu, v ochraně přírody a ochraně životního prostředí, ale také v dřevozpracujícím průmyslu. Jedině lesnická fakulta v Tharandtu zůstává u tradičních lesnických předmětů. Současně se změnou studijní náplně mají následovat i další studijní reformy. Zde se názory jednotlivých lesnických fakult liší.
Podle AFZ/Der Wald 6/99, Ilja Andrš
VYUŽÍVÁNÍ LESNÍ ŠTĚPKY VE FINSKU
Finsko je zemí se značným využíváním lesních štěpek pro vytápění. Z loni provedeného průzkumu téměř 200 výtopen na lesní štěpky v západním Finsku vyplynulo, že 2/3 z nich mají výkon do 500 kW a zbývající 1/3 je v rozmezí 0,5-2,5 MW. Zásadou je, že všechna tato zařízení mají rezervní zdroj tepla, kterým je zpravidla topeniště na lehký topný olej. Provozovateli výtopen jsou převážně fyzické osoby, ale i řetězce podnikatelů, družstva a akciové společnosti. Z našeho pohledu je nesporně zajímavé, že ve více než polovině případů byla investorem teplárny obec (sledující její výstavbou snížení nákladů na vytápění obecních budov, jako jsou školy, domovy důchodců atd.), která ji po dokončení smluvně předala někomu jinému k provozování. V těchto případech nemohou být v sazbách za dodávku energie koncovým odběratelům obsaženy odpisy. I tak však vychází cena 1 MWh na 111-200 FIM. Mimo tržby za dodanou energii jsou zdrojem příjmů provozovatelů tepláren na lesní štěpku i státní příspěvky z fondu na zlepšování stavu lesa, které mohou pokrýt 2-6 % nákladů na provoz teplárny. Hlavní rezerva snižování ceny tepla je spatřována v další racionalizaci výroby energetických štěpek. Cestou k tomu má být větší zapojení místních farmářů do podnikatelských řetězců v tom smyslu, že je v jejich zájmu využívat ke štěpkování své stroje, které jsou mimo vegetační období nevyužity. Výsledky uvedených snah jsou slibné, protože spotřeba času a tím i náklady na 1 MWh zatím mírně klesají. Zajímavé jsou i názory představitelů obcí, odebírajících teplo z výtopen na energetickou štěpku. Tak 89 % z dotázaných jednoznačně hodnotí teplárnu na štěpky jako přínos pro zaměstnanost v obci, výběr daní a lokální ekonomiku. Jen 37 % míní, že pro výstavbu tepláren na štěpku je nadále nutná investiční účast nebo spoluúčast obce. Ostatní (63 %) jsou přesvědčeni, že míra efektivnosti tepláren je již taková, že jsou podnikatelsky atraktivní. Smlouvy na dodávky tepla se uzavírají na 3-10 let, převládají smlouvy na 5-6 let. Spokojenost s cenami za teplo vyslovilo nad 85 % dotázaných a podle názoru představitelů obcí byly jejich představy o lokálním přínosu tepláren splněny na 94 %. Zajímavé je též, že starostové obcí tvrdí, že investice do tepláren na štěpky se vrací tak rychle (jak bylo uvedeno, cena dodávky tepla nesmí v takovém případě obsahovat podíl odpisů), že nelze říci, že by investování do teplárny omezilo rozvoj obce v jiných směrech. Názor na optimálního provozovatele bude asi poznamenán místní zkušeností, ale za ideálního dodavatele tepla považuje 58 % dotázaných řetězec místních podnikatelů, 25 % fyzickou osobu, 17 % družstvo, ale ani jediný se nevyslovil pro akciovou společnost!
Podle Tytehoseuran jaulkaisuja 364, Helsinky 1998, Sim
ŠTĚPKOVÁNÍ HMOTY Z PROBÍREK
Kácení tenkých stromků v probírkách, určených po seštěpkování k energetickému využití, je pracné. Proto se hledají cesty, jak tuto operaci zefektivnit, aby i výsledný produkt - energetická štěpka, mohl být cenově přístupnější. Jednou z cest je použití kumulativních kácecích hlavic, kácejících postupně více stromků, a ukládajících pak na linku už celé svazky takto pokácených stromků. Ve Skandinávii jsou nyní k dispozici stříhací hydraulické hlavice s kapacitou svazku 20-25 cm, a hlavice s řetězovou pilou do kapacity svazku až 50 cm.
Podle SkogForsk News, Sim
JAKÉ JSOU ODBORNÉ ZNALOSTI VLASTNÍKŮ LESŮ?
Nepříliš dobrý stav malých soukromých lesů v ČR je vysvětlován přerušením kontinuity vlastnictví, a tím, že stát je údajně ještě horším vlastníkem. Jak však vypadá situace ve státech, kde k přerušení tradice soukromého vlastnictví lesů nedošlo? Proto je zajímavý pohled do Francie, do departmentu Savoie - Haute, který má 172 000 ha lesů, z toho 120 000 ha lesů v soukromém vlastnictví cca 100 000 fyzických osob. Přitom prý lze původ rodových majetků lesů vysledovat až do 12. století. Z vykazované výměry lesů 120 tis. ha, zcela chybí lesní porosty na výměře 20 000 ha (tj. více než 1/6 výměry), na které byly vytěženy a nikdy nebyly obnoveny. Lesních majetků nad 25 ha, které musí mít podle tamnějšího lesního zákona lesní hospodářský plán, je pouze 225, ale jen 63 z nich skutečně LHP má. Ostatní majetky jej nemají, a není v moci vymahatelnosti práva, přinutit vlastníky, aby si je opatřili a hospodařili podle nich. Průměrná výměra lesního majetku je mírně nad 1 ha. Ale to jen teoreticky, protože u řady majetků došlo postupným děděním k tomu, že některé parcely mají i 800 spoluvlastníků! Přitom téměř 1/4 vlastníků lesů bydlí mimo region, a průměrný věk majitele lesa je u mužů 65 let a u žen 69 let. Tento nepříznivý věkový průměr je dán tím, že ve věku do 40 let je jen 3,5 % žen a 4,6 % mužů, ale zato v kategorii +80 let je 21,2 % žen a 12,4 % mužů. Některé odpovědi na dotazy, které byly vlastníkům lesů pokládány při anketě EU, byly označeny za anekdotické, protože měly z části charakter: "nevím, kde můj les je," "nikdy jsem tam nebyl", "kdysi jsem tam byl s rodiči", přibližně vím, kde je, ale jeho přesné hranice neznám" atd. Za zcela nevyhovující byla označena odborná kvalifikace vlastníků, protože jen zcela ojediněle byli alespoň absolventy sobotních lesnických kurzů pořádaných Zemědělskou komorou. Vyšší vzdělání neměl prakticky nikdo. Pochopitelně, že byly zaznamenány i případy vzorné péče o les, ale jen na bázi zvykově předaných zkušeností z generace na generaci, bez odborného podkladu. Výsledek studie EU lze vnímat dost rozpačitě, když je konstatováno, že přínosem rodinných lesních majetků je to, že děti v rodinách vlastnících les bývají matkou vedeny k citovému vztahu k lesu, a že rodiny, které vůbec do svého lesa docházejí, v něm sbírají odpadky po turistech, které by jinak vzhled lesů hyzdily. To mi přece jen připadá jako malá náplast na zjištění, že výsledky historického vývoje nedávají záruky řádného lesnického obhospodařování malých majetků.
Podle United Nations - Economic Commision for Europe, Sim
PROBLÉMY RESTITUOVANÝCH LESNÍCH MAJETKŮ
Podle studie FAO, provedené v Arménii, Chorvatsku, Slovensku, České republice, Maďarsku, Litvě, Lotyšku, Polsku a Rumunsku jsou všem těmto zemím společné výrazné změny vlastnické struktury lesů, spojené s markantním nárůstem počtu soukromých vlastníků. Restituce a privatizace však proběhly bez vzniku odpovídajících služeb a poradenství pro nové vlastníky lesů. Chybí též interdisciplinární výzkum, vhodná vazba mezi lesnictvím a zemědělstvím, oficiální vládní a političtí představitelé nechápou význam lesa v celé jeho komplexnosti, a informační tok mezi výzkumem a uživateli výsledků výzkumu je nedostatečný. Vidíte to také tak jako FAO?
Podle Unasylva 1998/3, Sim
LESNICKÁ ODBORNÁ ŠKOLA TOPÍ DŘEVEM
Dolnosaská odborná škola pro práce v lese (Münchehof bei Seesen am Harz) je nejstarší školou tohoto typu v Německu (založena v r. 1936). Od r. 1982 je centrálním místem pro vzdělávání a doškolování pracujících Dolnosaské zemské lesní správy. Ročně zde proběhne okolo 150 učebních kurzů s cca 2500 účastníky v oborech práce v lese, pěstování lesa, ochrana přírody, provozní hospodářství aj. Těžiště programu leží v současné době ve výuce práce a pracovních postupů s moderními stroji pro LH, jako jsou harvestory, forwardery, SLKT apod. V listopadu uplynulého roku, po 7 měsících výstavby, byla uvedena do provozu nová kotelna pro vytápění areálu školy, orientovaná na spalování dříví ve formě lesní štěpky, jako náhrady za dosavadní spalování uhlí. Je to v tomto teritoriu již osmá větší kotelna na spalování dřeva (vedle kotelen dřevozpracujícího průmyslu), avšak první ve veřejné správě. Kotelna, včetně skladu paliva (250 m3 štěpek), má charakter jednoduché přízemní dřevěné stavby na základové ploše 7x21 m, odpovídající ve fasádě ostatním stavbám školy. V kotelně jsou instalovány dva speciální kotle na spalování štěpek o výkonech 145 a 190 kW, což umožňuje lepší regulaci výkonu podle měnícího se odběru tepla než při instalaci jediného kotle vyššího výkonu. Kotle pracují s principem stupňovitého posuvného roštu, spaliny jsou vedeny přes tepelný výměník a dokonale zbaveny pevného úletu v multicyklonu. Popel je ukládán do přenosných kontejnerů a vracen do lesa jako hnojivo. Celý proces spalování (přísun a dávkování paliva až po uložení popela do kontejnerů) probíhá automaticky a je řízen počítačem při využití Lambda-sondy, sledující produkci CO2. Automatika koriguje průběžně přísun paliva a umožňuje optimální spalování i při měnící se kvalitě paliva. Instalovaný výkon kotlů 335 kW zásobuje teplem celý komplex školy o vytápěné ploše 2850 m23 štěpek, získávaných převážně při výchově mladých bukových porostů. Palivo se připravuje jako součást výukového programu školy. Žáci se tak starají o teplo své školy a zároveň si odnášejí pracovní návyky a komplexní informace, použitelné v dalším zaměstnání. Je to rovněž účinná forma propagace využívání obnovitelných zdrojů energie a uplatnění vlastní přebytkové suroviny. Náklady na výstavbu kotelny činily okolo 800 tis. DM. Náklady na získávání paliva se pohybují mezi 15-20 DM/m3. Považují se za nízké a mají kompenzovat zvýšené pořizovací náklady. V únoru t.r. navštívil odbornou školu dolnosaský ministr zemědělství a přechod na spalování dříví označil za významné moderní inovační opatření pro získávání energie. Ocenil to, že odborná lesnická škola vzala na sebe opět roli "předskokana". Zdůraznil přednosti výroby tepla z lesní biomasy, které spatřuje hlavně v šanci lesního hospodářství zhospodárnit výchovu mladých porostů a v příznivém dopadu na ochranu ovzduší prostřednictvím bilance koloběhu CO2. Téma "Využívání obnovitelných zdrojů energie" je v Německu velmi aktuální. Je mu věnována všestranná a mimořádná pozornost. Také níže citovaný odborný časopis se zapojil do osvětové činnosti na tomto poli. Uveřejňuje odborné a informační články a uspořádal pro své čtenáře telefonní akci "Topení dřevem". V jejím rámci přijímá odborné otázky k tématu, načež zprostředkuje a publikuje odpovědi odborných expertů.
FORSTMASCHINEN - PROFI, březen 1999, Sve
STAV POŠKOZOVÁNÍ LESA V HORNÍM RAKOUSKU, BAVORSKU A SASKU V R. 1998
Časopis AFZ-Der Wald uveřejňuje každoročně situační zprávu o stavu ohrožení lesů škodlivými činiteli v zemích německé jazykové oblasti. Protože pro výskyt a šíření škůdců není státní hranice žádnou překážkou, mají pro lesní hospodářství ČR bezprostřední význam přinejmenším údaje ze sousedních zemí - Horního Rakouska a Bavorska.
Situace v Rakousku
(Tomiczek, Ch. - Krehan, H. - Cech, Th.- Perny, B.)
Povětrnostní situace: Téměř na celém území byly teploty nad dlouhodobým průměrem, v lednu a únoru místy až o 5 0C, s nedostatkem srážek. Naproti tomu září a říjen byly srážkově nadprůměrné - 300 % normálu. To se projevilo na vývoji lýkožrouta smrkového (Ips typographus) - pro jeho druhou generaci nebyly podmínky na podzim příznivé. Celkové množství kůrovcových kalamitních těžeb pokleslo oproti roku 1997 cca na 60 %, pro rok 1999 se dá předpokládat výrazně nižší stav výchozí populace. V údolí Dunaje (zejména východně od Vídně) došlo k mírné gradaci fytoftóry (Phytophtora spp.), avšak rozsáhlé poškození až odumírání dřevin na několika stech hektarech v této oblasti je důsledkem extrémního sucha v r. 1994. Další škůdci se v omezené míře vyskytli v oblastech vzdálenějších od hranic ČR. Autoři upozorňují na zavlečení početné skupiny dřevokazů při dovozu kulatiny modřínu sibiřského z oblasti Krasnojarska a Irkutska, z nichž ovšem pouze Xyloterus altaicus je nebezpečným primárním škůdcem zdravých starých modřínů.
Situace v Bavorsku
(Schmidt, O. - Blaschke, M. - Feemers, M.)
Průběh počasí byl podobný jako v Rakousku, v důsledku časných a nadprůměrných jarních teplot byly zprvu příznivé podmínky pro první rojení obou hlavních lýkožroutů na smrku (Ips typographus, Pityogenes chalcographus), nepříznivý podzim způsobil, že druhá generace přezimovala ve stromech. Výchozí situace pro rok 1999 se považuje za přibližně stejnou jako v předešlém roce, zhoršuje ji však skutečnost, že v zemském měřítku došlo v r. 1998 k nárůstu populace kůrovců. Objem kalamitních těžeb se zvýšil cca o třetinu, objem těžeb vynucených škodami lýkožroutem lesklým dokonce 4x. Od srpna 1997 do července 1998 přibylo v Národním parku "Böhmerwald" 590 ha kůrovcem napadené plochy. V hospodářských lesích jsou hlášeny největší škody z jižní a střední části Bavorského lesa a ze Smrčin (Fichtelgebirge). Ze škodlivých savců se připomíná zvýšený výskyt myšovitých, z houbových chorob fytoftóra na olši (v porostech i kulturách).
Situace v Sasku
(Otto, L. F.)
U potenciálních škůdců požírajících listí a jehličí byla zaznamenána retrogradace, popř. latence. V souladu s povětrnostní situací naopak mírně gradoval lýkožrout smrkový, avšak jen v rámci normálních populačních výkyvů. V zimě 1998/99 vznikly značné škody vichřicí; tak např. v jihozápadním Krušnohoří (v oblasti LZ Klingental) bylo po větrné smršti vytěženo 60 000 m3 polomového a vývratového dříví. O imisním poškozování lesů se zpráva nezmiňuje, jen o tom, že se zkoumá vliv imisí na hromadný výskyt houbové choroby (Marssonina betulae - listová skvrnitost) na bříze v hřebenové oblasti Krušných hor. Byl však zaznamenán významný nárůst škod myšovitými hlodavci (600 ha) a spárkatou zvěří. Další hmyzí škůdci jsou spíše problémem borových listnatých lesů, vzdálenějších od hranic ČR.
AFZ-Der Wald, 7/99 Čk
MYŠOVITÍ ŠKODÍ NA ZABUŘENĚLÝCH PLOCHÁCH
(Barten, R.)
Škody způsobené myšovitými hlodavci na lesních kulturách v posledních letech znovu narůstají. Průzkum provedený v 11 spolkových zemích SRN ukázal, že jde hlavně o škody způsobené hrabošem mokřadním (Microtus arvestis) a norníkem rudým (Clethrionomys glareolus). Hraboš polní (Microtus arvalis) škodí jen v kulturách sousedících se zemědělskými pozemky, škody způsobené myšicí křovinnou (Apodemus sylvaticus) jsou zanedbatelné. Norník se vyskytuje hlavně na plochách porostlých maliníkem, ostružiníkem, bujnou bylinnou flórou nebo naopak borůvčím, hraboš mokřadní především v kulturách hustě zarostlých vysokou travní buření, zvláště je-li půda kryta vrstvou již odumřelých rostlin. Především proti němu se proto osvědčuje včasné ošetření (v měsíci květnu) plochy schváleným chemickým přípravkem Fusilade ME. Oproti mechanickému vyžínání, jehož nevýhodou je i houstnutí drnu, klesly náklady na tento způsob ochrany kultur cca na 1/3 (zádový postřikovač) až 1/6 (pojízdný postřikovač). V místech oprávněných námitek proti použití chemických prostředků přichází v úvahu ještě využití tolerantních krycích kultur.
AFZ-Der Wald, 7/99 Čk
NOVÁ CHOROBA JEHLIC BOROVICE
(Brandstetter, M. - Cech, Th.)
V Rakousku se poměrně rychle šíří nový původce sypavky na borovici - mikrohouba Mycosphaerella dearnessii, která fruktifikuje převážně ve své konidiové formě označované jako Lecanosticta acicola. Má širokou ekologickou amplitudu - až dosud se vyskytovala jak v severní Americe (kde byla koncem minulého století poprvé určena), tak v jižní Americe, v Asii a Africe, z evropských států se v poslední době již vyskytuje ve Francii, Jugoslávii, Švýcarsku a Německu. Napadá různé druhy borovice a někdy dokonce i smrk, význam napadení klesá s přibývajícím věkem stromů - podobně jako u sypavky způsobené běžnou houbou Lophodermium pinastri. V kulturách ji prozradí výrazný úbytek jehličí, hnědé skvrny, přední polovina jehlice odumírá dříve než polovina na bázi. Spolehlivé určení je možné pouze pod mikroskopem, protože se podobnými příznaky projevuje i napadení příbuznou mikrohoubou - Micosphaerella pini (s konidiovou formou Dothistroma septospora). Jako prevence dalšího šíření se doporučuje spalování napadených stromků a hrabanky. Chemické zásahy, obvyklé ve Spojených státech, zatím nejsou nutné.
Österreichische Forstzeitung, 3/99, Čk
Z LESA NA PILU NEBO OD PRKNA KE STROMU?
(Scheyhing, F.)
Včasné dodávky dříví podle momentální poptávky odběratelů nemusí být v rozporu s principy trvalého, racionálního a přírodě blízkého obhospodařování lesů. Nelze je však uskutečnit bez důsledné kooperace zúčastněných stran - lesního hospodářství a pilařského nebo jiného dřevozpracujícího průmyslu. V současné době tato kooperace patří k nejdiskutovanějším tématům nejen v Německu, ale vlastně v celé střední Evropě. Její výhodnost je sice všeobecně uznávána, ale v praxi stále není dokonalá, protože pro ni často chybí potřebné technické a organizační předpoklady. Základem je totiž neustálá vzájemná informovanost a tedy i možnost rychlé komunikace mezi všemi partnery. Každý z nich musí také mít pro tento systém potřebné vybavení. Lesní podniky by měly více využívat nejmodernější techniky (např. jednoručních elektronických průměrek) pro sortimentní inventarizaci zásob všech porostů nebo jejich částí, v nichž LHP v příštích letech počítá s výchovnými a těžebními zásahy. Pak je z nich možno racionálně vybírat k těžbě jak podle pěstebních hledisek, tak podle požadavků odběratelů a tudíž i oboustranně výhodných cen. Těžební podniky by měly pokud možno denně podávat zainteresovaným partnerům zprávu o výsledcích těžby, opět s využitím moderních elektronických pomůcek měření, záznamu a přenosu dat, popř. včetně vytištění číselníků přímo v lese. Dopravci mají zpravidla již při dnešním technickém vybavení dobré předpoklady pro průběžnou informaci o stavu této části logistického řetězce, a mohou týmiž prostředky zpětně dostávat potřebné pokyny jak od dodavatelů (číselníky, informace o skládkách, stavu cest apod.), tak od odběratelů (termíny, plán jízd aj.). Pilařský průmysl potřebuje zásobu čerstvé kulatiny určitých druhů a dimenzí podle požadavků trhu. Proto musí být jeho tradiční vybavení výpočetní a komunikační technikou průběžně zásobováno čerstvými informacemi o aktuálních možnostech dodávek. Pak může zkracovat doby skladování, optimalizovat plán pořezu, programovat zpracování a odbyt vedlejších produktů, odpadových materiálů apod. Zpětně informuje dodavatele o svých požadavcích. Výhledově by měl být systém kooperace více v souladu s okřídleným rčením: "dřevo dostává svou pravou hodnotu až u konečného spotřebitele".
AFZ - Der Wald, 9/99, Čk
RAKOUSKÉ LESY PROFITUJÍ
l I v r. 1998 rakouské lesy profitovaly, a to díky konjunktuře, kterou prochází dřevo. Objem těžeb se sice snížil proti předchozímu roku o 4,2 % (což představovalo 589 mil. ATS), ale ceny dříví se zvýšily o 5 %, to činilo 649 mil. ATS. Příjmy se tedy zvýšily o 2 % a konečný výsledek o 60 mil. ATS. Navzdory vysokým cenám se netěžilo více. Všechny ukazatele svědčí o tom, že ceny zůstanou stabilní a mělo by se tedy letos objevit na trhu více dřeva. l Společně se zemědělstvím klesly příjmy zemědělsko lesnického sektoru o 3,8 % (na 31,9 mld. ATS), nominálně na každého pracovníka o 1,3 %, reálně o 2,2 %. Strukturní změny v agrárním sektoru tak byly přibrzděny. V roce 1998 bylo v zemědělství a v lesním hospodářství zaměstnáno 149 600 osobl V 18. čísle časopisu Holzkurier se ke stejné problematice dočteme, že v r. 1998 těžby klesly ze 14,7 mil. m3 na 14 mil. m3 (údaje Spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství). Normální těžby byly sice vyšší - 11,2 mil. m3 proti 10,5 mil. m3 v r. 1997, ale výrazně klesly těžby nahodilé (o 28,8 %), ze 4 mil. m3 v r. 1997 na 2,9 mil. m3. Je zajímavé, že při vysokých cenách dříví se vyprodukovalo jen 8,2 mil. m3 tlustších sortimentů, což bylo o 4,3 % méně než v r. předchozím. Méně bylo ale rovněž tenkého užitkového dříví - o 2,9 % a paliva - o 7,2 %.
Holzkurier 16 a 18/99, Proch
LESNÍ A LESNICKÝ SLOVNÍK
Erlbeck R. et al.: Das Kosmos Wald- und Forstlexikon, nakladatelství Kosmos, Stuttgart 1998, vázaný, 1200 převážně barevných obrázků, 880 stran, cena 1445 ATS. Slovník v 15 tisících heslech podává souborný přehled o biologických, ekologických, hospodářských, historických a kulturních aspektech lesa a lesního hospodářství, a to i z celosvětových pohledů.
Holzkurier 1/99, Proch