LESNÍ CESTY - KUDY A KAM?

Redakce

O špatném stavu lesní dopravní sítě se hovoří již několik let. Příčinou jsou nevyjasněné vlastnické vztahy, nedostatek finančních prostředků na údržbu a nevyjasněná koncepce jejího dalšího rozvoje a užívání. Neustálý meziroční pokles výdajů na opravy a údržby lesních cest prohlubuje vnitřní zadluženost lesního hospodářství.

 

Základ dopravního zpřístupnění českých lesů tvoří 9,5 tis. km zpevněných cest. Na jejich stavu se také podepsala 40 let trvající stereotypní technologie výstavby, která nebrala v úvahu rozvoj dopravy dřeva. Protože situace je rok od roku kritičtější, rozhodla se skupina stavebních firem pořádat pravidelné semináře pro pracovníky lesního hospodářství, na nichž budou seznamováni s nejnovějšími technologiemi údržby, oprav a výstavby lesních cest. První takový seminář se konal 26. 5. 1999 na území OI LČR Choceň, LS Svitavy a kromě pracovníků firem zde přednášeli i zástupci Lesnické fakulty MZLU Brno prof. ingJ. Herynek, CSc., prof. ing. R. Ulrich, CSc. a doc. ing. K. Hanák, CSc. Z firem se představily Stavební a inženýrská firma OVI, H. Králové; Kastabit, s. r. o., speciální silniční práce, Choceň; Valašské lesotechnické meliorace, a. s., Valašské Meziříčí; IMOS Brno, a. s., testování a silniční vývoj; NOPO ZM Slatiňany. Semináře se zúčastnil i jeden host z Německa ing. Wolfgang Pötsch, který prezentoval firmu PÖMA, specializující se na vývoj a výrobu strojů na opravy a údržbu lesních a zemědělských cest. Chemickou údržbu cest předvedla firma Monsanto. Dlouhodobé zanedbávání údržby lesních cest výrazně snižuje jejich životnost a prodražuje provoz. Generální opravy neudržovaných cest, které je nutné provádět již po 10-15 letech provozu, vycházejí 5-10x nákladněji než běžná každoroční údržba (sečtená za srovnatelné období, tj. za 10-15 let). Racionální údržba přitom značně oddaluje nutnost generálních oprav. Dnes se i k nám dostává řada efektivních a úsporných technologií, jež by mohly při včasném použití zlepšit kvalitu našich lesních cest.

PŘEHLED PREZENTOVANÝCH TECHNOLOGIÍ

Recyklace penetračního makadamu (PM) nesenou frézou

Používá se v místech značně poškozeného krytu. Princip spočívá v očištění, odhumusování a rozrytí krytu grejdrem. Následně jsou stmelené kusy krytu rozpojeny speciální nesenou frézou, která oddělí stávající štěrk od zbytků pojiva, drti a nečistot. Takto přetříděný štěrk se ukládá činností frézy (segregací) ve vrchní části krytu. Po doplnění v místech jeho nedostatku, profilování a zhutnění se provedou již běžné živičné práce, tj. prolití, zadrcení a nátěr. Úspora štěrku snižuje náklady o 10-20 % oproti klasickému provedení nové vrstvy krytu.

Přednosti: vhodná na značně poškozený kryt; zhodnocuje stávající i částečně znehodnocený štěrk; využívá zbytkového asfaltu, zejména dehtu; zachovává původní výšku (niveletu) cesty.

Omezení: je nutná vrstva štěrku 32/63; netříditelný štěrk je zatlačen v podkladu hrubé frakce 63/125; rozrývání je nevhodné na podkladech ze štětu.

Regenerace PM vyrovnávací lištou

Tato technologie má uplatnění v místech méně poškozeného krytu s vyjetými kolejemi a jednotlivými výtluky. Spočívá ve vyrovnání nerovností povrchu krytu položením vrstvy z obalované směsi za tepla speciální vyrovnávací lištou nebo za studena pokladačem. Po zaválcování je proveden běžný asfaltový nátěr nebo kalový zákryt. Úspora je podle rozsahu poškození 20-30 % oproti nové vrstvě krytu.

Přednosti: nepoškozuje již stabilizované vozovky; zachovává niveletu; umožňuje mechanizovaný a rychlý postup výsprav; při variantě teplé obalované směsi je možný částečný provoz na opravované cestě.

Omezení: nevhodná na kryt s nedostatečnou únosností terénu; nárůst cen obalovaných směsí a emulzí snižuje cenovou výhodnost.

Převod vozovek z PM na štěrkové

Provádí se v případě již značně poškozeného krytu. Vozovka se rozryje grejdrem, štěrk se rozpojí a vytřídí frézou, následně doplní tam, kde je potřeba. Po zprofilování a zhutnění je možné provést zakalení v případě převodu na štěrkovou vozovku kalenou. U méně únosného podkladu lze položit další vrstvu krytu z mechanicky zpevněného kameniva (minerálního betonu) s využitím místních, méněhodnotných materiálů.

Z dalších technologií lze jmenovat zpevnění z minerálního betonu, jednoduché zpevnění z netříděných, nesoudržných, méněhodnotných nebo odpadových kameniv a materiálů zpravidla z místních zdrojů opatřené volnou obrusnou vrstvou; stabilizaci podložních zemin různými pojivy (vápno, cement, asfalt) nebo i odpadními materiály (elektrárenské popílky, vápenné odprašky atd.); zpevnění neúnosného podloží (rašeliny, jíly, podmáčená místa) využitím levných, méněhodnotných i odpadových materiálů, a to jak minerálního, tak organického původu (stavební suť, recykláty, zahliněné štěrky, kůra stromů, dřevní těžební odpad atd.); či přenosné mobilní zpevnění (trubkové, roštové). Hlavní předností prezentovaných technologií je snížení stavebních a udržovacích nákladů při zachování kvality a životnosti cest s využitím místních, levných, případně i netradičních materiálů.