LESNICKO-DŘEVAŘSKÝ VELETRH LIGNAplus HANNOVER ’99 POTVRDIL SVÉ MÍSTO VE SVĚTOVÉ ŠPIČCE
Ve dnech 10.-15. května 1999 proběhl na hannoverském výstavišti světový veletrh lesnického a dřevozpracujícího průmyslu LIGNAplus ’99. Po dvou letech se tak severoněmecký Hannover stal opět křižovatkou nejvýznamnějších firem tohoto odvětví z celého světa. V letošním roce byl na veletrhu poprvé dán prostor i lesnictví, což ve spojení s technologiemi prvotního a následného zpracování dřeva zajistilo komplexní přehled o využitelnosti dřeva jako trvale obnovitelného zdroje.
Veletrh sleduje tendenci globalizace světového vývoje a svou orientací zachycuje celý řetězec procesu od produkce obnovitelné suroviny dřeva až po její zpracování a využití. Zaznamenává a usměrňuje nejen rozvoj technizace výrobního procesu, ale i jeho ekologizaci a humanizaci. Rozšíření letošního veletrhu o lesní hospodářství a stavby ze dřeva přispělo k tomu, že se naplnily všechny optimistické prognózy a byly překonány dosavadní výsledky úspěšnosti veletrhu.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VELETRHU
Veletrh navštívilo přibližně 110 tis. osob (v roce 1997 105 tis.) a 1830 vystavovatelů (1997/1643) ze 42 zemí (1997/40). Celková výstavní plocha v letošním roce byla 140 tis. m2 (1997/128). Rovněž obchodní bilance je hodnocena příznivěji než před dvěma lety. Za pozornost jistě stojí účast zahraničních firem v počtu 917 vystavovatelů, což je více než 50 % celkového počtu. Tradičně nejvyšší zastoupení měla Itálie - tentokrát s rekordním počtem 325 vystavovatelů (1997/285), dále pak Rakousko 97, USA 52, Francie 49, Švédsko a Švýcarsko po 48, Španělsko 43, Dánsko 42. Pro zajímavost ještě uvádíme Finsko 20, Rusko 18, Tchaj-wan 16, Slovensko 3. Naše účast se 14 vystavovateli je málo pod průměrem, který činil okolo 20.
Každé setkání s návštěvníky prozrazovalo, že jde skutečně o veletrh světový, charakterizovaný pestrou směsicí národů; zahraniční návštěvníci tvořili 40 % z jejich celkového počtu. Z podrobnějších údajů o zastoupení návštěvníků zjistíme, že proti předchozímu veletrhu počet zástupců Severní Ameriky stoupl o 40 % a výrazně se zvýšilo také zastoupení Asie, východní Evropy a Ruska. U Ruska se v hodnocení výsledků veletrhu konstatuje zejména uzavření důležitých obchodních dohod. Zaznamenali jsme také několik společných rusko-německých podniků, které měly na veletrhu své stánky.
PARTNERSKÝ STÁT FINSKO
Veletrh má tradičně tzv. partnerský stát. Letos jím bylo Finsko, které návštěvníky seznámilo se svým bohatým know-how a vysokou výkonností v LH a v dřevařském průmyslu. Na 20 finských firem předvedlo inovace v nasazení moderních komunikačních prostředků při těžbě dříví a při jeho zpracování. Skandinávské země (Finsko Švédsko, Norsko), které se přičlenily k EU, způsobily, že se toto hospodářské odvětví stalo jedním z nejdůležitějších v rámci EU. Finsko nyní usiluje o to, aby se tato skutečnost odrazila v praktické politice. Finští referenti vystoupili také na 2. Mezinárodním kongresu o dřevě.
HANNOVERSKÉ VÝSTAVIŠTĚ
Výstaviště tvoří 27 pavilonů, z nichž 19 přímo nebo nepřímo sloužilo veletrhu. Pavilony obklopují plochu s parkovou úpravou, na které se nachází dvě speciální budovy - informační centrum (kromě informační služby zde fungují banky, cestovní kanceláře, letecké společnosti, železnice atd.) a kongresové centrum, kde se konal kongres o dřevě. Výstaviště působí velmi příjemným dojmem. Dopravu v areálu zajišťují dvě autobusové linky s několika autobusy na elektrický pohon, které neustále cirkulují, takže se návštěvníci mohou velmi rychle přemístit na potřebné místo.
Výstaviště je obklopeno rozlehlými parkovacími plochami, krytými parkovišti a početnou orientační službou, takže zaparkování nečiní žádné problémy. V okolí výstaviště je čilý stavební ruch - staví se nové pavilony a gigantické parkovací plochy. To vše v rámci přípravy světové výstavy EXPO 2000, která se zde bude příští rok konat.
V rámci veletrhu LIGNAplus zabíraly největší počet hal (6) stroje pro nábytkářský průmysl. Stroje a nářadí pro truhlářská a stolařská řemesla byly vystavovány v 5 halách. Další obory měly po jedné nebo dvou halách (pilařský průmysl, výroba dýh a jiných dřevěných materiálů, tesařská řemesla, technické využití dřeva, masivní dřevo; jedna hala byla věnována umělecké tvorbě ze dřeva a výzkumu a vzdělávání). Lesnímu hospodářství byl dán prostor v jedné hale a na venkovní volné ploše.
HALA LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A VOLNÁ PLOCHA
Velikostí patřila k největším. Strojní exponáty se orientovaly především na těžební a vyvážecí systémy, vždy s ohledem na šetrnost k přírodnímu prostředí. Jako progresivní trend se uvádějí soupravy s automatickou regulací tlaku v pneumatikách a neškodnými oleji. Podobně tomu bylo i na exponátech umístěných na volném prostranství. Na obou místech byly poměrně hodně k vidění stroje, kotle a celé linky na využití dřeva k energetickým účelům. Je zřejmé, že tendence k energetickému využívání dřeva v různé podobě nabývá na dynamice.
Velký zájem byl o expozici Dolnosaských zemských lesů (Hannover je hlavním městem Dolního Saska) s názvem “Buk z Dolního Saska - dřevo pro generace”, která znázorňovala vývoj lesa od přirozené obnovy až po dospělý bukový porost a všestranné možnosti využití bukového dřeva (zejména s červeným jádrem). Z tohoto dřeva byly vyrobeny nejrůznější upomínkové předměty (tužky, záložky do knih, podložky pod kuchyňské hrnce aj.), o které návštěvníci projevovali velký zájem. Na některých z těchto reklamních předmětů byly popsané zásady udržitelného obhospodařování lesů, které zdejší lesníci úzkostlivě dodržují “ve prospěch celé společnosti”. Obsluhu u stánku Dolnosaských zemských lesů zajišťoval uniformovaný personál, který rovněž podával různé informace.
Výrazný podíl na expozicích v “lesnické” hale mělo “Kuratorium pro práci v lese a lesní techniku”, které, jak je pro ně obvyklé, se orientovalo na ergonomické a bezpečnostní zásady práce v lese, na péči o zdraví pracovníků a na jejich odbornou přípravu. I zde se, podobně jako v loňském roce na veletrhu Interforst v Mnichově, objevil nejnovější typ trenažéru pro výcvik operátorů harvestorů. Je zajímavé sledovat, jak tato organizace cílevědomě a usilovně pracuje a kolik má ochotných spolupracovníků. Na volné ploše proběhly mimo jiné zemské a celoněmecké soutěže lesních dělníků v práci s motorovou pilou a zemské soutěže “jeřábníků” - operátorů hydraulických ruk.
“DŘEVO V RUKOU UMĚLCE” A “VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ”
Na sto umělců z celého světa předvádělo v prvním patře haly č. 18 své výtvory nejrůznější náročnosti i ceny. Šlo o předměty zpravidla řemeslného rázu, většinou krásné a zajímavé - a to i tím, že z mnoha z nich byla cítit vůně exotiky. Nám se líbily zejména některé kusy nábytku, celodřevěná křesla a intarzie ze dřeva.
Přízemí tohoto pavilonu vyplnila speciální expozice “Výzkum a vzdělávání”, která seznamovala zájemce s výzkumnými institucemi, s aktivitami vysokých škol a univerzit a s výsledky jejich činnosti. Mladí návštěvníci tak mohli nahlédnout do jejich činnosti a informovat se o různých nabídkách odborného vzdělání. Informační stánky zde měly rovněž svazy průmyslových oborů a řemesel ze zemí celého světa. V části pavilonu byly volně k dispozici odborné časopisy a publikace z nejrůznějších zemí; samozřejmě jsme zde uplatnili také Lesnickou práci.
SPECIÁLNÍ A DOPROVODNÉ AKCE
Na veletrhu byla uspořádána řada speciálních a doprovodných akcí, a to jak v jednotlivých oborech, tak obecnějšího rázu. V kongresovém centru se konal 2. mezinárodní kongres o dřevě (2. International Wood Congress), o nějž byl značný zájem (přibližně 280 účastníků). Zvláštní zprávu z jeho jednání přineseme v některém z příštích čísel našeho časopisu. Dále byla široce pojata propagace dřeva jako stavebního materiálu vhodného k výstavbě rodinných domků, mostů nebo k výrobě dveří a portálů. Se zájmem se setkal model dřevěné “EXPO střechy” pro světovou výstavu EXPO 2000. Tato střecha, která působí velmi křehce a esteticky, má zakrýt 16 tis. m2
PREZENTACE ČESKÉHO DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU NA VELETRHU LIGNAplus HANNOVER ’99
Kromě českých podnikatelských subjektů mělo na veletrhu LIGNAplus Hannover ’99 svůj stánek i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále MPO), jehož zástupci poskytovali zájemcům z řad vystavovatelů a návštěvníků odborné informace ohledně českého dřevozpracujícího průmyslu. O krátký rozhovor na téma “účast českých vystavovatelů na veletrhu LIGNAplus” jsme požádali ředitelku české účasti paní Jiřinu Hůlkovou.
Účastní se MPO hannoverského veletrhu letos poprvé nebo zde vystupovalo již v předchozích ročnících?
MPO je na zdejším veletrhu již po několikáté. Letos se počet českých účastníků rozrostl na čtrnáct. Firmy, účastnící se veletrhu, jsou podporovány českým státem, přičemž tato podpora představuje finanční spoluúčast státu pro malé a střední podniky ve výši 50 % nákladů. To je pro firmy velice zajímavé a jak jsem hovořila s jednotlivými zástupci, tak mohu říci, že firmy si toho váží a jsou s účastí zde v Hannoveru zatím spokojeny. Některé firmy uzavřely kontraktů více, jiné méně, ale počítá se s tím, že největší zájem o kontrakty bude uprostřed veletrhu. Je samozřejmé, že ne všechny sjednané kontrakty budou realizovány, ale firmy předpokládají, že 2/3 z nich mají naději na realizaci.
Zaznamenali jste v porovnání s předchozími ročníky nějaké změny?
V názvu veletrhu se letos poprvé objevuje slovo PLUS, které znamená, že se na veletrh dostal i lesnický průmysl. To je v porovnání s předchozími ročníky změna a proto se zde letos objevují i kombinace firem, které mají zaměření dřevařské i lesnické.
Jak vypadá zájem a struktura zájemců o české firmy, tak jak ji vnímáte vy jako “zastřešující” subjekt?
Může se zdát, že jsme orientováni výhradně na německý trh, ale není to tak jednoznačné. My veletrh LIGNAplus ’99 využíváme jako možnost setkat se nejen s německými firmami, které činí relativně malé procento zákazníků, ale s firmami z celého světa, protože LIGNA patří vzhledem ke své tradici (veletrh se koná od poloviny 70. let - pozn. red.) k události, kam se sjíždějí odborníci z celého světa. Naši zástupci berou LIGNU jako vhodné kontaktní místo, které není daleko a je pro ně výhodné se zde etablovat. A to ať jde o začínající firmy, nebo firmy renomované.
Kromě zájemců o české firmy se u našeho stánku objevili i zákazníci z Německa, kteří se zajímali o nedobytné pohledávky u českých firem. To je problém, se kterým dnes musíme rovněž počítat a musíme se snažit být těmto zklamaným zákazníkům nápomocni. Jednak tím, že hledáme, kdo by mohl být následníkem příslušné české firmy, nebo je posíláme podle jejich specializace ke kolegům, kteří by mohli tušit osud hledaných firem. Takže i to je také součást našeho působení na veletrhu.
Jaký je zájem českých firem vystavovat na veletrhu LIGNAplus?
Realizační firmou, která vyhrála konkurs na zajištění a péči o české vystavovatele na veletrhu LIGNAplus, je společnost Rapid, se kterou dáváme dohromady podklady, o kterých hovoříte - tzn. zájem podniků, nejen současný, ale i perspektivní do budoucna. Je však velmi těžké tuto otázku specifikovat ve chvíli, kdy některé podniky začínají a jejich další existenci nemůžeme zcela odhadnout a jiné naopak zanikají. V této chvíli se domníváme, že ten, kdo měl o účast na letošním ročníku zájem, zde je. Podnikatelské subjekty, které průběžně vznikají, mají napojení na firmy, jež se zde již etablovaly a další informace mohou získat od Svazu výrobců dřevozpracujících strojů a zařízení, který zde také funguje, má svůj stánek a tyto podněty také sbírá. Vyjádřit se nyní k zájmu firem vystavovat v budoucnosti, jestliže se veletrh koná jednou za dva roky, není tak jednoduché. Do doby konání příštího ročníku, přestože to nikomu nepřeji, nemusí všechny firmy existovat. Během dvou až tří měsíců, tuším v červnu, vyjde v odborných periodikách např. seznam veletrhů se státní účastí pro rok 2000. Firmy tak mají dostatek času se přihlásit a zvážit svou účast. Existuje tedy dostatečný prostor pro to, aby si každá firma zvážila svoje exportní možnosti a finanční zázemí, které by měla i s částkou, kterou získá od státu v rámci proexportní politiky České republiky.
Děkujeme za rozhovor
ČESKÉ FIRMY NA VELETRHU LIGNAplus HANNOVER ’99
Veletrhu se zúčastnilo 14 firem z ČR. Čtyři z nich jsme navštívili a jejich zástupcům položili několik otázek, týkajících se výrobního programu jejich společností, účasti na veletrhu LIGNAplus, zájmu o jejich výrobky, struktuře zájemců a možnostech konkurence zahraničním firmám.
PILOUS, pásové pily, s. r. o., Brno; na naše dotazy odpovídal spolumajitel firmy ing. Petr Mašek.
Firma PILOUS - pásové pily se zabývá výrobou strojních pásových pil na kov. Se svojí širokou výrobní škálou zaujímá první místo v prodeji na českém trhu. Přibližně 70 % produkce je exportováno do 25 států především v západní Evropě, ale i na východní trhy a do zemí Ameriky, Asie a Afriky. Zkušenosti s výrobou pásových pil firma využila při konstrukci strojů pro dřevozpracující průmysl a to kmenových pásových pil. Od začátku tohoto roku byl na českém trhu zahájen prodej typu CTR 700, který se za krátkou dobu stal nejprodávanější kmenovou pásovou pilou ve své kategorii. Na veletrhu LIGNAplus firma startuje s exportem tohoto typu stroje a zároveň představuje novinku CTR 500. Zájem ze strany návštěvníků je značný. Za dnešní den (úterý 11. 5. - pozn. red.) se u našeho stánku informovalo kromě velkého množství domácích německých zákazníků i přibližně 50 zájemců o prodej našich výrobků ze zemí všech kontinentů. Naprosto kompletní je zájem ze západní i východní Evropy a dále především z Jižní Ameriky a Asie. Recept na konkurenceschopnost na světových trzích je “jednoduchý”. Stroj musí mít kvalitu minimálně srovnatelnou se špičkovými stroji vyráběnými na “západě”, ale cenu “východu”. Stejně zdatně jako konkurují naše výrobky na domácím trhu do té doby nejprodávanějším značkám z Ameriky a západní Evropy, budeme se snažit v tomto trendu pokračovat i v začínajícím exportu na světové trhy.
KATRES, spol. s r. o., Praha; odpovídal jednatel společnosti ing. Jiří Koukal.
Hlavní částí výrobního programu společnosti KATRES jsou sušárny řeziva, se kterými se tady na veletrhu prezentujeme. Jedná se o jednu výrobní divizi, která je v podstatě nosným prvkem naší společnosti. Dalším programem jsou impregnační látky na dřevo a obchodní činnost. Zde v Hannoveru představujeme hlavně sušárny na dřevo. LIGNAplus Hannover není veletrh pouze německý, je to veletrh celosvětový, tzn. že i naše expozice je zde směřována spíše do celosvětového měřítka. Zájem o naše produkty je hlavně z “nestandardních” zemí z jižní Ameriky nebo Afriky, dále z Indie, ale samozřejmě i z hlavního sektoru naší působnosti, kterým je Polsko, Pobaltí, Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Rumunsko. Co se týče německých investorů, řekl bych, že v tomto směru jsou poněkud v pozadí. Na LIGNĚ se všeobecně prezentují firmy, které jsou nositeli technologie sušení dřeva v celosvětovém měřítku. Je zde zastoupeno rámcově 25-30 výrobců sušáren řeziva, což je skutečně výběr z celého světa. Konkurence je veliká, samozřejmě každý má své pole působnosti, každý má svůj okruh klientů. Představují se zde některé nové technologie, některé víceméně standardní. Účast na veletrhu pro nás znamená hlavně navázání nových kontaktů, možnosti subdodávek s některými dalšími výrobci a vlastně i s konkurenty, získání informací z vývoje elektroniky v regulačních systémech.
HOUFEK Čáslav; odpovídal spolumajitel firmy ing. Jaroslav Houfek.
Firma Houfek vyrábí dřevoobráběcí stroje, hlavně stroje na broušení dřeva. Jedná se zejména o pásové, širokopásové, válečkové a hranové brusky. K účasti na veletrhu LIGNAplus, kterého se naše firma účastní poprvé, nás přivedl záměr jednak obsáhnout co možná největší trh a dále být v dění obchodů a novinek, které jsou zde vystavovány. Mezi zájemci o naše výrobky převažují zákazníci z Evropy.
ROJEK, dřevoobráběcí stroje, a. s., Častolovice; generální ředitel a předseda představenstva mgr. Jiří Rojek nám poskytl delší rozhovor.
Mohl byste krátce charakterizovat výrobní program vaší firmy?
Jestli dovolíte, začal bych poněkud šířeji. Firma ROJEK je jednou z nejstarších rodinných firem v rámci ČR, kterou založili moji předkové v roce 1921. V roce 1948 jsme byli evropskou špičkou v oboru a vyváželi jsme do desítek států celého světa. V okamžiku, kdy došlo ke znárodnění, tak můj děda s otcem, změnili soukromý podnik na družstvo, které přežilo do konce 50. let. Ještě v roce 1980 byla zakoupena dvouletá produkce tehdejšího Dřevostroje Častolovice do Kanady. Po sametové revoluci jsme se vrátili zpátky a byli jsme jednou z prvních firem, která byla restituována. V té době jsme zaměstnávali 35 zaměstnanců a vyráběli dřevozpracující stroje za průměrně 800 tisíc Kč měsíčně. Dnes zaměstnáváme přibližně 250 zaměstnanců a produkce vzrostla z 800 tisíc za měsíc na 20 milionů za měsíc. Nejsme závislí na domácím trhu, který u nás představuje zatím něco přes 20 % produkce, kolem 80 % výrobků jde na export. O úspěšnosti firmy svědčí fakt, že jen za loňský rok jsme navýšili export o 63 %, tj. 50 mil. korun. Před několika lety jsme vstoupili do mezinárodní dělby práce. Podle mého názoru ten, kdo tohle neudělá, do 3 let končí. Spolupracujeme s několika předními světovými firmami. Nejvýznamnějším naším partnerem je firma Griggio z Itálie.
Jste na LIGNĚ poprvé, nebo jste se zúčastnili již předchozích ročníků?
Na LIGNĚ nejsme poprvé, obsazujeme všechny významné světové veletrhy např. v Atlantě nebo zde Hannoveru. Jen pro zajímavost bych uvedl, že od 1. 4. 1991 jsme vstoupili do hry, koncem května téhož roku se v Hannoveru konala LIGNA a my jsme byli schopni vystavit jeden stroj. Právě ten, který byl nejznámější po desetiletí vlastně od roku 1948 a který byl úspěšně exportován do světa. Dnes máme stálé zastoupení ve více než 35 státech celého světa a náš export se významně rozvíjí. V porovnání s předchozím rokem nám export v prvním čtvrtletí tohoto roku vykázal další narůst o 19 %. Obchodní jednání, které jsme zde vedli s partnery celého světa jsou úspěšná a předpokládám další rozvoj. Úzce spolupracujeme s firmou Griggio a dalšími předními evropskými firmami. Spolupráce jde dvěma směry. Když přijedete k nám na halu, uvidíte v jedné řadě stroje nesoucí označení Griggio Azzurra Proffesional a vedle řadu strojů nesoucích označení jiných firem. Jsou to naše stroje, které prodávají významní evropští prodejci, ale deklarují je, jako by je dělali oni. Tento prodej ve světě nám dělá přibližně 20 %. Zbylých 80 % prodáváme pod vlastní značkou. Máme své obchodní zástupce, od Austrálie po Vladivostok. Kromě těchto aktivit jsme v roce 1992 založili společný podnik Rojek Lvov v Ukrajině. Tento společný podnik se úspěšně rozvíjí a doposud přestál všechny tamní krize.
Nemáte v podmínkách Ukrajiny problémy s placením?
Základem úspěchu bylo, že jsme zvládli cestu zboží i peněz, kdy za celou dobu, co spolu obchodujeme, jsme nepřišli o jediný dolar nebo o jediný stroj. Na Ukrajině není problém, aby vám ukradli železniční vagón i s kontejnerem. Protože ROJEK Lvov je náš sesterský podnik, taktika spočívá v tom, že platby jdou předem a transport zboží probíhá přes Polsko. Z Polska, kde není zboží ohroženo, je do Lvova 50 km. Po překročení hranic si veškerou dopravu přes Rusko zařizují obchodní partneři. Dnes máme své zastoupení již i v Moskvě, s centrálním dealerem, který řídí několik dealerů po celém Ruské federaci.
Vyvíjíte podobné aktivity i jinde?
V loňském roce jsme úspěšně vstoupili do jihovýchodní Asie, absolvovali s úspěchem veletrh v Singapuru, Manile, vystavovali jsme v Kolombu. Zde v Hannoveru nás již navštívili obchodní partneři z této oblasti a přišli s konkrétními nabídkami, o kolik strojů mají zájem, jaké typy apod. V tomto směru se naše situace vyvíjí velice pozitivně. Není jediný stát na světě, kam jsme vstoupili, aniž bychom byli nuceni ho opustit. Úspěšně se rozvíjíme např. v USA, kde je konkurence obrovská.
Když vás posloucháme, zní to, jako by v podnikání ve vašem oboru neznikaly žádné problémy.
Nejsme bez problémů. Obrovské potíže máme zejména s bankami a to především v souvislosti s tím, že nedostaneme nikde žádnou podporu. Otázkou číslo jedna je financování, protože banky vám dnes nepůjčí ani na krátkodobý úvěr. Když potřebuji na rozšíření výroby peníze, řekněme 5 mil. korun, abych po pěti měsících, kdy výrobky prodám, je vrátil zpátky, tak peníze nedostanu. I když se ví, že je firma perspektivní. Tyto problémy jsme řešili tak, že rozšíření výroby a její financování jsme zajistili tím, že nám významní zahraniční partneři zaplatili na rok dopředu. Je to dané tím, že vzhledem k našemu prudkému rozvoji se snažíme zajistit požadavky našich zahraničních partnerů, avšak z důvodu prudkého rozvoje se může stát, že jim přesně nevyhovíme v čase a v sortimentu. Z toho důvodu, když jsme hovořili o finanční situaci a omezených možnostech rychlého rozvoje, přišla od zahraničního partnera nabídka, že zaplatí 10 milionů dopředu s podmínkou, že dostane sortiment v časovém limitu, který potřebuje. Je to otázka vzájemné výhodnosti, tak jako v obchodě. Vycházíme z principu, že úspěšné obchodní jednání musí být výhodné pro obě strany.
Mohl byste se ještě krátce zmínit o perspektivách vaší společnosti do budoucna?
Situace v českém průmyslu obecně bude podle mého názoru v tomto roce velice zlá a krutá, ale k nejhoršímu propadu podle mne dojde v příštím roce. Mám na mysli k propadu až na dno. Málokdo si uvědomuje, že kdo nepodniká na světových trzích, kdo nedělá obchod a výrobu tam, kde musíte mít záruku na kvalitě, na servisu, na rozvíjení obchodní sítě, na vlastních silách, tak neví o co jde. Základní problém této republiky je stále v tom, že máme velice nízkou produktivitu práce, že nedokážeme práci řídit a že řada lidí chodí do zaměstnání a ne do práce. Máme předimenzovaný technicko hospodářský aparát a v důsledku toho nízkou produktivitu práce, která navozuje nereálné ceny. Chcete-li uspět musíte nabídnout kvalitativně srovnatelné výrobky se světovými výrobci, nižší ceny až o 30 % a perfektní servis.
Ohledně naší firmy zde mohu zodpovědně prohlásit, že jasně vidím minimálně na tři roky dopředu, přičemž výrobu na tři roky dopředu máme zabezpečenou. Máme vlastní konstrukční kancelář, máme informace z celého světa, protože informace je dnes cennější než kapitál. Na jednání s naším partnerem firmou Griggio jsme projednali strategii vývoje, výroby, prodeje a exportu na příští 2-3 roky. Mohu prohlásit, že ve své třídě jsme se dostali mezi 10 nejvýznamnějších výrobců a přes stávající obtížnou situaci vidím perspektivu do budoucna velice dobře. Obecně lze konstatovat, že základem je efektivita, produktivita, nízké ceny a udržení na světových trzích.