PROBLÉMY TYPOLOGIE JIHOMORAVSKÝCH ÚVALŮ
Na LZ Židlochovice se nacházejí tři základní typy stanovišť: aluvium řek Moravy, Dyje, Svratky s převažujícím SLT 1L (jilmový luh); písky a štěrkopísky na polesí Valtice s převažujícím SLT 1S (habrová doubrava); spraše na polesí Mikulov a Diváky s převažujícím SLT 1H (sprašová habrová doubrava). Každé z těchto stanovišť má svoji specifickou problematiku.
JILMOVÝ LUH
V luhu jsou to např. tzv. hrůdy, tj. výrazné vyvýšeniny, vystupující nad aluviální rovinou. Jsou tvořeny naplavenými lehkými hlinitopísčitými až jemně písčitými půdami na písčitých přesypech. Tyto hrůdy měly v dobách pravidelných záplav obzvláštní význam pro zvěř, která na nich (1-2 m i více nad okolním terénem) nacházela útočiště. Na těchto sušších stanovištích se nachází střední až velký pokryv 60-80 % s převahou bylin nitrofilních (Lamium maculatum, Geranium robertianum) a mírně vlhkých bohatých (Impatiens parviflora, Dactylis glomerata, Pulmonaria officinalis). Zastoupení dřevin je převážně obdobné, jako v okolním luhu, místy se zde nachází v dřevinné skladbě starší dub cer, zřejmě jako důsledek podpory krmení koncentrované zvěře při záplavách. Na některých hrůdech se nacházejí borové mlaziny. Na hrůdech s nižší výškou (cca 1 m) a menší rozlohou (1-2 ha) se tedy vegetační poměry příliš neliší od okolního luhu.
Vyskytlo se ale několik případů, kdy se stanoviště výrazněji odlišovalo. Jednalo se vesměs o vyšší, cca 2 m vysoké písčité přesypy s větší rozlohou než 2 ha, kde byly výrazněji zastoupeny vysýchavé bohaté byliny (Carex montana, Poa nemoralis, Brachypodium pinnatum). Také bonita DB zde byla výrazně nižší než v okolním luhu. Nacházejí se zde borové mlaziny i staré borové porosty (dokonce i borovice černá), které těmto stanovištím lépe vyhovují. Z těchto důvodů byla tato výrazně se lišící stanoviště na hrůdech přetypována na SLT 1S (habrová doubrava), která se řadí do HS 23 (kyselá stanoviště nižších poloh).
HABROVÁ DOUBRAVA
Na polesí Valtice s převažujícím SLT 1S (habrová doubrava na píscích a štěrkopíscích) jsou tato stanoviště řazena do HS 23 (kyselá stanoviště nižších poloh). Mimo tento SLT se zde na plošinách vyskytoval i LT 1D1 (obohacená habrová doubrava válečková na píscích), který se řadí do HS 25 (živná stanoviště nižších poloh). Vegetačními poměry se 1D1 příliš neliší od některých LT, např. 1S2, 1S4, 1S5, které též obsahují nitrofilní byliny. Pokud jde o dřevinnou skladbu, vyskytovaly se v 1D1 srovnatelné dřeviny jako na 1S, tj. BO, DB, CER, a jejich bonity byly též stejné. Půdním průzkumem se zjistilo, že u LT 1D1 se od 30 cm až do hloubky několika metrů nalézá čistý písek až štěrkopísek, stejně jako u 1S. Laboratorní rozbory půd dosud sice ještě nebyly provedeny, ale na základě vegetačního a půdního průzkumu a odpovídajících bonit byl LT 1D1 přeřazen do LT 1S4, který danému stanovišti odpovídá.
Další typologický problém se objevil na sprašových stanovištích, které byly převážně zařazované do SLT 1H (HS 25 - živná stanoviště nižších poloh) a na slunných stanovištích do 1X (HS 01 - mimořádně nepříznivá stanoviště). Některá stanoviště se SLT 1X neodpovídala příslušnému HS 01 (lesu ochrannému na mimořádně nepříznivých stanovištích), a to ani vegetačními poměry, ani bonitou, ani charakterem HS lesa ochranného. Vzhledem k tomu, že tato stanoviště neodpovídala ani SLT 1H pro svoji zvýšenou exponovanost, byla přeřazena do SLT 1C (suchá habrová doubrava na spraši), HS 21 (exponovaná stanoviště nižších poloh). V těchto všech případech je nutno si uvědomit návaznost LT na HS a příslušné hospodaření na daném stanovišti. Potom je při revizi LT rozhodování mnohem snadnější.
Dalším specifikem polesí Valtice bylo vysoké zastoupení dubu ceru. Ten se vyskytuje v nejteplejší oblasti jihomoravského regionu s výrazným ovlivněním panonským klimatem, a to od rakouských hranic až k Brnu. Všeobecně se jedná o jednotlivý výskyt ceru, s výjimkou polesí Valtice, kde tvoří místy dominantní zastoupení v porostech. Cerové porosty jsou původu semenného nebo pařezinového, každoročně plodí a výborně se zmlazují, k čemuž u DB nedochází. Cerové porosty byly donedávna přeměňovány na BO, vzhledem k tomu, že jeho dřevo je považováno za méně kvalitní. Neprováděl se zdravotní výběr, zejména stromů napadených rezavcem datlím a Andersonovým, což vedlo ke zhoršení stavu cerových porostů. Vzhledem k tomu, že hrozí nebezpečí, že tato autochtonní dřevina postupně zmizí z porostů a bude nahrazena BO nebo DB, vytvořili jsme genovou základnu pro pěstování ceru. Díky tomu, že se bude ceru věnovat zvýšená pozornost, zlepší se jeho zdravotní stav, bude se využívat jeho přirozeného zmlazení, případně i rozšíření do vhodných lokalit, např. do obor v níže položených teplých polohách.