AKTUALITY ZE SVĚTA

BAVORSKÉ STÁTNÍ LESY NEBUDOU PRIVATIZOVAT SVÉ MECHANIZAČNÍ ZÁVODY

Správa státních lesů Bavorska má dlouhodobě ve své organizační struktuře začleněny čtyři specializované mechanizační závody, poskytující technické služby svým lesním závodům. Jejich pracovní zaměření se v průběhu let vyvíjelo. V poválečných letech to byla mechanizovaná příprava půdy, brzy na to výstavba a údržba lesních cest, později pak přibylo strojní odkorňování dříví. Na počátku 90. let započala éra orientace na vysoce mechanizované těžební technologie vlastními těžebními stroji. 23. května 2000 rozhodla bavorská ministerská rada, že lesní mechanizační závody nebudou privatizovány a zrušila tak své usnesení z roku 1995, které privatizaci předpokládalo. K tomuto rozhodnutí dospěla po ne příliš příznivých zkušenostech s ověřováním privatizace a na základě stanoviska bavorského ministerstva financí a jiných orgánů. Současně byla představena nová koncepce pro mechanizační závody státních lesů a argumenty pro jejich zachování:

Bavorské státní lesy, jako největší lesnický provoz Německa s 800 tis. ha lesa, se nesmí při nasazování nové techniky vydat do výlučné závislosti na cizích dodavatelích. Při tom se ale zdůrazňuje, že se nadále počítá s převahou dodavatelského zajišťování prací v lese a státní lesní mechanizační závody pokryjí jen menší díl potřeb lesních závodů.
Státní mechanizační závody mají působit i nadále jako vnitřní a vnější cenový korektiv vůči cizím dodavatelům služeb.
Státní mechanizační závody vytvářejí kvalitativní standard, na který se orientuje nejen vlastní lesnický personál, ale také všichni privátní dodavatelé služeb. To hraje svoji roli především při ekologickém využívání techniky, ale i při dalším rozvoji pracovních postupů a užívání biologicky odbouratelných olejů.
V posledních letech se ukázalo, že mechanizační závody, jestliže jsou vedeny jako ziskové organizace na principech privátního hospodaření, mohou dosáhnout pozitivní hospodářské výsledky. Od roku 1994 nahospodařily čtyři mechanizační závody celkem 1,46 mil. DM. To se podařilo přesto, že musí pracovat v soutěži se soukromými podnikateli v běžných tržních podmínkách.
Průzkum ukázal, že pracovníci lesnických provozů jsou se službami, které jim poskytují mechanizační závody, vysoce spokojeni.

Zvláštní důraz pro nejbližší budoucnost se klade na technologický rozvoj mechanizovaných těžeb v mladých i starých porostech s technologickými postupy, které jsou šetrné vůči porostům a půdě. Cílem je redukovat nejen těžební náklady, ale i podíl namáhavých, ergonomicky nevhodných a zdraví škodlivých prací. Nutným předpokladem je základní přestavba struktury strojového parku, která si v současné fázi vyžádá 3 mil. DM investičních prostředků. Z organizačního hlediska nebudou mechanizační závody běžnou součástí organizací lesní správy, ale budou vedeny jako samostatné, služby poskytující organizační jednotky i když s příslušností k určité lesní správě. Budou uspořádány na principech soukromého hospodaření jako ziskové organizace a hospodařit jako státní podniky podle obecných obchodních pravidel. Pro naplnění tohoto požadavku byly mechanizační závody již od počátku roku integrovány do nového účetního a informačního systému bavorských státních lesů (FORIS). Finanční prostředky pro restrukturalizaci strojního parku a pro nezbytnou výstavbu provozních budov musí závody nahospodařit samy v rámci svých rozpočtů. Důležitým úkolem pro budoucnost je předávat personálu lesnického provozu zkušenosti z nasazování vlastních strojů. Tak lze dosáhnout dobré přípravy porostů a pracovišť pro efektivní využití strojů a přinést nejen u státního sektoru další snižování výrobních nákladů.

Podle Forst & Technik 8/2000, šve

ČTVRTINOVÉ MANŽELSTVÍ: LESY - PILY

Zástupci Rakouských státních lesů, a. s., podepsali 11. června tr. s představitelem velkopily F. Mayr-Melnhof, s. r. o., vzájemně výhodnou dohodu o kooperaci a částečném splynutí. Pilařský závod přitom vstoupí do společné akciové společnosti se státními lesy jako holding, ředitelé obou částí zůstanou ve svých funkcích. Státní lesy získají v nové akciové společnosti 25% podíl akcií, jehož kupní cena zatím nebyla určena, ale předpokládá se řádově ve výši třímístné milionové částky rakouských šilinků. Dodávky surového dříví pro holding se zvýší na 250 000 m3 ročně. Pro dodávky se připravuje racionální koncept logistiky, kterým lze dosáhnout lukrativních synergických efektů. Získané stamilionové částky holding využije k další expanzi. V marketignové činnosti podpoří pilu státních lesů Guwerk, dosud specializovanou na modřín.

Stálý komentátor časopisu Österreichische Forstzeitschrift (publikující pod zn. “Saufeder”) k tomu poznamenává: “Konečně se něco děje!” Dodává však, že by pracovníci lesního hospodářství neměli k této novince jen udiveně a s nedůvěrou přihlížet, ale aktivně se zasazovat o její úspěch. Z odborných kruhů ostatně zaznívají hlasy, že je možno očekávat další podobné kooperační smlouvy.

Österreichische Forstzeitschrift, 8/2000, Čk

RAKOUSKÉ LESNICTVÍ NEPOTŘEBUJE BAKALÁŘE

Sjezd Rakouské lesnické jednoty (15. června tr., Bruck/Mur) se konal v areálu zdejší vyšší lesnické školy, která slavila stoleté jubileum svého založení. Byly tu projednány nejrůznější aktuální otázky, od lesnického školství až po zhodnocování dřeva. Rektor Zemědělské university ve Vídni Prof. Dr. März se zabýval otázkou aktuální potřeby lesnického bakalářského studia. Podle jeho názoru je úplné inženýrské vzdělání a inženýrská dovednost součástí evropské kulturní tradice. Součástí tohoto studia je široký všeobecný základ, který absolventům umožňuje pozdější přizpůsobení proměnlivým požadavkům hospodářské praxe.

Současnou diskusi o potřebě reformy studia však vyvolává především snaha přizpůsobit se situaci v Evropském hospodářském společenství, kde 11 z 15 členských států (včetně SRN) nabízí zkrácené bakalářské studium. Jeho smyslem je zkrácená příprava tzv. generalistů, na kterou může podle potřeby navázat specializace. Prof. März však varuje před okamžitým zaváděním tohoto studia - před ukončením důkladné diskuse - a zejména před neuváženým otvíráním nových tzv. odborných vysokých škol. Místo zdravého soutěžení v kvalitě přípravy, která se dá ověřit až po delší době, by mohlo dojít k okamžitým nezdravým projevům vzájemné konkurence, ke snahám o vzájemné potlačování. Podle názoru rektora rakouský vícestupňový systém lesnického vzdělání takovou reformu nepotřebuje.

Österreichische Forstzeitschrift, 8/2000, Čk

PŘIBLÍŽIT VZDĚLÁNÍ POTŘEBÁM PRAXE?

Současný systém lesnického vzdělání se stále častěji setkává s kritikou přílišné roztříštěnosti do mnoha oborů. Přitom toto odvětví zaměstnává poměrně malý počet pracovníků užšího odborného zaměření, kteří tak většinou v praxi nevyužívají část své náročné odborné průpravy. Kritika nejčastěji vyúsťuje v návrh zřídit tzv. odborné vysoké školy podle německého vzoru. Jako příklad se uvádí lesnický odbor Odborné vysoké školy Weihenstephan v Bavorsku v porovnání s Technickou universitou v Mnichově. Učební plán první z nich je zcela přizpůsoben praktické potřebě výkonu vedoucích polesí, popř. podnikání nebo zaměstnání v lesnickém oboru, v myslivosti, v ochraně přírody, v aplikovaném výzkumu. Jedním z předpokladů přijetí uchazečů o studium je šestitýdenní praxe v provozu uznávaných lesních závodů, ve studijním plánu jsou další dvě šestiměsíční praxe pod vedením zkušených odborníků - první opět v lesním provozu, druhá podle individuálních sklonů frekventantů zčásti (po dobu 2 měsíců) v příbuzných provozech (na pilách, v papírnách, v ochraně přírody). Studium je čtyřleté, končí závěrečnou diplomovou prací na téma podle vlastního výběru.

Univerzitní studium začíná šestiměsíční seznamovací praxí ve státních lesích. Náplní dalších čtyř semestrů tradičního základního studia jsou přípravné předměty, hlavní lesnické a jiné potřebné obory jsou soustředěny do posledních čtyř semestrů. Celková délka studia je čtyři a půl roku, na závěr je obhajoba diplomové práce a hlavní diplomová zkouška. Absolventi, kteří tak získají titul “diplomovaný lesní hospodář (Diplom-Forstwirt)”, se uplatní převážně ve státních lesích (postupně na různých úrovních), ve speciálních službách, ve vývoji, výzkumu, volném podnikání, zčásti i mimo obor.

Prozatím chybí i v Německu jakékoli podklady pro porovnání efektivnosti obou způsobů přípravy lesnických odborníků. Diskuse pokračuje v Německu i v Rakousku, potřeba přiblížení studia praxi se všeobecně uznává, vídeňská zemědělská universita mu vychází vstříc pořádáním různých specializačních a doplňovacích studijních běhů, navazujících na osvědčené inženýrské studium.

Österreichische Forstzeitschrift, 8/2000, Čk

ZLEPŠENÍ VLASTNOSTÍ OCHRANNÝCH OBLEKŮ

Na celém světě musí tisíce těžebních dělníků a pracovníků záchranných služeb nosit při práci s motorovými pilami neprořezné obleky. Ty jsou však jejich uživateli kritizovány i odmítány pro nízkou propustnost pro páry (špatně “dýchají”), a proto, že v teplém počasí přispívají ke kritickému přehřátí těla. Nošení neprořezných kalhot v teplém počasí vede totiž v relativně krátkém čase k dosažení tělesné teploty 38,2 °C, při které již průměrně trénovaná osoba přerušuje práci z důvodu fyzické vyčerpanosti. Proto se německý výzkumný ústav bezpečnosti práce a institut pro oděvní fyziologii zabývaly zlepšením vlastností textilního materiálu neprořezné vrstvy ochranných oděvů. Výsledkem výzkumu a vývoje je nová smíšená tkanina PES/CO 65/35, o plošné hmotnosti 215 g/m2, vložená mezi dvě vrstvy keprové tkaniny. Podélné prošití neprořezné tkaniny pak zvyšuje její neprořeznost při současném zvýšení propustnosti tkaniny pro plyny. Nežádoucí tepelně izolační vlastnosti neprořezných kalhot tak byly sníženy o 32 %, propustnost pro páry se zvýšila o 25 %, a index regulace vlhkosti se zlepšil o 10 %.

Podle FORWORKNET, November 1999, Sim

V NĚMECKÉM LESNICTVÍ PROBÍHAJÍ VÝZNAMNÉ ORGANIZAČNÍ ZMĚNY

V německém lesnictví probíhají významné organizační změny, mající za cíl zvýšit jeho mezinárodní konkurenční schopnost při stagnujících cenách za surové dříví a nárůstu výrobních nákladů, včetně zvýšení ceny pracovní síly. Snižování počtu pracovníků při současném výrazném nárůstu kvalifikačních požadavků přináší problémy, které již nejsou řešitelné konvenčními způsoby, jakými jsou například mechanizace a outsourcing (vyčleňování částí výrobní činnosti mimo hlavní podnikatelský subjekt). Jedním z řešení je organizace lesních dělníků do částečně nezávislých skupin (semi-autonomous group) podle koncepce vzniklé ve Švédsku koncem 80. let. Tyto skupiny sdružují několik dělníků do výrobní jednotky, která se podílí na určitém úkolu, pro který přebírá značný stupeň odpovědnosti. Částečně nezávislá skupina přijímá i vlastní opatření v organizaci práce a v koordinaci činností uvnitř skupiny. Typický člen skupiny by měl být schopen vykonávat více profesí, a členové skupiny by měli vzájemně “rotovat” na různých pracovních místech. To by mělo přispět k obohacení práce, zvýšení odpovědnosti za výsledek skupiny a k většímu ztotožnění s cíli podniku. Dosavadní zkušenosti ukazují, že nejdůležitější je otevřená informovanost členů skupiny o skutečných důvodech zavádění této formy organizace práce, protože jinak pracovníci důvod reorganizace nechápou, a nevidí důvod přijímat vyšší stupeň odpovědnosti za výsledek své práce. I když si změna v organizaci práce vyžádá ještě hodně času, je již zřejmé, že zavedení částečně nezávislých skupin do lesnické praxe může být jedním z opatření pro zlepšení ekonomické situace lesnicky hospodařících podniků v Německu. Ale vyžaduje to vysoce kvalifikované pracovní síly a stabilní podmínky pro jejich zaměstnávání. V neposlední míře jsou nezbytné změny v myšlení řídícího aparátu a jeho důvěra ve schopnosti dělníků.

Podle FORWORKNET, November 1999, Sim

MLADÉ LESNÍ POROSTY UVOLŇUJÍ VÍCE UHLÍKU, NEŽ KOLIK VÁŽÍ

Současné projevy globálního oteplování Země potvrzují hypotézu o funkci skleníkových plynů v atmosféře. Pro pochopení regionálních a globálních toků uhlíku, jako součásti CO2, se ve světě koná řada experimentů a na základě jejich výsledků se pak vytvářejí matematické modely, simulující procesy uvolňování a ukládání uhlíku v přírodě. Protože fotosyntézou dochází k významnému ukládání uhlíku do těla rostlin, jsou pochopitelně ve středu pozornosti výzkumu i lesní porosty. Z dosavadního výzkumu univerzity v Oregonu vyplynulo, že boreální lesní porosty do věku cca 20 let a do doby uzavření zápoje, uvolňují více uhlíku, než jsou schopny mladé stromy fotosyntézou vázat. Teprve v pozdějším věku převládá vázání uhlíku nad jeho uvolňováním z dekompozice těžebních zbytků z předcházejícího porostu.