EXKURZE SVOL DO RAKOUSKÝCH LESŮ
Ing. Koukal - MSL Pelhřimov,
Ing. Keclík - Lesy města Písek,
Ing. Kučera - LS Orlík n. Vltavou
Ve dnech 24.-26. května 2000 uspořádal výkonný výbor odbornou exkurzi do Rakouska. Jako vždy byl i o tuto studijní cestu mezi členskou základnou SVOL velký zájem a museli jsme přistoupit k omezení účasti nejvýše na 2 osoby z jedné obecní, resp. soukromé správy lesů. Zúčastnilo se celkem 45 osob z 30 lesních správ - členů SVOL. Během třídenní exkurze, která navazovala na odborný seminář o přirozené obnově lesa u SML Brno, jsme navštívili lesy města Vídně, tři malé soukromé lesní majetky v Dolním Rakousku a lesy Schwarzenberské rodinné nadace v Murau.
LESY MĚSTA VÍDNĚ
Po uvítání naší skupiny ředitelem lesů města Vídně, městským radním Ing. Redlem, jsme byli seznámeni s organizací městského lesního úřadu, který je součástí magistrátu a patří k odboru životního prostředí a dopravy. Spravuje celkem 42 000 ha lesa, z toho 12 000 ha je přímo v areálu města Vídně a má jednoznačně rekreační poslání; 30 000 ha zakoupilo město 200 km jižně od Vídně v předhůří Alp, v oblasti, odkud je veden městský vodovod. Hospodaření v těchto lesích je také tomuto vodohospodářskému účelu plně podřízeno.
Na ředitelství lesního úřadu, které je rozděleno do šesti referátů, je zaměstnáno celkem 30 technických pracovníků, v terénu je celkem 5 lesních správ, z toho 2 ve Vídni a 3 v horské vodohospodářské části. Celkem lesní úřad zaměstnává 160 THP (Ing. Redl připouští, že je to na danou rozlohu a úkoly příliš mnoho), 200 stálých a cca 100 sezónních lesních dělníků. Kromě lesa hospodaří lesní úřad také na 2000 ha zemědělské půdy (s nepříliš povzbudivými výsledky) a se správou 32 ha vinic patří k největším vinařům v Rakousku. Roční výdaje lesního hospodářství činí 800 mil. ATS (tj. cca 2 mld. Kč), příjmy dosahují 500 mil. ATS, z toho prodej dřeva 350 mil. ATS, prodej vody městu 150 mil. ATS. Chybějících 300 mil. ATS každoročně dotuje město.
1. zastávka - Dunajský ostrov
Tento 21 km dlouhý a 40-150 m široký ostrov vznikl uměle po regulaci koryta Dunaje, kterou došlo k výraznému zvýšení hladiny, a proto bylo nutné v severovýchodní části města vybudovat hráze proti záplavám. Současně byly navýšeny dříve zaplavované plochy, a tak byla vytvořena nová rekreační oblast přímo v areálu města. Umělý Dunajský kanál je velmi vhodný ke koupání, poněvadž voda je zde zřetelně čistší a teplejší - filtrovaná přes písečnou hráz ostrova. V roce 1992 bylo přikročeno k ozelenění Dunajského ostrova. K zalesnění byly použity listnáče, většinou pak topol kanadský, lípa, javor, dub a celá řada keřů - na okrajích zalesněných ploch hojně pichlavé druhy, aby se omezil vstup a poškozování mladých porostů. Bylo zde vysázeno celkem 2,5 mil. sazenic. Celkový dojem ze zalesňování je ovšem poněkud chaotický. Vzhledem k písčité půdě ostrova a minimální humusové vrstvě bylo nutno výsadby po několik let zavlažovat. Podle sdělení místního lesníka žije na ostrově, navzdory vysoké návštěvnosti, srnčí, zajíc, bažant, liška a bobr.
2. zastávka - Český Prátr
Jde o ozeleněnou plochu bývalé cihelny z doby po roce 1948, kdy nastal ve Vídni velký stavební rozvoj města. Název “Český Prátr” má tato oblast podle malého zábavního parku, využívaného již v minulém století českými dělníky, pracujícími v cihelně. S ozeleňováním prostoru opuštěné cihelny se započalo již v roce 1954, především borovicí a dubem. Zdařil se však až druhý pokus o zalesnění, převážně dubem pýřitým, topolem a břízou, kdy bylo přistoupeno k dlouhodobé a pravidelné zálivce výsadeb. Díky tradici a sousedícímu zábavnímu parku je i toto místo hojně navštěvováno.
3. zastávka - rekreační oblast Wienerberg
Rovněž tato část městských lesů vznikla v prostoru bývalé rozsáhlé cihelny, do které byla bezprostředně po válce navážena suť z domů zničených bombardováním. Původní záměr vystavět zde nové obytné domy byl z hygienických a statických důvodů opuštěn a bylo rozhodnuto využít celou oblast k rekreačním účelům. Plocha má celkem 120 ha a je již z větší části upravena a zalesněna. Vedle mladých porostů, travnatých ploch, pěších a cyklistických stezek a velkého rybníku se zde rozprostírá golfové hřiště o rozloze 20 ha. Celou oblast má na starost jeden lesník, který zajišťuje a organizuje její údržbu a dozírá na pořádek. Roční škody způsobené návštěvníky dosahují cca 150 000 šilinků. Ročně je nutno odvézt až 220 tun odpadků. Touto zastávkou byl ukončen odborný program prvního dne naší studijní cesty se zaměřením na hospodaření v městských lesích.
SELSKÉ LESY DOLNÍHO RAKOUSKA
Druhý den studijní cesty byl naším průvodcem Ing. Puchegger, vedoucí lesník okresní zemědělské komory v Kirschlagu. Pro naši exkurzi zvolil tři soukromé lesní majetky v okrese, kde vlastníci hospodaří podle rad a pokynů lesního odborníka ze zemědělské komory. Tyto vzorové porosty pak slouží i k ukázkám a přesvědčování dalších majitelů lesa, jak mají v dané oblasti hospodařit.
Vlastníci - soukromí zemědělci nás při návštěvě seznámili s místními podmínkami a porostními poměry, s realizovanými zásahy a plány hospodářských opatření do budoucnosti. Na prvních dvou zastávkách nám ukázali přípravné seče pro přirozené zmlazení; nejzajímavější pak byla ukázka třetí, kde ve stoletém smíšeném porostu SM, DG, BO, MD, BK se podařilo intenzivním výběrem splatit kupní cenu 33 ha lesa za 15 let a současně dosáhnout kvalitního zmlazení DG a BK.
Ing. Puchegger nám během celého dne podával zajímavé informace o problematice hospodaření v soukromých lesích v této oblasti i o vztazích kontrolních orgánů a vlastníků lesa. V oblasti se soukromí vlastníci sdružují a prodávají dřevo společně. Společně též nakupují mechanizační prostředky, na jejichž nákup dostanou 40% dotaci od EU. Dotace ve stejné výši mohou také získat na stavbu nových cest, které však musí být dostatečně projekčně zpracovány.
Hospodářské plány jsou povinné u vlastníků s výměrou větší než 500 ha, ale snaží se prosadit plán i pro menší vlastníky dotací na jeho vytvoření. Do velikosti plochy 0,5 ha smí vlastník vytěžit holinu bez jakéhokoliv povolení, do 2 ha se souhlasem státní správy. Agrární komora hájí zájmy drobných zemědělců, zajišťuje pro ně odbornou poradenskou činnost a podporuje jejich sdružování formou dotací.
Státní správa dohlíží na dodržování lesního zákona, výstavbu cest a zajišťuje poradenskou činnost. Kontroluje velikost ploch holosečí, nepovolené odlesnění, výstavbu cest, ničení lesa skládkami a deponiemi, včasné zpracování kalamit. Veškerý dohled probíhá jako poradní činnost, ne formou postihů a pokut. K takovému kroku se přistupuje velice zřídka, například při překročení velikosti holiny následuje finanční postih 10 000 ATS a předpis, jak a čím holinu zalesnit. Zjistí-li kontrolní orgán nepřiměřené škody zvěří, může nařídit zvýšení odstřelu. Okresy dohlížejí na lesy ve všech druzích vlastnictví a pomáhají drobným vlastníkům při prodeji dřeva, nákupu strojů a vyřizování dotací. Také přístup orgánů ochrany přírody je poněkud odlišný než u nás. Ochrana přírody nemá pravomoc zasahovat do hospodaření majitelů lesa. Pokud je nutno z ochranářských důvodů hospodaření omezit, vlastník dostane finanční odškodnění. Ochrana přírody je zde podporována formou dotací. Za každý ponechaný doupný strom dostane vlastník lesa po deseti letech částku 1200 ATS, za každou ponechanou souši silnější než 40 cm pak 600 ATS.
Druhý den exkurze byl z lesnického hlediska velmi zajímavý. Informace o vztahu úředních orgánů k vlastníkům lesa vzbuzovaly u všech účastníků silné pocity závisti vůči rakouským kolegům.
SCHWARZENBERSKÉ LESY V OBLASTI MURAU
Třetí den nás uvítal a naší exkurzi vedl vrchní lesmistr ředitelství Murau Ing. Koidl, společně s vedoucím revíru Paal Dr. Lickem. Především nám poskytl všeobecné informace o lesním ředitelství v Murau. Jeho rozloha činí 23 000 ha, z toho je 19 000 ha lesa (15 000 ha lesa hospodářského a 4000 ha lesa ochranného). Celý majetek leží na hranicích dvou spolkových zemí, větší část (14 000 ha) ve Štýrsku a 5000 ha ve spolkové zemi Salzburg. Ředitelství se nachází v městečku Murau a podléhá mu 5 revírů. Je zde zaměstnáno celkem 32 odborných pracovníků a 36 stálých lesních dělníků. Na práce v lese jsou najímáni soukromníci a soukromé firmy.
V lese hospodářském převažuje SM s 84 %, dále MD 13 %, limba 1 %. Ostatní, jako jedle, vejmutovka, buk a javor zaujímají 2 %. V ochranném lese výrazně stoupá zastoupení MD (20 %) a limby (12 %) na úkor smrku. Roční těžba dosahuje v průměru několika posledních let 95 000 m3, z toho je cca 55 % kulatinových sortimentů. Hustota cestní sítě činí 38 bm/ha, plánují dosáhnout 40 bm/ha. Celých 72 % tvoří lanovkové terény. Až do 80. let byl převažujícím způsobem obnovy holosečný. Před 20 lety bylo přikročeno k podrostnímu hospodaření se snahou dosáhnout co největšího podílu přirozené obnovy. Výchova porostů se vzhledem k horským podmínkám provádí jen v omezeném rozsahu, především se podporují ostatní dřeviny na úkor smrku. Zvláštní pozornost je věnována limbě. Na tomto majetku je 10 % celkové porostní zásoby limby Rakouska.
Vlastní honitba má výměru 25 000 ha, odstřel v roce 1999 činil 434 ks vysoké, 690 ks srnčí a 54 ks kamzičí zvěře. Některé části honitby, především při horní hranici se podstupují zájemcům k lovu na 2-3 leté období za úplatu. Výši odstřelu navrhuje vlastník honitby, okres návrh zpravidla akceptuje. Podkladem plánu odstřelu je sčítání zvěře, které se provádí v únoru u krmelců.
V rámci venkovní pochůzky nás naši průvodci zavedli do revíru Paal, který leží ve výšce 850-2400 m n. m. Zhruba od 1800 m n. m. je les ochranný, hranice lesa probíhá ve výšce 2200 m n. m. Roční srážky ve výšce 1200 m n. m. dosahují pouze 753 mm. Výměra lesů činí 4100 ha, z toho je 673 ha lesa ochranného bez úpravy výnosu. Les hospodářský je obhospodařován v obmýtí 120 let. Průměrný sklon lesní půdy činí 47,6 %. Zastoupení dřevin: SM 62 %, MD 18 %, limba 18 %, ostatní 2 %. Těžba v roce 1999 dosáhla 17 000 m3, z toho 5000 m3 v probírkách. Personál revíru tvoří vedoucí, lesník s pomocníkem a sedm dělníků. Limba zde roste na ploše 721 ha, v lese ochranném bez úpravy výnosu dosahuje dokonce 59 % zastoupení. Cena limbového dřeva je zhruba trojnásobná oproti ceně smrku. Má velmi pomalý růst a mýtní zralosti dosahuje ve 180 až 250 letech. Roste od 1300 m n. m., ve výšce 1800 m n. m. již zcela dominuje nad ostatními dřevinami. Přirozené zmlazení probíhá velmi pozvolně, srovnávací plocha a kontrolní oplocenka nevykazovala ani po několika letech ve vývoji přirozeného zmlazení podstatné rozdíly.
Ve všech navštívených porostech v revíru Paal jsme viděli snahu lesních hospodářů o převedení dosavadního pasečného lesa na les bližší přírodě, zejména podporu přirozené obnovy a všech přimíšených původních druhů dřevin.
Ukončení exkurze proběhlo za krásného slunečného počasí v nadm. výšce 1800 m v lovecké chatě Prankerhütte, kde nám správa Schwarzenberských lesů připravila velmi milé pohoštění. Tento třetí den, kdy jsme měli možnost seznámit se s alpským vysokohorským lesem, výrazně odlišným od našich poměrů, byl vyvrcholením studijní cesty, která přinesla všem účastníkům exkurze nové poznatky a pohledy na lesní hospodaření. Neméně zajímavou tečkou za naší návštěvou v Murau byla prohlídka zámku.
Zprávu z exkurze zpracovali:
Ing. Koukal - MSL Pelhřimov,
Ing. Keclík - Lesy města Písek,
Ing. Kučera - LS Orlík n. Vltavou