OBHOSPODAŘOVÁNÍ MALÝCH LESNÍCH MAJETKŮ - II.
Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc. - Lesy města Rokycany
Při posuzování způsobu hospodaření v malém lesním majetku je třeba mít na zřeteli mnohá specifika a obtíže, které jsou s velikostí hospodářského celku spojeny a na rozsah lesnické činnosti bezprostředně navazují. Velká část rizik souvisí s obtížným zajišťováním potřebné odborné úrovně hospodaření.
Nízká odborná úroveň správy malého lesního majetku vyvolává obvykle neblahé ekonomické obtíže. Obhospodařováním malolesů obvykle nelze vytvořit dostatek prostředků k zaměstnávání odborného personálu. Bez něho pak vzniká riziko nekvalifikovaného řešení lesnické problematiky, včetně nepříznivých důsledků z toho vyplývajících. Snížení odborné úrovně hospodaření se může nejčastěji projevit snížením kvality pěstebních prací. Nepříjemným ekonomickým důsledkem nekvalitně provedených prací jsou zvýšené náklady, vynakládané na opakování neúspěšných opatření, ztráta produkce v důsledku nekvalitních či neodborných pěstebních zásahů, znehodnocení lesního majetku narušením nesprávně pěstovaných porostů nebo snížení biologické a ekonomické hodnoty porostů v důsledku neodborné a nepromyšlené volby dřevin. Hodnota majetku se pak ke škodě vlastníka snižuje. Bez odborného vedení může dojít k používání nevhodných a málo efektivních technologií. Vznikají ekonomické ztráty spojené s nižší produktivitou práce, zvýšením provozních nákladů a nezřídka dochází i k poškozování lesního prostředí.
V malých lesních majetcích se často setkáváme s nízkými prodejními cenami dodávek surového dříví. Vlastníci malých lesů obvykle neznají zásady sortimentace vytěženého dříví, často nemají ani možnost účelné třídění na jednotlivé sortimenty provádět, protože k tomu nemají potřebné technologické zařízení, nejsou informováni o aktuální situaci na dřevařském trhu a o vývoji cen, nemají možnost zvýšit zpeněžení dříví jeho exportem. Zejména při prodeji tzv. surových kmenů se snadno stávají oběťmi nezodpovědného jednání obchodních firem a překupníků. Nejčastějšími “prohřešky” proti etice obchodního jednání ze strany těchto odběratelů - zákazníků je podcenění zastoupení cennějších sortimentů při stanovení ceny, nesprávné kalkulace, např. nesprávným zohledňováním povinnosti úhrady dopravného a další.
Z neznalosti, někdy i z nedbalosti je malý lesní celek nedostatečně chráněn proti škodlivým činitelům, včetně malé účinnosti ochranné lesní služby. Majetek vlastníka je tím v různé míře znehodnocován a může dojít i k poškození veřejných zájmů. V poslední době nás téměř denně sdělovací prostředky informují o množících se případech krádeží vytěženého dříví a nejsou výjimkou ani případy, kdy dobře organizované skupiny si dříví v lese samy vytěží a odvezou. Nejzranitelnější jsou obvykle lesy, jejichž vlastníci či správci podcenili význam ochranné lesní služby.
RIZIKO NARUŠENÍ ZÁVAZNÝCH USTANOVENÍ LESNÍHO ZÁKONA
Lesní právo v České republice patří, jak známo, z hlediska povinností, které ukládá vlastníkům lesa, k nejpřísnějším. Sledování všech úkolů, které z lesního zákona pro hospodaření v lese vyplývají, dá hodně práce i kvalifikovanému lesnímu personálu větších lesních majetků. O to složitější je to pro vlastníky malolesů, kteří nejsou o složité odborné lesnické problematice zpravidla dostatečně informováni. Připomeňme si, že narušení závazných ustanovení lesního zákona v souvislosti s neznalostí právních norem, nízkou odbornou úrovní hospodaření či vědomým opomenutím vlastníka se může týkat zejména:
- poškození zájmu sousedních vlastníků lesa a obecně narušení povinnosti zachovat funkce lesa a genofond lesních dřevin (§ 11, odst. 1, 2),
- užívání lesních pozemků k jiným účelům
- (§ 11, odst. 4) a nerespektování podmínek, stanovených orgánem státní správy lesů při povolování výjimky z tohoto ustanovení, uvedených v § 13, odst. 2, 3,
- odnětí a omezení pozemků plnění funkcí lesa bez respektování zásad, uvedených v §§ 15, 16 a 17, zejména bez souhlasu státní správy lesů,
- zanedbání povinnosti ohlásit orgánům státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních pozemků, jestliže trvají déle než 5 let (§ 12, odst. 2),
- dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, provedeném bez souhlasu orgánu státní správy lesů,
- porušení povinnosti strpět na svých lesních pozemcích právo občanů vstupovat do lesa, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest,
- provádění činností, které jsou lesním zákonem v § 20 zakázány (týká se to zejména takových činností jako je odhazování hořících a doutnajících předmětů, narušování vodního režimu a hrabání steliva, pasení dobytka, znečišťování lesa odpadky apod; opomíjena bývá také povinnost vlastníka lesa vydávat souhlas s uspořádáním hromadných sportovních akcí až po jejich oznámení orgánu státní správy lesů a eventuálním stanovení doplňujících podmínek tímto orgánem),
- překročení závazné celkové výše těžeb stanovených v lesní hospodářské osnově (resp. v lesním hospodářském plánu) a u majetků větších než 3 ha nedodržení podílu zpevňujících a melioračních dřevin při obnově porostů (§ 25, odst. 3),
- použití k umělé obnově porostů a k zalesňování pozemků semen a sazenic, které nepocházejí z odpovídající přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky, resp. u smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého z porostů, uznaných ke sběru (§ 29, odst.1),
- nedodržení povinností, uvedených v § 31 o obnově a výchově lesních porostů, zejména pak povinnosti obnovovat porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala odolnost a zlepšovalo plnění funkcí, dodržovat při mýtní těžbě úmyslné velikost holé seče do 1 ha a šíře na jednonásobek (v exponovaných souborech) a na dvojnásobek (v ostatních souborech) výšky porostu, nesnižovat úmyslnou těžbou zakmenění pod 0,7, přiřazovat další holou seč jen k porostům na celé ploše zajištěným, zalesnit holiny do dvou let a zajistit do sedmi let od vzniku,
- nedodržení povinností, uvedených v § 32 o ochraně lesa, zejména pak povinnosti informovat orgán státní správy lesů o zvýšeném výskytu škodlivých činitelů a provést nezbytná opatření, preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů a vzniku lesních požárů, při vzniku kalamit dodržovat opatření nařízená státní správou (zastavení úmyslné těžby, termíny zpracování kalamitního dříví, průkazné označování a evidence vytěženého dříví aj.), neoplocovat les z vlastnických důvodů, používat v lese výhradně biologicky odbouratelné oleje k mazání řetězů motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny,
- nedodržení povinností, uvedených v § 33 a 34 o těžbě dříví a lesní dopravě. V této souvislosti je povinností vlastníka lesa oznámit orgánu státní správy lesů nahodilou těžbu, kterou vzniká holina větší než 0,2 ha, provádět těžbu v lesích, ve kterých vlastník hospodaří bez schváleného plánu nebo bez převzaté osnovy, jen se souhlasem odborného lesního hospodáře, neprovádět těžbu mýtní úmyslnou v porostech mladších než 80 let, nepřipustit nepřiměřené poškozování lesa při odvozu, uskladňování a přibližování dříví, nepřipustit při výstavbě a udržování lesní dopravní sítě ohrožení stability lesních porostů a narušení vodního režimu,
- l nedodržení povinnosti vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení LHP a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech.
Zákon 289/1995 Sb. současně s povinnostmi vlastníků lesa stanoví v § 55 i pokuty vlastníkům lesa, kteří jeho ustanovení nedodržují.
Záměrně uvádíme podrobný výčet povinností, které z vlastnictví lesa vyplývají přesto, že pro čtenáře Lesnické práce to není nic nového a nehledě na rozsáhlost tohoto textu. Všechny povinnosti jsou závazné pro vlastníka bez ohledu na to, o jak rozsáhlý majetek se jedná, patří-li mu několik tisíc hektarů lesa nebo jen půlhektarový porost. Z přehledu je naprosto zřejmá vysoká právní náročnost vlastnictví. Vlastníci nejmenších lesních majetků, kteří nemají ke sledování a k zajišťování závazných ustanovení lesního zákona potřebné odborné zázemí se zřejmě bez pomoci státu neobejdou.
ROZSAH NARUŠOVÁNÍ LESNÍHO ZÁKONA
O rozsahu narušení ustanovení lesního zákona v malolesích není vedena v celostátním měřítku žádná evidence. Na intenzitu výskytu nedostatků můžeme soudit z přehledu o výsledcích kontrol a zjištění prováděných orgány státní správy lesů a orgánů České inspekce životního prostředí. Podle nich bylo “neoprávněně” vytěženo v období 1997-1998 celkem 263,46 tis. m3, což představuje 0,93 % z celkově provedené těžby.
Z uvedených 263,46 tis. m3 připadá na překročení velikosti holé seče (§ 31, odst. 2) 35 % - 93,6 tis. m3, na snížení zakmenění pod 0,7 (§ 31, odst. 4) 6 % - 15,7 tis. m3, na těžby provedené bez souhlasu odborného lesního hospodáře nebo orgánu státní správy (§ 33, odst. 3) 35 % - 91,7 tis. m3, na těžbu mýtní v porostech do 80 let (§ 33, odst. 4) 15 % - 39,8 tis. m3 a na jiné příčiny 9 % - 22,5 tis. m3.
Protože narušováním ustanovení lesního zákona prováděním “neoprávněných” těžeb je obvykle zdůvodňována potřeba dále zpřísnit působení už tak přísného zákona vůči vlastníkům obecních a soukromých lesů, bude účelné zveřejněný rozbor příslušným způsobem prohloubit i doplnit a paušální, nekonkrétní obecná tvrzení o ohrožení lesů nesprávným obhospodařováním malých lesních majetků uvést na správnou míru.
PRÁVA VLASTNÍKŮ LESA BÝVAJÍ PODCEŇOVÁNA
Z vlastnictví lesního majetku a z jeho užívání vyplývají ovšem pro vlastníka i některá práva. Mimo samozřejmého práva užívat svůj majetek uvádí lesní zákon č. 289/1995 Sb. i další práva vlastníků lesa, např.:l právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl (§ 11, odst. 3),
- právo na úhradu újmy, která vznikla povolením trvalého nebo dočasného odnětí pozemků plnění funkcí lesa cizímu žadateli (§ 17, odst. 5),
- právo navrhnout orgánu státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů omezení vstupu do lesa (§ 19, odst. 3),
- právo rozhodnout o povolení výjimek ze zákazů některých činností uvedených v § 20, odst. 1, písm. a) - k),
- právo rozhodnout o tom, zda bude na svém majetku hospodařit podle osnovy, podle hospodářského plánu, nebo bez schváleného plánu či převzaté osnovy (§ 25),
- právo požadovat náhradu majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z pozemku, dotčeného prováděním meliorací a hrazení bystřin ve veřejném zájmu (§ 35, odst. 4),
- právo požadovat náhradu zvýšených nákladů vzniklých v souvislosti s hospodařením v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36),
- právo vybrat si odborného lesního hospodáře, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření touto funkcí jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 37),
- právo navrhovat ustanovení lesní stráže (§ 38),
- právo žádat o finanční příspěvek na podporu hospodaření v lesích (§ 46).
Ačkoliv rozsah práv vlastníka lesa je ve srovnání s rozsahem zákonem určených povinností podstatně menší, ukazuje se, že značná část vlastníků malých lesních majetků svá práva související s vlastnictvím lesa nezná a proto je nezřídka ani neuplatňuje. Seznámení s vlastnickými právy a možností jejich využití patří k důležitým formám odborné pomoci.
Stručný pohled na hospodaření v malolesích jednoznačně potvrzuje, že rozhodujícím úkolem současné státní lesnické politiky v této oblasti je snížení a minimalizace rizik, která přináší nedostatečná odborná úroveň jejich správy. Některé náměty na využití existujících možností zvýšit odbornost obhospodařování malolesů, na zdokonalení forem a postupů této pomoci či na její rozšíření chceme uvést v dalších částech našeho příspěvku.